[AZARYN] - Ceremoniál pre Omegy

Ticho lesa prerušilo hlasne zavytie mladého alfy na zvolanie svorky a následné praskanie suchých konárov pod vlčími labkami. Slnko sa pomaly skrývalo za korunami stromov, vrhajúc na zem dlhé, tieňové prsty. Chladný večerný vánok prinášal so sebou vôňu ihličia a napätia, ktoré sa vznášalo vo vzduchu. Bol čas otestovať naše Omegy, či sú pripravené sa stať plnohodnotnými členmi svorky. Každá svorka má svoj osobitý spôsob testovania cností ich nových členov. I Azaryn ma svoje praktiky. Avšak novému mladému Alfovi sa isté veci nepáčili. Ich ceremoniále mu prídu zbytočne zdĺhavé a nudné. Jeho otec zvykol robievať ceremoniále v ihličnatom lese. Preto si aj on teraz vybral toto miesto, ktoré bolo ako stvorené na ceremoniál.

Úvodný post

Okolo miesta, kde sa ceremoniál konal, plápolalo pár malých ohňov. Oheň bol dlhodobo symbolom svorky - symbol očisty a znovuzrodenia. Mladý alfa sa pohyboval medzi ohňami, pozorne sledoval obe Omegy. Jeho pohľad bol zároveň prísny aj povzbudzujúci. Chcel, aby vlčice dosiahli svojho cieľa, ale zároveň ich chcel vidieť oň bojovať, zaslúžiť si ho. A kde bola tretia Omega? Kde bol Sixten? Ten dostal úlohu ešte ráno. Jeho príchod bol očakávaný niekedy teraz vo večerných hodinách, pokiaľ skúšku splní. Stále mal však ešte čas. Zathrian ráno vyhľadal Sixtena a následne mu nariadil:
„Sixten, dnes večer sa bude konať ceremoniál...tvoja úloha bude iná, než tá pre Fäoline a Sassafras. Musíš preukázať svoju odvahu a lovnú zručnosť. Vyberieš sa teraz do lesa a sám ulovíš diviaka. Máš na to celý deň, až do skončenia ceremoniálu. Pamätaj, dôležité je nielen uloviť korisť, ale aj priniesť ju do ihličnatého lesa, na miesto, kde sa bude konať skúška." Takto nejak zneli ranné pokyny od mladého Zathriana. Nebola to jednoduchá úloha, bol si toho vedomí, no nechcel šetriť budúcich členov Azarynu. Viac Sixtena nezdržiaval.

Teraz práve by dve vlčice mali stáť v strede kruhu, ktorý dotvárali malé ohne. „Fäoline a Sassafras, vaša odvaha a sila sú nesporné.“ Začal sa prihovárať dvom vlčicam, po tom, čo sa poprechádzal okolo malých horiacích vatier a dostavil sa na vyvýšené miesto. „Dnes budete mať možnosť ukázať nám, čo viete. Nejde o to, aby ste sa zranili či porazili, ale aby ste predviedli všetky svoje schopnosti, rýchlosť, obratnosť a silu. Nech každý z nás prítomných vidí, čoho ste schopné.“ vyzval ich. Na chvíľu sa odmlčal, ak by mali nejaké otázky, ak nie, následne dodatkovým kývnutím hlavy im dal náznak, že ich súboj sa môže začať.

Sixten

Očakáva sa, že preukáže nielen fyzickú silu, ale aj trpezlivosť, vytrvalosť a schopnosť orientovať sa v teréne.
Lov sa môže konať na území, ale aj mimo, dôležité je stihnúť úlohu za svetlého dňa.
Nezáleží na tom koľko príspevkov bude lov obsahovať, dôležitý je podrobnejší opis úkonov.
Rozhovor sa koná ráno. Musí sa vrátiť počas večerného ceremoniálu, inak jeho úloha bude považovaná za nesplnenú.

Fäoline a Sassafras:

Simulovaný boj, kde sa budú snažiť zneškodniť jedna druhú bez toho, aby si navzájom ublížili. Môžu sa sústrediť na rôzne techniky.
V ich súboji sa očakáva komplexná ukážka ich bojových zručností ako je sila, vytrvalosť, obratnosť, rýchlosť a pod. Nejde o víťazstvo. Alfa môže boj ukončiť kedykoľvek a boj sa môže skončiť nerozhodne.
Úloha bude považovaná za nesplnenú v prípade, že jedna z vlčíc nebude boju schopná za akýchkoľvek okolností.

