Príspevky užívateľa

Vlček nahoře nečekal do Adainova přistání. škoda... Adain ho tak neměl čas upozornit na chybu při přistávání, stihl jen vyštěknout "Pozor!" a chvíli na to se už Caligo válel na zemi. Adain vyrazil k němu, zkontrolovat ho. "Nic nebolí, necítil jsi v ničem lupnutí?" Ptá se hned vlčete a čenichem mu prohmatal rychle křídla. Vypadají v pořádku.
"Tady vidíš, proč se musíš učit postupně a ne hned odněkud skákat, takkhle to dopadá." Vyplísnil ho jemně za tu zbrklost.
"Fajn. Takže pokud jsi celej, tak nahoru a znova. A tentokrát zkus dopadnout správně, jako když jsi jen skákal s mávnutím křídel." řekl mu přísným tónem a žene ho rovnou nahoru. "Tentokrát skáčeš první ty." upozornil ho. Hodlá pozorně sledovat jeho držení těla a případně na něj volat, když něco udělá špatně.

Sám nezastavil úplně a popocházel dokola. Ne že by potřeboval udržet zahřáté svaly. Vážně ne na to, co cvičí s vlčetem. Ale šlo o to ukázat mu, o co jde.
Ukázku ale sledoval pozorně.
"To bylo slušné. Hlavně žes to ustál. Brzo budeš lítat docela dobře," ohodnotil snahu Caliga. Vlček se nerozbil a docela dobře využil situace.
"Tak a teď nahoru. A mimochodem, nemusíš mi vykat, já si na to nepotrpím," řekl ještě, zatímco sám už klusal pěkně svižně do svahu. Tedy, on by mohl i rychleji, ale to by asi vlče uhnal a nahoře je čeká práce. Navíc, ten svah poběží ještě hodněkrát.

Adain je vyvedl obloukem k místu, kde svah spadá do plání mnohem ostřeji. "Takže, připraven? Tentokrát to bude jiné. Rozběhneš se po vrcholu kopce, tady v tom bodě, " ukázal mu přesně packou, "se odrazíš a bez mávání křídel se pokusíš doletět až na planinu pod svahem. Žádné mávání. Měl bys to bez problémů zvládnout a nepoletíš niak vysoko nad zemí. Dopad už celkem umíš. Já první."
Odběhl kus, aby to vlčeti předvedl. rozběhl se lehce, na kraji svahu vyskočil a na křídlech se lehce a elegantně snesl zpátky na pláně. Prakticky se u toho viditelně ani nehýbal, i když samozřejmě vyrovnával vzdušné proudy.

Caigo nevypadá, že by byl ochoten s ním rozebírat sny, tak ho Adain nenutil. Jen kývl a raději s ním dál řeší letecký výcvik.
Spokojeně přikývl, když Caligo zopakoval přesně instrukce. Poslouchal a pochopil. To je důležité.
Ale vlček tím neskončil. Adain k němu lehce natáhl čenich a naklonil hlavu na stranu. "Dobře, tak na úpatí kopce, ano? Než začneme stoupat. Budu pamatovat na to, abych tam zastavil." slíbil mladému vlkovi.
Pak už jen kývl k volnému prostoru, aby dal signál k běhu.
Napřed jen běželi, pak Adain dal pokyn ke skokům. "Tak a skáčeme!" Sám se drží vedle, aby na něj viděl.
Neočekával problémy, ani žádné nenastaly. Na úpatí svahu, ke kterému ho dovedl, zastavil a začal volně chodit v kruzích. "Nezastavuj úplně, abys moc nevychladl. Nebo prostě předve´d co jsi chtěl a pokračujeme."

