Príspevky užívateľa


< návrat spät

Strana:  1 ... « späť  25 26 27 28 29 30 31 32 33   ďalej » ... 54

Zazubil se na bratra. "Já se radši ničemu moc nedivím." A občas pěkně kecám. Vyplázl na něj na chvíli jazýček. Pak se usmál. "Taky tě mám rád, bráško." odpověděl mu na ten titul, co dostal.
Pak už neřešil a šel zatáhnout ulovené zvíře do nory.

Po uložení zvířete se na brášku koukl. "Někdy si musíme zkusit i další věci." mrkl na něj. Je jasné, že tohle nebyl jejich poslední trénink. Adain je rád, že s Jarumim ledacos funguje.

Sledoval u svojí přednášky její reakce. A rozhodně byl potěšen. Nebála se, ale měla dobré instinkty. Neutíkala, byla připravená se bránit. To bylo velmi dobře vidět, když jí předváděl manévr s křídlem. Sice sebou cukla, ale neustoupila a ukázala zuby. Výborně. Odvaha se nedá moc dobře nacvičit.

Koukl na ni a zazubil se při její poznámce. "No, horší jak u bažantů nebo koroptví to nebude." mrkl na ni a olízl si tlamku.
"Dobře. Ale chytit toho, kdo ti křídlo v podstata nabídne, je snadné." Zůstal stát a rozpřáhl křídla, předstírá, že je používá pro zastrašení nebo lepší rovnováhu. Skutečně jsou dobře na dosah a měkklé letky na konci jsou také zranitelné. "KDyž jim vyškubeš dost peří, tak stejně neodletí a budou dost panikařit." Protřepal si ty svoje a pak je pevně složil.

"Ale i nezkušený ti je někdy nenabídne, nechá si je složené. Dobrá zpráva je, že i po takovém jde jít. " Zadíval se na ni."Není to těžký manévr, ale vyžaduje pevné nervy. Málokdo bude tak hloupý, aby se nechal oběhnout. Ale hlanví je, že to není vlastně potřeba. Je docela snadný způsob, jak se dostat na hlavní křídelní kloub i tomu, kdo na tebe útočí přímo. Zkušený bojovník ti to nedovolí, na mě bys s tím taky neuspěla. Ale ti ostatní? Snadné. "

Ubezpečil se, že má její pozornost. "Vyprovokuj je, aby na tebe vyrazili. čím rychleji a zběsileji, tím lépe. Nech je, ať běží co nejvíc přímo na tebe, neuhýbej. Až budou těsně u tebe a začnou po tobě chňapat tlamou, uhni maličko do strany, opři se svým ramenem o jeho, využij ho jako opěrku a klidně dovol, ať tě jeho rychlost otočí do protisměru, zapří se o jeho bok a křídlo. Kloub křídla budeš mít pak přímo u své čelisti, tak přeju dobrou chu´t." Ví, že popis nezní moc zřetelně. "Vyzkoušíme si to. Budu předstírat útok a ty mě zkusíš chytit. Nechňapnu po tobě, jen poběžím a ty si pak jen polož bradu na můj křídelní kloub, ano?" Zkusil navrhnout. Ale rozběhne se až pokud bude ona chtít.

Přiklopil uši a netváří se zrovna nadšeně. cizinec také zahájil únikový manévr, takže se k sobě vlastně ani nepřiblížili. V ohrožení rozhodně nebyli, každý ten manévr jednotlivě by stačil. Nejradši bych na něj vyštěkl, že kdybych neuměl, tak jsme se srazili, ale na to jsi zareagoval příliš dobře. Koukl na něj přísně. Ale natolik z dálky a z úhlu, že to cizinec nemohl doopravdy vidět.

