Príspevky užívateľa

Ancunin byl rozhodně v náladě k nějaké té "kozervaci". Vlastně jako skoro vždycky. Zvláště poslední dobou, kdy se cítil již jistěji na svých nohou. Obrazně řečeno. Již se v Norestu rozkoukal a jeho rodina ho nechtěla sežrat. Takže se cítil celkem sebejistě. Už se tolik neohlížel přes rameno a celkově neskákal do výšin, když ho někdo překvapil. Takže když zahlédl zeleného postaršího vlčka, vydal se hnedka za ním. Přece jenom chtěl svůj sociální kruh co nejvíce rozšířit. Čím více vlků zná, tím na více vlků se v případě nouze může obrátit, a tím spíše se někdo smiluje a třeba mu pomůže.
"Zdravím. To tu máme ale zimu! pozdravil dramaticky a zazubil se. Úsměv byl lehce hraný, protože stále mu nepříjmně mrzla prdel. Ale jinak měl celkově dobrou náladu. Takže se celkem těšil, až si pokecá se starším vlkem. Přece jenom s věkem přihází i modrost, ne? Třeba znal nějaké hezké tipi na to, kde v této strašné době lovit
"Ruším vás při lovu nebo jenom hledáte, kde se schováte před tím ledovým větrem? pokračoval zatím na území neutrálních zdvořilostí. Přece jenom nemlže hnedka hrrrr hrrrr vytasit se s otázkami typu, kde najdu to nejlepší žrádlo v době, kdy žádné skoro není. Na jeho oůvodní záměr lovit úplně nezapomněl. Jenn doufal, že z vlka něco vypadne a půjde lovit tam

Ancunin stuhl, jen co Arkáda použil to sloveso, co použil. Anki neměl rád dotyky, které on sám neinicioval i protože občas vlci tendenci měli se ho dotýkat, když on nechtěl. Ať kvůli tomu, že použil magii, nebo protože se jednomu líbil i bez magie. Jako nikdy to nezašlo nikam dál, ale i tak mu to nebylo příjemné. A že by to někdo dělal nevinnému štěněti? Anki fakt doufal, že jenom Arkáda použil to sloveso, protože ho nenapadlo jiné. Že třeba strejda se ho dotknul s jeho dovolením a jenom třeba po čele.....
"Ehm co tím myslíš osahal? Dotknul se tě, když jsi nechtěl?" zeptal se celkem ustaraně. Upřímně se mu nechtělo zabředávat do nějakého Nihilského dramatu. zvlášět když ani neměl jisté místo u Přízračných, kteří by ho případně podpořili kdyby něco šlo do kopru. Ale kdyby fakt se dělo něco nehezkého tady tomuhle mlaďovhovi... No Anki by to asi zkusil vyřešit. Otázka zní jak moc úspěšně.
"Bych byl velice vám zavázán, kdyby jste mě provedl. Slyšel jsme, že Nihil povoluje pobyt tuláků na území ale to bylo před touto ukrutnou zimou. Platí to ještě? Nechci totiž lézt kam nemám." řekl upřímně. Zvláště pokud bude muset řešit nějaký průšvih okolo Arkády tak by bylo fajn znát, jak Nihil vypadá. Navíc vždycky se hodí vědět, jak daná místa vypadají. Kde jsou fajn úkryty , kde dobrá loviště a tak
"věřte mi taky bych rád našel nějaké místo, kde bych mohl spočinout s vědomím, že mi někdo další kreje záda. No snad tomu tak brzo bude. Každopádně co za nemoc tu řádí? O žádné jsem neslyšel a zatím jsme nepotkal nikoho nemocného zpozorněl Anki. Nevěřil, že byl měl takové štěstí, že by se mu všichni nemocní vyhly. Jako ano putoval o samotě a potkával hlavně tuláky, co žili sami. Mezi nimi se moc nemoc šířit nemůže. Ale ve smečce. Tam je větší šance. Každopádně Anucinovi se tahle nová inforamce vůbec nelíbila

