Príspevky užívateľa

Přikývla na souhlas a víc neřešila.
Artemis jí nabídla pomoc hlavně z důvodu, že chápe kolik toho vlk s touto pozicí má. A tím pádem je jasné, že to jen tak někdo nejlépe zvládat nebude. Roo ale věříy jenže nemůže se stále jen svírat do sebe. Popravdě Artemis až děsilo jak Roo vídává úplně v pohodě, bez projevení nijak zvláštních emocí.. a to nevede k ničemu dobremu.
Když ale vlčka nemá zájem, Arty jí přemlouvat nebude. Je na ní jak se k věci postaví. Zda si nechá pomoct nebo se rozhodne zvládnout vše sama.
"dobře" odpověděla s úsměvem, i když tomu sama moc nevěřila.
"samozřejmě!"

Když byla blíže, měla tu čest si ho trochu více prohlédnout. Artemis o něm hlavně věděla, že není ani vyšší ani nižší, oba tito vlci jsou delty a tento vlk je snad jediný smečkový špion no ne? Od někoho tohle dříve slyšela, ale jistá si tím úplně není.
"nová už přes pár měsíců"
uchechtla se, načež se usmála.
"holt jsme na sebe jen neměli štěstí"
Dodala a usadila se také. Stát se jí už teda moc nechce a sed je přeci jen pohodlnější.
"mé jméno je Artemis" usmála se "těší mě" pokývla hlavou.

"jo. To bych ti fakt radila"
Dodala ještě na jeho slova. Poslední dobou se kolem nich potulovalo až zbytečně moc zmetků, kteří tam nemají co dělat. A nechce aby tam byl další, ještě k tomu její vinou.
"ano. Ostatní smečky? Kytičkáři, hvězdofilové a pobožní vrazi. Neboli Nihilská smečka, která se nachází tam někde u moře, Přízrační, jejichž území sousedí s naším. A Kult, v nějakém starém městě. K Nihilu a přízračným si klidně můžeš nakráčet jak chceš a budou vpoho a Kult? Tam tě budou buď oblbivat bohem nebo tě vyženou." odpověděla zlehčeně

Usmála se na pozdrav z jeho strany a přišla o něco víc do jeskyně, blíže k němu.
"jak se to vezme"
Odpověděla a usadila se.
"nevadí, pro jednou to třeba bude o něco zábavnější návštěva léčitele"
Zazubila se, ale asi jde rovnou k věci.
"přišla jsem se tě spíše jen zeptat, zda máš něco na spaní. Posledních pár dní je to čím dál nepříjemnější. Nevolnost mě nenechá v noci spát a celou noc spíše probdím"
Dopověděl, a jako na zavolanou si dokonce i zývla. Tematicky.

Koukl na něj se zájmem.
"tak bojovník jo? Hele, když ho nebudeš srát, tak to přežiješ, ale můžu tě uklidnit. Nejsi jediný vlk ve smečce, který si se Stadem nesedne, ale holt posledně to byla chyba z tvé strany, nemám pravdu?"
Trochu se zalekla po Dexovo výkřiku, ale poměrně rychle jí došlo, co to bylo. Tehdy byla přítomna u rozhovoru Ikkeho s Feierem, kde ho právě řešili. Řešili své teorie a dvojité osobnosti. Do toho se však Arty nehodlá motat, proto to spíše ignorovala.
"s bojem ti bohužel já osobně pomoct nemohu, možná tak jak se chovat, když zrak přestane sloužit z jakéhokoliv důvodu, tohle by ale muselo počkat, až bych byla schopna boje" švihla ocasem a usadila se.
"mohu však vyzdvihnout teorii, místo soubojů. A proto se ptám, je něco co ti o smečce není jasné, chceš vědět nebo podobně?" začala s otázkami, mezi kterými aspoň nechávala trochu pauzu.

"měla jsem původně zamířeno k hranicím*
Odpověděla mu a zamávala ocasem.
"ano, jen náhoda, nečekala jsem tě zde"
Ujistila ho a stáhla uši po zbylých slovech. Radši to ale nehodlá řešit.
"ale když už jsem zde" začala, při čemž se usadila. "gratuluji k povýšení. Víš už za jakou profesí se vydáš?" optal se ho. Třeba by mu mohla nějak pomoct.

“Nic jsem neviděla”
Zazubila se.
“Budu, když slíbíš že budeš i ty”
Usmála se na něj, načež si k sobě stáhla srnu
“Rozkaz pane”
Zašvihala ocasem a spacifikovala srnu podobně jako Targa, aby ji mohla pohodlně donést k noře.
“To doufám!” Tak naviděnou!
Ještě se naposledy usmála, načež se otočila a vydala se dále do území smečky.