"Umím lítat, což bys s tím manévrem, cos proveld, měl umět poznat. Nesrazili bysme se. Omlouval jsme se za to, že jsem tě vylekal." nemluví zrovna mile, ale trochu krotí svou ohnivou povahu, dobře si je vědom, že mohl cizince dost vylekat. Nikdy ho tu ještě neviděl. Povzdechl si.
"Nový ve zdejším kraji?" Zkusil opatrně navázal na trochu lepší notu.

(nepatří do akce)


"Vlastně dá," zastříhal ušima. Pak zvedl hlavu a rozhlédl se. Našel místo u pramene, kde starý strom svými kořeny vniká do skály, která je díky tomu roztrhnutá. "Poj´d se podívat."
Odvedl ho k tomu, ukázal mu pukliny ve skále. "Vidíš ty pukliny ve skále? Skála je kámen. A tady je rozbitá. Roztrhala ji voda a mráz a strom, spolu dohromady. Taky oheň a voda dokupy to umí. Když oheň kámen hodně ohřeje a pak na něj naliješ studenou vodu, praskne taky." Zkouší mu to vysvětlit a doufá, že vlče pak nerozebere Feierovi ohniště v jeskyni. S trochou štěstí jen bude otravovat toho nerudného léčitele aby mu někde venku ohřál kámen u řeky.

Ani si neuvědomil, kdy se do toho všeho s vlčetem tak zabral. Ale baví ho, vysvětlovat mu svět okolo. Jako by ho znovu objevoval s ním. "Semínka jsou někdy hrozně maličký, zapadnou do země a neuvidíš je. Schovají se v ní. A někdy zase větší. Viděl jsi někdy oříšek? " Zeptal se hned vlčete. "To je totiž taky semínko. Jen větší."

Jen škoda, že se neprobírají jen taková veselá témata.
Adain došel blíž k vlčeti a zlehka ho pohladil. "Bojovník někdy musí provést i něco takového, jako když lovíš ty myšky. Ale jinému vlkovi. Nikdo z nás to ale nechce udělat. Jen.. někdy vážně nemáš na vybranou. A samozřejmě, vždy hrozí, že potkáš silnějšího a lepšího bojovníka, a stane se to tobě. Třeba přežiješ, ale zůstanou ti rány a jizvy. Nebo je někomu způsobíš. vážně to není hezká práce." Vidí to odhodlání, ale nelíbí se mu. Co se ti maličký stalo, že jsi tak odhodlaný?! Jeho uši rejdí sem a tam. Trochu neví, co víc by k tomu vlčeti řekl. Budu si muset promluvit s jeho mámou.

Trochu se zarazil a zamračil... Musel teď převzít sice péči hned o dvě vlčata, ale pořád poslouchal velmi pozorně.
Sklonil hlavu a pošimral kožíšky obou vlčat. Caligovi také odpověděl na otázku. "To je Ikke a je slepý. Nevidí, ale umí spoustu zajímavých věcí." Pak hlavu zase zvedl. Neohlíží se po Sankarim, ale jen proto, že tam šla Artemis. I tak mu to nedá a jedno z jehouší se občas k tomu křoví stočí. Ale to je tak vše.

"Dobře, pokud ne rychlá akce, pořád by létavec mohl vyletět vysoko, nad čáru mraků. A třeba obletět hranice území a jen vykukovat z mraků, co uvidí. Létavci mívají obvykle lepší zrak, je to tím, že mít musí. Možná by si někdo z nás něčeho všiml a mohl donést alepsoň nějaké informace." Nehodlá jít proti rozhodnutí alfy a jít pro zajatce, pokud taková akce nebude povolena.

Zastříhal ušima, když vysoký léčitel začal mluvit o vyjednávání. Uši mu živě rejdí sem a tam, jak hlídá současně chlupaté kuličky, co jsou u něj a současně dění.
Zbystřil, když došlo na doprovod. Na to bych mohl být vhodný. Vyjednávat neumím, ale dělat ochranku tomu, kdo by mluvil? Bez problémů.
Teď když už si nemyslí, že za smrt Rivotra může druhá smečka, nebude mít problém se chovat naprosto korektně a zodpovědně na takové cestě. Na výzvědy si netroufnul, ale tohle a teď je úplně jiná situace.