Dátum akcie: 11.10. - 31.10.2024

Na odohranie máte 3 týždne vzhľadom k tomu, že prebiehajú aj iné akcie, tak aby ste to stíhali. V prípade vážnych záležitostí hráčov sa môže ceremoniál predĺžiť, inak skúška bude považovaná za nesplnenú a vlk bude vyhnaný zo svorky.

Akcia sa koná v ihličnatom lese, vo večerných hodinách. Odohrávať sa to bude tu - pod článkom. Účasť Omeg je povinná. Dobrovoľná účasť je určená len ostatným členom svorky. V prípade nejasností sa pýtajte na Azarynskom serveri.

Váš Zathrian.

Autor:

Èrvain Zathrian Hävitys
Vydáno: 11.10.2024 18:02
Přečteno: 130x

Formát pro tisk

Komentáre

Pridať komentár >

Èrvain Zathrian Hävitys, Ceremoniál (1.11.2024 13:05) odpovedať

Obidve vlčice podali vynikajúci výkon. Ich boj bol napínavý, dynamický, preukázali svoje bojové zručnosti a charakter. Darilo sa im dobre. Bolo mierne vidieť že nie sú skúsené bojovníčky ale vyučia sa tomu tak. Zathrian bol rád. Páčilo sa mu celé dianie. Obe vlčice si zaslúžia uznanie za svoje výkony. Zaujímavé bolo sledovať, ako sa každá z nich snaží využiť svoje silné stránky a zneškodniť súperku...
„Koniec." prehovoril po chvíli sledovania. „Obe ste sa predviedli a tým si zaslúžite povýšenie na Thety. Fäoline a Sassafras, gratulujem vám." prikývol im hrdo. Mohli sa považovať za oficiálne členky Azarynu. Sixten nedorazil, žiadny ulovok nedorazil. Stalo sa mu niečo? Netušil. Rozhliadol sa po okolí. „Bohužiaľ, Sixten nedorazil vôbec a týmto svoju úlohu nesplnil. Tým pádom už viac nebude považovaný za člena Azarynu a bude vyhnaný." oznamil im. Také boli pravidlá, bez výnimky. Samozrejme ak by to chcel skúsiť druhý krát, dovolené mu to možno bude ale bude sa musieť naozaj snažiť. „Týmto je ceremoniál ukončený." dodal na záver a dal im pokyn k rozchodu.

Fäoline, 125 ceremoniál (24.10.2024 20:09) odpovedať

Sassfras vypadala, že upadala už do zmatku. Fäo přemýšlela, jestli to nebylo moc brzy. Jak ji chytla za zátylek, přitiskla jí čumák doslova k zemi. Vypadalo to chvíli, že se snad už vzdá. Jenže unikl jí jeden větší detail. Že to vlčice následně už jen předstírala. Ona sama takové věci neuměla. Nikdy je nedělala. Vlastně to pořádně neznala. Předstírání takových věcí. Takže nečekala. Když se najednou vymrštila a odhodila Fäoline pryč od ní. Fäoline na poslední chvíli použila křídla, znovu pomocí nich dostala rovnováhu. I tak se zadní částí těla rozplácla na zemi. Jen díky tomu, že byla předními tlapami furt aspoň trochu na rovné zemi. Se dokázala rychle vymrštit zpět na tlapy. Měla sice křídla malá. I tak by dokázaly protivnici v boji pomoci. A to předstírání taky neznělo špatně. Nepřítel by se dal lehce zmást. Fäo roztáhla křídla, nasměrovala to přímo k druhé bojovkyni. Takhle to vypadalo, že jí mířila na vršek těla. Na poslední chvíli to ale stočila pro útok na její tlapy. Trochu zopakuje její taktiku. Taky jí znemožnit na chvíli pohyb jen na jedinou tlapu, mohl znamenat další její pád. Mít nepřítele na zemi bylo to nejlepší, co se mohlo vždycky stát. Tohle byl sice cvičný boj. I tak se musela aspoň trochu chovat, jako kdyby byl skutečný. K tomu předtím byla dole jen hlavou. To nebylo ještě tak nejlepší.

