Príspevky užívateľa

Ancuni ani pořádně nevěděl, jak se má cítit ohledně toho, koho dostal za mentora. Nechtěl soudit knihu podle obalu, ale z toho málo jak viděl Roiha se chovat a hlavně mluvit….. No rozhodně z něho byl velmi, velmi rozpačitý. A když k tomu došel pozdě…. No nejlepší imige on něm teda neměl. Momentálně spadal do kategorie: buran. No asi nebude zas tak těžké lézt po žebříčku smečky nahoru, pokud někdo takový jako tento trojbarevný vlk se dostal přes prvotní příčky. . No dobrá zpráva pro Ankiho tedy. Z nuzného postu sigmy, takového poločlena přízračných, by se měl vyškrábat sakra rychle.
“Dobrý večer. No jeden by si myslel, že když má jeden strávit noc v jeskyni a snít v ní, tak by měl přijít ještě předtím než začne. I když šlo by říci, že začátek noci je velmi subjektivní pojem” rozhodl se snažit si udržet řeči na uzdě. I když lehký sarkastický podtón mu přece jenom lehce unikl. Nemohl si úplně vyskakovat, že jo. I když si mohl o Roihovi myslet, jaký vagabund nebo něco podobného je. Tak byl to Anki kdo tu byl ten nejnižší z nejnižších. I když u Přízračných to nebyl zas takový průšvih jako v jiných smečkách.
“Ano jsem připraven.” rozhodl se tentkorát tolik neplýtvat slovy, protože to sakra chtěl mít za sebou. Byl celkem z celé události nervózní, takže čím dříve bude hotová tím lépe. A pak třeba se pobaví tady panem Roihem o něco více. Třeba ho ještě překvapí. I když o tom celkem silně pochyboval
“Tak tedy jdu dovnitř” Oznámil a lehce otazně se podíval na Roiha, zda tedy mlže dovnitř a jít se zfetovat nebo co sakra se tam stane. Stále tomu tady teďka velel on. Řekněme. A že se to Ankimu sarka nelíbilo. Ale co se dalo dělat. Zatne zuby, nechá si zdát nějaké pravděpodobně šílené sny, něco plácne tady trobarevného a done.

Ancunin se po nějaké době dočkal svého "zachránce", I když onen zachránce se tvářil, že ho spíše rovnou sežere, kde stojí, než že by ho opravdu zachránil. A to měli být nihilští ti mírumilovní a tuláků snášlivějící. No asi tahle ukrutná zima všechny dohání k šílenství, protože modrá vlčka s rohy a křídly se netvářila jako velký pacifista. Jakože na jednu stranu chápal, že díky pandemii úplně nechtějí aby tady vandrákovali nějací random vlci. Na druhou stranu Anki tu taky zrovna nechtěl dvakrát být. Fakt ho nebavilo odhadovat, za jak dlouho mu nějaká část těla umrzne, jak tu tak stál v té vánici jenom lehce chráněn vrakem staré lodi
"Zdravím!" zvedl se a řekl s úsměvem. K tomu dohodil nějaké to vrtění ocasem, aby fakt vypadal jako ultra milý vlk. Přece jenom by si rád kůži nechal tam, kde je. Zvláště teďka když konečně má našlápnuto na lepší časy. To by byl sakra v těch souhvězdích naštvaný, kdyby umřel teďka. By pak z trucu jako hvězda se schválně přesouval, aby se podle něho nikdo nemohl řídit.
"Omlouvám se, že takto ruším na hranicích ale mám důležité poslání. Nesu vzkaz od Orda Přízračných, kterým mám předat Vaší panovnici." řekl a pak se sehl rpo vzkaz, aby měl hmatatelný důkaz. Přece jenom vlci dost často měli radši fyzické důkazy, než jen slova. A ani se jim nedivil, když tolik vlků mělo tendence kecat. Ona samozřejmě nikoliv. On jen přikrašloval realitu. Každopádně ale vzkaz ukázal tak, aby byli sice na chvilku vidět písmena, ale né dost na to, aby si je jeden pořádně prohlédl. Anki netušil jak moc citlivé informace vlastně nese a zda všichni nihilští umí číst. Nehodlal riskovat, že omylem něco někomu vykvákne.

