Príspevky užívateľa
< návrat spät
No ano, Anjel si přála předčasně dospět a tak jí to osud splnil, jen možná né tím nejlepším způsobem. Kdo ví, co u ní odstartovalo takové myšlenky, jestli brzký odchod rodičů, nebo něco jiného, každopádně už jí dohnal i zdravý rozum, a tak nyní věděla, co už nedělat. Nyní chtěla začít novou kapitolu života, posunout se v něm dál a pokud možno svou minulost už nevytahovat, nebo spíš nevytahovat ty špatné chvíle.
Nad souhlasem Noxe se jí vidno rozzářila očka, ale to byl jediný náznak radosti, který na sobě dala znát. "Ano, dlouho jsem nad tím přemýšlela," přitakala. "A došla jsem k závěru, že bych ráda zastávala roli Astrála. Učení mě baví a dovolím si říci, že mě to i naplňuje, a tak bych se v tom dále ráda rozvíjela," odpověděla mu.
Koukat kolem mohla též, ale taktéž ji nikdo do oka nepadl. Z rodiny spatřila možná tak Finna, nikoho více, z přátel zas Tima a Hariho, ale otravovat je se nechystala. Dnešek chtěla strávit převážně s manžou, protože tohle byla velká událost a pro páry jak dělaná!
Když uslyšela zajíknutí Roiha, tak po něm hodila zmatený pohled a koukla stejným směrem jako před chvíli čuměl on. "Co? Vidíš někoho?" střihla uchem, vidno zmatena. Vlastně by se ani nedivila, kdyby se tu nacházel někdo, kdo by chtěl Roihovi nakopnout zadnicu, protože jak se ví, nebyl zrovna... Oblíben ostatními. Doufala však, že tohle jim večer nezkazí, kdyžtak se přesunou na druhou stranu, ve vlcích se tu dalo ztratit lehce.
"Jako, je zvláštní tě vidět takhle nastrojeného, ale jsem ráda, že tu jsi se mnou," pousmála se. Sama by sem možná nešla, nevěděla by moc, co tu dělat, protože by jí bylo blbé za někým neohlášeně přijít. "To ráda slyším! Ale sama nejsem úplně tanečnice, jen nějaké základy umím," každopádně měla za to, že je tu stejně každý bude mít na háku, pokud by seriózně nevyrušovali.
No jo, nebylo by divu, kdyby Anjel sama před začátkem plesu Roihovi pořádně vylíčila, ať se chová co nejlépe může, protože znala jeho divočejší náturu. Nemohla mu ovšem zakázat se bavit, takže mu nechala volnou ruku v programu jeho večera, jestli už zůstane celou dobu s ní nebo půjde poznat jeho duše, bylo to jen na něm.
"To i já, vlastně myslím, že Nihil nekonal takovouhle akci už pěkně dlouho," vlastně po dobu svého žití o žádném plesu neslyšela, takže byla opravdu pocta zde být, třeba to je její první a poslední ples, kdo ví. "Kudlanka stajl jo? A to je co?" uchechtla se. Jistě to bude nějaká prkotina, jako vždy. "Já tě klidně naučím nějaký serióznější tanec," aby na ně mohli ostatní koukat a říkat si, jaké hvězdy tady mají! Krále a královnu plesu.
Ozdobená máky a sedmikráskami se i tahle vlčice dostavila na ples, o kterém se slovo rozneslo pěkně rychle. Tohle byl její úplně první ples, byla tedy dost nadšená a zároveň i nervní, naštěstí s sebou měla svou drahou polovičku, Roiha, kterého vyzdobila stejně tak jako sebe. Ta příprava na ples jí dost bavila, i pletení věnečků, ještě neměla takovou příležitost se někam nastrojit jako dnes a tak toho musela využít, i když její zdroje byly dost limitované, udělala své maximum. Ruku k dílu přiložili i motýlci, monarchové stěhovaví, kteří sice splývali s její srstí, ale pro pozorné oko to mohl být zajímavý detail!
Hnedky musela obdivovat zdejší dekorace, hlavně mušle okolo, které jí připomínali dárek od manži, který kdysi dávno dostala. Obdivovala i outfity ostatních a hlavně si všímala pro ní dost nových kožichů, bylo to zvláštní, tolik vlků na jednom místě.
"Tak co na to zatím říkáš?" otočila hlavu na Roiha, aby mu věnovala nyní svou plnou pozornost. "Budem dnes tančit?" uculila se, ale myslela to vážně!! Nějaký ploužák by si dala, pokud tu bude hudební doprovod, což pravděpodobně nebude
Nejistě velitele sledovala, čekajíc, jestli na ní vůbec otočí zraky. Na vteřinku se podívala stejným směrem jako on, než v periferii zaznamenala pohyb jeho hlavy. Chvíli bylo ticho, hlasitější než kdy dříve, dokud nepřisel pozdrav.
Rozhodně měla přijít pozdějc, teď se tu cítila poměrně trapně a neměla ani tucha, jak na tom teď velitel je co se týče fungování.
