Príspevky užívateľa

Usmívala se na ni. "jo" uchechtla se a pokývala hlavou. mrňavý chlupatý kuličky ta představa je prostě dokonaláa je pravda že sama stále nedokáže věřit tomu, že vážně bude mít štěňátka.
"samozřejmě že ano" potvrdila jí "bych si nedovolila ti je snad zatajit" zazubila se. Škoda že zrovna Sari nebude mít tu čest vidět je hned jak se narodí a bude si muset celkem dlouho počkat, ale co nadělá.

"ahooj!" zvolala a zamávala ocasem. Koukala na ni jak klasicky obíhá, když v tom se zarazila a koukala poněkud.. překvapeně. Mohla však čekat jinou reakci? Vždyť je to také léčitelka a je jasné, že její stav pozná o dost rychleji než ostatní.
Po jejím dotazu se jen zaculila úsměvem.
"ano" koukla na chvíli do země
"budu mít vlčátka" s kyvnutim zvedla pohled zpět na ni. Úsměv jí s tváří nemizel a její ocas? Mávala jím stejně tak jako překvapená vlčka.

Vykračovala si podél řeky dále od území. Neměla v plánu jít někam daleko, vlastně ani netuší proč jde pryč. Jakoby snad cítila, že sem má jít, ale kdo ví.
Dokonce se jí zdá že je teď mimo smečku více, než normálně, i když by to měla být naopak. Co však nadělá. Postupně se přibližovala ke troskám a její pohled byl zaměřen na podivných siluetách stvořenými dvounožci.
Neměla v plánu jít dovnitř, kdo ví co nebo kdo se tam může skrývat že. A navíc asi by se tam ani nedostala vzhledem k tomu, že se každým krokem približuje k vlčici, která stojí na břehu řeky. "Sari" Už nějakou tu chvíli věděla, že zde někde je a teď když jí i lehce vidí, alespoň ví, že jí čumák neklame.

Jasně. Ticho, zase je tu a zase tak nepříjemné. Hledala rychle slova, která by byla vhodná, ale moc jí nenapadlo. Popravdě měla spíše plno otázek ohledně vlčátek.. vždyť Arty se to sotva dozvěděla a její současná společnice? Ta už své dětičky brzo přivede na svět. Rozhodně toho ví více,a ke ptát se na to? Mh.. asi ne.
Upřímně Artemis moc nepřidávalo na klidu to, že tato nastávající matka nevypadá zrovna nadšeně. To je to vážně tak špatné? Lehce stáhla uši a nejistě se na ni usmála. Už už by se zeptala, ale zastavila se. Ne! Nebude tu rozvádět řeči o nepříjemnostech.
"nemohla jsem si nevšimnout, že budeš brzo matkou" usmála se a těkla očima na její břicho "kdy se tak stane? a prcci se poprvé nadechnou" pokusila se lehce o navázání konverzace v tomhle tématu. Naklonila zvědavě hlavu na stranu a úsměv z tváře jí nemizel.

Zasmála se jeho slovům. Nechtěla ať to Arxi bere blbě, že jí uškodil, i když vlastně jo, ale nevadí, stane se. Ještě že z něj nebyla poznat známka, že to dělá snad jen že slušnosti, kdyby jo tak ho nenechá zbytečně dělat co nechce.
Naštěstí měl Arxi opravdový zájem. Arty zacouvala, když se šedý vydal kupředu a následně se též otočila směrem, kterým kráčel.
Chvíli mu kráčela po boku, ale po jeho výzvě přidala na tempu "jasně!" potvrdila a naběhla si oblouk kolem zajíce. Když byla ve výhodné pozici, kývla na Arxiho a už jen vyčkávala, až se šedý bude činit. Kdyby to vyšlo, zajíc by jí v podstatě mohl vletět přímo do zubů.

Na další slova jenom kývala hlavou. Neměla moc co říct a spíše už jen čekala, až se dají do práce.
Nehybně seděla a nechala Ikkeho působit svou magii. Je pravda, že už teď se jí v hlavě tvořily jakési obavy co se týče jeho magie a štěňátek, ale klid.. ví co dělá.. snad.
Našpicovanými uši naslouchala Feierovým slovům, kterými Ikkemu vysvětloval její stav. Nebude lhát, ale moc velká zábava to nebyla. Ne jen že tohle slyšela už několikrát, ale jen tu tak tvrdnout není též moc zábava. Co však nadělá.