"Bezpečí všech je prioritou. Pokud by vyjednavač šel, měl by každopádně mít doprovod, který umí vyhodnocovat riziko ať tím vyjednavačem bude kdokoliv." Nenabízí se výslovně, i když je ochoten jít. Je na rozhodnutí Alfy, kdo bude dělat co. Každopádně je ochoten jak letět na průzkum, tak dělat ochranku a je to zřejmé i z jeho řeči těla i slov. Bellator by byl logičtější. Součástí zlaností bojovníka je umět také poznat, kdy se schyluje k agresi a kdy někdo jen hrozí a přitom blafuje. Pozice těla prozradí dost, ale ne každému by věřil, že tohle ovládá.

Koukl na něj. "Protože tvoje tělo je hodně zahřáté. Když zastavíš hned, tvému srdci se to nemusí moc líbit. Navíc, můžeš snadno nastydnout. Taky ti můžou zatuhnout svaly a pak, když znova zkusíš běžet, se můžeš poranit." Je důležité, aby to vlk věděl včas, hlavně když se snaží trénovat.
A pak už vyrazili zpátky nahoru. Adain tentokrát prostě kluše po zemi a sleduje ho. "Pořádně, zaber. Nádech, začínej, když začínáš zvedat křídla. Výdech, když jimi máváš dolů. Pomůže ti to získat sílu. " i správné dýchání je u pohybu důležité. Víceméně to tak obvykle vyjde přirozeně, ale dělat to púmyslně to ještě posílí. "Jde ti to dobře, zvládneš to." Povzbuzuje ho ze země.
Nakonec se dostali nahoru. "Výborně. Teď hlavně nezastavuj a popocházej sem a tam." Pochválil ho tam i přes to, jak se posunovali pomalu a na etapy. "Neřekl jsem ti to, ale tohle bylo něco, co je hodně těžké. Letět takhle nízko u země nahoru. Když zvládneš tohle, zvládneš už v letu silou cokoliv." Došel k němu a pro jistotu kontroluje, jeslti mu křídla a některé svaly necukají, znak velkého přetížení.
"Ale zítra a další dva dny tě bude bolet opravdu všechno. Poslyš, umíš plavat? A jak moc ti vadí zima?" Zkusil se ho zeptat.

Po posledním přistání se na něj koukl. "Pomalu popocházej, ať se vydýcháš postupně. Hned zastavit je špatné, může ti to ublížit." Zvolna s ním jde podél paty kopce.
"Teď tě čeká skutečná zkouška síly křídel...." Protáhl se a oklepal se, než pokračoval. "Budu po tobě chtít, abys vylétl odsud zpátky na ten svah. Tou trasou, kterou jsme nahoru běželi. To je mnohem bezpečnější, než zkoušet skutečně létat nad rovinou. Ale mnohem větší dřina. Ale pokud to zvládneš, tak nad rovinou to zvládneš taky."
Koukl na něj. "Začátek znáš. Výskok do vzduchu. Ale pak musíš křídly mávat. Pořád a silou, zabírat jimi, lehce nakloněnými tak, aby tě hnaly dopředu a nahoru. Je to dřina. Musíš silou, pořádně. Bude to bolet, protože jsi už křídla dost zatížil.A takhle tady pak zase budeš trénovat. Zatím máš přísně zakázáno pokoušet se za letu zatáčet, ano? Hlavně když u toho nebudu." Varoval pro jistotu rovnou Caliga.

Zrovna neměl hlídku, tak vyrazil se proletět.... V podstatě te´d má práce dost. Bu´d trénuje s ostatními členy smečky a učí je sebeobraně, a nebo prostě hlídá... hranice, vlčata... jejich matku... pořád. Asi je to dobře, že má tolik práce, ale léčitelé smečky trvají i na tom, že občas volno být má.