Na jeho následující slova kývla s nervózním uchechnutím. To i ona doufá. Po vyzvání ke slovu začala mluvit: "Jak již víte, už jsem téměř dospělá a Cronou nemohu být navždy" zamumlala. "Přišla jsem si tedy zažádat o zkoušku na Aestu, pane,"
Anjel se nad tou představou smála ještě víc, div tu děvčicu plíce nebolely! Teda sotva po tom dechu lapala a musela se uklidnit, než mu konečně odpověděla. "Prosim tě, proč by mě balil nějakej namakanec?" fakt nepobírala fakt, že by mohla být nějak hot, kor pro ostatní jedince, takže představa, že jí balí nějaký giga chad, jí nešla prostě do hlavy.
"No a to je hlavní, humor je lepší než svaly, ani se mi namakaná těla tolik nelíbí," řekla, jako kdyby sama nevypadala jak nějaká kulturistka, ale ona byla aspoň namakaná tak přiměřeně, nic extrémního, ale furt tak akorát aby dokázala manžu přeprat.
Líbilo se jí mít manžu mezi svými pařáty, mít nad ním moc! Dominovat mu "Tak si to vezmi," řekla líbezným hláskem a pustila jej ze svých spárů.
Tihle dva byli jako yin a yang, tihle dva byli úplně odlišní, ale zároveň stejní, stejné duše, které se hledaly až se našli! Když ji ťapl po čumáku, tak se naň zašklebila.
Zas se tu chovali jak mimina a kdyby je někdo viděl, nejspíš by nad nima vrtěl hlavou. Ale oni byli šťastní! Pro jednou byli opět šťastní! Anjel se hihňala jak nějaká školačka když vidí na chodbě svého crushe. "A proč bych si tě taky nevybrala? Nikdy jsem s nikým nebyla šťastnější," odpověděla mu zcela upřímně. Sice jejich první setkání bylo vtipné a to si ještě myslela, že mu dá pěstí, ale až časem přišla na to, jak nepochopený tenhle pacholek je a ona se ho jako jediná pochopit pokusila. "Přesně tak," přitakala nad jeho slovy. Narodili se pro to aby milovali jeden druhého, takový byl jejich smysl života, láska nebeská! Vzhledem k tobu, že už jí u země nijak nedržel, dostala se z jejich sevření a přišpendlila tentokrát jeho k zemi s ďábelským smíchem! "A co uděláš teď?ˇ" šklebila se.
Hvězdná jeskyně vždy Anjel fascinovala, ale nikdy se neodvážila se k ní vůbec přiblížit. Děsily ji omamné plyny, kterýma byla jeskyně tak známá. Tedy, ve své minulé etapě života nad tím i přemýšlela, pro otupění smyslů, ale nakonec byla ráda, že se k tomu nikdy nedostala. To by ještě dopadlo...
Přítomnost Noxe zde jí překvapila, nevěděla, nač by jí využíval on sám, nad tím může snad jen dumat. Když uslyšela oslovení jeho družky, tak se ohlédla za sebe a pak upřela pohled opět na něj. "Anjel, pane," opravila jej. Dle tohohle usoudila, že na něj ještě působí omamnost plynů, což ji znervóznilo, kor když si jde vyprosit zadání zkoušky. Svou nervozitu najevo ovšem nedávala. "Snad vás neotravuji? Klidně příjdu později," později myšleno až odezní fet z jeho těla.
Bylo krásného, hřejivého dne. Už nebývaly moc žádné tropy a tak se aspoň dalo venku existovat. A co dělala Anjelka? Ta se pomalu připravovala na novou kapitolu svého života. Vyhledávala Noxe smečky, S'Arika, protože s ním měla důležitý business. Dovršila už určitého věku a s tím se naskytla zkouška na nové postavení, na Aestu. Už by nebyla pouhou Cronou, pouhým děckem, ale už by konečně něco znamenala a chystala se smečce sloužit.
Svůj budoucí obor si nechala pořádně projít hlavou, zvažovala vše, dělala si mentální poznámky o plusech a mínusech a nakonec dospěla k finálnímu rozhodnutí, podle kterého by jí dnes měl Nox zadat zkoušku.
Blížila se k Hvězdné Jeskyni a vyhledávala tmavý kožich velitele, jeho pach cítila totiž poblíž. Už se těšila, až tohle všechno bude mít za sebou a bude moct být na sebe pyšná!
Zubila se zubila. "Nech mě taky nějaké to tajemství," ale opravdu to nebyly žádné zlé myšlenky, milovala ho hrozně moc, milovala na něm vše, chtěla by ho držet a už nikdy nepustit, chtěla by se ho držet jako klíště, chtěla by žít jen pro něj! Byla jím úplně poblázněná, což v jejím mladém věku je normální, ale bylo jasné, že tohle ani v budoucnu nezmizí. Přece už teď oba věděli, že tohle je opravdu navždy.
Nad kousanci se hihňala a kopala zadníma nožkama, ale to z čistého nadšení. Takhle šťastná nebyla už ani nepamatovala, bylo to jako kdyby se v tuhle chvíli vypařilo vše, co se jim kdy stalo, jako kdyby žili jen teď a né nikdy dřív ani později.
