Príspevky užívateľa

Potěšilo ho, že tentokrát se Zathrian zachoval klidně, nereagoval na jeho posměšky. Nepochyboval, že mladého vlka celkem naštval, ale o to šlo. I ve skutečném boji takové věci hrozí, jen a´t si zvyká.

Ale když vyrazil proti němu, hodlal s ním tentokrát vymést podlahu důkladně.
Není třeba to příliš protahovat a přece jen, i když si Adain skutečně myslí, že má Zathrian potenciál, tak pořád nemá ještě prakticky žádný výcvik. Zatímco Adain musel mnohokrát doopravdy bojovat o život. Někdy ne jen o svůj, ale i o životy dalších.

Manévr, kdy si nenechal vpadnout do boku, ocenil. Ale přesto, přemýšlel Zathrian dost dlouho na to, aby nestihl udělat s Adainovým plánem mnoho.
Ale snažil se a opravdu dobře. Dokonce zavadil Adainovi zuby o ucho, když tmavorudý reagoval na jeho unutí prudkým pohybem do strany a kontrolovaným smykem v rychlosti přímo na Zathriana.
Smetl mladého vlka jako lavina, porazil ho na zem vlastní vahou a zalehl na jeho plec, se zuby přitisknutými na krk těsně za Zathrianovýma ušima.
Pozice, v které by ho mohl snadno zabít, kdyby chtěl. Jediným stiskem.
Tiše, hrdelně zavrčel a Zathrian to musel cítit až v kostech.

Pak vstal a pustil ho.
"Vypadá to, že kdybych chtěl, tak jsi mrtvý." Zvedl obočí a čeká, co on na to. Vážně si myslí, že si Zathrian vedl dobře. Jen neměl férové podmínky.
Je pro jistotu ve střehu. Nemyslí si, že by Zathrian vzal do zaječích. Někteří vlci by možná po prohře tak učinili, ale tady to moc nečeká. Ale pro všechny případy je připraven ho zastavit. Koneckonců, Adain je s výsledkem boje spokojen, Zathrian to nevzdal. Ale je důležitá i jeho reakce na prohru.

Vyrazil do hor. Jen tak, proletět se. Má hory rád. Má pocit ,že to není ve smečce jediný, i když přes zimu se zrovna do těhle vlézt nedalo a jinam to bylo prostě daleko.
Ale je poz imě a konečně je možnost. Takže se omluvil Ikkemu, slíbil mu, že se mu podívá, co kde roste a vyrazil se proletět.
Nerad svého léčitele opouští, ale létat prostě potřebuje. Je to nutné pro jeho duši a srdce a Ikke to dobře ví. Takže mu v tom nebrání.

Nešetřil svá křídla. ředváděl dost solidní akrobacii, hnal se podél skal a horksých vrcholků.
Vyletěl prudce zpoza jednoho útestu... a tam... natrefil na jednu z novějších členek smečky.
Poněkud nečekaně. Jak byla potichu, jen tak tak, že nedostala při těsném přeletu křídlem. Ale vybral to, stočil let a vzápětí přistál u ní.
"Nazdar!" Pozdravil zvesela, jako by se nechumelilo. Tak já tu chci i kouknout po kytkách pro Ikkeho a najdu tady tuhle chodící kytičku. Ale trochu opatrně kouká, co ona na to všechno.

Usmál se dost vesele a mrkl na něj. "Není zač. " Poslouchal i jeho názor, na to všechno. Rozvážně kývl. "A vypadá to, že pro to máš vážně dobré předpoklady. Určtiě bych si to někdy rád zopakoval, nebo třeba zkusil ten pohyb ve skalách, nebo cokoliv." Zkusil mu navrhnout. A myslí to vážně. Opravdu to byla dobrá zkušenost a to i pro Adaina.
Jeslti už Rufus nic chtít nebude, tak se s ním rozloučí a vyrazí na lov. Sice není lovec, ale rád něčím přispěje.
Samzřejmě, i tady by nebránil Rufusovi, kdyby chtěl jít s ním, ale má spíš pocit, že ten bude mít rád, že má od něj pokoj. Trochu k zamyšlení, co se s mladým zvědem děje. Ale pokud o tom nechce mluvit, víc než udělal na začátku udělat nemůže.

