[Přízrační] Další krok vpřed
Úvodní post
Od pohřbu uplynula již nějaká chvíle a Přízrační byli stále bez lexe. Nebylo to ani tak tím, že by se fortis nedokázala rozhodnout, dávala však smečce i sobě čas. Ztráta S'Arika ji velice zasáhla, čehož si mohl všimnout každý, kdo jí byl aspoň trochu blíže. I když velice často skrývala své emoce, za poslední dobu už toho bylo jednoduše moc a ona nechtěla nic uspěchat.
Jakmile začalo zapadat slunce, dorazila k Půlnoční studánce a dlouze zavyla, aby tak smečce připomněla plánovanou událost, kdyby náhodou někteří zapomněli. Vyčkala poté až dorazí i poslední člen, než se rozhodla začít. Postavila se ke studánce a věnovala pohled Timovi a Harimu. Nečekala od nich nervozitu nebo strach, přeci jen byli oba velice loajální a pomohli každému, kdo o pomoc žádal. Kývla na ně a věnovala pak pohled i každému členovi zvlášť. Obloha byla dnes bez mraků a kdo byl velice pozorný, mohl si povšimnout souhvězdí novus princeps. "Drazí Přízrační, děkuji vám všem, že jste dnes dorazili a vítam vás na tomto shromáždění pod tak krásnou noční oblohou, jako je dnes. I přes všechny strasti, které nás v poslední době potkaly, jsem chtěla připomenout, že musíme jít dál, jako smečka, i jako rodina. Pamatujte, že na nic nemusíte zůstávat sami, protože tady máme jeden druhého." Ryumee se musela na chvíli odmlčet. Pohlédla na své děti, aby právě jim zdůraznila tato slova. "Nové věci a změny často bývají děsivé, ale i o tom život je. Dává a bere jak se mu zlíbí, aniž bychom s tím mohli cokoli dělat. Je ale na nás, jak se k tomu postavíme. Utečeme, přizpůsobíme se, nebo uděláme další krok vpřed?" Možná chtěla některé motivovat svou řečí. Stále si ale nebyla zcela jistá svými řečnickými schopnostmi. "Myslím, že je čas rozhodnout, a proto bych ráda jmenovala nové lexe. Timothée, Hariuho, prosím předstupte,"
oslovila je a vyčkala, než se k ní připojí. "Oba jsou ve smečce již dlouhou dobu, prokázali svou loajalitu a své funkce plní řádně. Hvězdy vám byly při tomto výběru nakloněny, nechť vás provází i nadále." Poslední větu věnovala přímo hochům. Přála jim, aby nesešli z cesty jako ona, aby věřili a svou víru předávali dál. Nyní byl čas, aby pronesli sliby, popřípadě řekli sami něco smečce.
Herní akce: Out-rpg informace
Akce se koná u Půlnoční studánky, odehrávat se bude zde pod příspěvkem a trvat bude do 30. 9.
Zúčastnit by se měli všichni alespoň jedním postem, každý má možnost v rámci jmenovacího rituálu přijít k lexům a mluvit s nimi. Počítá se s tím, že u shromáždění byli všichni, i kdyby nenapsali post.
Účastí si splníte měsíční aktivitu.
Autor:  RyumeeVydáno: 15.9.2025 18:05 Přečteno: 219x |
Formát pro tisk
Komentáre
Keď sa skončila oficiálna časť s preslovmi, taktiež pristúpila k dvojici. ,,Gratulujem, určite budete svorke veľkým prínosom na svojej novej pozícii." usmievala sa na oboch. Svoje slová myslela úprimne.
S Harim tu čekal už s předstihem, jak se na vlka jeho postavení sluší a patří. Dostat se na tuhle pozici nebyl žádný z jeho životních snů, ale když to mělo přijít, tak to mínil přijmout se ctí a zodpovědností. Tahle smečka nebyla jen a pouze jeho domovem, ale rodinou a posláním. Byl ochoten se pro ni rozdat, byl ochoten pro ni zemřít.