Kráčela si klidně lesem. Měla v plánu jít k hranicím a na chvíli být užitečná alespoň tam, ale z tohoto rozhodnutí ji naštěstí vyrušil čísi pach.
Našpičkovala uši a zvedla hlavu, zavš’ětřila tak ještě víc a následně koukla směrem, kde se vlk schovává. Neviděla nikde vlčí postavu,a le tam na zemi.. je tam něco, co tam asi není úplně přirozeně.
Vydala se k tomu blíže, rozpoznávala peří a následně křídla, ale Alaric to nebyl. “Dexter” pověděla tiše, aby ho snad nějak nepolekala. “Zdravím” švihla ocasem.

Se tak jakože krátce zamyslela a olízla si pysky
”jako možná joo”
Zasmála se a zpomalila také.
“Tak to jsem ráda”
Zazubila se a pomalu zastavila, když už konečně dorazili k hranicím. Otočila se na Targu a koukla na něj.
“Už se ale asi budeme muset rozloučit” lehce sklopila uši a nespokojeně švihla ocasem.

Artemis se už pár dní odhodlávala sem zajít. V poslední době se jí celkem blbě spalo kvůli nevolnostem, které ne a ne ustoupit. Prve si holt myslela, že to zvládne nebo to přejde, ale smůla. Donutilo jí to jít až sem se zeptat na radu, případně na nějaké bylinky.
Pomalu vkročila do jeskyně. Popravdě očekávala, že zde bude Feier, ale je tu Ikke! Nevádi, stejně se beztak někde Feier ulívá s Targou.
"ahoj Ikke" pověděla tiše, ale slyšet se to dalo, díky ozvěně.

Z jedné části jí bylo jasné, že zrovna Alaric se bude teď při té jeho snaze vážně překonávat víc než je dobré. I tak ale chtěla vidět ona, co to s ním dělá.
Popadla králíka a schovala ho do menšího úkrytu, aby nebyl zas tak nápadný a pomalým krokem se vydala za ním. Koukala jak větří a snaží se najít zdroj.
"zkus se na chvíli zastavit a přestaň se orientovat jenom pachem. Zavři oči a pořádně se zaposlouchej. Všimej si sebemenších zvuků a co nevidět budeš přesněji vědět, kde se zvíře nachází."
Zastavila ho, aby se nerušil ještě zvuky došlapovaní. Chtěla ale tento způsob, kdy mu pomůže více používat další smysly, vyzkoušet. Jí samotné to pomáhá celou dobu a dostala se až na level, kdy prostě nepotřebuje vůbec zrak. Pokud to však Alaricovi půjde tak, jak by bylo ideální, bude postupně přidávat.

"rozhodně mě nerušíš nijak" ujistila ho upřímně.
"země zvaná Norest. Nachází se zde čtyři smečky" když se však zmínil o ostrosti k tulákům, hned měla na jazyku zmínit Ignis, ale jaksi si uvědomila, že se teď tulákem vpohodě baví!
Tak snad to nebude blbé..
"u nás, v ignisské smečce. Přejdi hranici a jsi mrtvý" řekla vážněji. "nacházíme se kousek od tud, v horách, takže se drž dále" varovala ho, dá se říct.

Usmála se po jeho poděkování a jen hlavou lehce pokývala. Naznačila tak slova "není zač" bez toho, aby je musela vůbec vyslovit.
"a proto se zvedej a lov dále. Nelehej si okamžitě a nepropadej bezmoci. Prekračuj své limity" povzbudila ho, aby pokračoval. Nebyla si tím upřímně moc jistá, ale je připravena jakkoliv zakročit, kdyby s estalo cokoliv.

"ještě že tak" usmála se "myslím si, že to zatím zvládáš opravdu skvěle, ještě když vezmu v potaz tvůj věk" povzbudila jí lehce. Musela si však vzpomenout na Alarica. Vrtací jí hlavou co je špatně, že Roo je již dokonce Betou a její bratr se od ceremoniálu nepohnul.
Otřásla však hlavou a nyní to zahnala. Nad tím bude dumat radši někdy jindy.
"ale hele. Kdyby jsi se chtěla kdykoliv vypovídat, svěřit se s něčím, nebo snad požádat o pomoc, jsem tu pro tebe" navrhla. Věděla totiž, že cosi uvnitř vlčky asi moc v pořádku nebude. Mohla tak soudit už jen kvůli tomu, že je toho teď na ni kladeno opravdu hodně. Arty však nemohla dělat nic jiného, než jí dát tuto nabídku.

Cukla ušima, když pozdrav oplatil. Alespoň to nevyznělo nijak zle a vlk se tak ani nechoval. Ještě že tak. Dokonce si svou přítomností vysloužila i úklonu? Úklonu od tuláka by ostatní asi brali jako nějaké blbé podlízání, ale ona v tom vidí něco víc. Reálně teď je většina tuláků, na které narazí spíše banda tupounů, ale tento okřídlenec k nim očividně nepatří.
Koutek jí cukl do úsměvu "mé jméno je Artemis" představila se hned po něm "těší mne" dodala a švihla ocasem