Nepředvídatelný a rozporuplný. I takto by se dal popsat vlk, který si říká Apollyon. Před svým úrazem hlavy býval relativně klidným jedincem, který se neustále tvářil neutrálně - jinak to ostatně neuměl. O světě kvůli ztrátě paměti nevěděl zhola nic (i koncept žízně i hladu byl pro něj toho dne zcela novým a mimozemským!), snad i proto se hned chytil konceptu Boha. A od víry v něj se i odvíjely veškeré jeho pohledy na svět a vlastně i jeho nekonečné osamění. Jeho víra je také zdrojem jeho rozporuplných myšlenek a zmatenosti ohledně toho, jak svět funguje a jaké na něm má místo. Jednu chvíli se domnívá, že slouží bohu a je jeho osudem jménem božím přinést destrukci a apokalypsu, druhou chvíli se zase domnívá, že jeho osud je dílem ďábla a bůh ho navždy opustil. S obdobnými vnitřními rozpory bojuje neustále, což ho pochopitelně vyčerpává. Neví, kým je, a nejspíše to ani nikdy vědět nebude.
Po vraždě Ghu’lasse akceptoval myšlenku, že je zlý a krutý už od narození a spása není možná. Myslí si to, byť dotyčného nezabil zcela stoprocentně úmyslně, vlastně ho i před svým činem zachránit chtěl a svého činu i (aspoň chvíli!) litoval. Po nějaké době bylo pro něj snazší akceptovat to, co si mnozí ze smečky Přízračných, kde žil, celou dobu i předtím mysleli - že je jen obludou, fanatikem a tikající bombou. Někde velmi, velmi hluboko v něm ale stále dřímá to zmatené děcko, které vlastně nikdy být takto zlé nechtělo. Pokaždé, když se ozve, tak se ho hned pokusí zapřít. Pro Apollyona je totiž vlastně snazší žít jako zlosyn, kriminálník a vrah, je pro něj snazší přijmout personu ďábla a nositele zkázy, než přestat a obrátit se k dobru a světlu - neb i kdyby tak udělal, tak by kvůli svým činům stejně neměl domov, přátele a lásku - minulost nesmaže, tak proč přestat?
Není žádným překvapením, že Apollyon je plný nenávisti. Nenávidí Přízračné, nenávidí Daňka, nenávidí boha a nenávidí sebe samotného. Tato jiskra vzplanula dnem, kdy jeho tvář byla kvůli Daňkovi znetvořena. A rozohní se ještě více, když se dozví, že pachatel byl vlastně v právu!
Svou tvář nenávidí a při každém trýznění druhých bude toužit jim jejich tvář a tělo vůbec taky znetvořit. Zmrzačit je a pak jim paměť vymazat - jestlipak se o osud dotyčného budou ostatní starat více, jak se Přízrační starali o ten jeho?
Nejraději by především znetvořil již zmíněného Daňka, aby věděl, jaké to je. Nechce ho ani zabít, jen chce, aby žil v takovém pekle, že by i smrt byla pro něj vysvobozením.
Apollyonovo zranění je i zdrojem dalších neduhů. Nejen, že došlo ke změně osobnosti, ale budou ho dříve či později doprovázet bludy i halucinace. A kdo ví? Možná se mu i epilepsie projeví!
Jeho slabinou jest jeho dávno zapomenutá minulost. Pokud by potkal někoho ze své rodiny či vlka, kterého jako vlče znal, dost dobře by ho to odzbrojilo. Ale jak již bylo naznačeno, na tyto jedince vlastně z nemalé části zapomněl. Jen některé vídá ve svých snech a myslí si, že tito vlci jsou skutečnými. V tomto se hodně chytá za stéblo, protože jeho přáním je se s těmi vlky ještě někdy setkat, najít je. Jeho snová dobrodružství jsou i důvodem, proč má rád pozorování hvězd a planety - myslí si, že tuto aktivitu jako malý provozoval s dětskými přáteli na denní bázi.
Rovněž je možné ho za jistých okolností hezky zmanipulovat, a to hlavně z důvodu svých protichůdných myšlenek a postojů. Ale i on se druhé nejednou pokusí manipulovat. Jako mladý byl poněkud sociálně neohrabaný, což se pokouší změnit. Snaží se tlačit na domnělá slabá místa, aby druhého dostal tam, kam chce. Nebo aby viděl reakci. Bolest. Cokoli.
Co se fyzična týče, tak Apollyon je velmi vysokým jedincem, který má v kohoutku takřka metr. Je dost silný a své síly rád využívá.
Jeho zbývající oko je černé natolik, že někdy může připomínat díru v hlavě. Jen okolí očka je zbarveno jakousi rudí. O druhé oko přišel a místo něj má doslovnou díru v hlavě, bezednou propast s neustále pohybující se spirálou.
Apollyonova šedivá srst je na dotek hrubá, avšak jeho bělostná křidélka jsou skoro až nebesky měkučká. Nesahejte na ně ale, nebo si vezme vaši hlavu! Celkově každopádně může na první pohled připomínat živoucí sochu.

