Príspevky užívateľa

Zasmála se také. Brala to teď hlavně pro srandu, tak proč ne.
"ale díky" usmála se se.
Se tak zamyslela. Pamatuje si na to, když sem přišla a byla ještě omegou, jak si většina vlků stěžovala, že se jistá vlčice Mal, nahoru vyšplhala rychle. Padaly tehdy pomluvy, že to je způsobeno snad nějakou protekcí.
Tak snad si tohle neříkají i o Arty... I když počkat. Středem zájmu co se týče tohodle stejně nemůže být ona! Feier ten rovnou přeskočil postavení delty! Na kterém je Arty teď. Takže vlastně pohoda.

Oddálila se od něj a čekala. Sledovala způsob jakým si srnu dál na záda. Vskutku lepší než ten její, kdy srnu složitě podleze. Pohledy obou vlků se střetly a zazněla slova, na která Artemis samozřejmě souhlasila
"můžeme" odpověděla a vydala se opravdu pomalejším krokem kupředu. Důraz na slovo pomalu respektovala a tudíž vůbec nespěchala. Stejně, i kdyby to neřekl, spíše by se pomalu vláčela aby byla ve smečce později.

Proklepala se a na první slova nereagovala. Nechtělo se ji to zas a znova celé rozebírat, když už jí to postupně přišlo blbé, že si takhle stěžuje.. ale když, ona má strach..
"jo, já vím"
Odpověděla, načež se rozhodla potlačit tu její chmurnou náladu. Nahodila alespoň menší úsměv tak, jak je to u ní normální.
"jak se vůbec daří tobě? Na tak vysokém postavení?" zeptala se. Změna tématu je vždy nejlepší řešení.

Se mezitím usadila, když jí Sari tak klasický oběhla kolem dokola. Vlastně tohle Sari udělala tolikrát, že už by to pomalu ani spočítat nešlo.
Čulíka se jejím slovům a představám, které se jí po té honily v hlavě.
"neboj, proženu, i když si myslím, že malí se o to s radostí postarají sami. Samozřejmě" kulišácky se zašklebila. To bude nádhera vidět celou smečku okusovanou malyminprcky, které Arty přivede na svět.

Teď už jen čekala až Ikke začne. Těkala očima mezi oběma vlky, ale vážně, věřila jim.
Na Ikkeho ponaučení pokývala hlavou, jako náznak že rozumí.co taky jiného mohla udělat, že.
Pak už se bílej konečně dál k věci. Dotkl se jí a začal provádět onen jakýsi zákrok. Arty cítila, že v jejím těle a převážně u očí je něco jinak, nějaký tlak? Kdo ví. Ale rozhodně to nebylo nic strašného, kvůli čemu by to musela přerušit.
Nějakou tu chvilku to trvalo, ale i ta již skončila. Vše postupně ustalo a Ikke se stáhl.
"jo, myslím že vše v pořádku" souhlasila

"Joo.." usmála se na ni.
Vážně myslet na to víc se radši fakt nesnažila. Ještě když tady Sari takhle blbne.
"to je na tom asi ta nejlepší představa"
Potvrdila a zamávala pořádně ocasem. Několik malých prcků otravující celou smečku, ach jak úžasné.
"jo- je to škoda. A samozřejmě ti vše povykládám" zazubila se.

"Joo to není no. I tak jsem se poměrně za krátkou dobu dostala výše"
Trošku zaflexila co si budem, ale pst.
"nejradši?" zopakovala otázku a zamýšlela se
"dle mě je tu nejlepší asi ten řád a pravidelné tréninky. Přeci jen tady že sebou něco děláme a třeba nemluvíme na hvězdy jako ti hvězdofilové od vedle, nesjiždíme se na kytkách jak ti kytičkáři a hlavně ani žádného boha nemáme" zazubila se znechuceně nad posledními slovy.
"a hlavně, i přes to, že si tu často vlci moc navzájem nesedí. Když je třeba, postaví se jeden za druhého a jsme tým" pronesla a zamávala ocasem

Naštěstí se jí podařilo vychytat dobré místo, aby to nebylo vážně moc blízko Targy. A jak vidí, trefila se dobře. Ještě se na ni zase usmal. Zazubila se na něj a následně koukla na srnu.
"jestli o ní nemáš zájem, tak zde jí rozhodně nenechám. Takže ano" pokývala hlavou.
Zvláštní, že tento tulák očividně dělá něco pro smečku už delší dobu. Vždyť naposledy, když ho viděla, taky táhl srnu a Arty jí měla za úkol odnést k noře.