Takže dostal volno a nevěděl najednou, co se sebou.

Let byl pak logickou možností. Vyrazil, moc neřešil kam. Přeletěl řeku a začal jen tak poletovat nad nižšími z hor kotliny... A opět, moc nedával pozor... neobvyklé u něj, a tak jen tak tak že nenaletěl do jiného létavce, který tu cestoval. Nebyl by to ale Adain, kdyby to nezvládl vyřešit. Prudce se stočil ve vzduchu, složil křídla a začal padat do vývrtky. Nechal to chvíli tak, pak rozpřáhl křídla, vyrovnal to a zamířil za cizincem. "Ehm.. pardon. Já nečuměl." přiznal ne moc nadšeně. Pro něj je to docela velká ostuda.

Souhlasně pokývl na jeho hodnocení. "No jo, já vím, těžko tomu odolat. Ale neboj, ještě si vyhlídek užiješ spoustu. Až se naučíš létat." Má pro to pochopení. Také miluje ten výhled, létá hodně a rád.
Adain sám vyrazil pak hned za vlčkem, i za letu. Sledoval jeho chování. Má dobré instinkty.
Na zemni přistál jen velmi krátce po něm. "Tohle bylo mnohem lepší. Znovu. Ještě aspoň pětkrát, pak zkusíme zase něco navíc."

Až s tím skončí, tentokrát bude po vlkovi chtít, aby za plachtění dolů mávl křídly, dvakrát, jako to dělal ve skoku na zemi. Když se nerozbil u toho, neměl by ani te´d. Dostal ale přísně nařízeno, že ne víc. I tak to může prodloužit plachtění a změnit výšku. Věří ale, že to Caligo zvládne. Až projde několikrát i toto, tak je čeká teprve větší výzva.

Vlček nahoře nečekal do Adainova přistání. škoda... Adain ho tak neměl čas upozornit na chybu při přistávání, stihl jen vyštěknout "Pozor!" a chvíli na to se už Caligo válel na zemi. Adain vyrazil k němu, zkontrolovat ho. "Nic nebolí, necítil jsi v ničem lupnutí?" Ptá se hned vlčete a čenichem mu prohmatal rychle křídla. Vypadají v pořádku.
"Tady vidíš, proč se musíš učit postupně a ne hned odněkud skákat, takkhle to dopadá." Vyplísnil ho jemně za tu zbrklost.
"Fajn. Takže pokud jsi celej, tak nahoru a znova. A tentokrát zkus dopadnout správně, jako když jsi jen skákal s mávnutím křídel." řekl mu přísným tónem a žene ho rovnou nahoru. "Tentokrát skáčeš první ty." upozornil ho. Hodlá pozorně sledovat jeho držení těla a případně na něj volat, když něco udělá špatně.

Sám nezastavil úplně a popocházel dokola. Ne že by potřeboval udržet zahřáté svaly. Vážně ne na to, co cvičí s vlčetem. Ale šlo o to ukázat mu, o co jde.
Ukázku ale sledoval pozorně.
"To bylo slušné. Hlavně žes to ustál. Brzo budeš lítat docela dobře," ohodnotil snahu Caliga. Vlček se nerozbil a docela dobře využil situace.
"Tak a teď nahoru. A mimochodem, nemusíš mi vykat, já si na to nepotrpím," řekl ještě, zatímco sám už klusal pěkně svižně do svahu. Tedy, on by mohl i rychleji, ale to by asi vlče uhnal a nahoře je čeká práce. Navíc, ten svah poběží ještě hodněkrát.

