Príspevky užívateľa

Na jeho první slova zase jen přikývla. Jak jinak. Neměla k tomu moc co říct. Ale k tomu dalšímu? To už je jiná. Je jí jasné že nevrlostí nevznikla jen tak a každý m aza sebou nějakou tu minulost, která je poznamenala. "všimla" přikývla "a vůbec se mi nelíbí že jste si museli všichni projít něčím hrozným" povzdechla si a trochu se zamýšlela. Jí se vlastně ještě nic tak špatného nestalo. Zrak, s tím je smířená, to nic. Ale neznamená to třeba že teprve něco přijde? No, i kdyby tak Artemis se stejně bude co nejvíce snažit být stále v pohodě.
Pak už se ale dosti udiveně poslouchala vlkovi uznání jí samotné. Něco takového slyšet, zvedne náladu hned o pár latěk výše, ještě když to řekne někdo takový, jako je Feier.

"budu se tedy snažit" přikývla s úsměvem a ještě se zasmála. "každopádně má magie je užitečná spíše v té sebeobraně. Jak sis mohl všimnout, okolí se nic moc nestalo" pokývala hlavou na zbytek slov "jojo"

S úsměvem pokývala hlavou. "jop to je mi jasné" následně si Roo pozorně vyslechla. Přemýšlela postupně nad jejími slovy a je to vlastně to samé co si říká i Arty, kvůli čemu se nemůže rozhodnout. "no právě. A já jsem vedena k lovu od malička. Hlavně kvůli tomu abych dokázala přežít s tim mým zrakem" zamrčela si tiše pro sebe. Odpověděla, načež jí vlčka položila otázku zda má ráda vlčata. Tož co to je za otázku.. "to je přece úplně jasný! Miluji štěňata a práce s nimi je také něco dokonalého" zamává ocasem.

"Ignis? Byl pro mě vlastně jasnou volbou i když se to nezdá" přikývla, byla si vědoma své povahy, která prostě na venek vypadá že nesedí. "jak říká Stadley- hvězdofilové, kytičkári. Doslova o čem je jejich smečka? Tady se aspoň něco děje. A kult? To nepřipadalo v úvahu- žrát ostatní fakt nemám zapotřebí a už vůbec ne se podřizovat něčemu, co ani neexistuje" zakroutila hlavou. "prostě budu ten jeden člen, který je prostě jiný. Tak jako všude" pokrčila rameny s pohledem do země.
Do chvíle na něj však zase koukla. "na tom jsme tedy dosti stejně, já se ale naopak často snažím, jen ostatní nejsou moc přívětiví" sjela ho pohledem aby dala najevo že má na mysli i jeho. Ale teď je vlk kupodivu nějak rozmluvený, takže to nechce kazit narážkami.
"magie.. ty máš jak tak hádám schopnost něco podpálit jak tak hádám?" zeptala se ho, i když to bylo jasné vzhledem k tomu, že vlk nějak musel zapálit oheň tehdy když vařili léky. A když chce poznat magii ostatních, tak proč mu to teď nepředvést na sobě?
Zvedla se a když si byla jistá, že se vlk dívá, postupně její celé tělo vzplanulo. Vedle Feiera nyní stála modrofialová ohnivá postava, které zároveň svítí oči v jejich dvou barvách. Zůstala tak chvíli aby měl tu možnost si ji prohlédnout a pak to pomalu ustalo a Arty byla zpět v normálu. Ani chloupek spálený a ani žádná spálená tráva pod ní, prostě nic.
Vlk se ale rozhodl vydat se dál a dokonce jí vyzval také. Na nic nečekala a rovnou se rozešla po jeho boku. "jsem tu v tom dešti kvůli toběě, takžee když omarodim, můžeš za to ty" zazubila se a samozřejmě to myslí že srandy. Je její věc že tu tvrdne i kdyzzse může jít kdykoliv schovat

Úspěšně ukončila svoji akci s názvem zajíci chcípni. Mrtvé tělo nechala ležet na zemi a podívala se na Stadleyho jak si vede. Když v tom se jí před očima zjevil elektrický výboj. Upřímně se lekla vzhledem k tomu, že to nečekala. Jen ale sebou trochu cukla a udělala krok vzad.
Dále už však jen koukala jak Stadley definitivně usmrcuje toho zajíce, který schytal sílu jeho magie.
Každopádně vítězoslavný pohled Stadovi opětovala. Mávala ocasem, no prostě radost z úspěšného lovu.