Jeho reakce byla poněkud.. neví, prostě ne tak, jak by si představovala. Nemohla asi čekat, že bude radostí skákat do stropu, ale když říká ne?
"ne?" sklopila uši a posadila se. "když ne, tak ne." nejraději by se teď z děla a odešla, aby dala vlkovi možnost tuto zprávu normálně zpracovat, ale smůla. Začal mluvit.
Tyhle slova už zněly celkem nadějně. Donutila se aspoň koutky usmát. "jsi si tím jistý?" zeptala se

Byla ještě chvíli ticho. Věděla, že teď už to prostě říct musí, že teď se mlčením pravdě nevyhne. Hledala pro to ta nejlepší slova.
"dejme tomu, že počet členů smečky se o něco zvýší"
Pověděla. Neřekla to nijak specificky, ale ani ne tak, aby se to nedalo pochopit.
Pohledem těkla na své břicho a pak zas na Stada. Teď jen jestli mu dojde, že jsou jeho.. ale tak blbý snad asi není. Ale, raději se ujistí ať zde nevznikne bůh ví co.
"budeš otcem"

Myslela to sice jinak, ale nijak více to nerozváděla. Nebyl důvod řešit blbosti, které by vedly ještě k větším blbostem. Proto jen mlčela.
Načež si Stad konečně všiml.. všiml si, že je něco jinak. Stáhla uši k hlavě a odvrátila pohled bokem od něj.
Teď jí moc nebylo do toho, to na něj jen tak vybalit, ale stejně jí nebude zabývat nic jiného, vzhledem k tomu, že za to vlastně může on.
Podívala se zase na něj s nádechem připravena něco říct, ale zase se zarazila a nepromluvila. Nějak- nějak na to prostě nemá.

Stála opodál a sledovala vlka, který konečně ukončil tu bolestivou agónii nebohé srny. Po chvíli se přestala hýbat a bylo jasné, že už to má konečně za sebou.
"thonksem si už všimla ty agresore"
Zasmála se a zamávala alespoň ocasem.
Našpičkovala však uši a milý úsměv jí zůstával na tváři.
"to stejné můžu říct o tobě" uculila se a přišla zase blíž, stejně jí teď nic nehrozilo, když už byla srna mrtvá a nijak se nehýbala. Obešla ji a postavila se po boku Targy. Samozřejmě držela i dostatečný odstup, všimla si jak si na to Targa potrpí.

Trochu se pozasmála nad jeho reakcí. Možná by si to pan modrý i zasloužil, ale pst.
"to popravdě nevím úplně přesně" na chvíli se odmlčela a zamyslela se. "mám ale pocit že to brzy bude zhruba půl roku" odpověděla. Vlastně se nad svou odpovědí sama zarazila.. ono už je to vážně tak dlouho? Vždyť to bylo jako včera, kdy od Feiera vyzvídala informace o této smečce a následně ho tu pořádně překvapila, když byla přijata.

"není vůbec zač, kdyby jsi cokoliv potřeboval, jen se ptej" usmála se. "poradím ti se vším, s čím jen budu moct" ujistila ho ještě.
Vlk má teď možnost zeptat se na cokoliv aby měl lepší přehled ohledně smečky, ale on si vybral jiný dotaz. Nebyl nijak přesný, ale přes to Artemis přesně věděla, na co se ptá.
"neviděla" odpověděla vážnějším hlasem, když i Targa projevil nějakou tu vážnost, ač v obličeji.

" heh, to sedí" zazubila se.
"Joo asi má.. asi vážně jen dost práce" pronesla a nenechávala se zase pohltit blbou náladou.
"je, stále tomu skoro nedokážu uvěřit" zasmála se, nešlo jinak, když viděla tak nadšenou vlčku s tak obrovským úsměvem.
"třeba jo, třeba se z bručouna vyklube miloučká chůvička" musela se pozasmát nad tou představou.