Sledoval ji pozorně, její reakci i odpověď. Vážně přikývl.
"Rád bych si někdy vyzkoušel, jaký jsi letec. Ale to počká po ceremoniálu, příležitostí jistě bude dost." Sám je velmi dobrý, jako ostatně i jeho bratr. "Někdy vyzkoušíme i jakou zátěž uneseš. Je dobré znát svoje limity," navrhl jí. Docela přátelsky.

A pak už běželi.
Držel se za ní. Eirlys nevypadá jako padavka, ale to není ani Adain, navíc jemu křídla nikdo používat nezakázal. Ale i tak prostě běží s ní. Sleduje její techniku běhu, jestli to vypadá, že silami zvládá.
Však se uvidí, v jakém stavu doběhnou mimo území.

>>> řeka Cayna

Po nárazu zase ustoupil a sleduje chvíli vlka před sebou.
"Měl by ses naučit nespolíhat na pomůcky," ušklíbl se. Opět schválně provokuje. Viděl, že světlo asi dělá problémy.
"O takovou pásku přijdeš lehko."
Pár rychlých kroků a páska vlaje ve vzduchu, v tlamě tmavorudého vlka. Pak ji hodil Zathrianovi k nohám. Jako by mu tím dával najevo, že ani tohle si neumí vyřešit sám. Provokuje. I když v jeho duši a mysli je mu mladého vlka skoro až líto. Ale jen skoro. Koneckonců, lepší, když si tohle zažije s Adainem, v bezpečí. Než kdyby ho takhle ničil skutečný soupeř. Zathrian v budoucnu musí být připraven.
Začíná být jasné, že budoucí tréninky budou asi pěkně drsné.

"Bojuj!" Houkl hlas tmavorudého a tentokrát se vrhl na Zathriana on.
Lehký, rychlý krok, tělo v rovnováze. Křídla nechal být a tentokrát jde zuby Zathrianovi z boku po krku. Stále ale tak, aby mladý vlk mohl uhnout. Dostane se tak ale zase o maličko dál od kruhu kamenů.

Safodd ar ben yr adfeilion ac edrych i lawr ar yr afon. Mae'r adfeilion yn golygu llawer iddo, mae wedi bod trwy lawer yma. Dyna pam yr hedfanodd yma i feddwl.

Mae wedi profi llawer er pan ddaeth i'r ardal hon. Newidiodd ei fywyd. Daeth o hyd i'w frodyr, dim ond i golli un eto. Ond daeth o hyd i gariad hefyd, hyd yn oed pan nad oedd yn ei ddisgwyl. Mae ganddo gartref, mae ganddo deulu. Heblaw am yr hyn y ganwyd ef iddo.

Mae cymaint yn wahanol. Ac nid yw bellach yr un blaidd ag ef. Daeth gwanwyn arall i'r golau o'u cwmpas. Bywyd newydd. Nid yw ef ei hun yn gwybod beth arall fydd yn ei gyfarfod. Ond os erys pethau fel y maent yn awr, efe a gaiff foddlon.

_______
A protože tento jazyk tu asi nikdo nezná, tak tu máte překlad:

Stál na vrcholu zříceniny a díval se na řeku. Trosky pro něj dost znamenají, ledacos tu prožil. Proto přiletěl přemýšlet sem.

Co přišel do tohoto kraje, zažil mnohé. Jeho život se změnil. Našel svoje bratry, jen proto, aby jednoho zase ztratil. Ale také našel lásku, i když ji nečekal. Má domov, má rodinou. Jiné, než do jaké se narodil.

Tak mnoho je toho jinak. A on už není tím stejným vlkem, jakým byl. Do světla kolem nich přišlo další jaro. Nový život. Sám neví, co ho ještě potká. Ale jeslti zůstanou věci tak, jak jsou teď, bude spokojený.