Občas tedy očkem koukla na Stadleyho, aby se ujistila, že chápe její taktiku a spolupracuje. A jak tak vidí, tak jo.
Pokračovala tedy ještě chvíli s přibližováním se ke kořisti. Ale když už byla dost blízko na to, aby sama zaútočila, udělala to.
Skočila po houfu ušatých tvorečků a ti se dali na útěk pryč. Jejich smůla je však taková, že někteří padli přímo do Stadleyho chřtánu.
Hnědá vlčice se vrhla na ty zajíce, kteří si vybrali možnost vrátit se, místo utéct do strany. Tudíž po jejich prudkém odskočení na zpět, aby utekli od modrého. Je čekala právě Artemis, které se podařilo ukončit život jednomu z ušáků

"Joo vlastně asi jo" přikývla a dále se k tomu nevyjadřovala. Spíše teď čekala vážně jen sežrání z jeho strany, ale- ale nikde nic. To je další překvapení od něj dneska. Dokonce by se tomu dala říct jakási pochvala ne? "Joo to se uvidí"
No jo, zase to ticho přicházelo na scénu. Nebo se mýlí? Fakt že jo. Feier promluvil. Ato dokonce o jeho otci? "hm?" Se zájmem se na něj Arty koukla. Popravdě nad dalšími jeho slovy se lehce ztratila v myšlenkách. Když si to tak vezme, má pocit , že zde ve smečce je ona také ta jediná rozdílná oproti ostatním mrzoutům, ale kdo ví. Ještě ani nestačila všechny dokonale poznat

Dříve než Artemis sama stihla načít téma o povolání, Roo jí předběhla. Už zase ta otázka na kterou neví jak přesně odpovědět ahh. Už chce mít to rozhodování za sebou.
"jistě ještě nevím. Moje nerozhodnost převládá" uchechtla se "buďto chci jít v tvých stopách magistra a nebo se dát na lov" osvětlila vlčce svou situaci. "měla jsem v plánu přijít se za tebou poradit" koukla do země.

Všimla si jeho nepatrné reakce a jen se kulišácky usmála pro sebe. "jo to je pravda" přikývla "to je pro tebe dost výhra, že tě již nemůže komandovat co?" znovu se uchechtla.
Opět se zadívala do dálky zakryté oponou deště. Napětí mezi Feierem a Roo bylo jasné. Teda spíše napětí mezi Roo a většinou vlků ze smečky. To je asi reálnější. Čím si to vlastně Roo zasloužila? Vždyť s Artemis je celkem v pohodě. Teda aspoň ona to tak vidí.
"hm?" střihla ušima směrem k němu a po chvíli mu zpět věnovala svůj pohled. "zas tak strašné to není. A raději dám přednost druhým než sobě" pokrčila rameny a pohledem zase sjela pryč. Teď jí je jasné že to asi dostane sežráno, ale co. To přežije

Na to, že Artemis byla ve smečce tak krátkou dobu byla na sebe v podstatě také hrdá že se tak rychle dostala výše. Taktéž se dosti snažila co se týče tréninku a dokázání, že je smečce přínosem.
"jop" přikývla a zamávala ocasem "ale tobě rozhodně gratuluju k dostání se na tak vysoký post" řekla ze slušnosti. Když v tom jí došlo že Roo je vlastně ta, která by jí mohla pomoct s výběrem profese no ne? A ještě k tomu dobrá příležitost na to to řešit. Takže se určitě chystá poradit se