Stál tam, a sledoval, jak se vlče probudilo do dost bojové nálady. Instinktivní reakce ve strachu. Adain se ani nepohnul, jen sledoval průběh celé té Caligovy reakce. To vypadá na mizernej sen. Zastříhal ušima.
"Dobré ráno. Hm.. co se ti zdálo, že se rak rozhlížíš?" Zkusil to. Ale nebude trvat na odpovědi.
Oklepal se taky, aby si urovnal srst, i když vlastně nemusel. Protáhl se. "Tak připraven na pokračování ve výcviku? Trochu se proběhneme, na sever, na kraji téhle planiny jsou kopečky. Tak k nim. Cestou, až se ti trochu ohřejí svaly, začneme zase se skoky s jedním mávnutím křídly. U prvního svahu hezky normálně po zemi vyrazíme na vršek kopce. Cestou nahoru žádné skoky ani mávání křídly a poběžíš prostě za mnou, ano?" Podíval se na Caliga. Chce mít jistotu, že vlk rozumí. Kupodivu se moc nevyptává na průběh. Ani nemusí, ví, že Caligo cvičil i za deště. Ale je zvědavý, jestli se vlče zeptá, proč se neptal on.

Zatímco se snaží zabavit Sankariho, pořád pozorně sleduje dění.
Nezasahuje zatím do návrhů, dokud se nevyjádří Alfa. Ale rozhodně oceňuje kuráž mladého Rufuse. Už s ním měl čest a překvapilo ho, jak moc se tady a te´d vlk snaží. Každopádně předpokládá, že se záchrany bude účastnit. Možná není ve smečce dlouho, ale ceremoniálem svou cenu prokázal a pořád je bojovník. Kterých tady moc přítomných není.

Není to úplně snadné, stíhat u toho bavit vlče. A tak se stalo, že i přes hradbu křídel ten malý, ale čiperný neřád dost rychle vyklouzl. Adain prve čekal, že jen začne vymýšlet něco dalšího, ale když se po něm koukl, už jen mizel ocásek v křoví. Zamračil se. Nemůže od toho dění tady, navíc pořád ještě může dojít na to, že budou chytat druhého, dospělého uprchlíka - Kariho. Nenapadlo ho jít dohonit tamtoho? Vlka, co odešel, Adain ještě osobně nepotkal mimo setkání smečky.

Už si chtěl jít Sankariho odchytit, když se do toho vložila Artemis. Kývl na ni, že rozumí a přesunul se k malé Grace a ke Caligovi. Došlo mu, že vlastně Sankariho sestřičku ani nezná, viděl ji tak maximálně když si vypůjčil (nebo byl on sám vlčeti vypůjčen? :D ) Sankariho na hlídání a lumpárny. Ještě že je u nich i Ikke, neví jistě jak by uhlídal oba, kdyby začaly obě vlčata vyvádět společně.