Ancunin celkem obdivoval Hariho, že má zelenou slepici kupodivu nějak vycvičenou. Přece jenom za tu krátkou, co toho ptáka měl možnost pozorovat, tak se nezdálo, že by to byl jednoduchý úkol. Evidetně měl vlastní hlavu. Ale nakonec přece jenom doletěl za svůj "páníčkem"
"Věřím. Zdá se jako osobnost. Ale evidetně aspoň trochu poslouchá- řekl zatímco pozoroval Zlomysla. Jednoho dne se zeptá, kde toho ptáka sehnal. A bude doufat, že toho co uloví bude o něco lépe vycvičitelný. Anki by asi na výcvik neměl trpělivost.
"Hahaha. Ne tak daleko jsme ani nedošel. Já radši tak daleko neplánuji dopředu Nejdříve se musím vůbec dostanu do smečky. Až pak budu přemýšlet jak přesně budu užitečný." řekl upřímně. Anki tipoval, že bude ve smečce nějaké rozdělení prací nebo něco podobného. Netušil ale, zda mají nějaké konkrétní role nebo prostě každý si něco našel. Ancunin měl pár představ jakým způsobem by mohl pomoct smečce...

Ancuni bohužel už dlouho nezažil přátelství, které by nebylo pouze jedna velká transakce. Takže v jeho mysli se hranice mezi přátelstvím a prostým spojenectvím z nutnosti stala velmi ale velmi rozmlženou. Takže si ani neuvědomil, že jeho reakce nebyla brána jako žert ale až moc vážně. Asi fakt bude muset dát bacha na slova okolo černého vlka. Možná nepoužívat až tak moc květnatou řeč a metafory. Jako asi na to bude muset hodně myslet, aby to nedělal. Ale vážně nechtěl rozbouřit si vody mezi velitelem smečky, kde jsou jeho příbuzní, ke kterým se tak chce dostat, jenom kvůli jeho poněkud zvláštnějšímu typu mluvy.
"Ach nikoliv. Byla to jenom taková ... slovní hříčka. Hmmm tak bych to asi nejlépe popsal. " řekla radši to dál nerozebíral. Upřímně Ancunin ani nevěděl, co od přátel chtěl. Asi jenom aby ho při první příležitosti nebodli do zad. Přece jenom sice by Arkada možná úplně nenazval přítel, zas tak moc dobře se neznali, ale rozhodně k němu měl určitou náklonost. A u něj se mu hlavně líbila jeho neskutečná pozitivita. To by jeden nenazval jako něco užitečného
"Je mi ctí vás poznat." řekl upřímně, když vyšlo najevo, že opravdu odhadl vlka dobře. Když dodal jeho další tituly, tak nijak moc nereagoval. Upřímně mu nic neříkali a torchu se bál vlkovi pochlebovat, protože už se jednou nepochopili. Takže možná bude lepší u něho slovy šetřit....
" Ach tak to jsme vás špatně pochopil. A ano mám vážný zájem se přidat. Podle popisu, kterou mi řekli moji přibuzní, zní Přízrační jako smečka, ve které by mi bylo ctí býti." řekl a nějak se to snažil zkrátit. Jasný jeho primární cílem bylo se dostat k rodině. Kvůli potřebě být s někým, kdo má podobné tradice. Ale dle informací, co se mu dostali, se opravdu Přízrační zdáli jako smečka pro něj. A kdo ví, třeba si konečně najde opravdové přátel To by bylo fajn

Ach Ancuninovi došlo že kovová věc je zbraň, kterou by si klidně velice rád přivlastnil. I když silně pochyboval, že by to šlo snadno. A vzhledem k tomu, že je top přízračný a s dosti velkou pravděpodobností dokonce vůdce.... No rozhodně se o to ani pokoušet nebude. Přece jenom chce se do smečky dostat né si z ní udělat nepřátele. Těch měl více než dost mimo hranice Norestu. V Norestu by byl rád, kdyby to číslo zůstalo na jedničce. A to u toho nešikovného, urážlivého tuláka
"No i kdyby jste ji neměl, tak bych se radši vyhnul dělání nepřátel. Přece jenom přátelé jsou mnohem užitečnější. I když asi nemesis se taky občas hodí. Vlka to donutí se neustále zlepšovat...." odtušil a jako vždycky byl o ukecanější. Patřil k té odnoži co měla tendenci si hrát se slovy holt. Takže narozdíl od černého vlka slovy nešetřil.
"Ach takže vás nejspíše moje rodina neinformovala, že se potuluji v okolí? Lehce jsme doufal, že se informace trošku roznese. Každopádně představení je asi na místě. Ancunin. Ancunin Estrela do Norte jak jste již správně odhadl. A s kým mám tu čest?" řekl a lehce sklonil hlavu na znak úcty. Pokud opravdu dobře uhodl postavení tohoto vlka, tak i měl. Přece jenom dalo práci se někam takto vysoko vyškrabat. Avšak Anki byl lehce zmaten, že neví o jeho přítomnosti na území. Jasně mohl to být taky řadový člen, ale už jen kvůli vstupovaní a staří by ho tipnul na někoho o něco výše postaveného. A ty by snad měli býti informování ne? Zvláště když potkal tolik členů... No aspoň ho poznal už jen podle vzhledu, pláště nebo jeho jizev

