Príspevky užívateľa

Povzdechl si. "Tak jsem dlouho fungoval já... pak jsem se jen náhodou k někomu přidal, a bylo to možná zvláštní, ale nikdo mě netrápil." Povzdechl si. Jarumi, čím sis to musel projít? Jak ti jen mám pomoct bráško...
Informace s Artemis ho překvapila. Zazubil se. "Takže odtud vítr fouká." Vlastně proč ne. Jenže pak zvážněl. "No, to bude ale taky vlastně problém... Artemis už není." Nepřežila letošní zimu. "Co to ale udělá s ním?"
V kontextu toho zapomněl i zmínit, že vlastně neměl být Jarumi ani pak sám, byli tři.

Čekal, trpělivě. Na Ikkeho by čekal klidně do konce světa. Začal se usmívat a jeho ohon mixoval vzduch, když Ikke souhlasil, ale pak se zarazil. Viděl to couvnutí a tlapu přes oči. "Ikke? Děje se něco?"
Vrhl se k němu opatrně mu olízl tvář, ve snaze olíznout mu i oči, které si předtím zkoušel dřít packou.

"Tak vidíš!" Prohlásil vítězoslavně a znovu mu zafuněl za ucho.

Zamyslel se. "Vlastně sám nebyl. Byl ve smečce, kde byly dost na nic poměry a využívali jeho regeneraci... "maličko se mu zlomil hlas. Je mu jasné, že si bratr prošel peklem. "To je vlastně asi horší, než kdyby byl sám." Povzdechl si. "Víš, vlastně se divím, že to byl on, kdo chtěl sem do smečky. Já byl proti, když jsme se potkali. Přišel s tím právě Jarumi, Rivotr souhlasil. Tak jsem šel s nimi. Ale dokud jsem nepoznal víc tebe, tak jsem se tady o nic ani nesnažil."

Překvapilo ho, že chtěl vstát a přecházet, ale nechal ho. Prostě stojí tam kde byli a pozorně ho sleduje, maličko natěšeně, maličko starostlivě. "No jo vlastně, já ty dva spolu viděl vlastně jem tam, tak to šlo tak nějak mimo mě." Potřásl hlavou.
"Klidně se ho prostě zeptám, mě to fakt nevadí. Ale záleží, co bys chtěl ty..." řekl mu jemně.
Došel před něj, jemně ho zastavil dotykem čenichu a pak se mu zadíval do slepých očí. "Takže, Ikke, prokážeš mi tu čest?" Líp se vyjádřit asi neumí, ale i tak je naprosto jasné, že ho tu požádal o tlapu.

Zazubil se a jeho ocásek řádně víří. "No co, tak nás to prostě budeš muset naučit." Naprosto nic si z toho nedělá.

Otázky kolem jeho bratra jsou dost závažné, aby u téhle debaty i jeho ocásek zastavil. Zamyšleně stříhá ušima, opřený o Ikkeho. "Snad se to zlepší, ale já opravdu nevím jak. Taky jsem byl nějakou dobu sám, ale pak jsem měl přátele. Ne na pořád, ale prostě, je to asi přece jen jiné... Jenže vůbec nevím, jak s ním jednat, jak mu pomoct." Opravdu mu to dělá dost starosti. Nechce situaci ještě zhoršit, ale rozhodně bratra nenechá být.

Na Ikkeho obavy ale reaguje jednoznačně. Hodlá svého druha zahrnout pozorností. Začal mu pečlivě pucovat kožíšek. Pak mu zafuněl až do ucha. "Mě se pokoušelo zničit hodně věcí a jsem tady... nezbavíš se mě, ani kdybys chtěl... " zaznělo rovnou do bílého ucha.
Ale poslední vypísknutí ho dost pobavilo . "Co? Ty jsi ve smečce přece dýl než já, takže bys to asi spíš měl vědět, já nic nezjišťoval. Hodně smeček ale má nějaké takové rituály pro páry, ne? Myslíš, že by to dovolili i když jsme dva vlci? Nepřišlo mi, že by to Feier nějak řešil nebo mu to vadilo." Pokračuje zvesela ve stejném duchu.

