Príspevky užívateľa

Jen si tak v klidu seděla a koukala na Stada, který se teda dost pobaveně směje. Chápe proč se směke, ale ona se jaksi nepřidala. "očividně ano" odpověděla a přikývla jen s uchechnutím.
"kdo by to taky chtěl dobrovolně jíst že" dodala. Poté už jí nezbývalo nic jiného než fakt rychle odkočit bokem, protože se celkem lekla toho blesku. Nečekala to a schytat to teda nechtěla, i když je pravda že by jí Stad neublížil. Snad.
"joo to se taky divím a nechápu proč by to dělal" zamrčela si tiše "popravdě doufám, že zde Dexter nebude oxidovat dlouho

Tak to nečekala. Tohle bylo poprvé co jí někdo vzdal úctu a ještě k tomu se uklonil! Takhle to dělala pořád ona, když byla omegou a někteří ostatní též byli dost překvapení.
Chvíli jen zaraženě koukala, ale fakt jen chvíli! Radši se pak hodila zpět do řeči. "taktéž tě ráda poznávám, mé jméno je Artemis" představila se. Hm další léčitel? By si spíše myslela, že někoho takového by Feier spíše odehnal, aby ho nikdo nepředbíhal, než ho ještě přijmout. Ale jak vidí mýlila se v něm. Rozhodně je skvělé mít zde dalšího léčitele, hlavně pro ty, kteří se s Feierem teda moc nesnesou.

Pomalu se k němu blížila. Vlk se mezitím uvelebil na teplých kamenech. Podle pohybů jeho uší, které dokázala už poznat i dálku, tušila, že o její přítomnosti již ví.
A taktéž se jí to potvrdilo když k ní promluvil. "vím" odpověděla jednoduše a posadila se jen kousek od této nejnovější Omegy.
"toho se také nebojím" odpověděla mu neutrálním hlasem. Vlček aspoň působil vesele a zatím teda nevypadal, že si chce zadělávat na konflikt. Nebo se snad chovat jak ostatní mrzouti.

Artemis si kráčela podél hranic doufajíc, že zde nepotká dalšího pitomého tuláka. Třeba jako Dexter, zprotivil si několik vlků ze smečky svým chováním a překračováním hranic, a následně měl ještě tu drzost jít za Alfou a zažádat o přijetí. Pfft- a povedlo se mu to. Stejně mu nevěří, že zde vydrží dlouho přece jen dost sere Gammu a i ji jakožto stále vyšší postavení, což pro něj není dobrá cesta..
Ale dost o něm. Otřásla hlavou a že vzduchu poznala něčí přítomnost. Tenhle pach ještě neznala, ani nešel moc cítit smečkou.. je to snad tulák? Už už se chystala si toho zmetka najít, ale pak jí něco došlo. Feier vlastně přivedl do smečky nového vlka.. a co když narazila právě na něj? Joo to by dávalo větší smysl.
Rozhlédla se kolem a ještě trochu popošla směr za pachem. Netrvalo dlouho a Arty měla tu možnost vidět alespoň siluetu vlka, který si očividně plánoval někam lehnout. Oh má smůlu. Kaz vlk jí s prostředím celkem splýval, ale to půjde. Aspoň se tu sešli dva členi s problémy s očima.

Zastavila se u Stadleyho, který jí rovnou pozdravil. Jen kývla hlavou, protože kvůli zajíci mluvit teda moc nemohla. I když.. teď už se ho vlastně může zbavit.
Vyplivla zajíce nedaleko Stada, ale ne zas moc blízko a posadila se. Chvíli n Stadleyho koukala. Je pravda že díky léčbě už pomalu rozeznává i jeho ostatní barvy než jen oranžovou ofinu, což je čím dál lepší! Na tváři měla lehký úsměv, ale dala se do řeči, když se Stadley zeptal co ten zajíc má být. Asi poznal, že to není její práce. "Dexter" drbla do zajíce tlapkou "naivně si myslí, že si tě tím udobří ať se stalo co se stalo" artemis nevěděla co si ti dva provedli ale i když by každý mluvil opak, Arty by byla na Stadleyho straně, více věřila jemu, dá se říct že Stadleymu celkově věřila více, než komukoliv jinému ve smečce.
"byl až tam na nekonečných pláních a prý by nestíhal svůj limit mimo smečku, takže mě využil ať ti to donesu" no jo. vypadá to, že si Omega dělá sluhu z Thety

