Príspevky užívateľa

Přikývla. Upřímně se jí líbilo, že si vlčka dělá i o ní celkem starost, co se týče mladých. Jen tak se nevidí náhodný cizinec co se takhle stará. Co si budem, takových by mohlo být více. Ale zas ne moc, by to pak bylo až moc otravné.
"počet ještě nevím"
Odpověděla s úsměvem, Feier jí říkal, že to půjde zjistit, jen se k tomu ještě jaksi nedostali. Ale nevadí! To přijde.
"jména ještě nemám, teda možná mi občas probleskne hlavou nějaký nápad, ale vlastně spíše čekám na jejich otce, kterého jsem však za celou tu dobu viděla jen-" se tak krátce zasekla. Nezněla teď ke konci zrovna moc nadšeně, ale co nadělá. "jednou" odpověděla a radši se zase pokusila usmát, aby tady neničila už v pořádku atmosféru

Jeho slovům se už jen trochu usmála, a vlastně jí už nic nebránilo v tom, začít s tím, s čím přišla. Po jeho dotazu se tedy pustila ke slovu.
"hlavně bych chtěla dát vědět o zdravotním stavu Dextera. S Feierem jsme to probrali a plánuje se další postup, ale myslím, že by jsi o tom měl být také obeznámen. Dexterovo chování je občas opravdu divné a nevhodné vůči třeba pravidlům, ale jedná se o jakýsi hlas v jeho hlavě, který ho nenechá na chvíli napokoji a taktéž ho nabádá k různým věcem.
Občas se také může stát, že se kvůli tomu povahově plně změní a je jakoby úplně někým jiným. V tomhle jeho stavu podivné nemoci je v ohrožení i smečka. Vypovídá o tom třeba ta potyčka mezi jím a Stadleym." pokusila se to tedy nějak srozumitelně vysvětlit. "Feier potvrdil, že by se to dalo tlumit léčbou, jenže bude složité ho přimět ke spolupráci.
Dexter jako takový má sklony k ukončení svého života, a jeho druhé já by bylo jistě proti, a taky v dost velké přesile nad Feierem."

Už už se sama chtěla nabídnout jako jeho pomoc a šlo to na ní i vidět, jenže se musela zarazit, když jí došlo, že ona teď asi těžko. Sama by se tomu riziku teď přeci nepoddávala a Feier by jí tam stejně nepustil.
"myslím, že ale bude lepší mít sebou posilu, se kterou by se zvládlo ho přemoct i pod vlivem nemoci"
Pověděla nakonec jen tohle.
"noo jak kdy"
Zazubila se, načež se podívala tam, kam i Feier. Vážně byl domov už jen kousek.
"Hmm.. dříve bych řekla že vím, ale postupem času se tak mění, že už na něj neplatí to, co platilo. Ale myslím si, že on hlavně potřebuje mít pocit, že není na vše sám a že někam vážně patří. Jenže toho nevím jak dosáhnout, ještě s tím že do něj budeš rýt byliny"

Artemisin měla na vlčata opravdu stejný pohled jako Saturejka. Neskutečně je měla ráda odjakživa a mít teď vlastní? To je neskutečná radost! I přes veškeré obavy, které ji pořád terorizují. Je ale pravda, že s části jakoby jí stále nedocházelo, že ona bude matkou, že ona bude mít vlčata.. vždyť to není zas tak dávno, co ona sama byla prckem.. no dobrý, možná pár let, ale i tak! Je to prostě zvláštní pocit.
"nemělo by, a kdyby ano, léčitelé by mě varovali, ale vše zda se být v pořádku" usmála se.
Přikývla pak chápavé hlavou. Jasně že každý Stadleyho nemůže znát, Ježíše když zde Saturejka není zrovna dlouho.
"myslím, že dříve nebo později na něj přeci jen narazíš. A ano, patří ke smečce" pověděla. Vztah s tulákem? Pft- to by byla ale ta největší ostuda no ne? Vždyť se teď vybavovat se Saturejku takhle vpohodě není zrovna nejlepší přístup k tulákům, ale Arty je Arty, a radši zpět ke Stadleymu.
"pravděpodobně na něj v tuhle dobu asi narazíš mimo území, na ruinách nebo troskách, nebo na obhlídce hranic, ale tam radši nechoď vůbec" vysvětlila jí. "každopádně, pokud ho potkáš, příprav se, že to nebude taková pohoda jako se mnou, je celkem ostřejší se sebevědomím na vyšší laťce" uchechtla se. "kdyby ti ale něco dělal, vzkaž mu ode mě, že ho za to sežeru" ještě se pobaveně zasmála a zamávala ohonem