Sassafras, - (24.10.2024 11:43) odpovedať

Po chvíli se konečně vymanila z tranzu zmatení, které jí náhodné přetáhnutí tlapou přes čumák způsobilo. Čekala všechno, bolest, krev, vytržení masa z těla - byl to sice jen cvičný boj, ale přece jenom šlo o jejich možnost zůstat ve smečce - ale ne tohle. No nakonec to nějak ovládla, ale to už byla chycena vyšší vlčicí za zátylek. Aby toho nebylo málo, ještě jí podrazila tlapy, takže Saffron na krátký moment skončila čumákem v prašivé zemi. Rozkašlala se. Vzchop se, proboha. Bylo jí do pláče, přece ji nemohla tak rychle dostat! A taky že nemohla.
Sassafras ještě chvíli předstírala, jak kašle a dusí se, ve skutečnosti už však v mysli plánovala odplatu. Jakmile byla přesvědčená, že ji její soupeřka dostatečně lituje, postavila se na nohy a vymrštila se do vzduchu, pomáhajíc si křídly. Ty byly jen velice malé, ale na drobnou výpomoc při výskocích, jako byl tento, stačily.
V letu, nebo spíš skoku, sebou škubla. Pokud ani to nepomohlo a vlčice ji stále držeklka za zátylek, jednoduše otočila hlavu a chňapla vlčici za první bolestivé místo, které našla - za pysky. Tím opět nemohla ublížit, jako spíš vyvést vlčici z míry, ale to jí nevadilo. Jak už bylo řečeno, byl to jen cvičný souboj.

Fäoline, 120 ceremoniál (22.10.2024 21:54) odpovedať

Určitě jí z břicha vytrhla chlupy, možná i trochu kůže. Fäoline se ale pomocí křídel vymanila. Její křídla měla výhodu. Mohla útočit i ze vzduchu, co se týkalo aspoň skutečného boje. Možná to využije i zde. Jenže věděla, že útok směřovaný na křídla mohl být bolestivý. Zraněné křídlo k tomu muselo v boji celkem překážet. Bylo to půl na půl. O to víc litovala její soupeřkyně. Její křídla malá, k ničemu. Takže ona to měla spíš jen jako takovou slabinu. Když byla ještě malá a se sourozenci šli na procházku mimo území ještě Nihilu. Ohrožovala je taky vlčice s malými křídly. Byla sice jinak zbarvená, jenže měla na sobě taky květiny. Hlavně ta malá křídla. Vlčice mohly být nějak příbuzné. Třeba se někdy dostane příležitost Sassfras zeptat. Pokud své sourozence znala. Asphodelle byla taky její sestra. Zajímalo ji, jestli žárlila. Že měla příbuznou na postu bety. Přičemž ona se teprve probojovávala na thetu. Tlapou jí dokázala praštit do obličeje, možná v něm zanechat menší šrámy drápy. Jen ne nic, co by neskryly i obličejové chlupy. To jí taky poskytlo šanci na další útok. Chytla vlčici za zátylek. Aby ji více znevýhodnila. Možná jí i trochu podrazila přední tlapy. Jenže vlčice mohla být třeba silnější. Na to ale teď nemohla myslet.

Sassafras, - (22.10.2024 8:03) odpovedať

Sykla, jak se zuby protivnice dotkly jejího boku. Očekávala, že to bude bolet, vlastně to nakonec nebolelo ani tolik, přesto si syknutí neodpustila. Jinak se tím ale nenechala vůbec vyvést z míry a pokračovala v boji, tentokrát v útoku na vlččino břicho. Nyní i ona ucítila pachuť krve na jazyku, její kousnutí nebylo nijak hluboké, ale o to bolestivější. Trhla hlavou ve snaze vytrhnout vlčici z těla kousek masa, nebo alespoň srsti. Jedno z toho se jí muselo podařit určitě. Jak Zathrian řekl, neměla za cíl vlčici co nejvíc ublížit, zároveň ale věděla, že trocha bolesti dokáže vlka snadno vyvést z rovnováhy a to měla také za cíl. Vlčice se však vyvést z rovnováhy nenechala, doslova. Pomohla si křídly, aby kousek odlétla a vymanila se tak ze sevření Saffroniných pevných tesáků. Sassafras si odfrkla. Křídel si na vlčici předtím snad ani nevšimla, teď už však věděla, že v tomhle bude mít drahá F'aoline výhodu. Saffron sice také měůa křídla, nebyly jí však k ničemu, byly moc malé. Ani ona sama nevěděla, k čemu je vlastně má, jen si matně pamatovala, že podobné měla i její sestra Genlisea. Ach, Gen, kde je ti konec.
Potřásla hlavou, aby z ní vyhnala myšlenky na svou sestru. Teď se musela soustředit na boj, chtěla-li ve smečce zůstat. A to taky udělala. Teda chtěla udělat, najednou jí však cosi přistálo přímo před obličejem. Upřímně, chvíli jí trvalo se zorientovat a uvědomit si, že to byla soupeřčina tlapa. Chvíli, kterou mohla druhá vlčice směle využít k útoku.