Ancunin tušil, že se čas, kdy navštíví onu velice zajímavou jeskyni blíží. Přece jenom vlastně jediný důvod, proč vlastně se to již nestalo, že jeskyně byla v zóně krté ledové smrti. Kdyby se tu někdo pokusil přespat, tak by se pravděpodobně neprobudil. Anki sice dostal jasný úkol a zhruba popis co se bude dít, ale i tak tu bylo mnoho neznámých a to ho dělalo upřímně nervózním. Nerad šel do něčeho, bez toho aby měl věci pod kontrolou. A aby měl je pod kontrolou, tak potřeboval, co nejvíce informací, že jo. No jenže on vážně netušil, jak na něho budou dané výpary budou působit. A už vůbec si netroufal odhad, co budou obsahovat sny, které bude v jeskyni plné hvězd mít. Dokonce ani netušil, ani kdo bude hlídat před jeskyní, aby nezdrhnul kdyby náhodou to byl špatný trip. Navíc danému vlkovi pak bude muset sdělit, co sakra mu sny přinesli. Což vzhledem k tomu, že vlky ze smečky ještě moct neznal mu nebylo zrovna příjemné. Dosti pravděpodobně to nebude nikdo příbuzný a vlče nebo nějaký nováček taky. Takže sice tím zmenšil možné kandidáty, ale né dost na to, aby ho to uklidnilo. Teda i kdyby věděl, kdo konkrétně tak by nebyl klidnější.....
Tak tu tak nervózně seděl, i když to na něm nebylo znát. A už pěkně dlouho. Protože náš milý strážce vchodu totiž jde pozdě. No Anki mohl jenom doufat, že to není začátek dlouhé serie velkých katastrof, co se dneska v noci stanou

Ancunin souhlasně kýval hlavou na slova Arkády. Ano on si sakra zasloužil krásný život. A ano hodně vlků si to zasloužilo ale hodně vlků krásný život taky mělo. Takže Anki si zastával názoru, že taky si zaslouží mít trochu toho štěstí a bude moci žít pohodlný a celkem bezstarostný život. A dle jeho názoru byl celkem na dobré cestě. Minimálně podnikal kroky, aby tomu tak bylo. A měl by být sakra za svou snahu a píli náležitě odměněn! Nebo snad ne?
Taky v to doufám, i když díky takto hodným vlkům jako jste vy se mi rozhodně začíná v Norestu zamlouvat. I když by si ho přál bez takto otravné a lezavé zimy. Každopádně i vy si zasloužíte krásný život zde vNorestu. A doufám, že ho taky vedete řekl upřímně zvláště co se týče toho, že chce aby žil krásný život. Dle jejich rozhovoru měl lehce podezření, že to asi úplně Arkáda nebude mít snadné. A i když rozhodně nebyl hrrrr mu nějak ultra moc pomoct. No stále mu může přát hezký život, ne? A možná když se u toho moc nenadře, tak by mu klidně i pomohl
""No myslím, že je čas se s Vámi rozloučit. Velice vám děkuji za tuto krásnou a duchanaplňující konverzaci. A velice doufám, že se brzy zase uvidíme. Ať už na jaře, až vás přijdu navštívit nebo dříve, pokud se třeba vydáte směrem k Přízračným rozhodl se nakonec pomalu ukončit toto setkání. Přece jenom jeho denní potřeba pochval, byla naplněna a ke všemu získal možná kontakt v Nihilu. A jako bonus snad někomu dobře poradil ohledně jeho zdraví a povzbudil jeho sebevědomí. To znělo jak win win pro Ankiho a radši to nechtěl protahovat, nebo s něco podělá

Ancunin
- v rámci jeho přijímacího rituálu se stal jedinou spojkou mezi přízračnými a Nihilem - stal se tak poslem ohledně náštěvy svatby (stále se hraje ale už nese zprávu)