Usmál se a zafuněl mu za ucho. "Ne, jako velitel, co organizuje práci, aby to bylo rychlejší." Usmál se a vesele mává ohonem. Rád Ikkeho maličko škádlí, ale jen v dobrém.

Souhlasně zamručel spolu s ikkem. "Co jsem tak pochopil, tak to tady tak drsné obvykle nebývá. Tak snad se to nebude opakovat." Potřásl hlavou a znovu zabořil čenich do Ikkeho srsti.
Pak přiklopil uši, kvůli bratrovi. "Sám se v něm pořádně nevyznám, netuším co se děje." Povzdechl si. "Rád bych mu pomohl, pro mě je to prostě pořád můj bráška a je mi jedno, že jsme se roky neviděli." Adain má věrné srdce. Čas znamená jen málo, pro něj a jeho věrnost a z jeho tónu a slov je to jasně znát.

Tady se už ale pro změnu cítí jistěji. Zazubil se a jeho ocas se zase živě rozmával. "Nezastavila mě ani cizí smečka ani to, že mě jako roční prtě hodili mezi spousty dravců aby mě tam zabili. Takže ne, nemysli si, že se mě zbavíš. Ani kdybys chtěl." Natáhl se a jemně zatahal Ikkeho za ucho.
Pak se zazubil ještě víc, jak mu hlavou bleskl jakýsi nápad. "Nemají tady nějaký rituál pro páry?" Sám to nikdy nezjišťoval, na to je moc impulzivní aby něco zjišťoval do detailu předem.

Spokojeně a hrdě stojí vedle Ikkeho, ale oči mu zvědavě rejdí. Popisuje slepému druhovi, kde kdo stojí a jak to vypadá.
Každopádně zní vesele, spokojený, že všechno dopadlo dobře.
Celý popis zakončil podivením se. "Hele, neměl by tam Jarumi být s Feierem, vzhledem k postavení?"
A protože je Adain jaký je a protože má zrovna dobrou náladu, nečekal vlastně ani na odpově´d.
Proč se nezeptat rovnou u zdroje.

Nadechl se a málem na celé údolí zavolal na bratra. Ale rozhodně to slyšeli všichni.
"Hej! Jarumi! Proč jsi vlastně postával tak stranou? Však jsi beta, ne?"
Neprokazuje mu tak sice asi zrovna moc úctu, ale je mu to tak nějak jedno. Navíc, nepokřikuje tam přece nic tajného. Jen volá na svého bratra o jehož postavení všichni přece vědí. Aspoň tak si to myslel.

Post obsahuje části, potencionálně nevhodné pro slabší povahy.

Nespouští z něj oči, přešlápl. Musí s hodně snažit, aby tu otázku ze sebe nevypravil. Neudělal to jen proto, že se obává, že by Jarumi prostě odletěl. Paradoxně mu to připomíná moment z vlastní minulosti, kdy se sbližoval se svým dvounohým kamarádem.

Poslouchal pak ten výčet. "Pravda je, že tady to s jídlem šlo dobře. Smečka spolupracovala... a v místech, kde nic není... No. Zní to sice blbě, ale než umřít hlady... jiná smečka je taky maso. Kor pokud by zaútočili první," odpověděl překvapivě nemilosrdně. "Zbytek je spíš už jen neschopnost vedení." Síla není vše, co by měl ten nahoře umět. Drsná, velmi pragmatická slova. Navíc, jeho výraz mluví jasně. Kdyby bylo skutečně tak zle, tak přežití smečky by bylo přednější.

Na vyložení si toho, co kdo řekl, jen kývl. To už považuje za skončené téma.

Uculuje se čím dál víc. "No co, jako že tomu všemu velíš. A taky jo, ne? Jak jde o bylinky." Jeho ocas docela slušnou rychlostí zametá zem a rozhodně si to všechno užívá.