Ancunin se zase vrátil o něco více hranicím Přízračných. Sice nikdy už moc nevzdaloval zas tak daleko od severně položené smečky, ale občas holt trochu zašmejdil i do jiných míst. Přece jenom zas tolik neznal Norest a tak nechtěl pro stromy nevidět les. Ano známosti ve smečce byly velice důležité, ale Přízrační nebyli jediní, kdo se pohybovali po území. A tak chtěl poznat i jiné vlky a taky hlavně jak vypadá geografie Norestu. I když ta se fakt blbě poznávala když všechno bylo pod vrstvou pitomého sněhu. Už ho vážně štval. Jak chtěl léto aby si mohl stěžovat na horko. Anki se držel dál od zamrzlé řeky. Ani né kvůli magii, ale spíše se bál ledu. Přece jenom fakt nechtěl zahučet do ledové vody. Už takhle sotva uměl plavat. Avšak když uviděl černého vlka s nějakým mečem, tak zpozorněl. Jo ten se zdál jako někdo, koho Anki chce mít za spojence. A tak se k němu hezky rozešel. Když však ucítil ve vlkově pachu podtón Příuračných. Zbystřil ještě o něco více. Znal velmi vzebrubný popis toho, jak vypadal vůdce Přízračných. Že by se mu nakonec podařilo na něho narazit?
"Zdravím. Vlastníte velmi zajímavý nástroj." řekl s úsměvem hezky s dálky. Přece jenom nechtěl skončit nabodnutý na tu kovovou věc. Totiž podle toho jak snadno probořila led musí být sakra ostrá. A pokud to byl opravdu vůdce Přízračných, tak si ho nechtěl znepřátelit. proto uctivá vzdálenost byla žádoucí

Ancunin se více a více radoval. On chválu na svou vlastní osobnost holt miloval, takže upřímně mladý Arkáda se mu více a více líbil. Jasný teoreticky by mohl na něj sypat chválu jenom aby so ho naklonil na svoji stranu a pak ho hezky mohl využít. Přece jenom on sám to dělal. Ale Anki doufal, že na to je prcek ještě moc malý a čistý. Ancunin viděl hrozbu za každým kamenem, ale zde zrovna doufal, že není.
"Ach velice vám děkuji. Mnoho vlků moji výjmečnost velice přehlíží. Ale věřím, že i vy jste v něčem výjmečný. Přece jenom každý má nějakou svoji silnou stránku, která zastíní ostatní řekl nadšeně po té vší chvále. A upřímně tentokrát to nemyslel jako prázdné pochlebování. Nene. On tuhle větu řekl ze stejného důvodu jako u Guláše. Doufal, že mlaďocha nějak povzbudí. Přece jenom teenegeri co celkem často potřebovali.- Jinak s ez nich staly pěkní edge lordi
"Ach věřím, že vést je velká fuška. Vlk se pak nesmí divit, že je jeden....... odměrnější. Ale pokud jsou teda tuláci opravdu vítáni i za hranicemi, tak se velice rád přijdu podívat. Velice vám děkuji za tolik užitečných informací!!" přitakával ve správné momenty. A to byl další důvod proč měl rád štěnda. Hezky všechno ze sebe vysypaly samy ani ne na nemusel tlačit. A přitom tohle byly neškodně situace. Ale někteří by dělali i cavyky kolem tohodle. Upřímně i on se mezi ně řadil, kdyby věděl, že by mu z toho něco káplo. Přece jenom dát inforamce, co jsou celkem dostupné velice draze zněl jako hezký win. Pro něj samozřejmě. Druhá strana holt měla smůlu. Ancunin koukal, že práce byly celkem oblíbené v Norestských smečkách. Přece jenom Hari se taky zeptal, zda ví, jakou práci bude chtít dělat. Ono celkem dávalo logiku. Rozdělit práci podle toho, kde měl jakou silnou stránku. Arkádovi by se určitě ulevilo, kdyby věděl, že ani Ancunin neví, kde skončí. Jako je tu jedna jasný volba, ale to by musel vykváknout svoji magii. A to se mu nechtělo. Tu si chtěl nechat jako svoji osobní divokou kartu, kdyby šli věci do kopru