Zadívala se mu do jantarových očiček. "Ani nevíš, jak jsem ráda, že jsme se našli tak mladí, teď aspoň můžu strávit celičký svůj život jen a jen s tebou," řekla a blízla mu čumák. Takové štěstí jen tak někomu nepřeje, ale oni tuhle loterii vyhráli.
Samozřejmě prokoukla, že to přemýšlení předstírá, protože svého soon-to-be manžela ještě v životě neviděla přemýšlet. No, aspoň i ona mohla předstírat, že to bylo opravdové, jak to by bylo krásné...
Nad jeho slovy se tlemila akorát víc a víc, protože opravdu mlel nepravdivé blbosti. Respekt a z něho! Tak určitě, už se klepala do morku kostí.
"To nechceš vědět co si o tobě myslím," zazubila se. Naštěstí jí ten pacholek myšlenky číst nemohl, ale stejně by se z nich nedozvěděl nic špatného, když ho přece tak láskuje. "Jeee, to si nechám líbit!" mučení láskou znělo báječně! Když si zvrtal hlavu do její srsti, blízla ho mezi ouškama a předníma packama ho objala okolo krku. "Tohle mi tak chybělo," přiznala šeptem.
Anjelka se tomu chlámala jako malé děcko, protože se pořádně bavila. Jsou to ďábílci! Ale je dobré vidět, že tahle jejich stránka opravdu nezahynula, protože chvílema už to tak fakt vypadalo.
"Ty a velit, jo?" šklebila se na něho, ačkoliv to ona se válila po zemi jak kus hadru. Samozřejmě kdyby chtěla, tak by se raz dva vyhoupla na nožky a smetla ho, ale v čem by pak byla ta sranda? Tohle byl úplný roleplay.
Nad kousnutím do krku po něm taky klapla zuby a začala po něm hrabat předníma packama. "A co máš v plánu teď? Budeš mě tu mučit, takovou bezbrannou chudinku?" vyplázla na něho opět jazyk.
No ano, i čas od sebe jim prospěje, akorát se tím jejich láska rozroste! A o to víc se budou na sebe těšit. Svět by se měl divit, že si tihle dva ještě nelezou na nervy s tím, jak spolu oxidujou 24/7. Lichotka na její chytrost jí donutila se hrdě vyprsit a nad dalšími slovy boyfrienda mu blízla vděčně ucho. "Myslím, že by mě to mohlo dost bavit," no ano, učení jí baví, to zjistila při trávení času s Roihem, protože tomu chudákovi furt něco vysvětluje nebo ukazuje.
Pro tohle hraní žila! Hravě na něj cenila své perličky a ťapala po chlapci packou. "Jo a jaké?" uchechtla se a brzy se to dozvěděla! Převalila se na bok a nechala manžu, aby nad ní stál, pak začala kopat, ale né nijak silně. "Takhle se povyšovat nad samicí, že ti není hanba!" vtípkovala.
Anjelka si pro to zadání bude muset taky dojít a to co nejdřív, nechce zhnít jako crona, navíc jí ta pozice byla už blbá a taková potupná, jako vlče už se dááávno necítila. "Hele rimor asi né," zavrtěla hlavou a následně se zamyslela. "Možná astrál? To je takovej univerzální učitel, takže musí vědět od všeho trošku," a to jí nejspíš lákalo nejvíc, chtěla mít základy léčitelství, ale nevěnovat se tomu naplno, chtěla o všem něco vědět a navíc ji bavilo přenášet informace dál. No, ještě uvidí, co jí na to řekne samotný S'Arik.
"Tebe," potvrdila jeho slova s uculením. Takové dovádění bylo skvělým lékem na smutek, navíc jí to pomáhalo téměř nemyslet. Ještě párkrát si poskočila, poštěkla si na něho a nakonec se na manžu postavila předníma nohama, ale nezapírala do nich všechnu sílu, aby ho náhodou neumáčkla.
Jooo, Roihu a stand-up komik, to sedí! Ani by se nedivila, kdyby kvůli němu vytvořili ve smečce novou roli, speciálně jen pro něj.
"Já ti nevím, tuším, že každý má jiné zadání a hlavně odpovídající tomu, čemu se chce věnovat," vydedukovala. Knihu o přízracích neměla, takže si o tom přečíst nemohla a s ostatními o tomhle nemluvila, takže těžko říct. S'Arik jí to ovšem osvětlí až za ním půjde. Pokývala hlavičkou. "To je dobrá profese, ta se k tobě hodí," usmála se, myslela to vážně.
"Sněz si toho kolik chceš, klidně dokud tě břuch nebude bolet," uculila se a slupla poslední ostružinu. "A to mám ostružiny z těhle lesních plodů nejméně ráda, fakt jsou i lepší dobroty," třeba zrovna ty jahůdky, nebo maliny! Když ju ten zločinec ťápl po čumáku, tak hravě poskočila a dále na něj vyplazovala obarvený jazyk. No dobře, možná se tolik nezklidnili, jen to chtělo je probudit!