Neudělala nic jiného než to, co obvykle, když jí Arxi oliznul čumák. Zaculila se s úsměvem.
Vlk položil otázku a Arty se ohlédla za místem, kde ještě před pár okamžiky byl zajíc. "noo možná.. možná trošku, ale to nevadí!" švihla ocasem a koukla zpět na něj.
Trochu zacouvala a následně našpičkovala uši, když jí dal nabídku, kterou chtěla položit ona jemu. "vážně by jsi chtěl? já budu jen ráda!" se souhlasem se usmála a rovnou lehce zavětřila

Sledovala oba léčitele. Občas se dohadovali mezi sebou a občas řekli něco k ní. Tak i tak seděla celou dobu v tichosti a jen si počkala až bude ticho a ona bude moct mluvit.
"děkuji za vaše.. povzbuzení" odpověděla snad jen proto, že jí bylo blbé na tohle a mnoho dalšího neříct díky. Ještě když se Feier tak překonává a dělá ze sebe úplně jiného vlka.

Poté se však už jen věnovala tomu, co říkali o jejich očích. Na kontroly už byla zvyklá od Feiera, takže nemá žádný problém.
"jo, klidně koukejte a dělejte co chcete" odpověděla jim bez strachu říct ať si dělají co chtějí, věří jim a přeci jen jsou to léčitelé, kteří právě ví co a jak.

Vlčka si ji po jejím pozdravu konečně také všimla. Odpověděla sice normálně, ale moc na to nevypadá. Doufá proto, že ji snad ještě více nevylekala, ale snad dobré..
Dokonce se tmavá představila, což znamená, že jí v tom přeci nenechá samotnou!
"mé jméno je Artemis, těší mě" usmála se a vlídně pokývla hlavou. Z vlčky cítila kromě vlčátek i něco jiného.. něco co vypovídalo o tom, že zde v Norestu není moc dlouho. Může to být plus, že ještě neví, co je smečka kterou páchne zač. A pokud o ignisu ví, rozhodně se teď Artemis nesnaží vyvolávat strach.

Když se ten někdo vynořil z křoví a přiblížil se tak, okamžitě měla tu možnost ho poznat jak po vzhledu, tak po pachu. Vykreslil se jí obřad, který potřebovala k jeho identifikaci, a pak už to bylo snadné
"Arxi!" vyhrkla a s radostí k němu priskočila. Vrtěla ocasem a koukala na šedavého vlčka. S přítomností Arxiho snad nejde mít jinou náladu.. i když tam u kaňonu to tak možná nevypadalo..
"ráda tě zas vidím!" zaculila se.
Lov byl v tu chvíli sice tu tam, ale třeba by Arxi přistoupil na to, že si můžou zalovit spolu? Jí to rozhodně pomůže, a zároveň by to mohla být zábava! Určitě mu to po uvítání navrhne.
Arxi vlastně patří mezi ty s lepším čichem že? Tak to se asi to vítání možná trochu protáhne.. beztak se jí hned bude vyptávat na onen stav. Sama mu teď ale nic nevybaluje, počká to.

Vykračovala si podél řeky. S hlavou svěšenou k zemi. Popravdě jí z části tížilo, že stále se jí nepodařilo narazit na Stadleyho, aby mu řekla tu skvělou novinku! Ale tak co nadělá, když se stahuje pryč, nahánět ho nebude-
Je pravda, že by pro ni bylo lepší zdržovat se na území, ještě když tam řeku také mají, ale myslíte, že na to tak brzo bere ohled? Nic jí ještě neomezuje natolik, aby nebyla schopna jít trochu dál.
Ještě chvíli si tak šla, když v tom jí do nosu narazil osách nějakého cizince.. sakra zase nějaký tulák? Na toho teď fakt nemá náladu..
Názor však změnila, když ten pach začala trochu rozpitvávat. Nevím byl povědomý. Ne, že by cizinku jak teď už ví znala, ale.. ona taky čeká vlčata? Jaká je pravděpodobnost, že se potkají dvě březí vlčice?
Uchechtla se a zvedla hlavu, načež se k ní přiblížila opravdu jen na pár délek ocasu. "zdravím" nadhodila a dovolila si, se usadit vpodstatě vedle ní.

