Príspevky užívateľa

Dobře, možná byl opravdu jen tak strašně pomatený. "U vlka, kterej má tu drzost říct něco proti mně a ještě v takovém stadiu, jako to bylo naposled, bych si v životě netipnul, že se z ničeho nic objeví a vypadá, jako by byl strašný přítel." Právě mu krásně vysvětlil jeho situaci, tak tohle by už snad pochopit moch. Případně se přiznat, ale nevypadal, že by měl zatím co. Vlastně ani Lexu tak nějak nenapadalo, kvůli čemu by to mohlo být. Měl snad minule někde poblíž psychickou podporu? Mohl být momentélně také sám a mít z něj nahnáno to ano.

Připlácnul uši k hlavě a hlavou se od Derika odtáhnul. No fuj konečně sice cítil jeho pach, ovšem ale se mu vlk samotný tak hnusil, že mu i jeho pach smrděl. Jak pak nechutné, musel mu dokonce evidentně ještě vysvětlovat, že jej rozhodně zabít nechtěl. Splet si jej s kořistí sakra! "No to si děláš srandu." Jen tak tiše ještě před tím projevil své city, samozřejmě se chystal Derikovi odpovědět na to, co jako řekl za blbost. Schoval jeho vyceněné tesáky a trochu se zašklebil. "Ne, jenom vypadáš tak ošklivě, že jsem si tě málem spletl se zoubkem."

Alexei byl zvyklý nechat věci jen tak plavat, jenže teď se mu opravdu něco na situaci nezdálo a ať si Derda kecal co chtěl. Přišel mu divnej, protože aby se z ničeho nic začala chovat taková vzteklina tak klidně bylo nemožné v normálním případě, byl strašně rozmazlený a teď tohle. Ty jeho úrazy by to možná trochu vysvětlovaly, ovšem tak se mu do mysli vklouzla další myšlenka. Co když to dělá úmyslně. Lexa se zastavil a obrátil se k němu čelem s pohledem upřeným do očí jeho. "Opravdu, kecej si co chceš. O co ti jde?" Na chvíli se zastavil, aby tím pročísnul atmosféru a tím přiměl Derika mluvit alespoň trochu pravdu. "Copak sis z minula vůbec nic nevzal? Protože já ano." Pod pyskem se mu zableskl bílý tesák. Chtěl jen dát najevo, jak moc Derdu nesnáší a von si tu jako vypráví, jak budou spolu ještě něco podnikat.

Byla pravda, že Alexei po Derikovi šel, ale ne tak docela. Nechystal se jej ihned zakousnout tak, jak by to udělal u normálního zvířete, tady mu totiž nebylo jasno, zda to je zvíře či vlk a tak po tom skočil jen tlapami a přišpendlil to po dopadu posledního skoku k zemi. Na zvíře to bylo docela velké a jakmile se trochu uklidnilo jeho rozbušené srdce a mohl klidně zabodnout do zvířete zrak, bylo už ve všem jasno. No zrovna tohle si Lexa nejméně přál. Narazit na Derika snad bylo horší, než cokoliv jiného. Nějakou chvíli zůstal jen tam tak stát nad jeho tělem a zuřivě vrčel, než si to všechno v hlavě srovnal.

No jo no, Derik byl teď vysmátej jak lečo, což Alex poznal hned při prvním pohledu na něj. Evidentně si to jeho pomatená hlavička užívala, za to Alexei se nad touto situací moc netvářil. Nebylo mu příjemné být blízko někoho, komu doslova hrabe. Možná by bylo fajn se jej na tohle i ještě jednou pro jistotu zeptat. "Jsi si vážně jistý, že jsi neměl v blízké době nějaký úraz?" Zeptat se jej tedy tichým a trochu otráveným hlasem při této chůzi. Pravděpodobně bude jen tak pochodovat kolem a dívat se po okolí mezitím, co bude přemýšlet nad tím, jak se Derdy zbavit.