Netrvalo dlouho a Ray si Artemisiné přítomnosti taktéž všiml. Dokonce se jí i vydal naproti, na což se usmála.
"taktéž zdravím"
Mávla ocasem a neodpustila si mírné úklony. Nemohla si přece dovolit nevyznat nějakou tu úctu vůči vyššímu, ještě když se jedná o samotného Alfu. Po té se však rovnou dala do odpovědi na onen dotaz.
"mě i vlčátkům se daří vcelku dobře" posadila se pomalu. Možná by normálně počkala a usedla si třeba až po velitelů, ale snad pochopí, že pro ni je teď sezení příjemnější než právě vystávání.
"akorát některým členům moc ne" nadhodila a lehce přitiskla uši k hlavě. Špatné zprávy nejsou nikdy nic příjemného, ale tak říct by to musela tak i tak

Přikyvovala jeho slovům a nechala ho tak jakoby nahlas přemýšlet. Ale dokonce jí pochválil! A to je už něco hustého, opravdu.
"jo, přesně tak. Je sice schopný bůh ví čeho i v lese, ale myslím že ty jsi naopak dost rychlý na to, aby jsi ho případně stihl a chytit a spacifikovat, takže v lese by být problém nebyl"
Musela se pak ale trochu zasmát
"já a dobře vysvětlovat? To asi úplně nesedí" se tak zazubila "i když to je vlastně taková součást profese" se odmlčela. "hm, stejně si to nemyslím. Ty jsi lepší"

Již jen prikyvla hlavou, načež čekala na Saturejčinu reakci na to, až jí dojde k čemu jí Arty napovídá. Když v tom po chvíli vlčka vyhrkla jasné slova o tom, že už ví o co jde. Artemis s úsměvem souhlasně přikývla.
"ano, je to opravdu tak. Každopádně ti děkuji"
Poděkovala ještě za gratulaci a poslouchala její další slůvka. Vlčka se snažila brát ohled k Artemisinému stavu, za což jí byla upřímně vděčná.
"ale v pořádku, něco ještě zvládnu"
Trochu se zasmála "nemusíš si dělat starosti"
Usmála se a našpičkovala uši nad další otázkou.
"nevím zda jsi ho už potkala nebo ne, ale jmenuje se Stadley. Převážně modrý vlk s nepřehlédnutelnou oranžovou ofinou"
Popsala mu ho a lehounce zaváhala. Stále to tam bylo trochu složitější a neznala jeho pravý postoj k mladým, vídala ho teď o dost míň a- Zarazila sama sebe v těchto myslenkach, ve kterých se už utápěla dříve a radši věnovala pozornost zpět vlčici

Vlk jí dokonce nabídl ještě další rady, jenže by se musela sama na něco zeptat, a to je trochu problém. Jistě je toho mnoho co by se hodilo vědět a mohla by to teď využít, ale bohužel se jí jen tak rychle nenaskytnou otázky k tomuto tématu. Není si moc jistá na co se zeptat, a tak bude asi lepší, když odmítne a nebude ho dále zdržovat.
"cením si nabídky dozvědět se více, ale asi teď úplně nevím na co se zeptat"
usmála se.
"taktéž tě nechci již nadále zdržovat! Měl by jste jít hledat, protože co kdyby"
zazubila se na něj a zamávala ocasem

Stála stále opodál za Feierem s plánem odtud už zmizet. Tudíž jí rozkaz od Roo hrál do karet, poručila ať se za doprovodu Ikkeho vydá pryč a Feier ať zůstane. Co si budeme mnohem radši by byla za přítomnost Feiera, ale je pravda, že on zde asi bude mít větší výhodu, přijde li na boj. Nic na rozkaz nenamítala a celou dobu vlastně mlčela. Neměla co povědět .
No, ale dobré to brát pozitivně, teď si s Ikkem může založit debatní kroužek slepců a bude to skvělé. Každopádně počkala na něj až k ní přijde a následně se po jeho boku vydala dále od hranic směrem do středu území.

