Príspevky užívateľa

"není vůbec zač, je to maličkost"
Zamávala ocasem. Zvědavě na něj koukla, když začal znovu mluvit. No jasně, dřív nebo později by na to stejně došlo. Přemýšlí teď však zdá říkat pravdu nebo se jen vykroutit. Vlk ale nevypadá zrovna nebezpečně a jakási důvěra v každého, kterou před přidáním se do smečky měla, se teď asi i vrací.
Trochu se uchechtla "možná za to můžou vlčátka" odpověděla. Teda aspoň doufá že má na mysli tohle. Nepamatuje se, že by se snad vyvalela někde ve smradlavem bahně

Sledovala každý jeho pohyb a viděla, že v podstatě snaží překonat, ale holt nemůže čekat zázraky. Nikdo se nezmědí jen tak lusknutím prstu a už vůbec ne vlče. Chce to čas a trpělivost, do doby, než bude mít tu možnost stát se právoplatným členem igniské smečky.
"hlavu vzhůru dřív nebo později to půjde a ty budeš jako ostatní, třeba i lepší!"
Povzbudila ho s úsměvem.

K předešlému tématu se už teda moc nevyjádřovala. Neměla co a zároveň to nějak nesedlo. No nic.
Našpičkovala uši, když vlčka mluvila.
"samozřejmě. Fyzické réninky teď holt musím omezit až úplně přerušit. Úplně vyjdu z formy a pak budu mít zase co dohánět"
Neřekla zrovna moc nadšeně, ale co se dá dělat.
"jistě, přijdu když budu potřebovat. Vážně by se tu ale hodilo více vlčic"
Trochu se zasmála.
"s těmi chlapy to je občas těžké"
zazubila se a uchechtla.

Usmála se jeho slovům. Trochu jí to uvolnilo z napětí, že ho neměla otravovat.
"jistě! Budu jen ráda"
Usmívala se na něj. Líbilo se jí, jak byl bílý vlček z prcků poměrně nadšen. Alespoň ví, že nebudou terorizováni jen nějakým přísným režimem a tréninky, ale budou tu mít i vlky pro radost.
Uchechtla se nad svými myšlenkami, ale hned pak věnovala pozornost zpět Ikkemu, který se chystal na kontrolu.

"asi by sis mohl dát konzultaci s Feierem a Ikkem. Posledně si před Ikkem zmizel a vypadalo to jako by ses snad už neměl v plánu vrátit"
Odpověděla a snažila se vymyslet nějaký způsob, jak by se to dalo řešit. Vyslechla si jeho další slova.
"jsou nějaké chvíle, ve kterých ho neslyšíš? Nějaká činnost, která tě vyvede mimo jeho spáry a jsi tak na chvíli v klidu?"
Jistě něco takového musí být, alespoň v to doufám. Od toho by se mohlo totiž něco vyvinout pro jeho pomoc.

"není vůbec zač"
Odpověděla a zpět napnula uši.
"samozřejmě! Vyřídím a doufám, že se jednou opravdu shledáte"
Ujistila ho a zároveň jaksi povzbudila. Sama nic takového nikdy nezažila, ale chápe co to pro něj musí být. Ztratit někoho blízkého asi vážně není jen tak, tudíž chce jakkoliv pomoc, i když toho moc nezmůže.

"ano opravdu"
Sledovala ho a vnímala jak se postupně zhoršuje jeho dech.
"hlavně se uklidni"
Začala. Nepotřebovala aby se zde ještě hroutil.
"rozhodně to není důvod k tomu, se hroutit. Vše se může nějak vyřešit, i když by to bála cesta na dlouhou trať. Hlavně mysli na to, že tady na nějaký strach a deprese není místo"
Na poslední větu dala jakýsi důraz

Koukala na něj a ještě chvíli mlčela, když se zeptal. Přemýšlela jak to podat.
"Dextere tady už není tajností, že něco, nebo spíše někdo v tobě tě ovládá. Řešili to léčitelé, takže mi došlo proč tady tak náhodně vykřikuješ"
Vysvětlila mu. Popravdě si není moc jistá, zda si uvědomuje, že když řve na onu druhou osobnost, řve nahlas. Ale dle reakcí se to buď snaží krýt a nebo to vážně netuší. Uvidí se co jí na to řekne.