Artemis by se tohoto malého vlčka dokázala klidně ujmout, ale to by nesměla být ve smečce. Přeci jen tam ho vzít nemůže a ona sama by mimo území též neměla být nijak dlouho.
Jenže arty se pak trochu zarazila. psi? nechápavě na něj koukla. Proč by tu zmiňoval ty chudáky vlky, které ti hnusní lidé takto znetvořili. Tak i tak se usmála a čekala co bude nadále říkat. "my tady nejsme psi, ale vlci" řekla mu dříve než samotnou odpověď, na kterou však dlouho čekat nemusel. "a ano ostatní jsou hodní, ale zároveň ne všichni, takže si přesto dávej pozor" varovala ho.
Stále jí však leželo v hlavě proč vlček mluví o psech. Tak snad se to brzo dozví.

Přikývla dlouze jeho slovům. Možná ještě chtěla něco dodat ale ušák byl holt rychlejší. Vystřelil z úkrytu a Feier tak stejně za ním. Což znamená.. že tu nesmí jen tak stát přece!
Vyrazila hned za nimi. Minule zde vlastně lovila se Stadleym, kdy ona byla ta, co obíhala zajíce aby nikam mezdrhli. Tak má teď aspoň menší změnu.
Každopádně co se týče lovu, ona k tomu zrak nepotřebuje. Prošla si jako malá tréninkem, kdy jí učili jak přežít jakožto slepý vlk.
Díky spolupráci s Feiera byl zajíc v jeho pasti a Arty měla dobrou šanci se po něm vrhnout. Do teď si udržovala stále tempo, ale když se vyskytla příležitost, přidala na síle co to šlo a zajíce předehnala. Načež provedla smyk, při kterém se otočila prudce čelem zajíci a ten, bez možnosti zabrždění a útěku, vběhl vstříc své smrti.
Arty chňapla čelistmi a následně ještě bouchla o zem již mrtvým zajícem, který jí visel z úst. Koukla na Feiera co na to říká a mávla ocasem.

"mám" přikývla "feier však provádí léčbu" dodala a mávla ocasem. "a ne, neovlivňuje mě to. od mala jsem učena přežít po slepu takže žádný problém" objasnila vlčce.
"joo to zní dobře" odpověděla. Popravdě by teď byla raději za ta štěňata s nimi by to bylo lepší.. ajo teď jí to došlo. vždyť rovnou teď dala přednost učitelství než lovení, ale psst. to se může změnit.
usmála se "joo jsou úžasné"

Koutkem se lehce pousmála nad pochvalou jejího jména. dokonce už se sama chtěla zeptat na jeho jméno, ale vlk byl rychlejší. Tím líp.
Trochu se zamyslela zda následující větu vůbec říkat, nebo jestli jí vůbec myslí vážně, ale proč ne. "taktéž tě ráda poznávám" odpověděla ze slušnosti
sakra co to meleš, je to tulák za toho ráda nejsi peskovala sama sebe, ale najevo nedala nic. Stejně její slova zněly dost nuceně.

lidé.. hm ty ani ona nikdy neviděla, ale něco málo ví z vyprávění, které občas zaslechla. "prý vůbec nechodí po čtyřech i když mají čtyři packy! jsou jen na zadních" zkusila se tak tématicky postavit, ale moc dlouho jí to necydrželo "taky prý nemají srst- brrr" otřásla se nad tou představou "jo a žerou údajně všechno a lodě? to jsou takové ty věci, které prostě někdy bývají na hladině někde" vysvětlila to málo co ví
nad jeho dalšími slovy se jen zasmála. Pak se ale vlk zeptal na magii. "joo mám" pokývala hlavou souhlasně "mé tělo dakáže vzplát ohněm, tématicky barvami mých očí" usmála se.