Dobře si všímal, jak tam stojí, jak váhá. Jak občas nepatrně změní napětí těla, když uvažuje, jeslti nemá využít jeho vykecávání se. Jeho by ale tak snadno nedostala a očividně jí to došlo. Bod pro tebe, modrá lovkyně. Rozhodně mu tím dokázala, že umí přemýšlet.
A navíc se pak rozhodla pro další poučení a neopomenula zavtipkovat. Usmál se. "Dobře, takže vyhlašuji mír a zkusíme si pár věcí. " Zastříhal ušima. Trochu popošel, tak, aby jí mohl ukázat pár věcí ve vhodnějším úhlu.
"Takže. Za letu sice na vlka nedosáhneš, ale on na tebe taky ne. Proti létavci, co nepřistál, ale je třeba opatrnosti. Mohl by zariskovat a prostě přistát na tobě. Je to riskantní i pro něj a odnesl by si zranění. Ale ty bys při tvrdém náletu dopadla hůř než on. Někteří zkušení letci ale nosí sebou třeba větve nebo kameny a shazují je na soupeře. To je také nebezpečné. To ale jde vidět a dát si na to pozor."
Tohle předpokládal, že jí došlo. Ale když už, tak je na místě vzít lekci důkladně.
"Na zemi je dobré zkusit zjistit, jeslti umí bojovat a nebo ne. U většiny to poznáš hodně rychle. Bojovníci se hýbou jinak. Často hodně plynule, našlapují zlehka. Nerozhoduje velikost svalů. Ale pohyb a technika. Budou jinak používat tělo. Často můžeš vidět, že proti tobě použije tohle."
A prudce se pohnul, hodně prudce se k ní otočil a mávl křídlem, tvrdě směrem k ní. Udělal to ve větší vzdálenosti, ale jinak by ji byl přetáhl letkami přes oči. A kdyby nebylo mokro, navíc by jí do ní zanesl prach. Zase pak ustoupil. Celé to bylo velice, velice rychlé. "Nezkušený bojovník křídla na zemi jen složí a nebude používat, a nebo je dokonce použije k vyrovnání rovnováhy." Jeho tón naznačuje, že to je pro nezkušeného rozvnou rozsudek.
" Pokud umí, prostě zdrhni. Nezkoušej to. Pohybuj se tam, kde jsou husté stromy a keře, které tě ochrání. Sežeň posily, volej o pomoc. Bude ve výhodě tak jako tak. Ale pokud ne? Ty, jako lovkyně budeš dost silná a rychlá, aby jsi ho rozcupovala na kusy a jeho křídla budou jeho koncem. Jdi mu po nich, jakmile je roztáhne, pověs se na ně, jdi po kloubech. I tenhle křídelní kloub." Ukázal na sobě, "se dá použít jako zbraň. Ale to musíš vědět, co děláš, správně ho složit a zapřít. Pokud to nevíš, je to jedno z nejzranitelnějších míst na těle létavce." Sleduje ji, jak se na to celé tváří. "Navíc, pokud ti bude zdrhat, za křídlo ho lze strhnout na zem. Nebo za ocas." Zazubil se. On sám raději jde po křídlech, pokud to není tedy někdo, koho vyloženě chce mít... nepoškozeného.

(Nepatří do akce)

Zamyslel se. Jak popsat vlčeti, co je to mušle. "To je... taková schránka.. na vodní zvíře. Je tvrdá, jako kámen, ale tenká. A celkem lehko se rozbije. Určitě jsem jich tam pár viděl, zeptáme se pak strejdy, jeslti si je můžeš prohlídnout ne?" Mrkl na něj.
"A neboj, nebudeš nemocný." Doufám. "Jen prostě počkáme, až to maminka dovolí, že je dost teplo. Ale určitě zvládneš plavání rychle. Není to tak těžký a vlastně je to dost zábava. " Zamával nadšeně oháňkou. Jemu se to ale mluví, zima mu nevadí. Uvědomuje si, že s vlčetem to může být úplně jinak. Proto mu to neslíbil rovnou, ale že počkají.
"A ano, kytičky jsou tak křehké. Snadno se polámou a jsou vždycky jen krátce... Teď ještě žádné nejsou." I když... "Teda, skoro ne. Nějaké už okolo budou. Žádná nikdy nekvete dlouho, ale je jich spousta a každá kvete jindy. Lítají na ně taky včely a tak. " Potřásl hlavou, až se mu rozechvěly štětičky na uších. "Kytičky prostě vyrostou, na rostlinách. Nové, každý rok. A semínka, no tak z těch rostou rostliny. Každá rostlinka je nejdřív semínko. Pak vyroste, vykvete, zase odkvete a po květu se udělají semínka. A tak to jde pořád. " Není si jsitý, jeslti to vysvětlil srozumitelně. Ani jak by mu vysvětlil, že ono je to vlastně složitější. Ale prostě, dělá co může.

Debata o bojovnících je ale mnohem těžší, než pokus vysvětlit plynutí ročních období a koloběhu života rostlin. Povzdechl si. Je to hodné vlče. Úžasně.
"Chránit ostatní je důležité. To ti chválím. Přesně to bojovníci často dělají. Proto musí umět bojovat, vědět, jak porazit jiné vlky a vůbec kohokoliv, kdo by mohl ublížit těm, které chráníš. Když jsi bojovník, jsi ten, kdo nastavuje svou kůži do cesty nebezpečí." Snaží se mluvit co možná opatrně, moc dobře ví, po jak tenkém ledu našlapuje. Vidí jeho nejistotu. Zastříhal ušima. Takže ví, co znamená lov? Viděl smrt? "Ty už jsi zkoušel nějaký lov?" zeptal se ho opatrně. Sleduje ho pozorně, odpověď na to je dost důležitá.