Odfrkl si a znělo to vlastně docela zvesela, i přes ten jinak celkem vážný výraz. "Sám mám ohnivé srdce a magii. Zbrklost ale bojovníkovi nesvědčí. Zkus ten oheň využít líp." Na konci se ušklíbl.
Ale nepřestává být pozorný. Nedá tu Zathrianovi zadarmo vůbec nic.
"No tak se předveď," popichuje ho. Uši tmavorudého vlka jsou napřímené a rozhodně mu neunikne jediný pohyb jeho soupeře.
Lehce přikývnul, když Zathrian začal postupovat do oblouku.
Adain an to reagoval postupováním na stejnou stranu. Drží se tak, aby byl sám zády k hranici kamenného kruhu a stále byl mezi Zathrianem a kruhem. Nedovoluje mladému vlkovi ho obejít, drze u toho využívá, že jemu stačí ustupovat méně, prostě prostě je těsně u kruhu. Zahrian dále od něj musí obíhat delší poloměr.
A pak přišel další útok.
Adain lehce a elegantně vyskočil do vzduchu jako by měl na tlapách pružinky. Sice by Zathrian tak mohl zkusit ho oběhnout trochu bokem a pod ním, jenže to by mu tmavorudý mohl taky přistát na hřbetě.
Pokud mladý vlk rychle neuhnul, skončil při dopadu s pěkně tvrdou ránou předními tlapami do čenichu, zeshora, kam nedosáhnou zuby.
Jesti ale rychle ucouvnul, Adain jen dopadne zpátky a ani se vlka nedotkne.
Jenže v ten moment také vyrazí sám dopředu, proti němu, aby do něj znovu vrazil, tentokrát plecí do plece. Tmavorudé křídlo navíc pleskne lehce Zathriana přes oči.

Adain

- zimu často zmiňoval v postech, jako vlk s vyšší odolností vůči zimě byl ochoten pomáhat ostatním - například naučil Asphodelle nějaké možností tréninku uvnitř, bez nutnosti vycházet ven.
- často pečoval o Ikkeho, který je naopak na zimu háklivý, dělal mu "chodící topení"
- účastnil se kácení syslího háje (to symbolicky)
- účastnil se diplomatické výpravy ke Kultu za účelem získání léku na nemoc. Zde loužil jako ochranka, živé topení, potencionální zdroj ohně a potencionální zásobovač (stále probíhá)
- účastnil se šance pro tuláky, kde pomáhal s přípravou prostor

Nemocí nakonec onemocnět nestihl, měl to chytit až od Ikkeho. :) Takže tam nic.

"Ne, žádná. Jen se musíš dostat do kruhu." Potrdil mu ještě. Víc se ani nedalo stihnout.
Zathrian vyrazil jako střela. Ale no tak, taková zbrkost..

Adain udělal skok dopředu, snadno se vyhnul dychtivým, ale nezacíleným čelistem mladého vlka a tvrdě ho nabral z boku do ramene, až se nebohý Zathrian trochu proletěl, než přistál na zemi. Nalevo od místa, kam vedl útok. Naprosto bez šance se kruhu i jen dotknout.
Adain se pak s naprostým klidem přesunul opět mezi něj a kruh.
"Ledová magie a tak horká hlava, jo?" Rýpnul si do něj, zvědavý, jak na to zareaguje.

Když se Zathrian dostal na louku a zamířil si to k paroží, Adain byl už připravený. Posedával nedaleko, tak, že v první chvíli nestál v cestě.
Ale když už Zathrian vstoupil na kamennou louku a hrnul si to k parůžku, Adain vyskočil do vzduchu a s pomocí křídel se rychle přenesl mezi Zathriana a parůžek.
U adainových tlap je nápadná linie z kamenů, při bližším pohledu je vidět, že je to vlastně kruh. Kolem uložených parůžku.
Celkem velký.
Zmavorudý vlk stojí těsně před kruhem.
"Vítej, Zathriane. Na druhé části zkoušky. Nemyslel sis doufám, že to bude tak jednoduché... Jen někam běžet." Stojí napřímený, s vážným a na něj nezvykle chladným výrazem. Takového ho obvykle nikdo nevidí.
"Není mým úkolem jen hlídat, že běžíš kudy máš. Parůžek si musíš vybojovat. Musíš se do kruhu dostat přeze mě."
Tmavorudý udělal krok blíž. Vždy se hýbal plynule, jako by plynul. Teď i lehce rozpřáhl křídla. Tento obvykle docela přátelský a veselý vlk vypadá náhle děsivě.
"Smíš použít cokoliv dovedeš, s výjimkou magie."
Sám nezaútočil, ale udělal další krok blíž. Zathrian to má k hranici kruhu ještě dobrých deset metrů a Adain je tak metr od kruhu.
Prostor kamenné louky je čistý, bez zbytečných travin a nepořádku. Dost možná ho vlci předtím uklidili. Nebudou tu moc klouzat tlapy ani hrozit náhodné pády.
Ale pořád před zathrianem stojí zkušený dospělý bojovník.