Aiduin se narodil a rozbil si tlamu na ledu xd

Ancunin odtušil, že zde tresty za neprojetí rituálem nejsou zas tolik přísné. Přece jenom Timothéé byl evidentně stále naživu a stále součástí rodu. No Everett mu to aspoň potvrdil. Jenže tohle nebyla pro něj zas tolik významná inforamce. Přece jenom on už rituálem stejně prošel takže toho nemohl nějak využít. Možná si mohl odvodit, že tu byli mírnější. Ale na to nechtěl úplně spoléhat Pro jistotu
"Ach ano! Jak dramatické!! Upřímně před Aaravosem dle všeho nikdo jiný nebyl. Vyjímka z pravidla. Ale dosti pravděpodobně to jenom otutlali." řekl upřímně. Silně pochyboval, že v tak bohaté a dlouhé rodinné historii byl Aaravos první, kdo se vzepřel a podařilo se mu to. Přece jenom Nefeli ho následoval nedlouho po něm. To jenom dokazovala, že jde se vymanit ze spárů rodinných tradic, které se ti nelíbí. Anki měl za to, že rituál je důležitý a i když vzhledem k jeho vlastní situaci by přímo netrestal vlky, co ho nechtějí projít. No minimálně by jim zakázal dál přenášet rod.
"Škoda. Lehce jsem doufal, že by mohl potkat další estreláky, co by ho nesoudili za jeho rozhodnutí." řekl lehce zklamaně. Nebude lhát, upřímně Nefeliho taky odsuzoval. Do určité míry. Jo bylo to dosti hypokritické ale Anki občas takový byl. U tak si ale přál, aby našel vlky, co ho přijmou
"Velice vám děkuji za nabídku, ale před chvilkou jsme potkal již vaši družku Ryumee. Tak jistě předá informace dál ohledně méhi.... zájmu o smečku. Timothéé obdržel podobnou zprávu řekl. Jako nemusel zase zahltit orda tolika zprávami ohledně jeho zájmu o smečku. Mohl by pak vypadat jako zoufalec. A to Ancunin rozhodně nechtěl.

Ancunin se tu cítil celkem nepatřičně. Přece jenom se teďka čerstvě přidal a nečekal, že hnedka se ocitne na svatbě nejen dvou členů a ke všemu příbuzného. netušil, zda to znamená, že tady Hari se stane součástí rodu nebo ne. Zas tolik neznal místní zvyklosti rodu. Protože upřímně v jeho domovině by Hari jako partner neprošel. I kdyby si jeden odmyslel že Hari a Timothéé jsou oba vlci tak černo-bílí vlk nebyl zrovna nějaký elegán. Upřímně dost estrel by nad ním ohrnulo nos. Anki mu bylo celkem jedno že jsou oba samci a že Hari nebyl žádný elegán s jemnými rysy. Z jejich rozhovoru vydedukoval že nemá v hlavě jen slámu, takže i kdyby převzal rod, tak jim snad ostudu neudělá. A pokud se mají fakt rádi tak jenom dobře. Upřímně jim to obou záviděl. Mít někoho takto rád, že s ním chce strávit zbytek života. Umět neobávat sem že ho ten druhý jenom nechce zneužít.
Každopádně se usadil hezky na kraj, aby byl přítomen ale moc do dění nezasahoval. Nechtěl vypadat neslušně a nepřijít ale zároveň ještě nechtěl přímo se vrhat do dění smečky. Na to chtěl jít trochu pomaleji

Ancunin se nějakým celkem zázrakem objevil za dosti slušnou dobu na hranicích Nihilu. Teda minimálně si myslel, že měl dobrý čas. Nikdy nešel přímo až do Nihilu a ještě ke všemu skoro od Přízračných. Možná že jiní a hlavně vlci znalejší okolí, by to stihli mnohem rychleji. Jenže stále vládli vánice a sněhem se musel doslova brodit. Nebyla to rozhodně snadná a tím pádem ani rychlá cesta. Jenže nějak to dal a dokonce to netrvalo až do jara. Takže dobrá práce řekl by. Zůstal stát zhruba v místě, kde tipoval, že už začíná monarchie. Minimálně tu ten podt´én, který cítil u Arkády ale také Rivery, cítil o dosti výrazněji. Nechtěl úplně totiž lézt na do srdce území. Přece jenom bylo stále málo potravy, zima až praští a taky dle Arkády tu pobíhají nějaký nakažaní vlci. Jo s těmi se úplně nechtěl setkat. Případná nemoc by mohla zpomalit postup jeho úkolu
Tak si hezky sedl nedaleko vraku na zadeka doufal, že moc nesplývá se sněhem. Přece jenom měl na sobě plášť, který byl celkem výrazný. Vzkaz pro panovnici si nechal u tlapek