Několikrát se ukázal blízko pláně. Zkoušel, jeslti nezahlédne vlče při tréninku. Ne vždy se mu to povedlo, vlček chodil v různé doby, Adain také. Ale přesto, dvakrát ho u toho tmavorudý vik viděl. Nedal ale najevo, že tam je, jen sledoval zdálky. jednou za letu ve velké výšce, jednou za deště, z úkrytu z lesa. Jen se vždy pousmál a nenápadně zmizel, když vlče skončilo s cvičením. Docela se snaží, to je fajn.

Ráno toho dne, kdy se dohodli na pokračováním, přišel, a našel tam vlče stočené a spící. Pousmál se a došel až k němu, zastavil, tak, že neclonil slunce. To po chvíli samo vykonalo svoje, ale vlče se jen tak nedá a skrývá se. Adain chvíli přemýšlel, jestli ho má trošku vylekat, nebo ne. Ale nakonec usoudil, že si vlče asi už něco zažilo a že je na to čas. Takže opatrně pár kroků ustoupil a tam si odkašlal. Až pak promluvil.
"Budíček, mladej." Se zájmem čeká, jak na to Caligo zareaguje.

>>> vřesoviště

Přilétali od východu. Pokud by tu někdo byl, a měl možnost je vidět, byla by to vskutku podívaná. Dva vlci, letící společně a nesoucí ulovenou srnu. Nevidí se to často.
Adain sledoval svého bratra pozorně. Nedovolil si přemýšlet, nedovolil si nic hodnotit. Jen sledoval každý záchvěv pohybu křídel, aby udržel co nejpřesněji synchronizaci a srna se mezi nimi moc nekývala.
Jarumi si ale vede skvěle. Drží velmi rovnoměrné tempo, což to usnadňuje.

Když se blížili k noře, začal klesat také velmi opatrně. Je to ošemetný moment. Změna směru a klesání za těhle podmínek jsou dost riskantní a Adain nepopsal přistávání zase tak důkladně. Jarumi si ale poradil. Klesali pomalu. Zem se pod nimi míhala a výška už nebyla taková, aby pád srnu roztříštil nebo je zranil. Adain dál sledoval bratra. Došlo mu, že se ho snaží varovat. KDyž Jarumi povolil stisk a pustil úlovek, Adain prostě pustil také a ihned se prudce stočil doprava. Doufal, že Jarumi dodrží instrukce a bude pokračovat rovně. Naštěstí ano.
Oba bratři přistál ibezpečně. Adain se hned otočil k Jaurmimu a vesele se na něj zazubil. "A to jsi nevěřil, že to půjde!" Zahalekal na něj a trochu si poskočil na místě. "Vidíš, není to s tebou tak zlý, co se spolupráce týká. " Pak se protáhl, protřepal a složil si křídla a zamířil pro srnu. Je čas ji zatáhnout do nory.

Zadíval se na něj a kývl na souhlas. "To je rozhodně rozumné, ale ne každý by to tak udělal." Ale Adain si toho každopádně váží. Ikke se mu zamlouval hned ze začátku a čím víc ho zná, tím sympatičtější mu slepý léčitel je. "A bellator vlastně už dávno jsem, takže to je logická volba. Strávil jsem léta v boji s většími, silnějšími, a nebo naopak menšími a obratnějšími než jsem sám. I proti přesile." A pořád je tady a má všechny končetiny. To je dost výmluvné.

Po doražení srny kukl na Ikkeho, který svůj výkon dost zkritizoval. "Neřekl bych. Nikdy jsi takové zvíře nelovil, a ještě jsem neviděl první pokus, kdy by srna lovci nezdrhla. A to i u vlků, co vidí. Takže rozhodně jsi všechno možné, jen ne nemehlo. Navíc, většinou u toho dostanou pár kopanců." Pořád neví, že i Ikke jeden schytal. Ale maličko se zamračil. Natáhl čenich a zavětřil. Ne, necítí tu vlčí krev, ale je mu už trochu podezřelé, že Ikke nevstal. "Hele.. nenakopla tě moc?" Zeptal se opatrně.