Ancunin se stále lehce zdržoval o něco dále od hranic Přízračných, než měl poslendí dobou zvykem. Nyní už měl nějaké ty "kontakty" u tajemné smečky a tak chtěl ještě trochu prošmejdit okolí, než se pořádně upíše k životu ve skupině. Přece jenom tipoval, že ze začátku na něj budou trochu přísnější. Trochu ho budou víc hlídat. Dávalo to logiku, i když se znal s pár vlky ze smečky a měl tam příbuzné, tak by neznámou divokou kartou. Jeden pořádně nevěděl, co od něj očekávat. Takže pravděpodobně dostane příkaz se držet hezky u domova. A tak chtěl ještě si projít zbytek Norestu, než to bude mít lehce omezené. I když tipoval, že Přízrační nebudou tak kontrolující jako jiné smečky.
Anki tedy skončil v tomto lese a kde aspoň tolik nefoukalo. A když už byl v lese tak zkusit něco ulovit, přece jenom poslední dobou jeden nesměl promarnit žádnou příležiost k žraní. Nebo taky nemusel jíst celý týden

Ancunin poctivě přitakával za každou větou mladíka. Upřímně proto měl tak rád štěňata a mělo vždycky problém využívat nekalé taktiky proti nim. Tu jejich nevinnost a schopnost se nadchnout pro každou věc. Anki jim to záviděl. A proto nechtěl být ten, kdo je poskvrní. A však on jednou nadejde čas kdy tu naivitu jim někdo sebere. Tak jako ji sebrali Ancuninoviu. A ano i když by se rád vyhnul poškození mladé nevinnosti, tak jeden upřímně nesmí zapomenout, že pokud by mu to mělo zachránit kožich.... Tak Anki je schopný zaprodat i štěndo.
"Tak to gratuluji. Přece jenom každý se musí pochválit za každý malí krůček, který vede k pokroku." řekl s úsměvem. A Ancunin se taky hezky chválil pokaždé co hnedka nemyslel, jak někoho využít. Takže i za tuhle konverzaci si dal malou pochvalu. Protože zatím nic netahal z Arkády. Teda nic co by mu nějak pomohlo
"Ach ze vznešeného rodu rozhodně jsem. Se správným rodokmenem a vším okolo....Ale princem by mě rozhodně nenazvali. Ahhaha " zasmál se lehce hořce. Jo možná princ Zuko byl. Nespravedlivě vypovězen a neschopen se vrátit zpátky. Ale co se dalo dělat. Srát ho to mohlo jak moc chtělo ale nic s tím udělat nemohl. Takže si musel udělat jméno tady.
"A jakpak se Vám líbí v Nihilu. Taky bych si chtěl najít nějaké to útočiště. Tak se ptám vlků z různých smeček. Přece jenom jich tu je tolik, že si jeden nemůže vybrat!! řekl možná až moc dramaticky a rozmáchl tlapkami. O jak miloval býti teatrální. A snad u Arkády mu to projde bez toho, aby si ťukal na čelo, co je to za blázna

Jen co viděl úklonu, kterou mu mladý vysekl, Anucninovi bylo jasné, že tehle jedinec se mu bude zamlouvat. No minimálně měl hezky nakročeno. Přece jenom uměl ocenit slušně vychované vlk. Nebo minimálně vlky, co se tak tvářili. Anki dodržoval hodně věcí, co etiketa požadovala, ale že by se nazval slušným vlkem. No takto oklamat nedokázal ani sebe.
"Ach takto chápu. Občas musí jeden vypadnout ze známých míst a trochu se provětrat. Nebo mu to začne lézt na mozek. Tak co, narazil jste na nějaké pořádné dobrodružství? zeptal se, aby se roztavili ledy. Teda minimálně ty sociální. Protože i když si to moc přál, tak tahle ledovka okolo jen tak neroztaje. Takže asi mu bude mrznout zadek ještě nějakou dobu. Každopádně svoje slova myslel opravdu vážně. Jedno z nejhorších období jeho života bylo, když nebyl puštěn z jeskyně skoro rok. Teda tipoval, že to byl rok.
"Velice mě těší a musím uznat, že Nihil evidentně umí vychovat svoje členy velice dobře. " řekl a poklonu mu oplatil. "Ach ale kde jsme nechal své vychování já! Mé jméno je Ancunín Estrela do Norte,. Samozřejmě Ancunín stačí. Nechci tady nikomu lámat jazyk představil se konečně a vzhledem k tomu, že tentokrát nepoužil svou magii, ať už cíleně nebo omylem, použil svoje rodové jméno. Jen ať všichni slyší, jak zdvořilé jsou estrely