Ancunin byl rád, že přece jenom Sarika magie zaujala nebo minimálně ji považoval dostatečně užitečnou na to, aby se doptal na nějaké podrobnosti. No evidentně dostal nějaký nápad, jak ji využít, A Anki nebude problém ji využít pro "dobro přízračných": Přece jenom bude ten největší pleb, až přijde do smečky. Bylo by fajn, co nejdříve se prokázat jako opravdu schopný vlk smečky. A pokud tady Ordo dostal nápad, tak proč si ho minimálně nesposlechnout někdy v budoucnu. Přece jenom Ancunin věřil, že tady černý vlk by ho nenutil jít proti jeho zásadám. Přece jenom byli dosti shodné se zbytkem Estrelma tím pádem i se zbytkem smečky.
„Můj rekord je 10 hodin. Ale to je dosti pravděpodobně maximum. Navíc upřímně nejspíše nebudu schopný se pak dostat z místa, kde jsme se pohyboval. Někdo by mi v případě dlouhodobější mise musel pomoct překonat větší dálky. A po takto dlouhém přetažení ji nebudu moci použít nejspíše několik dní.“ Řekl upřímně. Takto dlouho to přetáhnul jenom jednou a byl by rád, kdyby už takto dlouho nikdy ji nemusel držet. Nebyla to totiž úplně sranda. Navíc čím déle ji držel, tím více jeho soustředění musel věnovat pro zachování iluze. Takže rozhovory a slovní přestřelky byli pak o dost těžší. Pokud by opravdu došlo na to, že by byl vyslán na takto dlouho misi, tak by Sarika ještě lépe obeznámil. Přece jenom by to potřebovalo celkem delší projednání logistiky a taky zapojení více členů. A nemělo cenu moc polemizovat nad něčím takovým když nebyl ani pořádně ve smečce. Na určité přislíbení částečné mlčenlivosti jenom děkovně kývl hlavou. Přece jenom černý nerad plýtval slovy
„Vzkaz předám v co nejkratším čase.“ Řekl nakonec pro proslovu o tom, co přesně rimor je ale také na zadání jeho úkolu. Bylo fajn vědět, přesný popisek případně profese, kterou by mohl zastávat. Jasný věděl nástřel ale to bylo tak vše. Nijak nekomentoval, že už vlastně věděl, kde Nihil přibližně je přece jenom už vyzpovídal místní tuláky. Ano velmi přibližně ale lepší než nic. Upřímně vlastně dostal od nich prakticky stejné údaje o poloze jako od nich,. Avšak jméno panovníka do této doby nevěděl. No užitečné info
„Děkuji. Nashledanou“ zakončil nakonec tento upřímně dosti vyčerpávající rozhovor. Stále se nerozhodl, zda horší bylo vyzpovídání od Ryumee nebo od Sarika. Nesnášel být takto „zranitelný“ a když měl někdo lepší karty než on. No rozhodně bude mít dosti času nad tím polemizovat. Protože tipoval, že to bude sakra štreka, vzhledem k tomu že Nihil byl prakticky na druhé straně Norestu. A ještě v téhle zimě, kdy vánice nebo dokonce sněhová bouře mohl přijít kdykoliv. No snad mu cestou nemrznou uši. By nebylo fajn, kdyby Rimor byl postižen horší schopností zjistit odkud zvuk vychází. Tak popadl kůru z čehož se nakonec vyklubal vzkaz a zmizel do sněhu.

