Príspevky užívateľa

Podívala se znovu na něj, ve chvíli, kdy na něm mohla vidět ten upřímný úsměvem. Vidět tohle je asi jedna z věcí, které tuhle situaci zmírní.
A do toho ty jeho slova? Ještě lepší.. sice jeho oslovování vlčátek není dle ní úplně nádherný, ale to tu teď nehodlá řešit.
Spíše si jen zpátky lehla k němu a hlavou se zabořila do jeho srsti na hrudníku.
"když myslíš. Už tě chci s nimi vidět" odpověděla tiše na jeho slova a lehounce se uchechtla

Artemis stála na hraně útesu a sledovala řeku jak divoce protéká o dost velký kus níže. Dávala si pozor aby se jim nepodařilo spadnout a kupodivu se jí daří.
Každopádně při pozorování řeky jí náhle něco vyrušilo. Něco, nebo spíše někdo prosvištěl kaňonem. Áha, nějaký okřídlenec se předvádí. Zvedla hlavu a rozhlédla se, zda tu není ještě někdo další před kým by tak mohl machrovat, ale ne. Podívala se tedy směrem, kde vlk letěl, načež mohla vidět jak vylétl a postupně přistál. Nebyli sobě daleko, ale i tak Arty se ani nehla.

Vyslechla si jeho slova a lehce stáhla uši. Tohle se jí upřímně nelíbí. Vždyť jeho sestra se dostala až na Betu a on je vážně stále Theta? Pft-
"a víš co? Pokusím se ti pomoct, jak nejvíce dokážu, aby ses dostal zase výše. Nemůžeš tam přece tvrdnout na vždy, ještě když vidím tvou snahu" zazubila se. Myslí to opravdu vážně.
Když v tom Alaric konečně také ucítil pach onoho zajíce, za kterým Ala vybízela. Chtěla mu jít na pomoc, ale Alaric byl rychlejší. Chytil a usmrtil zajíce dříve, než Artemis stihla nějak zasáhnout. A upřímně? Tohle na ni opravdu udělala dojem. Ta rychlost provedení byla neuvěřitelná, jenže vlkův stav se rázem zhoršil. Doslova ze sebe dostal vpodstatě minimum a už je na nule? Vždyť ještě před chvílí byl plný energie.. tohle se jí opravdu nelíbí a nejraději by teď chtěla něco pořešit s Feierem.
"skvěle! Zvládl jsi to opravdu dobře Ale" pochválila ho a koukala na něj. Přemýšlela jak dál, nebyla léčitel aby poznala, že je s ním vážně něco špatně, nebo to není zas tak blbé. Nejraději by ho popídla aby pokračoval a překonával tak své hranice, ale.. ještě chvíli ho nechá vydechnout

"dobře tedy" zasmála se mile. "líbí se mi tvůj přístup k snaze dosáhnout to, co chceš, rozhodně pokračuj" povzbudila mladého vlčka. zajímavé, on zde je od svého narození a Artemis? ta sotva čtvrtinu času, co on a i přes to, je teď na vyšší pozici a je zde ona ta, co ho vlastně může učit.
"tak alou do toho!" zavětřila. "cítíš to? tolik kořisti a stále nebyla chycena" zazubila se a těkla hlavou, aby ho popohnala kupředu, lovit. Jen co půjde on, přidá se ona za ním.

"na to jsem se chtěla zeptat spíše já tebe" usmála se mile "nevyrušila jsem tě náhodou z tvého tréninku?" optala se pro jistotu. Chtěla, aby se vlk zdokonaloval jak jen může a proto ho nechtěla nijak zdržovat.
"hele ani ne" usmála se. nemohla si ale nevšimnout, že vlk spíše čekal kladnou odpověď.
"ale máš li zájem o lov, můžeme něco obstarat do zásob smečky" navrhla a švihla ocasem.

Nad jeho dalšími slovy se prostě musela jen smát. I když jednou se tak trochu podezřívavě na Targu koukla, když označil Stadleyho za sexy vlka. Ale radši to bude brát, že to vážně myslel ve srandě. Bůh ví co Targa zamýšlí s vlky, když má v oblibě Feiera.
Nechala však tohle být a šla k věci.
"postavení zde jsou- omega, to jsi teď ty. Následně Theta, na což se dostaneš správně skrz ceremoniál a zároveň si vybíráš jakou profesí se zde budeš zabývat. Následuje Delta, to jsem momentálně já. Pak už je Gamma, neboli starší, který již je plně vyučen ve své profesi a zaučuje nové učedníky. Po Gammě je Beta, neboli spoluvůdce a jako poslední, Alfa.
Jsou zde pak i speciální pro vlčata- Intermenata a Sigma- Sigmy jsou vlčata alfy či Bety. Jo a ještě abych nezapomněla, Luna je postavení pro družku alfy, jenže ta tady momentálně žádná není. na chvíli se odmlčela, aby toho neříkala miliardu najednou.
když se vrátím k profesím, je jich pět. Bellator- bojovník. Venandi- lovec. Speculor- špion. Medicus- léčitel. Magister- učitel" vyjmenovala jednoduše a zase na chvíli byla zticha.
"každopádně ty jako Omega, jsi brán jen jako odpad, kterému smečka ještě plně nedůvěřuje. Hlavní zkouškou pro omegy je ceremoniál, kdy máš za úkol zabít v bojí tuláka.. Rozhodně nesmíš opustit území na více než čtyři hodiny denně, porušíš to, letíš bez jazyků pryč. Tvé jídlo jsou zbytky po ostatních, na úkryt nemáš právo a pokud na hranicích potkáš cizince, jsi povinen zavolat výše postaveného. Tvůj úkol je zůstat naživu, poslouchat vyšší a hlavně nic neporušit. Vyšším postavením se klade úcta" pověděla s celkem vážným hlasem i pohledem, ten ji ale dlouho nezůstal. Po chvíli se zase usmála a mávala ohonem jako předtím