Pronásledoval to zvíře ještě nějakou chvíli. Nejspíše se drželo jaksi po větru poněvadž necítil tak dobře jeho pach. Vypadalo to jako zoubek, jenže ty špičaté uši, co se sem tam zableskly světle šedou v temnotě mu posílily myšlenku, že by to mohl být vlk. Jaký však konkrétně, tak to bylo Alexovi úplně cizí. Bylo zajímavé, jak se ve větru a vlhčím počasí tak rychle pachy ztrácely a byly tak slabé. Pokoušel se pořádně začenichat, ale přesto stále nic. No bylo na čase to zjistit. Možná to opravdu bude vlk. Alexei přišel tomu opravdu blízko a pak se rozběhl přímo po tom. Nehodlal se rovnou zahryznout, mohl to být totiž nakonec nějaký malý vlk a toho by Lexa určitě nerad zakous a už vůbec ne kulťánka, jeho drahého příbuzného!

Už by po něm Lexa zakřičel, jenže to on nemohl. Bylo by to od něj zlé, když se k němu Derik chová tak mile... jenže bylo také těžké usoudit, co v takové situaci dělat, protože ta poslušnost doslova nebyla v Derikově povaze a pravděpodobně byl jakýsi nemocný s čímž nechtěl mít Lexa nic společného. No po jistém čase usoudil, že se nedá tohle vlče nijak slušně odkopnout a tak se mohl jen modlit k Hatimu, ať nic nestane jak Derikovi po dobu Alexovy společnosti, tak i Alexovi. Mohl by se přece ještě nějakou tou nemocí nakazit. "Kamkoliv jinam. Ne." Nevěděl, co mu na to odpovědět. Jestli chtěl znít alespoň trochu přátelsky, tak musel odpovídat normálním způsobem.

Nakračoval si to sem hlubokou nocí a pachy se to zde jen hemžilo. Ovšem necítil pouze vlčí pachy, ale i ty zvířecí, podobné myším, akorát mnohem silnější. Zoubci? Po těch to tu páchlo všude, jenomže teď už jim bylo jasně řečeno, že by se zde mělo nacházet něco jako hnízdo. Zoubčí hnízdo. Alexovi se už zbíhaly sliny z tohoto napětí. Je pravda, že by zde měl opravdu najít něco takového? V každém případě jestli ano, tak se samozřejmě těšil. Těšil se, až bude moci něco zardousit.

Ale helemese... Přece jenom narazil na cosi, co vypadalo jako zoubek, ovšem byla to pravda? V nočních a velice temných stínech jeho zrak spatřil jen sem tam problesk šedivé srsti. Alexei se přikrčil, jako při lovu. Už měl dost jenom samého hledání, čenichání a pozorování, bylo na čase si i něco ulovit. Napnul všechny svaly a pomalu se začal u země blížit k tomu zvířeti. Snad si jej nevšimlo.

Jediná otázka, co se mu momentálně honila hlavou bylo slovo PROČ? Proč byl Derik najednou tak milý a snažil se Lexovi neustále vetřít pod tlapy? I u běžného vlka by si pomyslel, že je tohle nechutné a natož u tohohle. Každopádně mu začínaly docházet nervy. Rozhodl se nereagocat na něj a to tím, že se prostě vydal rychlejším krokem pryč. Možná tohle pomůže. Pravda, že nebylo příliš velké procento toho, že Derika tímto odkopne, ovšem za pokus to stálo a navíc už stačilo málo a Alex by asi vybouchnul vzteky z toho vymýšlení výmluv.