Ancunin byl celkem dost rád, že ho mladý vlk se snažil nějak podpořit. Ano Arkáda o něm moc nevěděl a dosti pravděpodbně ještě měl velmi pevně nasazené růžové brýle. Ale i tak bylo příjemné slyšet slova chvály od jiných duší jen sám od sebe. I když možná chvála nebyla úplně podložená fakty. ale kdo ví, třeba se potkají někdy znovu setkají a najdou věci, za které se opravdu budou moci pochválit
"Velmi vám děkuji, za vaši chválu. Ale možná to pro něco dobré bylo. Aspoň jsme mohl potkat vás a další úžasné vlky, co jistě v Norestu jsou." rozhodl se pokračovat v pochlebování. A navíc upřímně se snažil udržet pozitivní notu. Hlavně kvůli sobě. Pokud tenhle náhled pomůže i Ar'Kadieovi, tak tím lépe. Ale Ancunin si musel celkem často říkat, že by to mohlo být mnohem horší. Že to kdysi bylo mnohem horší. Teďka byl na správné cestě. Přece jenom brzy snad bude mezi příbuznými a se smečkou za zády. Tedy celkově v mnohem výhodnější a pohodlnější pozici, než v jaké byl doposud
"Nejsem žádný léčitel, ale někajé základy bylinek, odvarů a lektvarů má každý správný člen mého rodu. Šípek je dobrý nebo rakytník. Zkuste se zeptat, zda třeba nemají nějaký navíc. Myslím, že by vaši proaktivnost mohli ocenit. Přece jenom jim teoreticky ulehčíte do budoucna" nabídl mu možnosti. Úplně nechtěl popisovat, jak dané rostliny vypadají. Nechtěl aby se Arkáda nějak spletl a ještě se přiotrávil. Jo to by byl sakra ošklivý černý puntík mít na tričku. Zabít omylem vlče z jiné smečky. Nemluvně o tom, že fakt nechtěl aby někdo tak nevinný a laskavý skončil pod drnem. Někdo musel vyvažovat ty hayzly typu Ancunin no
"Buď já přijdu zas za vámi, až úplně roztaje sníh zase sem. Anebo pokud budete chtít mě navštívit ještě dříve tak snad budu se svou rodinou u Přízračných navrhl hnedka dvě možnosti jak se setkat. Třeba příště bude mít další zajímavé informace o Nihilské monarchii, které se k němu nedostanou, protože se zrdžuje prakticky na druhé straně Norestu. Bylo vždycky fajn vědět i o ostaních zakoutí míst. Přece jenom, to že jsou daleko neznamená, že neovlivní jeho samotného nebo chod jeho snad budoucí smečky. Navíc by bylo fajn si potvrdit, že tady Arkáda někde chudák neumrzl. A upřímně taky se těšil na prohlídku území. Je fajn vědět potencionální slabiny i neutrálních hráčů nebo dokonce spojenců

Ancunin chápal potřebu znát členy smečky velmi dobře. Přece jenom díky tomu může pak vůdce rozdat role podle jednotlivých předností nebo naopak se vyhnout situacím, ve kterých měl jeden svou slabinu. A upřímně taky bylo dobré si vytypovat nejslabší článek. Nejen co se týče fyzické stránky, aby se lépe chránil ale také co se týče loajality. Někoho kdo klidně mohl být velmi věrný člen, které ale nyní je na vážkách a je lepší jeho loajalitu nepokoušet. Přece jenom nováčci celkově v tomhle byli taky velmi „zrádní“. I když je jeden prověřil velmi dobře stále byli jednou velkou neznámou a někdy až trochu nebezpečnou. A Anki už jen kvůli jeho pochybné minulosti takovou divokou kartou holt byl.
„Samozřejmě chápu“ odvětil kupodivu dosti stroze. Přece jenom taky pan Sarik si na květnatou řeč fakt nepotrpšl, tak proč ho jí provokovat. I když už teďka mu chyběla. Anki byl sakra ukecanej vlk i když dosti času vyřkl mnoho slov ale vlastně nic neřekl. Jeden díky tomu měl pocit, že taky podává informace a tím spíše taky rád nějaké dal. Jednostranné konverzace byly přece jenom velmi ale velmi nudné. A i když Ancunin měl talent je vést, tak ho sakra nebavili
„Upřímně už jen to, že jsme tady považuji za malý zázrak.“ Nechal trochu možnost nakouknout za jeho vysokou teď s ostnatým drátem. Přece jenom fakt si myslel, že u jeho věznitelů umře. Ať už tesáky přímo mučitele nebo nějakého týpka co naštval protože si nedal pozor na zuby v jednom z jeho momentů, kdy byl fakt zoufalý. Ancunin byl rozhodnut nikdy nebýt na tom tak špatně, že i jeho slova ho zradí. I když možná by mohl začít až po přidání do smečky. Protože přece jenom při téhle hře většinu es měl tady ordo. Což činilo Ankiho sakra nespokojeného. Až bude ve smečce ten fakt, bude snad snášet lépe
„Jak jsem říkal. Nevyužívám ji zas tak často. Ale teoreticky ji mohou použít v době, kdy budu na hranicích. Po zamaskování pachu, změnění vzhledu a hlavně udržení vzdálenosti jeden nepozná, kdo mu šmejdí u území nějak podezřele často. Zvláště pokud každý vlk vidí někoho jiného….“ Navrhl jeden z bezpečnějších použití jeho kontroverzní magie. Takhle nepřijde na jeho slabinu ci se týče dotyku nebo uražení druhé strany pokud by magie přestala působit. Protože přece jenom jeden danou verzo Ancunina nemá vidět dlouho a už vůbec né z blízka.
„Svou magii jsme samozřejmě na nikoho ze smečky nepoužil a nikdy nepoužiji“ odtušil, když byl spražen velmi ledovým pohledem. Nebyl takový blázen a ani hayzl aby použil svou schopnost na někoho ze smečky nebo dokonce na vůdce. Zatím ji v Norestu použil jenom dvakrát a to jednou na jednoho bláznivého tuláka, což by neměl být problém.
Ancunin trpělivě nebo spíše netrpělivě, ale bez toho aby to na něm bylo znát, čekal až S´Arik dokončí jeho rituál. Stále ho se dosti velkým zájmem pozoroval. Do stromu evidetně totiž řezals nějakým jasným cílem, který Ankimu zatím unikal. Dané značky evidetně měli nějaký smysl, vzhledem k tomu, že se některé opakovali. Byl si celkem jistý, že neznačí území nebo něco podobného. Možná se jednal o nějaký rituál přijetí nebo něco podobného. Přece jenom on sám měl znaky s jasným významem vyřezané do těla.