"ále, to už nestojí za řeč" zasmála se jak nad tím, tak na Targovo snaze se právě taky nesmát.
"hlavně že dostal plnohodnotný trest" zazubila se
"Joo.. trošku víc.. trošku" uchechtla se zase nad tím jaké to má štěstí na své "blízké". Ubručený Feier.. sebevědomý Stadley.. a tak dále.
"rádo se stalo" usmála se

Procházela se územím s dneska celkem dobrou náladou. Ještě jí totiž dnes nepřepadaly ty blbé myšlenky co se Stadleyho týče. V cestě se jí tyčil nejvyšší strom a každým jejím krokem byl blíž a blíž. Možná by si zde i na chvíli lehla, ale někdo na ni promluvil. Alaric. "zdravím i já tebe" usmála se.
Očividně zase trénoval létání, které mu již jde značně lépe. Doufá však, že se zase nějak nezmrvil. Slyšela totiž, že má na úrazy celkem štěstí.

I když se fakt snažila vypadat vážně. Ona to prostě nezvládne. Jak by mohla odolat tak roztomilému prckovi jako je on, ještě s tím jeho momentálním vyděšeným kukučem.
"vidím jak se chováš a hlavně slyším jak mluvíš" uchechtla se. Dokonce si i pomalu lehla, aby ukázalay že se bát nemusí.
"copak, myslíš si, že tě teď sežeru a předhodím na zabití do ceremoniálu?" přeci jen ho ještě trochu postrašila.
"neboj, nic takového té nečeká" ujistila ho. "každopádně vidím, že s tebou to bude těžká práce, naučit tě potlačit strach ať se děje cokoliv"

Ťapká si po planině, ale stále se snaží smečce až moc nevzdaloval. Je totiž pravvay že už pomalu začíná cosi pociťovat a na velké vzdálenosti se jí už vážně chodit nechce. Naštěstí tohle místo se zatím ještě dá.
Nemá v plánu žádný lov, či podobně, spíše jen jakási procházka pro vyčištění hlavy. A co si budem, celkem si troufá jít sama.
Stříhá ušima a zaznamenává každý sebemenší zvouček, který se ozve. Což znamená, že si nemohl nevšimnout toho známého zvuku křídel. Že by to byl Arxi? Jednou ho zde už potkala.. nebo ji pronásleduje Dexter? Asi ne.. zvedla hlavu k obloze a koukla na tečku, která se po nebi promenáduje. Takhle ona nemá šanci nic poznat jak po zraku, ani po pachu.
Příhodné pro ní však bylo, když vlk zanedlouho přistál. Měla tak tu možnost poznat, že se nejedná ani o jednoho vlka, který jí napadl. Byl to někdo jiný, někdo koho ještě nikdy neviděla a zdá se jí, že je dokonce nový v Norestu.
Zajímavé. Poslední dobou poznává celkem velké množství nováčků, kteří sem doputovali.
"zdravím" řekla jen tak do vzduchu s čekáním, zda vlk projeví nějakou pozornost. Pro každý případ je však připravena zdrhat