Adain je vyvedl obloukem k místu, kde svah spadá do plání mnohem ostřeji. "Takže, připraven? Tentokrát to bude jiné. Rozběhneš se po vrcholu kopce, tady v tom bodě, " ukázal mu přesně packou, "se odrazíš a bez mávání křídel se pokusíš doletět až na planinu pod svahem. Žádné mávání. Měl bys to bez problémů zvládnout a nepoletíš niak vysoko nad zemí. Dopad už celkem umíš. Já první."
Odběhl kus, aby to vlčeti předvedl. rozběhl se lehce, na kraji svahu vyskočil a na křídlech se lehce a elegantně snesl zpátky na pláně. Prakticky se u toho viditelně ani nehýbal, i když samozřejmě vyrovnával vzdušné proudy.

Caigo nevypadá, že by byl ochoten s ním rozebírat sny, tak ho Adain nenutil. Jen kývl a raději s ním dál řeší letecký výcvik.
Spokojeně přikývl, když Caligo zopakoval přesně instrukce. Poslouchal a pochopil. To je důležité.
Ale vlček tím neskončil. Adain k němu lehce natáhl čenich a naklonil hlavu na stranu. "Dobře, tak na úpatí kopce, ano? Než začneme stoupat. Budu pamatovat na to, abych tam zastavil." slíbil mladému vlkovi.
Pak už jen kývl k volnému prostoru, aby dal signál k běhu.
Napřed jen běželi, pak Adain dal pokyn ke skokům. "Tak a skáčeme!" Sám se drží vedle, aby na něj viděl.
Neočekával problémy, ani žádné nenastaly. Na úpatí svahu, ke kterému ho dovedl, zastavil a začal volně chodit v kruzích. "Nezastavuj úplně, abys moc nevychladl. Nebo prostě předve´d co jsi chtěl a pokračujeme."

Stál tam, a sledoval, jak se vlče probudilo do dost bojové nálady. Instinktivní reakce ve strachu. Adain se ani nepohnul, jen sledoval průběh celé té Caligovy reakce. To vypadá na mizernej sen. Zastříhal ušima.
"Dobré ráno. Hm.. co se ti zdálo, že se rak rozhlížíš?" Zkusil to. Ale nebude trvat na odpovědi.
Oklepal se taky, aby si urovnal srst, i když vlastně nemusel. Protáhl se. "Tak připraven na pokračování ve výcviku? Trochu se proběhneme, na sever, na kraji téhle planiny jsou kopečky. Tak k nim. Cestou, až se ti trochu ohřejí svaly, začneme zase se skoky s jedním mávnutím křídly. U prvního svahu hezky normálně po zemi vyrazíme na vršek kopce. Cestou nahoru žádné skoky ani mávání křídly a poběžíš prostě za mnou, ano?" Podíval se na Caliga. Chce mít jistotu, že vlk rozumí. Kupodivu se moc nevyptává na průběh. Ani nemusí, ví, že Caligo cvičil i za deště. Ale je zvědavý, jestli se vlče zeptá, proč se neptal on.

Zatímco se snaží zabavit Sankariho, pořád pozorně sleduje dění.
Nezasahuje zatím do návrhů, dokud se nevyjádří Alfa. Ale rozhodně oceňuje kuráž mladého Rufuse. Už s ním měl čest a překvapilo ho, jak moc se tady a te´d vlk snaží. Každopádně předpokládá, že se záchrany bude účastnit. Možná není ve smečce dlouho, ale ceremoniálem svou cenu prokázal a pořád je bojovník. Kterých tady moc přítomných není.

Není to úplně snadné, stíhat u toho bavit vlče. A tak se stalo, že i přes hradbu křídel ten malý, ale čiperný neřád dost rychle vyklouzl. Adain prve čekal, že jen začne vymýšlet něco dalšího, ale když se po něm koukl, už jen mizel ocásek v křoví. Zamračil se. Nemůže od toho dění tady, navíc pořád ještě může dojít na to, že budou chytat druhého, dospělého uprchlíka - Kariho. Nenapadlo ho jít dohonit tamtoho? Vlka, co odešel, Adain ještě osobně nepotkal mimo setkání smečky.