Potřásl hlavou. "To je fuk, lítáš. Taky vidím dobře i na velkou dálku. Za letu je to nutnost." To, že se zrak možná mění jen v proměně, Adaina nenapadlo. U něj tomu tak není, vidí lépe než běžní vlci. Musí, jinak by se za letu jen těžko orientoval.
Proto se nedal odbýt. Ale sledoval ho zaujatě. "Aspoň něco, on ti ten pach stejně napoví. Ale trénuj to, i oči a postřeh se dají vycvičit," Zazubil se. "Když se naučíš si všímat detailů, určíš i to, co bys ani nečekal. Hodně pomůžou i barvy."

Protáhl se. "Dobře. Takže, projdeme si to ještě po zemi, nebo tě něco zajímá jiného? " zeptal se zvědavě. K první obhlídce území už toho stejně moc co dodat nemá. Takže je otázka, jeslti se te´d rozejdou a potkají někdy jindy, a nebo ne.

Zastříhal ušima. "Vlastně spíš oni si přivedli mě, já původně do smečky nechtěl. Bratry jsem hledal dlouho, a je jen náhoda, že jsme se potkali tady nedaleko. Za přispění Artemis, tu asi znáš." Koneckonců, hnědobílá vlčice má ve smečce celkem vysoké postavení.

Byl připraven na cokoliv, ale vlčice nevystartovala. Místo toho zkoumá jeho křídla. Zadíval se na ni, ale postoj nezměnil. "Proto je nejspíš dobře, že i smečka získala okřídlené bojovníky. Kdyby náhodou. Ale i proti létavcům jde bojovat docela dobře. Jasně, dokud nepřistane, máš trochu problém. Ale na zemi mohou křídla i překáže, když si správně uzpůsobíš podmínky kolem. Pokud jde o život, vždy takovému vlkovi jdi po křídlech. Jakmile mu zmrzačíš křídlo, už se ho zbavíš lehce. Bude ho zdržovat, zpomalovat, nemůže uletět, nemůže pořádně ani běžet. Lehce ho pak utaháš a uděláš si s ním, co budeš chtít." řekl jí vážně. "Dá se natrénovat, jak na takového vlka útočit, ale vyžaduje to prvně předvést slabá místa křídel, a nácvik pár přesnějších útoků. Takže, dáme si souboj bez křídel a nebo začneme výukou?" Zastříhal ušima. S těmi štětičkami na uších to vypadá docela legračně. "Je to na tobě." Celou dobu nepovolil postoj, pro případ, že by přece jen vystartovala. Na to je příliš zkušený v boji, aby to riskoval. "Nezkušený vlk proti tobě křídla v boji nepoužije, bude se o ně bát. Zkušený bojovník je ale využije jako zbraň a dostat se na ně jemu je mnohem těžší."

Výcvik jde vlastně docela dobře. Lépe, než Adain čekal, obzvláště po tom začátku.
Sledoval Caliga hodně pozorně, a rozhodně si ten mladý vlk vede dobře. Brzo bude umět létat.
Nechal ho rozběhnout se a skočit s mávnutím, pak se rozběhl také. Snadno dorovnal rychlost.

Oba pak běželi svorně přes pláně, v dlouhých skocích s podporou křídel. Nejspíš si to mladý Caligo ani neuvědomil, ale skoky se prodlužují a prodlužují. K letu už má tahle zkušenost docela hodně blízko. Ale současně je to bezpečnější než skákat někde z výšky. Učí to správně dopadnout na zem. Let z výšky používá asi hodně učitelů, Adain to ale považuje za nebezpečné. Jasně, tady, kde jsou léčitelé, by to asi šlo. Ale když se učil on sám, nemohl si vážnější zranění dovolit. Navíc, to by si důvěru vlčete asi těžko získali.