Když domluvila, pomalu si znovu uvědomovala, že už je vážně jak Feier. Znamená to, že mít profesi, je dávání přednášek ostatním? Asi. Ten také vždycky má proslovy, když jí vysvětluje třeba další postup při léčbě jejích očí, nebo teď naposledy, kdy jí promlouval o vlčatech. Joo tehdy si Feier vysloužil pořádný kousanec do prdele. Zasmála se a koukla na vlka, ten se s Feierem baví.. říct to by bylo skvělé.
"ale kdyby byl stále Feier tulákem, nevysloužil by si ode mě kousnutí do prdele"
Zmínila se, zda se ji, že používat Feierovo jméno v konverzaci s ním je jaksi, lepší. Tehdy jí Feier dost naštval, když milovnici vlčat, jako je ona řekl, že se jich může zbavit. A to zrovna zjistila, že je vůbec bude mít. Vlastně Feier si ji musel už třikrát udobřovat. Napoprvé způsobil, že z ní snad poprvé úplně zmizel ten její úsměv a naposledy ji prostě fakt naštval.
"jo, to jsem si všimla" uchechtla se
"stále všude nějaké mrtvoly výrazné tvým pachem" zazubila se. No možná toho nebylo zas tak hodně ale i tak, když se ochomýtala třeba kolem nory, jakousi spáleninu cítila. Je vlastně dobré mít takového pomocníka i přes to, že do smečky nepatří. Ještě když to jemu nevadí a smečce pomůže.
Rozhodně patří mezi ty vlky, kteří stojí za to přidat na seznam rozumných.
"já se snažím s každým vycházet a myslím, že se mi i celkem daří. Dokonce i právě u tupounů s egem až bůh ví kde a podobně. Jen je to někdy fakt opruz" upřímně počítá s tím, že při slovech o tuposti a egu, si Targa představil Stadleyho. Co si budem, Arty ví jaký je a v očích někoho, kdo ho moc nemusí to musí být mnohonásobnější.
O to více jí potěšilo, když jí také označil za někoho, či přítomnost není nijak otravná. Ví alespoň že dělá dobře to, o co se snaží.
"musím uznat, že ty také patříš k těm, se kterýma je radost být a povídat si" usmála se nad tím. Když si ale vzpomene na jejich první setkání.. nic nejlepšího to teda nebylo. Ale naštěstí jí z této vzpomínky dostal Targův návrh na oslovení. Se zájmem nemohla nic jiného než souhlasit
"samozřejmě mi tak můžeš říkat! Vůbec mi to nevadí! Je to pěkný" zaculila se. Ostatní jí přeci jen říkali většinou celým jménem, proto jí přijde tohle označení dosti milé, co si budem.
Koukla před sebe na cestu, ocasem pohupovala do rytmu chůze a vlastně se hned pokoušela vymyslet něco podobného s jeho jménem, ale na nic tak dobrého nepřišla.

"ano?"
zasmála se společně s ním a zamávala ohonem.
"jednou možná"
všimla si jeho pohledu načež ho nechala domluvit. Trochu se uculila nad jakýmsi kompliment, či pochvalou nebo co to bylo
Ona si to o sobě rozhodně nemyslí, ale nemá potřebu se tady snad dohadovat o prkotině. Místo toho si neodpustila jednu poznámku..
"nezapomínej, koho mají za otce" uchechtla se a ještě na chvíli krátce pohlédla před sebe. Vypadá to, že se to zase dostává do tématu, kam úplně zajít nechce. Proto je vhodný čas začít s tím, proč se zde sešli.
"každopádně, co by jsi chtěl jako první vědět?" zeptala se ho

Arty již seděla na vyvýšených kamenech, že kterých hleděla dolů na uzení smečky. Čekala zde na Targu, se kterým se domluvila na srazu, aby jej mohla zaučit o smečce.
Vlk zanedlouho přišel, ale zůstával bez povšimnutí o trochu dál, než Arty sama. Vítr mu moc nápomocen nebyl, aby k němu dovál její pach. Vítr jenž jí čechral srst utíkal na druhou stranu od Targy. Takže měla spíše Artemis výhodu cítit tu naši novou spáleninu.
Mlčky seděla a naslouchala jeho slovům. Jeho slova, ač byla tichá měla tu možnost slyšet. Její sluch je přeci jen o dost lepší, když je zrak horším. Prve se jen mile usmála. Měl pravdu, výhled je zde opravdu krásný. Nad dalšími slovy se však musela pozasmát, s rozhodnutím, že dá vlkovi vědět, že zde je také.
"popravdě, jaké malé štěně mělo kdy rádo učení" shlédla s úsměvem dolů na nejnovějšího Omegu.

Postavila se také, když i Targa.
"jistě, chápu" kývla hlavou a přešlápla k odchodu, ale zarazila se, když vlk ještě mluvil.
"samozřejmě! Můžeme se sejít třeba tam v horách? Měli by jsme alespoň i dobrý výhled na území. A ano, ráda tě naučím co jen budu moct" usmála se.
Zvláštní pocit, být ženy kdo nyní zaučuje omegy, i když ne tak dávno byla na jeho místě ona.. dříve jen obyčejný tulák a teď? Teď ve smečce zaučuje ostatní.. pro ní dost velká změna.
"tak zatím" rozloučila se a s pohupujícím se ocasem se rozešla pryč.

"hm? Tulák?" cukla ušima směrem k němu.
"ano, byla jsem tulákem. Po příchodu do Norestu asi tak přes rok, ale předtím? To taky. Jen jako štěně jsem patřila někamy kde se mě jen snažili naučit přežít poslepu" pronesla. Je vlastně zvláštní že si toho ani moc nepamatuje, teda oproti ostatním. Někteří o své minulosti dokážou hovořit jak o bůh ví čem a ona? Asi tak prd.
"každopádně být tulákem je zároveň celkem výhoda, dle mě ta volnost a možnosti dělat v podstatě cokoliv, je nenahraditelná. Ale stále si jen pro sebe lovit, aby jsi přežil a cítit se tak sám, bez toho, že někam patříš, jspu dle mě značné nevýhody, kvůli kterým nakonec ve smečce jsem. Umím se o sebe postarat, ale můj tehdejší tulácký život byl poněkud.. plný strachu z čehokoliv a zaroven důvěra každému, která se ale nakonec vymstila." pověděla trochu zdlouhavě.