Ještě chvíli čekala, zda se ještě něco bude dít. Ale ta pochvala jí dala jakýsi povel k tomu, že už je asi vážně konec. "díky" Uvolnila se a postavila do normálního postoje. Ona sama teď nemá v plánu více útočit. Co však může čekat od Roo? To nemůže vědět, takže i když to vypadá, že skončila s držením si pozoru. Není tomu tak.
Artemis bočně sleduje vlččinu řeč těla, kde by jí sebemenší pohyb napověděl, že se chystá další útok.

"myslím, že můžu říct, že dobře" mávla ocasem a koukla na něj "ale popravdě si ji nedokážu představit s nebohými štěňaty" uchechtla se. Víc toho nesdílí, fakt nechce ještě vypadat že tady ostatní pomlouvá na potkání, ještě když je úplně nejvíce nezná.
Přikývla a zvedla se vlastně hned po něm. Ještě se trochu otřásla aby z kožichu dostala vodu, která tam ale do chvíle byla zpět.

"učitel nebo lovec" odpověděla v krátkosti. Lákaly jí i ostatní funkce, kvůli čemu je teď tak nerozhodná. Ale na řešit sebe se jí už moc nechce.
Nelíbí se jí jak se teď chová Feier. Mluví více a zajímá se o ní? To není normální věc. Občas na něj podezřívavě koukne, protože to není jen tak. Jistě předešlou debatu o něm jen zamlouvá. Nu což. Co nadělá? Nic.
Teď již silného deště si začala aspoň trochu všímat. Do teď se to snažila ignorovat tak, jako on. Jenže jak je to silný, není to už ani moc příjemný. Mokrý kožich je něco, co nerada na sobě nosí. nyní však smůla. Ale v klidu to překonává aby s ním mohla nadále mluvit a případně mu třeba pomoct, kdyby se zlomil.

Artemis, ta bude vždy s dobrou náladou ke všem. Pokud jí však někdo nebo něco nezkazí a přidá se na stranu ostatních kamenných ksichtů. V této smečce to tak sice bylo, ale proč zároveň nebýt ta jedna výjimka že?
Pokračovala ve své chůzí na okolo místu, kde se zhruba nacházeli zajíci. Když se stále přibližovali už bylo jasné, že místo pachu zaregistrovali i jejich obraz.
Nic netušící zajíci si hleděli svého, což samozřejmě hrálo do karet. Artemis si naběhla kolem nich tak, aby byla naproti Stadleymu. Přikrčila se k zemi a začala se postupně přibližovat. Takhle je pomalu nažene blízko ke Stadovi a pak už bude možná lehké je chytit.

Sledovala celou jeho reakci. I jeho pokus to zamaskovat. Popravdě to prokousla, ale řešit to nebude. Jen se trochu pousmála a následně zvedla hlavu, zavětřila také.
Po chvíli zaregistrovala pach zajíců, které měl Stadley na mysli. Typovala si jejich vzdálenost a přibližnou pozici, podle síly pachu. Proto když se Stadley rozešel, po boku se mu držela jen krátce. Odpojila se od něj a kráčela obloukem, aby poté mohli zajíce zablokovat z více stran.

"možná. Ještě nemám stoprocentně jasno za čím se vydám" odpověděla mu a sklopila hlavu se zamyšlením. Prostě se nemohla rozhodnout zda zůstat u původní myšlenky, že bude na pozici jakéhosi učitele a zaučovat v budoucnu nováčky nebo snad něco akčnější ho. Kdo ví.
Pak už mu jen přikývla. Teď koukala ona před sebe, do deště. Kdyby Feier jen tak odešel vpohodě by ho chápala. Jen ať si jde, ale zároveň by žrala sama sebe, že asi nemluvila k němu nejlépe. Naštěstí to zatím neudělal takže dobrý.