Príspevky užívateľa

Artemis ani nečekala, že se dostane na vyšší pozici tak rychle. A přeci jen, i když ještě měla čas se rozhodnout, ale kdo ví. Třeba ten čas kdy už vážně bude muset oznámit jakou se vydá, přijde tak rychle jako právě její povýšení. Takžee tak.
Zasmála se nad poznámkou k Roo "budu tedy opatrná" koukala na něj. Stadley jí dokonce znovu dál nabídku na společný lov, a to se přece nedá odmítnout! "jasně že jo! Ráda" zamávala ocasem

"odlišnost této smečky je neskutečnou výhodou" dodala jen tak. Nemá v plánu se ho vyptávat na celou jeho minulost a ostatní smečky. Stejně by se toho asi moc nedozvěděla, vzhledem k tomu, že do řeči Feierovi teda moc nebývá a asi by neměl zájem to rozebírat. Ještě k tomu přímo s ní.
"ty ale v noře stejně nespíš ne? Ale i kdyby.. co by se mohlo stát?" zeptala se alespoň na tohle, když už toto téma vlk načal.

"ale jo. Pro mě to zázraky budou ať chceš nebo ne" námítla sebejistě ať si Feier říká co chce. Každopádně když se ho dotkla opravdu si všimla že teda moc uvolněný není.
Koukala nahoru, na jeho hlavu a samozřejmě viděla jeho ohrnutí pysků. Dobře teď už ví že na fyzický kontakt též moc není. Ale tohle ho snad nezabije. "tak ať. Dívej na současnos, kam ses dostal! Už jsi dávno překonal rekord a dokonce ses dostal i na vyšší post!"

Neskutečně ráda ho zase vidí a radost rozhodně nemá potřebu skrývat. Ne před ním. Usmívala se tak jako vždycky na každého, ale teď u něj o maličko upřímněji.
Radost, která šla poznat i na modrém byla prostě něco skvělého. "děkujii" zaculila se "popravdě se nemůžu přesně rozhodnout za čím se vydám, ale spoléhám na Roo, že mi dokáže nějak poradit" uchechtla se. Prve dost myslela na pozici učitele,al ale zároveň jí láká nějaká ta větší akce a kdo ví k čemu se nakonec bude nejvíce hodit.

Usmála se, když se na ni vlk podíval. "ještě aby jo! Pochybovat o tom co za zázraky umíš by byla vážně blbost" podívala se zpět také do krajiny. o co tedy může jít
"ať už sis prošel čímkoliv. A jestli tě vyhodili snad z nějaké jiné smečky, neví o co přišli!" zamrčela ze srandy. "oni budou brečet až jim někdo umře kvůli špatnému léčiteli" dovolila si do něj šťouchnout čumákem. A opravdu se ho snaží aspoň nějak povzbudit. I když je tu to riziko, že vyjede. Ale co, nevadí.

Náhodou se tudy toulala také. S radostí ze svého povýšení si dávala procházku krajinou. Vlastně tak přemýšlela na jaké povolání by se v budoucnu mohla nejvíce hodit. Přeci jen už je na čase aby se opravdu rozhodla. A co je taky skvělý? Teď je dokonce o post výše než ten Dexter co si tak neuctivě dovoloval nejen tam na hranicích, ale i tehdy v lese, kdy ho s Mal spacifikovaly.
Něco jí teď však vytrhlo z těchto myšlenek.. hm... Ze By tu byl někdo další? Zvedla hlavu a lehce zavětřila. Opravdu! Toho přece zná.. Stadley! Ihned se rozhlédla a netrvalo dlouho, oranžová ofina nešla přehlednout. Tak jako vždycky.
Na nic nečekala a rovnou se k němu klusem vydala. "Stadley! Ahoj!" pozdravila, když už byla blíže. Postupně u něj zabrzdila a s mávajícím ohonem na něj koukala.