Na konci plání zastavili a Adain se na něj zazubil. "Vážně si vedeš dobře. Zvládl jsi dost přesně udržet rovnováhu a zvládnout, jak se ti vzduch opírá do křídel. Není to vždycky takhle snadné, ale tady na pláni nejsou nárazy větru ani překážky, kde by se vítr různě točil. Na učení je to dobré místo. Později vyzkoušíme i těžší místa, ale napřed musím mít jistotu, že si dokážeš poradit tady. Křídla nemáš zvyklá, zítra tě budou dost bolet. Ale i když budou, stejně tohle cvičení zopakuj. Tady na planině, několikrát přeskákat tam a zpátky. Počítej s tím, že svaly křídel budou bolet dost. Ale apsoň pět cest tam a zpátky bys měl zvládnout, ano?" Pokud bolavá křídla dovolí. "Další den to bude bolet ještě hůř. Ale ten po něm se to začne lepšit. Po týdnu zkusíme něco maličko těžšího. To už budou mít tvoje křídla dost síly." Zkoumavě na něj kouká. Doufá, že těch informací není moc. "Nějaké otázky?"

>>> jehličnatý les

Povzdechl si. "Mohou tu znát někoho, nebo z doslechu." Upozornil ho pro jstotu. Snad to tak bude stačit. Ani jemu není zase tak moc do řeči.

Praxe je lepší a navíc, důležitá. Má tady vlčka učit létat, ne se s ním dlouze vykecávat.
Předvedl tedy vlčeti základy, jak pracovat s křídly při skoku. Je to důležité pro přistávání i pro vzlet.
Vlček se zdá se učí rychle. Adain netušil o jeho tranzu, ale viděl reakci Caliga potom, když se pokoušel napodobit Adainovy skoky. Překvapivě přesně. Ano, první moc nevyšel, ale brzo už Caligo uháněl pláněmi v dlouhých, křídly prodloužených skocích. Adain pochvalně kývl, když se na něj pak mladý vlk otočil.
"Dobrá práce. Dobře. Tak pro dnes ještě jeden cvik. Začátek je totiž, ale po skoku, až tě ponesou křídla, jimi jednou mávneš. A pak je zase jen budeš držet. Takhle. dívej se. "
A rovnou mu to předvedl. Jedno rychlé mávnutí křídly, a celý skok se zase o kus prodloužil. Předvedl jich několik, pak se vrátil k vlčeti.
"Tentokrát poběžím kousek vedle tebe a poběžíme oba. Jen začni první, dorovnám rychlost podle tebe. Tím dneska končíme, i tak tě zítra budou křídla hodně bolet. Tohle trénuj každý den, a když to půjde, tak za týden zkusíme něco většího." Jestli zvládne tohle, bude schopen bezpečně přistát při skoku z výšky,. Takže si můžeme zkusit pěkně plachtění z hor.

Sledoval ji pozorně. "Plachtění je dobré," odsouhlasil jí.
A pak přišla celkem očekávatelná otázka.
Povzdechl si.
"Ne že bych nechtěl. Ale nejsem si jistý, že jsem na to vhodný." Žádný létavec by neměl jen chodit po zemi. Nejde ani tak o dovednosti, jako spíš o situaci, v které se ocitl. "Jednak neumím učit a taky, mám i nějaké povinnosti jinde. Nevím jak často bych tě mohl učit." S tím, že neumí učit by si asi oradil. Nějak se to vyzkoušet musí, že jo. Ale co ten zbytek.
Potřásl hlavou.
"Fajn, pár rad. Když plachtíš, všímej si, jak se ti vítr opírá do křídel. Nauč se ho využít k tomu, aby tě donesl dál. Pozoruj dravé ptáky, jak krouží po obloze, dělají to taky. A hlídej si, abys mávala křídly v souladu. Používej je jako by nebyly dvoje. Ze začátku to bude jednodušší. "
Sleduje ji, co ona na to.