Byla sice udivená z jeho momentálního chování, ale bohužel. Ničeho konkrétního neměla šanci si na něm všimnout. škoda.
Pak už se ale raději zamyslela právě nad tím, jak by zareagovala kdyby vlče nechtělo být hrdinou. Přeci jen to je teď důležitější téma a je dobře, že se k tomu vrátili, protože Arty si zas tak jistá není a Feier by snad mohl pomoct... i když. Feier a vlčata? to asi nepůjde. Tak to holt musí zkusit sama.
"prostě bych se mu to pokusila vysvětlit nějak rozumněji a- pfft nejsem si jistá" přiznala se a stáhla uši a to není dobrý

Stála na místě a sledovala jí. Každopádně ani sebou necukla, když se vlčka z ničeho nic přiblížila tak blízko.
Nehnula se, teda jo, ale až vlčka vypadala, že má svůj závěr k věci. V tu chvíli pootevřela tlamu a štípla ze srandy šedou do čumáku.
"ale ano, máme léčitele" přikývla a nic víc neřekla. Více snad vlčka vědět nepotřebuje no ne?
"chodím, ale ne nikde pryč. jen a jen k našemu léčiteli" zazubila se tak, jak to ony tehdy dělaly furt dokola

Jen souhlasně přikývla. Nechtěla ze svého kamaráda tahat něco, co očividně není pro něj moc příjemné.
pak už jen pokrčila rameny ani držet ho tu násilím nebude, potřebuje-li jít pryč. Přikývla "tak příště" odpověděla s lehkým úsměvem.
Pomalu se otočila stále s pohledem na vlkovi, vlastně se celkem bála, že jednoho dne jí ignis pohltí úplně a o arxiho přijde.. snad ne! otřásla hlavou a koukla před sebe.
vydala se na cestu pryč, pryč dále od Arxiho.

Artemis ještě chvíli se ani nehla a stála na místě, počkala si než vlk odpadne na zem. Když se tak stalo, povolila svou magii a jakékoliv plameny zmizely.
Její srst neměla sebemenší známky o spálení, jak by taky mohla, když je odolná vůči ohni.
Pohlédla zvrchu na dosti popáleného vlka jak leží bezmocně na zemi. záživný souboj Stála pevně avšak uvnitř se dost polekala. Nepřehnala to? Neublížila mu až moc? Potřebuje pomoc?
Otázky jí naplňovaly mysl. Dokonce už se chystala vystartovat a začít s první pomocí, když v tom jí něco zarazilo. Je přece vlkem ignisu, ti tulákům nepomáhají. Je to přece jeho chyba že neuhnul, je-li hoden života zvládne se o sebe postarat sám.
Arty přesvědčovala sama sebe a kupodivu to bylo účinné. Co by na to ostatní řekli, že tulákovi pomáhá, vždyť by za to ještě mohla dostat pfft- "zvedej se, je to jen povrchové a jistě nejsi troska" předhodila mu

Sledovala ho bez jakékoli poznámky k jeho reakci. Jen ať si ten Tuláček myslí co chce.
"výjimečně nic takového" vyvrátila mu a odmlčela se. Popravdě krátce přemýšlela, zda vlk vůbec stojí za to, aby zde ztrácela čas mu to vysvětlovat, ale zároveň proč ne.
"spíše mlácení s pumou" pronesla neutrálním hlasem. Nic víc neměla potřebu říkat, teda pokud nebude rohatej nějak vyzvídat. Ale moc nevypadal, že by měl bůh ví jaký zájem o to, zajímat se o ostatní, takže dobrý.