"přesně tak" zazubila se o rozhlédla se kolem zda jsou fakt sami. Jo jsou, dobrý. "si myslíš" dodala provokativně a párkrát poskočila jak malé štěně, které nedokáže zůstat na místě.
Stadley se proti ní rozběhl, načež začala taktéž zdrhat. Na tom ledě to teda nebylo nejlepší, ale nějak to zvládne. Po chvíli běhu se dokonce dostala odtud a mohla konečně stát na normální zemi! Žádný led a žádná zima! Konečně! Ale tohle jí přece nesmí zdržet, naopak! Rozběhla se ještě rychleji pryč. Jen aby Stadleymu utekla.

Není to moc dlouho od toho, co Artemis zjistila ten jeden skvělý fakt.. fakt, že bude mít svá vlastní vlčátka! Radost se jí mísila s obavami, ale nic jí prozatím nezastavilo v normálním životě. Vydala se proto mimo hranice smečky, jít ulovit nějakou potravu. Feier sice říkal, že by měla nechat lov na jiných, ale přece na tom ještě není tak hrozně, no ne? Zároveň si ale raději netroufala vzdálit se od smečky až příliš, proto jí to dnes zde přišlo tak akorát.
Nezahráli moc času, než se Arty zaměřila na pach, který vzduchem náhle zavanul. Kořist. Je někde blízko. Zaujala klasickou pozici, pro lov a pomocí čichu si vytypovala přesné místo, kde se jakýsi ušák nachází. Už už chtěla vystartovat, ale za jejími zády se ozvalo zašustění křoví a ona se okamžitě ohlédla či se děje. Viděla, že tam stojí nějaký vlk a pravděpodobně jí ještě sleduje, ale zase nevěděla kdo to je. Vítr nepomáhal a zrak taky ne, vlk je teď v tak blbém stínu, že ho vzhledově nepozná.
Každopádně krátce se ohlédla zpět, kde byl ušák a jasně- už tam nebyl. Pft snad si nemyslela, že na ni bude čekat než ho zabije a sežere. No bylo by to pro ní lepší, ale bohužel to tak nefunguje no. Proto se zaměřila zpět na cizince, jenž jí vyrušil

Jejich povídání o Dexterovi nechává mezi nimi, nijak se do toho prostě nevměšuje.
Ale dokonce si úplně lehounce toho mrknutí všimla! Uculí se a koukne na Ikkeho, který zas začal mluvit.
"složité?" pokrčí rameny a podívá se na Feiera. s chlapy je to složité "asi" no skvělou odpověď z ní nedostal, ale aspoň něco.
Usmála se nad jeho dalšími slovy, ale neodpověděla- taky neměla jak, když Feier začal odpovídat sám, ale asi to je lepší možnost.
"děkuju" dodala ještě na jeho poslední větu a následně se její vražedný pohled vrátil. Na Feiera, který Ikkemu řekl o její náladě. Chvíli mu tak ještě čuměla do očí a pro efekt blafla ohněm, který ale zmizel tak rychle jako se objevil.
"joo- samozřejmě" potvrdila mu. Alfa přece musí vědět o všem no ne? "myslím, že nechat to na tobě bude lepší" švihla ocasem

"v tom ti samozřejmě věřím" řekla kupodivu mile a s úsměvem přes to vše. Ale kdo by odolal Feierovo asi dobré náladě? Jak by mohla být nabruče á ona, když Feier není? To není možné! A dokonce se usmívá! To prostě je magie.

Následně, se ale věnuje Ikkemu.. nechá prve Feiera vyslovit pár slov a následně začne odpovídat na Ikkeho slova ona.
"zdravím" kouká na něj. Hned z jeho záseku jí je jasné, že to ví. Co taky čekat když je také léčitel.. jenže pak to zopakuje? Dobřee- asi potřebuje chvilku zpracování. Neodpoví na to znovu, až pak, když se optal jak se daří.
"to momentálně nedokážu určit" fakt ne. Teď by možná řekla jo, ale před chvílí by řekla ne. A teď je to prostě diskutabilní.
Ale! Nemohla si nevšimnout toho co dělá Feier? Je to vážně on? Kdo by to taky jiný byl že.. přijde k němu blíže, aby mohla tento pohled na něj vidět dokonaleji. Tohle si asi bude pamatovat do konce života. A víte co? Úsměv na zpět nesmí chybět.
A pohled na ty dva právě teď? Též zajímavá podívaná si myslím..