Zůstal na místě, ale když chtěla převádět skoky, usmál se a vstal, aby měl lepší výhled. Rozhodně vypadá zaujatě. "Tak ukaž." Nějakou dobu to vypadalo dobře a na Adainově mávajícím ohonu je to znát.
Jenže pak to dost přehnala. "Opatrně!" Zkusil ji jště varovat, ne že by měla šanci tak rychle reagovat. Dopad nebyl dobrý.
Došel k ní, vypadá klidný a soustředěný a pečlivě jí packu očichal.
"Hlavně klid," reagoval klidně na její litanii. "Nezapomeň, že Ikke má léčitelskou magii, zvládne to. Zítra ti nic nebude." Pečlivě jí očichal tlapku. Není léčitel, ale vlastní rány ošetřoval mnohokrát. "Tohle sice vypadá šeredně, ale myslím, že šlachy sis nezranila. Zkus na nohu opatrně došlápnout."
Zatím to nevypadá, že by se ji hned chystal někam odvést. Koneckonců, má tu něco hlídat, těžko si to může nakráčet s tou věcí do nory, kde nejspíš bude Ikke. Zatím není ani moc nadšený z možnosti, že by jí měl říct, že odsud tak úplně nemůže. Tak to zkouší zvládnout jinak.

Neuvědomil si, že by taky smečka mohla slavit nějakou podobnou zábavu. Nikdo se o tom nezmínil, ale vlastně to považuje za docela dobrý nápad. Aspoň bude nějaká zábava.
Navíc, i Ikkemu určitě prospěje se trochu povyrazit, snad tam s ním půjde. Jen co se ubezpečil, že ano, zajásal. A informoval ho, že vyrazí sehnat něco k jídlu na oslavu. S tím pomoct může asi nejlépe.
Ikke nepotřebuje doprovod na místo, vyzná se tu líp než sám Adain, slepý neslepý. I tak by ho napřed doprovodil, kdyby Ikke chtěl, předtím, než by vyrazil na lov.

Využil rychlosti křídel a zamířil mimo území. Je dobré, že už počasí umožňuje normálně létat a fungovat. Jeho zima omezovala sice málo, ale i tak to nebylo na dlouhé lety. I tak si pro jistotu od léčitelů půjčil nějaké vymoženosti, aby mohl kořist k sobě kdyžtak přivázat.
Navíc, nemusel i tak létat kdoví jak daleko, natrefil na volném prostoru za území na skupinku bažantů.
Nalovil, co jen byl schopen za letu unést. a pak zamířil k nejvyššímu stromu.

Musel to být celkem komický pohled na letícího vlka, jak se snáší pomalu k prostranství, hřbet obložený ulovenými ptáky, jak se kolem něj komíhají.

Přistál trochu těžkopádněji než obvykle a půlka bažantů mu popadala. Otřepal se a sundal si i zbytek kořisti. Rozhlíží se, kam opeřence uloží. A jak to tak vypadá, už je tu připravené místo pro hostinu, takže oddělil zase bažanty od sebe a začal je umísťovat do prostoru, připraveném Asphodelle.