"hm, to jo no"
Přikývla souhlasně a zase mu po chvíli ticha věnovala pozornost po té, co začal zase mluvit.
"jasný no. Snad to pochopí, protože on a trpělivost dle mě též není něco extra. A když to jednou nevyjdey bude se snad užírat ještě víc za to, jak je prostě blbej, že na něm ani léky nechcou fungovat"
Obrátila oči v sloup, načež přidala na tempu stejně jako Feier. Nehodlala být pozadu, ač jen o kousek. Pocit bezpečí je větší, když je vzdálenost mezi nimi menší.
"mám pocit že na kopečcích. Možná už jen kvůli tomu, že zde může trénovat létání, ale také jsem většinou slyšela, že byl právě tam, když někomu něco provedl- jak tehdy Stadleymu. A dále myslím jehličnatý les, kde naopak od tréninku, spí. Tam jsem ho tak taky teď potkala naposled"
Zodpověděla Feierův dotaz a nechala zase mluvit jeho

Artemis se po mnoha událostech konečně vydala najít jejich Alfu. Měla dost věcí co mu říct a více to už oddalovat nechtěla. Čím dříve bude mít vůdce přehled, tím lépe.
Chce zde oznámit převážně Dexterův stav. Jak může smečku ohrozit a jak mu naopak můžou pomoct. Kdyby se cokoliv stalo, Ray by měl vědět, že to je z velké části způsobeno právě nemocí a dle toho soudit. Pokud teda není pozdě, ale Arty o ničem zvláštním neslyšela.
Dále by chtěla zmínit i Alarica a v neposlední řadě, kdyby měl Ray tu potřebu vyptávat se. Tak i okolnosti jejího stavu. Joo a potom nesmí zapomenout na poslední věcičku,takovou malou stížnost.

Kráčela si proto územím a všechny důležité informace k těmto tématům si přehrávala v hlavě mezitím, co se snažil najít jen sebemenší stopu po tom, kde se Alfa nachází. Jenže usmálo se na ni štěstí. Jak se tak blížila ke stromu, blížila se stejně tak i k Raymondovi, který zde byl také!

"samozřejmě"
Přikývla chápavě hlavou. Ani jeden nebyl na pozici, která by měla v popisu práce dovoleno rozhodovat o postaveních. Ale za menší hlášení alfě o tom, co Alaric vše zvládá, má právo no ne?
"ale neboj, vážně se pokusím s tím něco udělat"
Zazubila se usmevem a postavila se. "teď už tě ale nechám odpočinout, dnes jsi zvládl dost. Samozřejmě pokud chceš pokračovat, tak budiž, ale s rozumem"
Pověděla a pomalu se rychlejším krokem vydala někam
"tak naviděnou" zavolala a už byla pryč.

Usmála se jeho slovům.
"myslím, že asi nebude pomocí třeba"
Odpověděla a sama ještě o něco ucouvla. Sledovala tak vlka, který se s rozběhem vznesl do vzduchu. Ještě chvíli koukala na onen flek na obloze, dokud ji to zrak dovolil. Když už neviděla nikoho, sklonila hlavu, sedla si a zase jen koukla na kaňon, nic víc. Doufá jen, že se ti dva- teda vlastně tři vlci shledají.

Se zájmem koukala a poslouchala jeho slova o vyřízení vzkazu. Trochu si říká, že si asi vybrala špatnou profesi a místo učitelky z ní bude pošťačka, ale nevadí. Pro pomoc vše.
"dobře, rozhodně na to budu myslet! A vyřídím, pokud na něj narazím"
Potvrdila mu
"nechci vás tu ale nadále zdržovat, pokud chcete dále hledat, klidně leťte"
Usmála se a trochu mávla ocasem.

Na svůj zásah byla sice hrdá, ale temnota která zde postupně přibývala jí celkem vyvedla že soustředění a plameny její magie zmizely. Dostala se od nich zpět mezi své, nechápala co se to najednou děje, kde ty dvě malé narušitelky vzaly tolik krve a co jsou ty stíny...
Přes to vše se však snažila držet se v klidu a nepanikařit. A to přišlo vhod, když Roo podala rozkaz, s Ikkem má odvést Océho.. dobře tedy. Vycouvala z houfu a našla mladého, kterého následně popostrčila, aby nadále pokračoval za ní.