Už si chtěl jít Sankariho odchytit, když se do toho vložila Artemis. Kývl na ni, že rozumí a přesunul se k malé Grace a ke Caligovi. Došlo mu, že vlastně Sankariho sestřičku ani nezná, viděl ji tak maximálně když si vypůjčil (nebo byl on sám vlčeti vypůjčen? :D ) Sankariho na hlídání a lumpárny. Ještě že je u nich i Ikke, neví jistě jak by uhlídal oba, kdyby začaly obě vlčata vyvádět společně.

Dobře si všímal, jak tam stojí, jak váhá. Jak občas nepatrně změní napětí těla, když uvažuje, jeslti nemá využít jeho vykecávání se. Jeho by ale tak snadno nedostala a očividně jí to došlo. Bod pro tebe, modrá lovkyně. Rozhodně mu tím dokázala, že umí přemýšlet.
A navíc se pak rozhodla pro další poučení a neopomenula zavtipkovat. Usmál se. "Dobře, takže vyhlašuji mír a zkusíme si pár věcí. " Zastříhal ušima. Trochu popošel, tak, aby jí mohl ukázat pár věcí ve vhodnějším úhlu.
"Takže. Za letu sice na vlka nedosáhneš, ale on na tebe taky ne. Proti létavci, co nepřistál, ale je třeba opatrnosti. Mohl by zariskovat a prostě přistát na tobě. Je to riskantní i pro něj a odnesl by si zranění. Ale ty bys při tvrdém náletu dopadla hůř než on. Někteří zkušení letci ale nosí sebou třeba větve nebo kameny a shazují je na soupeře. To je také nebezpečné. To ale jde vidět a dát si na to pozor."
Tohle předpokládal, že jí došlo. Ale když už, tak je na místě vzít lekci důkladně.
"Na zemi je dobré zkusit zjistit, jeslti umí bojovat a nebo ne. U většiny to poznáš hodně rychle. Bojovníci se hýbou jinak. Často hodně plynule, našlapují zlehka. Nerozhoduje velikost svalů. Ale pohyb a technika. Budou jinak používat tělo. Často můžeš vidět, že proti tobě použije tohle."
A prudce se pohnul, hodně prudce se k ní otočil a mávl křídlem, tvrdě směrem k ní. Udělal to ve větší vzdálenosti, ale jinak by ji byl přetáhl letkami přes oči. A kdyby nebylo mokro, navíc by jí do ní zanesl prach. Zase pak ustoupil. Celé to bylo velice, velice rychlé. "Nezkušený bojovník křídla na zemi jen složí a nebude používat, a nebo je dokonce použije k vyrovnání rovnováhy." Jeho tón naznačuje, že to je pro nezkušeného rozvnou rozsudek.
" Pokud umí, prostě zdrhni. Nezkoušej to. Pohybuj se tam, kde jsou husté stromy a keře, které tě ochrání. Sežeň posily, volej o pomoc. Bude ve výhodě tak jako tak. Ale pokud ne? Ty, jako lovkyně budeš dost silná a rychlá, aby jsi ho rozcupovala na kusy a jeho křídla budou jeho koncem. Jdi mu po nich, jakmile je roztáhne, pověs se na ně, jdi po kloubech. I tenhle křídelní kloub." Ukázal na sobě, "se dá použít jako zbraň. Ale to musíš vědět, co děláš, správně ho složit a zapřít. Pokud to nevíš, je to jedno z nejzranitelnějších míst na těle létavce." Sleduje ji, jak se na to celé tváří. "Navíc, pokud ti bude zdrhat, za křídlo ho lze strhnout na zem. Nebo za ocas." Zazubil se. On sám raději jde po křídlech, pokud to není tedy někdo, koho vyloženě chce mít... nepoškozeného.


Strana:  1 ... « späť  25 26 27 28 29 30 31 32 33   ďalej » ... 54