Stejně jako Hari uposlechl Ryuminu výzvu k předstoupení. „Děkuji,“ přišla i od něj slova vděku směrem k fortis. Toto byl důležitý životní okamžik, a přesto jej bral tak běžně. Stál před smečkou už několikrát, a ač pro mladého Tima by to byl znovu úkol docela nepříjemný, dnes už byl na to připraven. Předstoupil tedy před smečku. „Milí Přízrační, máme za sebou nemálo hořkých událostí, a já vám nemohu slíbit, že to najednou bude lepší. Mohu vám ale slíbit, že pokud opět nastanou podobné situace, postavím se k nim čelem a s tím nejlepším úmyslem. Míním pro smečku konat v tom nejlepším zájmu - stejně jako doposud.“ Pronesl takřka jak nějaký politik. „Přijímám tuto novou zodpovědnost.“ Dodal ještě a pohlédl k ostatním.
Několik jedinců jim pak přišlo popřát štěstí a gratulovat - tato slova přijal s poděkováním a pokorou.
Pozorně jsem zadíval na svou matku. Vždy tak vyrovnanou, odrážející duši a pevnost naší smečky. Ale pořád je to má maminka, do které vidím víc. Vidím skryté rozbité střípky těch, co nás opustili i situací, které nás teď objímaly. Doufám jen, že nebude nic dalšího, co by ji tak trápilo. Zvednu pohled k nebi, jako bych v duchu prosil všechny naše předky o splnění tohoto přání. Všimnu si tak souhvězdí, které na nás mrká, potvrzující, co se bude dít.
Skloním pohled zpět k matce, která začne mluvit. Pozorně naslouchám jejím slovům. Když na mě spočine její pohled, vykouzlím na tváři lehké pousmání. Když zmíní novou dvojici, která obsadí post Lexe, špička ocasu se mi lehce zavrtí. Nejsem ten, kdo by měl právo hodnotit - přesto si myslím, že vybrala dobře. I já si povšimnu Světlušky a jejího odchodu. Zadívám se za ní dosti pozorně. Nechám to ale zatím být, když si všimnu Ancunína, jak ji následuje. Bude jistě lepší, když si promluví s ním. Ale třeba se mi později také povede s ní zavést řeč.
Teď byl ale čas na něco jiného. Počkal jsem, až oba nový lexové promluví a pak za nimi došel.
"Gratuluji k postupu. Věřím, že se vám na novém postu povede dobře. Hlavně se nesnažte srovnávat se S'Arikem. Každý jste originál, každý řeší situace po svém. Neddržte se zpátky porovnováním. Už se těším, až budu moct sledovat a následovat vaše rady," pronesu k nim. Mluvím klidně a vyrovnaně, s lehkým úsměvem. Očka se mi jiskří jako dvě tmavé studánky. Zároveň ale přidávám radu, i když k tomu nejspíš nemám pravomoce. Chci je ale ujistit, že je dobré jednat jinak.
V tichosti vyčkal příchodu ostatních. Po očku se podíval na Tima. Věřil, že odvede skvělou práci. Vždy byl ten více... diplomatický. Jistě, i Hari se s věkem zklidnil, ale stále byl více impulzivní jak svůj druh.
Vyslechl si proslov Ryumee a pak na její pokyn předstoupil. Hvězdy zářily jasně - novus princeps. Dobré znamení. Měl by nemalé obavy, kdyby se toto souhvězdí tento osudový den neukázalo.
"Děkuji, Ryumee," přikývl jejím směrem. Nadechl se a podíval se na ostatní. Byl čas pronést slib. Hari bohužel na tyto proslovy nebyl zrovna... dobrý. Spíše byl slovně neohrabaným. Nezbývalo mu ale nic jiného, než se hezky posnažit. "Já, Hariuha, před očima celé smečky a hvězd přijímám své místo a přísahám, že budu věrně sloužit smečce a rozhodovat jen v jejím nejlepším zájmu. Moje síla, krev i dech patří smečce, do posledního dechu."
Přejel rychlím pohledem všechny přitomné a snažil se nalézt všechny, se kterými už měl tu čest se více pobavit a snad i trochu zblížit. Bohužel jich vsak stále nebylo mnoho. Alespoň že měl pořad nablízku svou sestřičku...
V tichosti si vyslechl slova Ryumee a zmateně střelil očima k vlkům, kteří poté odešly. Možná by si jejich odchodu nevšiml kdyby neseděl tak moc vzadu a neustále nepokukoval po ostatních, aby věděl jak má reagovat. Nebyl si úplně jistý, jestli už bylo celé jmenování u konce, ale nezdálo se mu to tak. Zatim byl zkutečně příliž velkým nováčkem než aby znal nějaké vnitřní problémy. Rozhodl se tedy zatim zůstat sedět a vyčkat, co se bide dit dál.