Fäoline, 119 ceremoniál (21.10.2024 21:50) odpovedať

Protivnici strčila na zem. Ta se hned zvedla, oklepala se, souboj mohl pokračovat. Fäoline provedla výpad proti boku, chňapla. Ne do krve, spíš jen takové štípnutí. Srst měla hodně hustou. Taky v tlamě cítila i peří, vlčice vlastně schovávala na bocích taky křídla, jako ona. I tak si stihla všimnout, že byla menší, než obvykle. Pochybovala, že by nimi mohla létat. neunesla by ji. Na co pak byla, to nevěděla. Bohužel na chvíli ztratila pozornost, zaútočila jí na břicho. Fäoline vyskočila, vykopla proti její čelisti, byť už cítila projetí cizích zubů na jejím břiše. Jak vykopla, přetočila se, pomohla si trochu křídly, dopadla zase na všechny čtyři zadem k ní, samozřejmě se pak otočila zpátky, aby měla Sassafras nadohled. Už se nemohla ničím rozptýlit. Ani davem, co se na ně díval. Ani jejími zakrslými křídly. Pořád s tím občas mívala problém. Musela se soustředit na fingovaný boj. Nevěděla, jak na tom byla vlčice s výdrží. Možná dobře, možná hůř. Fäoline své mezery měla, jen soudila, že ještě vydrží celkem dost. Dokud nevyhraje, nebo Zathrian souboj neukončí. Nemohla prohrát proti vlčici, co na sobě nesla květiny. Taky by přišlo vhod, předvést se o to víc, aby i přes svůj původ dokázala. Že byla pravou členkou Azarynské smečky. Těžko říci, kolik vlků jí ještě úplně nedůvěřovalo. Znovu zaútočila, tentokrát tlapou na její obličej. Možná ji tím na menší chvíli vyvede z míry. Těsně před očima málokdo rád viděl jakýkoli pohyb.

Sassafras, - (21.10.2024 11:39) odpovedať

F'aoline se strefila do Saffron uprostřed skoku. Menší vlčice neměla sebemenší šanci se vražení bránit. Odletěla vzduchem jako vlající šátek a přistála na boku. Au, to muselo bolet. Mladá vlčice však na sobě nedala nic znát, jen vstala, oklepala se a pak se po druhé vlčici vrhla znovu, Nedělala si iluze, že těmito výpady něčeho dosáhne... něčeho jiného než postupného vyčerpání soupeřky. To byl jjí plán. Výdrž byla Saffroninou silnou stránkou, proto se snažila druhou vlčici co nejvíce vyčerpat ještě před začátkem samotného boje, aby pak při něm měla výhodu.
Sassafras na nic nečekala. Úplně se vykašlala na obranu před útokem na bok, na boku to sice hodně bolelo, ale vesměs to nebyla část těla, kde by se dalo napáchat příliš škody. Proto klidně nechala F'aoline, ať se zakousne, zatímco se po ní opět vrhla. Ono ostatně, pokud do ní šedá skutečně kousla, Saffron tím získala cenný čas, jelikož muselo chvíli trvat vymotat své zuby ze směsice husté srsti a květnatých šlahounů.Pokud do ní šedá skutečně kousla, vlastně tím dostala své čelisti do pasti, která nevydržela dlouho, ale pár vteřin to bylo. A těch pár vteřin využila Saffron k tomu, aby se na ni vrhla zespoda, tedy na břicho.