Ancunin se ani nedivil, že tady k nim vzhlíželi. Již toho dojmu nabyl, když mluvil s ostatními estrelami a dalšími vlky. I z drbů, které se se dostali až k němu a pravděpodobně i k Nefelimu, tak bylo jasné, že nějaké to slovo v Přízračných měli. A ani by se nedivil kdyby spjatí s hvězdami byla jejich práce. Ale to už byly jenom odhadyNavíc i když byli zbytky rodu haněni, stále se jim dostalo správné výchovy. To znamenalo, že pravděpodobně uměli být sakra přesvědčení a rozhodně mohli co nabídnout. Rozhodně více než obyčejní tuláci, co se i tulákami narodili
"Ach to je velké drama. Totiž tady opěvovaný Aaravos se rozhodl, že nechce projít rituálem. Tím při kterém získáme své znaky. No jeho bratr ho podpořil v útěku a přitom zabil někoho z původní smečky. " řekl s lehkým smíchem. Srab a vrah, to byli místní fialový bratři. Celkem dosti čekal na reakci tady Everetta. Že tedy jeho tchán byl vlastně vrah a podporoval zbabělce. Ankimu to přišlo strašně vtipné, že teďka spoléhal na potomky vlků. které byl naučen nenávidět a oprhovat jimi. I když jenom tajně. Před zbytkem smečky, tohle bylo tajemství
"To samé co Aaravos. Bál se ceremoniála a tak zdrhl. Přece jenom když se to povedlo jednou, tak proč ne podruhé. Asi jsi ho tu nepotkal?" řekl o něco méně vesele. Upřímně nikdy neměl zvláště velký vztah ke svému bratru a stejně jako zbytek smečky nad ním zavrhl, když odešel. I tak ale doufal, že se třeba někde má dobře. Stále to byl jeho brácha
"Oh. tak to jsme měl asi z pekla štěstí. hahaha No nevadí, co nemáme s kvantitou doženeme kvalitou! To nemám snad pravdu?" nedal na sebe znát, že ho rozhodilo, jak málo jich tu je. Zaprvé doufal, že tu třeba je Nefeli a za druhé přece jenom v počtech je síla. Navíc byl lehce zděšen, že i zde se zbavuje rodu. Trochu doufal, že tu to bude hodně mírné. Ale evidentně i zde jsou nějaká pravidla, která se dají porušit a tak přijít o rod
"Och ano. Velice rád bych byl zase mezi vlk ze stejného rodu. A celkově mi Přízrační..... padli do oka." řekl jednoduše a lehce doufal, že našel dalšího vlka, co se za ně přimluví. Těch nikdy nebylo dost, že jo