- jeho kůže má stejnou barvu jako jeho srst. Je o trošku tlustší jak je průměr, na dotek studená, připomínající kámen, někdy dokonce i praská.
- jako malé štěně má pouze 2 rohy a obě oči, nemá “díru” na hlavě. Rohy navíc a díra v hlavě se mu objeví po probuzení magie
- jeho podoba je založena na postavě ze hry The Binding of Isaac
- jméno Apollyon ve staré řečtině znamená zničit, ničitel
- často kolem něj létá hmyz

Bezedná propast - roj sarančat

Tato magie se probudí, jakmile se Apollyonovi rozpadne pravá část obličeje. Kvůli tomuto rozpadnu přijde o pravé oko. Na místě této části obličeje se objeví jakási díra, černá bezedná propast s rudou neustále pohybující se spirálou. Jakmile magii aktivuje, spirála se dočasně rozšíří i na jeho levé oko, na to však neoslepne, a z jeho “propasti” na hlavě začne vylétávat roj kobylek a sarančat. Ty mají silnější kusadla než normální kusy. Jakmile tento hmyz spatří světlo světa, začne požírat vše, co je jeho v cestě, až na samotného Apollyona. Mohou požírat rostliny, částečně i stromy, ale i živé tvory. Apollyon neovládá, co budou kobylky a sarančata žrát. Mohou zaútočit i na ty, na které Apollyon zaútočit nechce. Roj sarančat může vlka vážně zranit požíráním zaživa, smrt vlivem této magie je ale přesto nepravděpodobná. Šance, že se celý roj vrhne na jednoho jedince, je malá, navíc je to stále hmyz, který samozřejmě nemá kusadla silná jako vlk. Může se i stát, že hmyz na vlka nezaútočí a bude se zaměřovat jen na rostliny.
Hmyz vydrží podle toho, kolik má u sebe potravy. Pakliže roj bude vyvolán v pusté poušti, kde není živého tvora ani rostliny, nevydrží ani tři minuty. V zimě také nevydrží příliš dlouho. Na letní pláni plné rostlin a živočichů vydrží podstatně déle. Jakmile účinky magie vyprchají, hmyz spadne na zem a po chvíli se rozpadne. Apollyonovi jako potrava sloužit nemohou.
Aby mohl Apollyon vyvolat co největší roj, musí stát nehnutě namístě, zatímco z jeho hlavy hmyz vylétává. To je při boji samozřejmě těžké, jeho magie může být tedy při vyostřených situací paradoxně o něco slabší.
Magii může používat maximálně 2x týdně. Pokud by ji chtěl použít vícekrát, roj bude podstatně menší a zvětšuje se šance, že se budou rozšiřovat praskliny na jeho tváři i po těle. Příliš mnoho nových prasklin i děr může znamenat i smrt.
Po použití magie Apollyon může cítit únavu, bolest hlavy a může mu i krvácet z oka a úst.