Adain se rozhlížel, takže si Rufuse všiml hned jak se nakone pohnul.
Zůstal na místě a s rozmávaným ohonem čekal, až k němu okřídlený vlk dojde.
Na jeho dotaz se zazubil. "Za mě parádně, nerozpakoval se přiznat. Koneckonců, Rufus si opravdu vedl dobře.
Teda jo, přiznávám. Kdybych tě opravdu najít chtěl, tak tě najdu. Už jen ta sbírka pachů byla nápadná. Jenže já taky věděl, že tam jsi a měl tak nefér výhodu. Kdybych o tobě nevěděl, nejspíš by mi to nebylo divné. Hlavně proto, že se skladba pachů měnila. Kdyby to byla pořád stejná sbírka kde čeho v čenichu, bylo by to nápadnější, myslí si, že to byl právě účel, takže z jeho pohledu je Rufus rozhodně schopný.
"I tady jsi ten úkryt měl dobrej. Nebylo tě vidět. Kdybych to tu prošmejdil, tak tě najdu, ale zase, nevědět o tobě, tak bych musel vyloženě náhodou přejít přes tebe.

časově po návratu bellatorů

Neměl problém si všimnout, že nevypadá příliš vyděšeně, spíš dychtivě. Za něj jsou to body k dobru. Má odvahu a věří si. Dobrý začátek.
Přikývl, když se zeptala na jeho jméno. "Ano, a můžeš mi tykat, v Azarynu si na vykání myslím moc vlci nepotrpí. Já teda určitě ne, " Zazubil se na ni a tím prolomil tu vážnou masku.
Na chvíli.Zadávání dotazu totiž bral vážně. Zkouška sama je ostatně vážná záležitost a lov pro smečku také.

Poslouchal její odpověď pozorně. Kývl. "Solidní odpověď." Schválil jí to, aby ji příliš netrápil. Sice nedává nervozitu najevo, ale i tak. Ještě je toho dost čeká. "Je důležité, že si uvědomuješ nebezpečnost takové situace. Ano, schovat se za balvany je dobrá cesta. Balvany stádo obíhá a zůstává tam malé bezpečné místo. Ale moc nepočítej s tím, že bys stádo odklonila. Kdyby se nebylo kde schovat, bylo by třeba snažit se dostat co nejvíce do strany a na svah a tam teprve zkoušet tuto taktiku. Ale věřím, že to by ti na místě došlo také. Ty máš křídla, mohla bys uniknout. Ale ostatní ne. Já bych v nouzi asi zkusil aspoń jednoho odnést nahoru na svah, a když by čas dovolil, i druhého. Ale ne každý vlk může unést druhého vlka. Jak silná jsou tvá křídla, Eirlys?"
Zadíval se na ni zkoumavě.
"Každopádně je tvoje odpověď dobrá, takže můžeme vyrazit. Běh je součástí zkoušky. Takže, ty běž první a určuj tempo. Cílem je doběhnout mimo území a ukázat, že umíš hodnotit své síly a uzpůsobit se jim. Takže, běž, já tě budu následovat. Pro běh a lov tentokrát nesmíš využívat křídla." Ale docela rád by její letecké schopnosti někdy vyzkoušel. Ale ne teď, teď mají oba jiný úkol.

_______________
Kam jsme to chtěli? Na Caynu? :D

Líně se protáhl v zatím ještě hnědé a suché trávě, co tu zbyla od loňska a vstal.
"Ahoj Asphodelle," pozdravil vlčici. "Ne, v pohodě, jen se tak poflakuju, jak se vede? A copak, že jsi hledala mě? Máš nějaké dotazy k tréninku? Posledně sis vedla dobře."
Adain ví, že je jen den před zkouškami. Vzhledem k tomu, že se přes zimu tato vlčice snažila trénovat kondici, předpokládá, že se rozhodla stát jako její sestra, bellatorem. Ne že by mu něco takovéhotvrdila. Nemá nejmenší tušení, kdo nakonec přijde ukrást figurku, co hlídá, ale jeho soukromý tip je někdo z těch, kdo se hlásí na venandi.
"Už zítra tě to čeká, co? Věřím, že si povedeš dobře. Nemyslím, že po vás budou chtít nějaký extrém, bojovat se naučíte," usmál se na ni přátelsky, párkrát zamával ohonem. "