Ancunin upřímně lehce znervózněl, když ten zelený holub se k němu přiblížil nejspíše ve snaze sebrat mu jeden z jeho šperků. Anki měl své ozdůbky velmi rád a nehodlal se jich jen tak vzdát. Možná přes jeho mrtvolu. A nebo výměnou za něco sakra sakra mocného. A silně pochyboval, že tu někdo má nějakou věc co ho naučí číst myšlenky, vzkřišovat mrtvoly nebo něco podobného.
"Koukám, asi má někde v jeho rodokmenu straku. Evidentně má rád lesklé věci. Bohužel já se velice nerad dělím" okomentoval s lehkým náznakem, že se fakt dělit nebude. Nechtěl vyhrožovat, přece jenom už nemůže dělat svoji strategii. Zkusím něco, posere se to, zdrhnu. On chtěl v Norestu zůstat a pokud možno dostat do smečky, ze které tady Hari pocházel. S tím mu fakt nepomůžou vyhrůžky
"Ach ano. Již jsme měl i štěstí nějaké z nich potkat. Nebudu popírat, že se chci přidat do smečky, ve které nyní žijou." naznačil jeho úmysl se přidat k přízračným. Třeba se nad ním smiluje a podstrč ímu mu nějaké to info o tom, jak probíhá přijímací ceremoniál nebo něco jiného

Ancunin si jednou udělal změnu a místo toho aby šmejdil oko hranic s Přízračnými, tak zase skončil na hranicích s Nihilem. Nebo v jejich blízkosti. Ano nebylo to poprvé, kdy skončil u smečky s panovní liníí, přece jenom se mu podařilo narazit na princeznu.... Ale zas tolik svých myšlenkových pochodů této skupině nevěnoval. Což asi byla chyba. Přece jenom se hodilo mít nějaké plusové bodíky i jiných smeček než u Přízračných, když tam zatím nebyl. Co kdyby se totiž jeho vstup nepodaříl? Musel přece mít plán B. Jo Anki moc dobře věděl, že spoléhat se jen na plán A nebyl dobrý nápad.
Ach zdravím" zavolal na vlka už zdálky, jen co ho zahlédl a hnedka se přiblížil. Doufal, že to bude vážně člen smečky a né nějaký prašivý tulák, jako nyní byl on sám. A taky že se na něj usmálo štěstí a byl to člen Nihilu. Jediný problém byl, že to nebyl dospělí. Ancunin moc dobře věděl, že nemá podceňovat mladé jedince. A nehodlal ani tohoto podcenit. Jenže měl tendenci na ně méně tlačit, aby z nich něco dostal. Ach jeho měkké srdíčko
Tož ale máme hnusné počasí. Hahaha . Co Vás vyhnalo do takovéto vánice? " zeptal se s úsměvem. Přece jenom čekal, že nyní se budou smečkáři spíše držet přímo na území. Zvláště ti mladší a méně zkušení