Ancuninovi se úplně nechtělo mu říct, co přesně by mohl nabídnout Přízračným. Jako ano měl se stát součástí stejné smečky jako tady Hariuha, ale to neznamená, že mu vyslepičí všechny svoje tajnosti. Zvláště když ještě neměl místo na sto procent jisté. Takhle by to teda vyslepičil spojenci ale spíše jenom random vlkovi, co potkal někde v nějaké mrznoucí pustině.
"Tak stejně jako zbytek rodu zvládám bylinkářství a zvláště co se týče přípravy různých užitečných odvarů. Takže v případě nějaké obrovské epidemie bych zvládnul přiložit tlapku k dílu. " nabídl mu tedy něco neutrálního, aby uspokojil jeho lehkou zvědavost. Přece jenom černobílý vlk na něj nijak netlačil, tak proč mu na něj být hnusný, že jo
"Ach těch nikdy není dost. Přece jenom nikdo neví, kdy někomu přepne v kebuli a rozhodne se, že má chuť na trochu krve. Já spíše radši využívám slova a i když se rozhodně umím bránit.... Boj nechám kvalifikovanějším vlků, jako jakým se zdáte být vy a váš věrný společník" rozhodl se nakonec naznačit o něco více, co přesně by mohl smečce nabídnout. Přece jenom Hari mu právě ukázal, kousek z kultury Příázračných. I když jenom malý střípek. Ale i tak to bylo více, než co dostal příbuztných. I když u nich fakt nechtěl tlačit na pilu. Aspoň nějakou morálku měl. Navíc to neřekl na rovinu. Ať si to vyloží vlk jak chce. Nebo spíše ať si to vlk vyloží jako něco užitečného pro smečku. Hnedých bodíku nikdy nebylo málo

Ancunin si nebyl jistý, zda opravdu jeho rod má velice prazvláštní tradice postrádající logiku nebo holt ještě malý Arkáda je plně nechápe. I když asi by si jeden měl dát tu práci a pořádně každému mladému z rodu pořádně vysvětlit všechny hodnoty, pravidla, požadavky..... I když né všechny najendou ale postupně. Přece jenom Arkadá už nevypadal jako malinké štěně, kterýmu nejdou moc vysvětlovat věci. Takže opravdu spíše dával šanci tomu, že tradice jsou notně nelogické, když i členi si to mysleli. Už jen kvůli třídění tak brzy
"Když jsme byl menší, tak rozhodně ke mě nebyli zlý. Přece jenom jsme se snažil byl ukázkovým držitelem rodu. No teďka by mě asi nepřivítali s otevřenou náručí. Minimálně ta odnož, kde jsem narodil. Místní etreláci jsou mnohem přítvětivější řekl jednoduše a i když se mu zdál Arkáda jako sympatický a nenebezpečný vlk, tak se v tom nehodlal dál pitvat. Přece jenom ho neznal zas tak dlouho a nebyl to někdo, komu by tu informaci mohl za něco dát.
"Tím spíše byste měl býti opatrný. Přece jim nechcete přidat práci ne? Dali vám i něco aby jste si posílil imunitu? zeptal se s celkem starostí. Upřímně ho nezajímalo, zda jejich léčitelé mají hodně práce nebo ne. Upřímně je to jejich starost ošetřovat nemocné. Jenom nechtěl, aby jeho spojka mezi ním a Nihlem umřelal. Ale také nechtěl, aby Arkáda zbytečně trpěl. Nebyl žádný léčitel, ale nějaký tne základ jako každá správná estrela měl. V nejhorším by mu mohl poradit, kdyby mu nic nedávali
"Tak já vás tedy beru za slovo. Jen co roztají sněhy, tak jsme velice rád znovu zavítám a vy mi ukážete to krásné území. Co vy na to?"" nabídl mu další možné setkání. V té době už snad sice bude u Přízračných, ale i tak bude fajn znát i někoho mimo jeho budoucí smečku