Zamyslel se. "Sněhu bylo hodně, takže možná proto je to nakonec dobrý." Potřásl hlavou.
Ještě víc se zamyslel, jak jde o bratra. "Takže mluví apsoň s Feierem.. to je asi dobře, že? A řekl bch, že moc dobře ví, co jsi a ví, že sám není v pořádku... nebojí se, že to nezvládne, nebo že bude za slabého, když ti to řekne?" Zkusil to opatrně. Tady se pohybuje na celkem neznámém území.

Jemně se probíral jeho kožíškem, zatímco čekal na odpověď, z čeho j tak nervní. Pak mu dlouze zafuněl do srsti. "Já nikam nezmizím, Ikke. Mám tě rád." Naprosto nemá problém mu to dát najevo.

Zazubil se. "Ale neee, ale ty řekneš jak to má vypadat a já budu lítat a Iska běhat." Vesele mává ohonem.
Zaujatě poslouchá vysvětlení. Zamyslel se. "Takže.. má vliv třeba i to kolik je sněhu? " Zkusil se zeptat.

Na jarumiho jen kývl a povzdechl si. "Víš o něm asi dost na to, abys věděl, proč si dělám starosti..." Jarumi je sice paličák vytrvalý, ale v pořádku rozhodně neví a Adain neví jak mu pomoct. Ale chtěl by.

Starosti Ikkeho jsou ale v tento moment prostě důležitější. Trpělivě čeká, jen jemně Ikkeho pobízí občasným zafuněním do kožíšku. Ale když to nakonec nedořekl, tak se ozval. "Já tě přece nekousnu... zkus to říct, prosím. "

"Někdy bysme měli vyrazit i s ním, a budem ti to nosit ve velkém." Zazubil se a jeho ohon se rozmával.
Nad rostlinami se zamyslel. "V tom se nevyznám. Mohlo by se to asi stát, zvířatům se to taky moc nelíbí. Ale vypadá to, že nestalo. Čím to asi bude?"
Pohodlně se na něm uvelebuje.
"Já hlavně vím, že jsi tu ty. To mi stačí. Jen doufám, že se Jarumi nerozhodně někam zmizet, někdy si o něj dělám starosti. Ale snad je dost paličatej, aby zůstal..."
Pak se zarail. Zvedl hlavu a zadíval se na Ikkeho. "Čeho se bojíš?" Zeptal se ho starostlivě.

Pozorně ho sleduje, jeho uši se ale celkem živě stříhají, jak přemýšlí nad tím, jak tohle nezvorat a nezavřít si k bratrovi cestu. Zamyslel se. "Myslím, že pochybnosti má každý. Nikdy není všechno perfektní. " Jaké jsou asi ty tvoje, bráško?" Dívá se na něj tak upřeně, že z něj ta otázka, pronesená v duchu, vyloženě vyzařuje.

Zamyslel se ale i nad těmi problémy. "Dobře A jaké problémy? Třeba se prostě půjdu drze alfy zeptat." Kupodivu se nezazubil, jak by se dalo čekat. Ne, myslel to naprosto vážně.

Zazubil se až potom. "Vlastně opravdu nevím. Tam, kde by byl důvod, nebylo komu. A jinde zase nebylo proč. Ale umím někdy říct věci tak, aby si je ten druhý vyložil jinak. Ale i s tím jsem opatrný." Na bratra a nebo na Ikkeho by to rozhodně nepoužil. Na alfu smečky? Možná. Kdyby to bylo nutné.

Ani u rozhovoru nenechává bílý kožíšek úplně být, takže občas docela slušně zafuní Ikkemu do srsti, jak mluví.
"Je fajn, že na to nejsi sám, ale i tak jsi toho měl moc." Je rád, že pomáhá i Iska. "Po mě a nejspíš i po něm to musíš kontrolovat." Dobře ví, že kolikrát podle popisu donese, ale musí to strčit Ikkemu pod čenich. On sám si prostě výsledkem moc jistý není.
Připadá si, že nedělá pro Ikkeho dost, hlavně když viděl, jak moc se nadřel právě přes zimu. Ale na vyhlídku se pak podíval taky. Jen si na to tak trochu odložil hlavu na Ikkeho. Napřímil uši. "To si piš, že zelenají. Všechno a všude." Zazubil se maličko, nakolik mu to jeho pozice vůbec dovolovala.