Usmála se a Feiera nechala Feierem.
"jo, pravda."
Pokývla hlavou. Moc jí totiž netěšilo, že zase musí být její problém ještě blbší než má být.
Vyslechla si Ikkeho vysvětlení bylinek a jaká je k čemu. Nehodlá si to zapamatovat jen pro teď, když to bude potřebovat, ale i do budoucna se to hodí.
"dobře, rozumím všemu, díky ti"
Sklonila hlavu a přičichla si onoho koření. Jakoby nic

Souhlasně pokýve hlavou.
"tak alespoň přeji štěstí při hledání"
Dodala načež se vlk na ni zadíval. Pohled, který se jí vůbec nelíbil. Stáhla uši a o krok couvla. Nevěděla co se najednou děje, zda chce boj? Kdo ví. Ona je ale připravena zdrhat, ne bojovat.
Trochu se ale uvolní když vlk konečně promluví.
"áha.. tak to chápu. Ale vážně, hodně štěstí"
Zopakovala mu

Artemis se zase na chvíli oddálila od území smečky. Nešla však ale nikam daleko. Dorazila jen ke troskám, které tvořily nádherný obraz při západu slunci.
Prošmejdila proto vnitřek, při čemž se dostala až k místu, které hledala. Vyskočila a dostala se tak na pohodlné mistečko s nádherným výhledem na západ slunce.
Usadila se a zadíval se do onoho horizontu. V hlavě se snažil mít prázdno a nad ničím nemyslet.

"ne. Smečka je na prvním místě. Automatický se všechno nese k noře. Ty si něco můžeš sežrat jen jednou denně"
Odpovedela vážnějším hlasem. Který však ale brzo pominul.
"mohla. Ale upřímně si myslím, že lepší dojem na něj uděláš, když se postavíš své zbabělosti se s ním setkat. A půjdeš za ním osobně ty. Bůh ví co si bude myslet, když bys mě ty už podruhé poslal něco vyřídit. Minule nadšen nebyl. Proto se před ním neskrývej"
Povzbudila ho k tomu, za Stadleym jít. Ale po Dexovo dalším výkřiku stáhla uši, ale i tak se nakonec musela zasmát.
"dobré by také bylo vymyslet způsob jak ovládat právě tohle co se ti děje"

"jo"
Zasmála se lehce
"není vůbec zač. Jen základ, který se hodí komukoliv"
Nemohla si ale nevšimnout toho, že vlk očividně něco hledá. Rozhlédla se proto také, ale nic zajímavého nevidí. Podívala se na něj nazpět a anpnula uši při jeho dotazu.
"myslím, že tě bohužel budu muset zklamat"
Příplácla trochu uši k hlavě.
"pročpak? Mohu-li se zeptat"

"možná. Aspoň nebručíš"
Usmála se načež si Ikkeho vyslechla.
"jo, to máš asi vážně pravdu"
Zamýšlela se krátce a zpět na něj pohlédla.
"zatím naštěstí jen ten blbý pocit. I když, možná s pár výjimkami"
Když si to tak říká, přijde jí to ještě více jako opravdová zbytečnost. Neměla Ikkeho zbytečně rušit, ale když už to je..
"jo, to je mi jasné, ale.. proto jsem přeci přišla za tebou!"
Zazubila se úsměvem. Bere cokoliv co by to mohlo zmírnit.

"Dextera tohle by byl trénink a jsi člen jako každý jiný. Vážně myslíš, že jde sežrat každého, kdo na mě jde cítit? Vůbec. A když, tak ho zastavím"
Osvětlila mu a jen ho sledovala, když se posunul i kvůli větru.
Radši to však dále nerozvádí a naplnila uši, když se konečně přiznal, že přeci jen něco chce vědět.
"všechny úlovky se nosí k noře, to asi víš"
Začala a ocas si svinula kolem tlapek.
"Alfa a Luna mají právo jíst při každém lovu, taktéž i Beta, ale ta až po Alfě. Sigmy, neboli vlčata alfy, žerou po Betě. Následně Gamma má právo na tři jídla denně, Delta má právo na dvě a Theta na jedno. Omegy pak můžou už jen zbytky po vyšších."
Vysvětlila mu.