Ancunin si říkal, zda součástí zkoušky příjmutí do smečky nebylo i přežití chladného výrazu Sarika. Anki byl lehce naučen vytrvat i když se to zdálo už prohrané nebo nikam neposouvající. Přece jenom díky lehké tvrdohlavosti se vůbec dostal do Norestu a měl šanci na nějaký ten nový začátek. Avšak upřímně tipoval že nejednoho, zvláště někoho s nižším sebevědomím, musela odměrnost Sarika určo odradit. Přece jenom jeden nemohl z jeho hlasu nebo mimiky odhadnout, jak si vede. Určitě to bylo fajn k třízení vlků, co se snadno vzdávali nebo to se smečkou nemysleli vážně. No každopádně bylo fakt dobře, že Ancunin rozhodně nedostatkem sebevědomí nebo schopností se prodat rozhodně netrpěl.
„Samozřejmě chápu, že budete ctít více informací. I třeba kvůli tomu, kdo přesně po mě může eventuálně jít. Je dobré býti připraven" přitakal mu ale upřímně si dost oddechl. Aspoň na nějakou dobu oddálil tu „velice příjemnou“ konverzaci. Stačilo mu jak se potil u rozhovoru s Ryumee a u ní měl lehce menší jeho ochranné stěny. Takto se aspoň stala problémem jeho budoucího já. Takže hodlal přestat chvilku přemýšlet. Minimálně do doby, než pod nátlakem se ho pokusí to z něho výpáčit. Ten někdo by měl vzít hydraulické páčidlo nebo něco podobného pokud chtěl všechny podrobnosti…. Ancunin pozoroval, jak S'Arik přesunul tu jeho ostrou „hračku“ směrem ke stromu. Upřímně kdykoliv se k té věci jenom přiblížil, tak Anki lehce ztuhl. Spíše podvědomě, než – li schválně. Ordo se nezdál jako vlk, který by útočil na někoho nevyprovokován. A Ancunin zrovna na tohle si vycvičil celkem dobrý čuch. Však jeho pochybení už ho pár těch chlupů stálo. Jenže ta zbraň černému vlkovi upřímně dávala celkem dost velkou výhodu. Pravděpodobně kůži protrhne lépe než zuby a taky prodlužovala jeho dosah. A Ancunin nebyl rád, když nad ním někdo měl výhodu. I když to byl potenciální spojenec.
„A pokud mě přijmete, tak udělám, co bude v mých silách, aby se opravdu zlepšili. I když mi to pravděpodobně bude chvilku trvat. Zázraky bohužel dělat opravdu neumím“ pokračoval se svou úpřímností. Plané sliby Anki moc nevedl a navíc by u S'Arika evidetně nepochodili. A Ancunin opravdu hodlal hezky zapracovat na získání nějakých těch pikantností pro smečku. Zatím protože výhoda pro smečku znamenala výhodu pro něho a zbytek estrel. Ale jednoho dne snad třeba to bude dělat i jenom kvůli smečce.
„Spousra vlků má tendenci býti sdílná s vlky, kteří jsou jednomu…. Sympatičtější , i když se snaží aby to nedělala. Já zvládnu napadobit vzhled vlka, který je pro ně atraktivní, přitažlivý. Nijak nemůžu ovlivnit jeho sympatie ke mně. Ne na to musím použít svoje slova. Ale z vlastní zkušenosti vím, že většinou toto docela dosti pomůže při případném rozhovoru. Má to mnoho rizik, takže ji zas tolik nevyužím. Ale občas pomůže u zvláště tvrdých oříšků. Navíc samotná změna vzhledu se dá využít i k jiným věcem“ řekl teda celkem neochotně, když mu nebylo nic slíbeno. Nezbývalo mu nic jiného, než holt trochu zariskovat a doufat, že to ordo nikomu moc nevyslepičí. Ancunin opravdu už nemohl moc využívat jeho hit and run taktiku ohledně jeho magie. Přece jenom tu chtěl zůstat a nechtěl přivolat něčí hněv na smečku nebo jeho samotného. Avšak často si poradil i bez magie. Takže většinu věcí by mohl zvládnout i bez ní. Avšak už získal pár zajímavých klevet právě díky tomu, že vypadal jinak, než vypadl. Ať už kvůli tomu, že ho jeden nepoznal nebo protože se mu zalíbil.
Ancunin byl lehce zmaten chováním černého vlka. Jako věděl, že určité kůry se dali použít pro léčení. I když silně pochyboval, že je to zrovna u tohoto bylo pravdou, navíc moc nedávalo smysl, aby zrovna teďka začal sbírat bylinky. Nehodlal se však ptát. Přece si myslel, že to zvládne vydedukovat sám. Navíc silně pochyboval, že by mu to S'Arik řekl jenom protože o to požádal. Ten s informaci byl ještě více skrblický než on sám. A pokud mu má v plánu osvětlit, tak udělá sám od sebe ne na Ankiho „povel“