Vážně bratra sledoval. "Takže silák, rváč a navíc schopný, jen bezcitný. " Vážně přikývl. "To je špatná kombinace. " pak tišeji dodal, ale neřešil, jeslti to Jarumi postřehne, nebo ne. "Ještě, že takových zase tak moc není..."
Zvedl hlavu a zadíval se na bratra. "Někde v tobě ale ještě je vůle k tomu, že někde to je lepší a že to může fungovat. Koneckonců, byl jsem to tenkrát já, kdo do smečky nechtěl, ne ty," připomenul mu překvapivě jemně.
Naklonil hlavu na stranu a zamyslel se. "Viděl jsi tu někdy náznak takového chování, jako jsi popsal tam? Já ne."

I nad tím se zamyslel. "To máš asi pravdu. Navíc, já mu nic netajím. Nemám to zrovna moc v povaze. Netvrdím, že řeknu každému vše, ale nemám rád lhaní. " Potřásl hlavou. "Navíc, to by si nezasloužil. On opravdu ne."

Jak jsou tak přitulení, začal se v klidu, zvolna a velmi důkladně probírat Ikkeho kožichem.
"Pracuješ až moc, přes zimu toho bylo hodně pro všechny, tam se jinak nedalo. Ale měl by sis taky odpočinout. Můžu ti pomoct s bylinkama, ale neumím je poznat, takže to bude trochu těžší... Nepomáhá s tím trochu i Feier? Pořád ještě?" Zeptal se ikkeho a zadíval se chvíli do dálky.
"Páni, je tu vážně dobrý výhled.. kopečky za kopečkem, porostlé stromy, nad tím se honí sem tam mraky... krása." zkouší to ikkemu trochu přiblížit, i když jeho milovaný druh nevidí.

Sleduje bratra pozorně a má dojem, že vidí jakousi nechuť mluvit. Asi by mu nedošlo, jak moc velkou, kdyby už nebyly náznaky předtím. I tak si není jistý, co to znamená. Ale trpělivě poslouchá. A zapisuje si do paměti každé slovo.
"To byl.. tak silný, že si to dokázal vynutit?" Zeptal se opatrně. Viděl svého bratra při tréninku. Jaká smečka by mohla takového bojovníka takhle držet zpátky? Celé se mu to ale ani trochu nelíbí. Každopádně, zdejší alfa pomalu neřeší ani jeslti před ním někdo níž postavený vůbec skloní hlavu a stejně mi přijde že respekt má...

Na tohle razantně přikývl. "Navíc je po tom každému houby. A s takovými budu rychle hotový. " Zazubil se a párkrát zamával ohonem. Pak ale zvážněl. "Ikke... není ani křehký ani zranitelný a já si dávám dobrý pozor, abych se k němu tak nechoval. Přežil i když má nevýhodu a umí si poradít. Nehodlám si ho nevážit, to bych to opravdu mohl všechno zničit... Někdy bych ho nejradši pořád chránil, ale musím pamatovat na to, že to vlastně nepotřebuje. "

Odfrkl si, když se ohradila proti křídlům. "Za co byhc stál, kdybych si neuměl poradit bez nich. Bez obav. "
Faktem je, že tmavorudý má od přírody výhodu. Prostě jen tím, že je samec. Navíc, skutečně je trénovaný. Ale nejde mu o to ji porazit, ale otestovat, co vlastně vlčice zvládne. Takže hodlá běžet dlouho a náročným terénem, ale ne tak, aby se oba zničili. To by nikomu nepomohlo.
"Tak se předveď." Ušklíbl se, křídla složil těsně k tělu a vyrazil po nejbližší pěšině. Cvalem, docela rychle ale pořád tak, aby to šlo udržet delší dobu. sám zvědavý, jak si vlčice povede. Jestli pak zná vůbec svoje limity? No snad se neuštve. Ale kdyžtak je prostě zjistí.