Možná že byla dobře, že Anki nevěděl, že daný ptáček má občas zálusk i na maso. To by se mu totiž přestal líbit pěkně rychle. I když možná ani ne. Přece jenom tím spíše bude snadnější ho poštvat proti nějakému jinému vlkovi, který bude mít tu smůlu a nějak vyprovokovat Ancunina. A jestli se přitom i nadlábne, tak to bylo celkem Ankimu jedno. Hlavně, že poškodí daného vlka.....
"To věřím. Ten zobák nevypadá jako něco, s čím bych se chtěl intimně setkat. Ale věřím, že svého.... přítele by určitě nezranil" okomentoval a ještě chvilku pozoroval zeleného exota. Mohl hezky na jaře splývat s korunami stromů a dělat útoky ze zálohy. Stejné, jako měl rád Anucnin. Ale teďka byl jak pěst na oko. Že by jeden čekal, že se stane něčí večeří, jen co někam dosedne. Ať už vlka nebo kočkovité šelmy, co šplhá po stromech
"Ach, kde je mé vychování. Ancunin. Ancunin Estrela do Norte jméno mé. Velice rád vás poznávam představil se alehce se uklonil na znat úcty. Teďka to aspoň nebylo posměšné. Spíše prázdné. Falešné. Ale i to byl u Ancunina celkem odznak, že vlk něco znamenal. No nyní měl aspoň nějaké další jméno do sbírky v jeho hlavě pod názvem Přízrační

Ancunin zas skončil na hranicích s Přízračnými. Teďka už upřímně znovu cíleně, protože by fakt potkal rád další vlky a pokud možno aby to nebyli jeho příbuzní., Chtěl teda aspoň ještě nějaké to infíčko dostat, než se pořádně upíše k životu ve smečce. pokud ho teda vůbec budou chtít. Ano byl si celkem jistý, že udělal dojem na ostatní Estrely. Nebo spíše se jim nezdál nějak podezřelí i když se pakoval z jejich rodné smečky. A jasně byl celkem schopný, ale v téhle spropadné zimě si nebyl jistý, zda chtěj dalšího otrapu na krk. Zvláště, když mu pořádně neznají
No každopádně to netrvalo dlouho a na přízračného za nedlouho narazil. No evidetně zima donutila buď vlky nebo nějaké jiné predátory zkusit ochutnat vlčí maso. protože jedinec parohy byl lehce pomuchlaný. Evidentně šlo do tuhého
"Zdravím. Řekl bych dobrý den, ale to bych teda pěkně lhal. haha" řekl a zastavil se dost daleko, aby si nemyslel, že mělv plánu se ochomítat za hranicemi smečky. Hezky v respektu, nebo ho vyhodí než vstoupí smečky. Každopádně Ankiho rozhodně zaujal zvláštně opeřený pták . Podobného ještě upřímně neviděl. Celkem ho zajímalo, zda například vlkovi pomáhá v lovu nebo něco podobného. A pokud byl opravdu užitečný, tak zda si může podobného taky sehnat
"Máte velice zvláštního společníka." nadhodil tedy rovnou a ukázal čumákem směrem k opeřenci

Kdyby jenom Rivera věděla, jak umí Ancunin nadávat prakticky na všechno, když má fakt blbou náladu. To by pak asi tyhle slova úplně v jeho přítomnosti úplně nevypouštěla z tlamy. A jak až ufňukaný u toho uměl být. Pravda poslední dobou už to moc nedělal ale bylo jen otázkou času, než jeho hrnec zase přeteče. Přece jenom když věděl, že si může postěžovat, tak toho hezky využil. A Rivera se lehce nabídla, že si u ní bude moci stěžovat o něco více.
"A přesně proto se vyhnu nedalekému jezeru velkým obloukem. Nechci zjistit, jak moc tvrdé jsou moje rohy. Něco mi říká, že ulomit si jeden by nebylo zrovna příjemné. Ahhahha jo tak na ledovku naštěstí ještě moc nerazil. Takže čumák měl zatím celý. Jenom doufal, že jestli nějaká někde v blízkosti je, tak je hezky zahrabaná hluboko pod sněhem. Jakože jo asi je to pak větší past, ale zatím spíše mu šlo o to, aby to neporušilo iluzy.
"Já vás taky. Samozřejmě. " odpověděl "A jak se asi dá odhadnout tak jsme se jako prašivý tulák nenarodil. Pocházím ze smečky a taky z rodu. V rámci této rodiny všichni dostáváme plášť nebo něco podobného jako jeden z znaků naší příslušnosti k rodu. Věřím, že i vaše rodina má něco podobného, nebo se snad pletu?" zeptal se celkem dosti zaujatě. Upřímně ho zajímali zvyky jiných rodů. Přece jenom Estrely v minulé domovině měli tendenci přebíjet ostatní tradice. Mamka sice byla narozena mimo rod ale nějak si nedokázal vzpomenout, zda dodržovala jiné tradice, než těch jež vyzbávali Estreli