Vzpomínky

Pomocí této magie je Apollyon schopen vniknout do mysli druhého a manipulovat jeho vzpomínkami. Dokáže je měnit i mazat, ale nedokáže vytvářet vzpomínky zcela nové bez jakéhokoli základu.Podmínkou pro aktivaci magie je kontakt. Je třeba dotek a zároveň to, aby druhý vlk měl Apollyona na očích. Po aktivaci magie jsou oba vlci v jakémsi tranzu, nehýbou se, neuvědomují si, co se kolem nich děje, ani nevnímají plynutí času. Pokud by někdo třetí přerušil kontakt, jakýkoli pokus o užití této magie v ten okamžik selže. Apollyon v takovém případě zažije šok, který může i skončit epileptickým záchvatem.
Jakmile se Apollyon dostane do cizí mysli, tak spatří vzpomínky druhého, které se mohou různě manifestovat, a to obvykle jako scény. Může vzácně spatřit i potlačené vzpomínky - Apollyon pomocí magie může způsobit to, že vyplynou na povrch.
Jasnost a zřetelnost těchto vzpomínkových “scén” je ovlivněná i pamětí dotyčného. Apollyon zpravidla nebude mít přístup k nepodstatným zážitkům, na které průměrný jedinec zapomíná krátce - např. na to, co měl dva týdny zpátky k večeři.
Apollyon není schopen mazat či měnit příliš velkou část vzpomínek - zpravidla pro něj tedy není možné, aby přiměl dotyčného zapomenout na vlka, kterého znal dlouho, či aby zapomněl na větší část svého dětství. Něco takového by šlo pouze a jedině za předpokladu, že by si to druhý vlk výslovně přál a soustředil se na to, a zároveň je třeba, aby měl Apollyon již s užíváním této magie větší zkušenosti. I tak by takový čin Apollyona extrémně vyčerpal.
V rámci začátečnické fáze bude Apollyon schopen měnit či mazat vzpomínky pouze o délce několika minut, jakmile nabere zkušenosti, může mazat či měnit vzpomínky trvající i několikero hodin. Pokud by se pokusil mazat či měnit vzpomínky podstatně delší, tak se mu silné nežádoucí účinky nevyhnou, a je rovněž velká pravděpodobnost toho, že si druhý vlk může uvědomit, co se s ním dělá. To pak může Apollyona z mysli snadno vyhnat a jakýkoli pokus o manipulaci vzpomínek tím přeruší. Apollyon pak bude cítit silnou bolest hlavy, nevolnost, zmatenost a může skončit i v bezvědomí, kdy by se proti druhému pak nemohl bránit.
Proces měnění či mazání vzpomínek je velmi náročný. To, co v reálu působí jako jedna minuta, může pro Apollyona ve světě cizích vzpomínek působit jako věčnost, což se odrazí i na vyčerpání. Nejsnazší je pro něj měnit čerstvé vzpomínky či vzpomínky, ve kterých on sám figuruje. Zpravidla by měl mít už představu o tom, co chce přesně najít a vymazat, jinak by následné vyčerpání bylo podstatně silnější.
Po dokončení měnění či mazání vzpomínek se Apollyonova mysl vrátí k sobě a přeruší kontakt. Druhý jedinec bude ještě tak patnáct sekund mimo, ale to jen za předpokladu, že se ho Apollyon opět nedotkne - nebude tedy moci třeba snadně zaútočit “na nic netušícího”.
Druhý vlk po použití magie nebude vědět, že se mu něco stalo, přijme novou vzpomínku za svou. Pokud se bude jednat o podstatnější změnu starší důležité vzpomínky, tak je samozřejmě možné to, že si po nějaké době pomyslí, že si událost nejspíše pamatuje trochu jinak.
Apollyon rovněž po přerušení kontaktu zapomene na většinu vzpomínek, které v hlavě druhého viděl. Magii tedy nemůže používat exkluzivně na šmírování. To ale neznamená, že ho vzpomínky druhého nemohou traumatizovat či jinak ovlivnit. Také se může stát to, že si pomyslí, že některou cizí vzpomínku zažil on sám.
Mezi nežádoucí účinky patří únava, bolest hlavy, nevolnost vůbec, ale to není vše. Používání magie má paradoxně vliv i na jeho vlastní paměť. Může ztrácet své vlastní vzpomínky, či si na ně může pamatovat jinak. Také může dojít ke změnám osobnosti a k různým bludům. Je tedy nanejvýš vhodné tuto schopnost používat s nejvyšší opatrností.
Magii může použít bez větší újmy dvakrát týdně. Pokud by se ji pokusil použít víckrát, tak by hrozila újma na zdraví.