Fäoline, 118 ceremoniál (20.10.2024 22:57) odpovedať

Sassafras vypadala z dnešního dne také nadšená. Jen na druhou stranu. Kdo by nebyl šťastný. Kdyby zjistil, že dnes měl šanci povýšit. Vlčice se postavily naproti sobě. Na chvíli se na sebe jen dívaly. Začalo to vypadat, že květinová vlčice nezačne. Že bude muset začít Fäoline. Nakonec se ale rozběhla. Šla Fäo přímo po krku. Nepovažovala to za logický krok hned na začátek. Sice byla tak vteřinu jinde. Jen její rozběh zaregistrovala ještě včas. Čekala na poslední chvíli. V tu uskočila, aby se soupeřkyně jejího krku nedotkla. Nacházela se bokem k vlčici. To znamenalo, že zatímco cvakala do prázdna, přední částí těla do ní strčila. Pak uskočila. Nemohla se jí ještě pokoušet přikovat k zemi. Vlčice měly ještě plno energie. Soupeřkyně mohla být přece jen silnější. Byť byla menší. Takže radši uskočila, začala kolem ní kroužit. Pak, ať už spadla nebo ne, tak jak byla zase na stabilní rovnováze, chystala se jí zaútočit zase na bok. Nějakou simulaci útoku zuby.

Sassafras, - (20.10.2024 20:42) odpovedať

Nadešel její velký den. Den, po kterém už jí snad nebude připadat ponížené potavení Omegy, ale něco lepšího. Pozici Thety stále považovala za příliš nízkou a neúměrnou jejím dovednostem a schopnostem, ale věděla, že cesta na vrchol je trnitá a na nějaké lepší postavení si bude muset počkat a zasloužit si ho.
Ráno se tedy probudila a dorazila na místo, kde se měl konat ceremoniál. Fáoline už byla na místě. Kde se nacházel Sixten nevěděla, ale upřímně ji to ani nijak zvlášť nezajímalo. Jeho chyba. Místo shánění se po Sixtenovi si vyslechla, co za úkol má ona s Fáoline, a pak se postavila naproti vlčici, zhruba na metr od ní. Boj mohl začít.
Stejně jako její mladší soupeřkyně zaujala bojovou pozici a začala si druhou vlčici měřit pohledem. Ze smečky už znala mnoho vlků, troufala si říci, že skoro všechny, ale tuhle šedou vlčici ještě ne. Ach, jaká to začátečnická chyba! Kdyby s ní déle promluvila byť jen jednou, mohla teď mít představu o tom, jaké má vlčice schopnosti a dovednosti. Zároveň to ale byla taky výhoda, neboť nic netušila také vlčice o Sassafras. To bylo vlastně dobře, ona Saffron byla takový trojský kůň. Malá, mladá, ale zato silná a vytrvalá. A dnes měla šanci to dokázat.
Po chvilce měření sil očima se na vlčici významně zadívala. Nerada začínala boje, byla spíše obranný typ. Druhá však nevypadala, že by měla v plánu začít, a tak v nestřeženém okamžiku vyskočila do vzduchu a rozběhla se k druhé vlčici. Tušila, že to nebude tak snadné, přesto se jí pokusila jít rovnou po krku.

Fäoline, 116 ceremoniál (17.10.2024 16:42) odpovedať

Dnešním dnem už nebude omegou. Asi. Stačilo splnit dnešní ceremoniál. Omegy plnící ceremoniál byly tři. Prvním byl vlk Sixteen. Ale ten dostal zkoušku již ráno. Takže tady v jehličnatém lese již nebyl. Byla tu jen ona a vlčice Sassafras. Ty budou bojovat proti sobě. Ne skutečně, ne tak, aby si ublížily. Mělo to asi prověřit spíše jejich schopnosti, než se tu zkrvavit. Pohlédla na svou soupeřkyni. Nedokázala pověřit její schopnosti. Skoro ji neznala. Vlastně ji vůbec neznala. Nevěděla ani, zda-li byla schopná porušit pravidla. Fäoline byla určitě mladší. Jenže to nic neznamenalo. Mohla být nakonec stejně schopná. Musela si dát pozor na břicho, slabiny, asi i roh. Za ten by ji mohla lehce chytit a následně znehybnit. Po takovém druhu prohry netoužila. Nebylo to jednou. Co přemýšlela o tom, že by svůj roh radši neměla. Ne ani kvůli bojům. Připadal jí jen zbytečný. Ani neprojevila žádnou magii. To její matka byla tou. Co díky rohu kouzlila. Na druhou stranu by nenašla tu vůli si ho ulomit. Byl její součástí, ať se jí to líbilo, nebo ne. Postavila se na bojové místo. Zaujala přípravnou pozici. Čekala, zda-li Sassafras nezačne první.