Ancunin pozoroval, jak Světluška se s né zrovna šťastným výrazem sebrala a odešla. Anki byl na vážkách, zda nemá za ní se rozejít. Na jednu stranu chtěl poblahopřát novým betám, ale na druhou tohle chování bylo sakra podezřelé. Očima naposledy sjel k Timovi a Harimu a nakonec se rozhodl zvednout a zkusit né přímo konfrontovat ale možná optat se Světlušky, co za kyselý výraz to mělo být. Novým lexům může pobrahopřát později. A snad ho Ryumee za tohle zmizení neuškrtí.
Tak jako Evarla, i Světluška se na sraze objevila překvapivě brzy. Bylo to tím, že byla poblíž, nebo okouněla za stromy a mlčky vyčkávala, až vůdkyně odejde, aby mohla jako vždycky pronést tichou modlitbičku za svou maminečku? Ať už to bylo jakkoliv, ostýchavě se vynořila z hlubin okolního lesa a posadila se na první místo, které bylo volné - nechtěla se ztrapňovat tím, že by přecházela od rohu k rohu.
Rodina, tak na takový lep od Ryumee se omladině sedat nechtělo. Kde byla její rodina, když se její maminka, Anjel, zničehonic vydala za hranice smečky? Nešpekuloval někdo z těch chytráků a rádoby inteligentů, že její odchod nemusel být tak úplně dobrovolný? Nebylo těžké si všimnout pohledu, jakým vlčice časovala svou rodinu - a právě nad takovým si Světluška tiše odfrkla a odvrátila zraky k třpytivým nebesům. Jasný, tady je ta tvoje rodina.
„No super,“ zafuněla tak tiše, až to bylo sotva slyšitelné - a i kdyby bylo, bylo těžké určit, s jakou emocí to bylo proneseno. O tomhle si prostě musím promluvit s Ravonnym, až nebudeme tak moc na vočích. Určitě mu taky musí přijít divný, že se všude cpou jenom Estrellácké zadnice, né? Byla to stará, stejná pohádka, která se v Přízračných holt očividně musí opakovat, dokud jim bude právě někdo z nich velet. Mohli by někdy dojít změny? Těžko - tenhle rádoby snobský rod se určitě bude zuby-drápy držet toho, aby si svou moc za každou cenu udržel. Proč nebyl povýšen můj táta, když je mnohem mladší a se S'Arikem si určitě rozuměl víc, než s těmahle dvěma?
Ve Světlušce na druhou stranu vřelo cosi jiného, snad by se to dalo nazvat hlasem rozumu - Timothée byl obratný řečník, který dbal na empatii i strohost sdělení zárověň, a jeho partner, Hari, byl obstojným umbrou. Ale-!
Po konci srazu se mladá vlčice s nepatrným zamračením zvedla, a odešla. Pozornosti museli mít starouškové dost, a ona se navíc nechtěla snižovat k tomu, aby se Estrellákům vnucovala, ačkoliv usuzovala, že by jí to ve smečkovém dění zjevně zvedlo uznání - a vůbec nějaké to poznání. Třeba příště!
Nevnímal jmenování do funkce, kterou dlouho zastával jeho otec, jako nic špatného. Necítil se osobně dotčen, že to místo nyní měli zastávat jiný. Necítil nad tím nic. Před jeho otcem byla lexem Ryumee, před ní Nadezhda - mohl jen hádat, že Hariuha nebo Timothée jednou zastanou i funkci vůdce. Ale... Nebyli na to příliš staří? Evar'la se rozhlédl po davu a počítal, kolik je asi průměrný věk Přízračných, a zda je to možný problém pro další léta. Nikdo tu už dlouho neměl vlastní vlčata, hm. Hádal, že na Hariuhu s Timothéem se zrovna v tomhle jako na první lex pár v historii zrovna spolehnout nemohli. V mysli se tázal i na to, zda roli coela umbry a coela medica zastanou jiní - to mu totiž přišlo jako větší změna než změna lexe. Měl v oba nově jmenované důvěru. Možná obzvlášť v Timothéeho - toho totiž viděl už párkrát před smečkou vystoupit, leč ho předtím považoval spíše za pečlivého pracanta v pozadí společenského dění.
Měl v plánu si s oběma promluvit.