Také jen stál a nehnul se. K čemu však by se měl nějak kroutit že ano? Jen ji dál probodával pohledem. Očividně ji ten oční kontakt bavil, samozřejmě pokud ho tímto nevyzívala. V tomto ohledu se mu jejich střetnuté pohledy nelíbily. Mohl by ji zardousit jediným pohybem! Tedy alespoň tak si to on sám myslel. A s jeho sebevědomým... se mu absolutně nelíbilo, že si na něj někdo, jako obyčejná tulačka jaksi dovoluje. "Dávej pozor, kudy se procházíš. Obzvláště v tomto okolí." Upozorňoval ji. Hodlala být nadále tak odvážná? Jestli ano a bude dokonce i ignorovat Alexovy upozornění, bude na to muset jít trochu jinou technikou. Však ještě se uvidí. "Jsem tu... z místních problémů." Ovšem, že nechtěl vyklábosit nic, o jejich problémech. Byly tohle moc citlivé informace na běžný rozhovor. Navíc tohle nebylo až tak běžné, vždyť ji chtěl jen a pouze zahnat dál.

Alexei se náhle zašklebil. Ani se nepozdával šedivý vlček vzpamatován a navíc si tak nějak upravil Alexovy slova. Ach on docela hlad měl, ale chtěl především, aby to udělal sám Derik. Bylo by to super. Alex by si mohl jen někde polehávat, využil by situace. I když se tedy vlče zdálo doslova jeblé po palici, bylo dostatečně chytré na to, aby mu takto kazilo plány. Ach to bude dlouhý den. "Hhh! Hele já moc nevím, jestli mám hlad teď." Řekl, aby jej odehnal. Přeci on nechtěl vůbec trávit čas s ním. Ještě si nějak ublíží a on u toho bude, to Lexa určitě nechtěl. Musel ho odehnat alespoň na den ze dva, aby měl čas se vzpamatovat. Byla tohle výjimečná situace, kdy si opravdu Alex přál, aby se Derik vrátil do normálního stavu. "Nešlo by to jindy?"

Lexa se musel podivit, když se vlče opravdu vydalo pryč. Tímto přístupem většinou mu věci moc nevycházely, jako třeba vztah s Derikem. Bylo jisté, že každý byl odlišný. A co to? Dokonce použil takový netulácký pozdrav. Už mu na to Lexa neodpověděl a radši se začal znovu vracet ke svému pelechu. Zajímavý to tulák byl. Vlastně by rád narazil i na více takových. Ovšem každý měl svou špatnou stránku a pravda, nemohl takhle z prvního setkání někoho hodnotit. Zatočil se a lehnul si do klubíčka, kde i usnul.

Ach ne... to štěně si začínalo sedat. No to teda ne. Lexa mu tady nebude vyprávět všechno co ví. Co si o sobě jako to vlče myslí? Už musel jít a nějak zahnat či přilákat jej na svou stranu. Jenže jak? "Dle mého toho vy tuláci moc v hlavě nemáte. Oh to je tajné. Kult není moc dobré místo pro mláďátka... uups!" Chtěl tím tohoto skrčka dovést k tomu, aby si pak chtěl dokázat, že není zas tak malý. Provedl takovou klasickou metodu, jak jej zmanipulovat a chystal se provést jednu věc, díky které by alespoň na několik dní zmizel. "Povídám ti, neměl by jsi tu být, nebo to začne někoho štvát, třeba mě a opravdu se proti tobě vydám i přes hranici."

Těžko říct, co se s Derikem stalo a Alexe to i přes tu pozitivnost štvalo, ale ta poslední větička se pozdávala docela výhodně. Sic už byl na odchodu. Už se ocital několik délek běžného vlčího ocasu od Derdy, no zastavil se ihned, co to dořekl a mírně k němu natočil hlavu. Mohl by tohoto zvláštního chování i vyžít, ovšem byla to celkem zamotaná situace v níž by se mohlo cokoliv zvrtnout. Jak už přeci Alex myslil, pravděpodobně se Derik blížil k nějakému psychickému kolapsu. No nechtěl by třeba, aby mu přímo před očima zešílelo štěně a následně si kupříkladu něco provedlo. Však kdyby pro něj dělalo, co by jen si usmyslel? Byl ten malý hoch vůbec schopen něco pro Lexu udělat? Se ještě může ukázat. "Skvěle, mohl by jsi pro mě něco ulovit, co ty na to?"