Koukala na vlka a vyčkávala zda se dočká odpovědi. Ale spíše se schylovalo k tomu, co čekala více že se stane. Vlk už vypadal že každou chvíli naštvaně vybuchne, že co si vůbec dovoluje se starat. Stáhla uši a koukla bokem. Už už čekala jeho výjev, ale najednou nic. Opatrně se koukla zpět a Feier byl zase v klidu?
Našpičkovala uši, ale trvající ticho zahnalo naději že se něco dozví. Ale zase chyba! Po chvíli Feier opravdu něco řekl. Že už je to dlouho co nebyl ve smečce? Co je na tom? Ona sama ve smečce nebyla ještě nikdy. "ale teď jsi tady! A určitě budeš ten nejvyhlášenější a nejlepší léčitel smečky!" vyjekla ze sebe prudce. Pak ale radši zas ztichla jakoby nic

"vím. Kdyby něco tak si tě najdu" potvrdila a zmlkla. Chvíli jen tak tiše seděla a občas koukla na vlka. co tam furt vidí? vlesklo jí hlavou když upřela zrak směrem tam, kde se díval pravděpodobně i Feier. "hledáš něco? Nebo se něco děje?" položila mu otázky se špetkou starosti v hlase.
Akorát jen co jí první kapka dopadla na čumák, uvedla hlavu a koukla vzhůru. Déšť? Jako fakt? Notaak nemůže být někdy prostě počasí tak akorát? Bez úplného horka, bez deště a podobně? Asi ne co. No, otřásla hlavou a koukla zpět na vlka.

Taak samozřejmě že to stejně přišlo. Bez té prohlídky by se to přeci neobešlo. Samozřejmě zase jela podle jeho pokynů, neboli orámování. Ale přežila to. Tak jako vždy.
Když i on potvrdil zlepšení celkem jí zalila radost. Je pravda že občas se jí podařilo všimnout si jakéhosi pokroku. Nebyla si však jistá jestli to není podvědomě z toho, že něco očekává, ale teď ví, že ne. "popravdě občas si nějaké ty lehké změny k lepšímu vážně všímám" potvrdila.

Bylo by fakt divné, kdyby se ti dva potkali a Feier by se na ty oči nezeptal. To by snad už musela shánět odbornou pomoc že se něco s Feierem děje. Ale naštěstí tu otázku, týkající se očí přeci jen položil, takže je vše v naprostém pořádku.
"naprosto v pořádku, obtíže se naštěstí drží stranou" Mávla ocasem. Vlk si chvíli na to sedl, tak proč si nesednout taky že? Přišla až úplně k němu. Teda ne nějak extrémně blízko, prostě tak akorát. A usadila se také. Možná zároveň ještě čekala že ji bude ještě prohlížet, ale kdo ví. To už nechává na něm.

I ona dnes zavítala na tohle místo. Popravdě si myslela, že tady bude sama, ale mýlila se. Na jedné z těch terénních vln stál jakýsi vlk. Pomalu se přibližovala až zjistila, že se jedná o Feiera.
Popravdě tahle chvíle jí dosti připomínala jejich první setkání. Tehdy hnědej také stál takhle na jedné z vln, koukal do blba a Artemis se k němu přibližovala že spoda.
Minule to však ještě byli tuláci, kteří snad ještě ani neměli tušení, že zanedlouho budou oba ve stejné smečce s úspěchem takovým, že je dokonce povýšili.
Usmála se nad svými myšlenkami a když už byla vlkovi nablízku dost na to, aby jí slyšel, pozdravila. "zdravím" vzhlížela opět k němu a nechávala vítr hrát si s jejím kožichem.

Vnitřně měla Artemis celkem radost, že se jí zbrzdit útok povedlo. Roo se samozřejmě snažila že sevření dostat a popravdě. Úspěšně. Kdyby Artemis chtěla, drží jí dál, ale pustila ji úmyslně.
Ještě když viděla, že se Roo odtáhla, udělala to samé. Žádný další útok. Možná si dávaly pauzu? Neboo snad už končí? Kdo ví. Pokračování teď nechává na Roo, takže jen stojí a sleduje jí.

Její sluch jí nelhal. Zahlédla tmavou vlčici, která se blížila. Celkem rychle poznala, že se jedná o Roo. Lehce se usmála a pozdrav, kterým vlčka začala, jí oplatila. "také zdravím" přikývla zase s lehkým náznakem úklony.
Artemis sice byla nově o postavení výše, to ale i Roo, takže se vlastně nic nemění. Úklonu si zaslouží tak i tak. Věděla, že vlčice má určitě z nového postavení opravdu radost, ale i přesto si stále uchovává svůj kamenný výraz. ale notak, to vážně nikdy nic neprojevíš? položila jí otázku, ale jen ve své hlavě.

<<<syslí háj

Celé té jejich situaci tam v háji jen přihlížela. Asi nemá cenu se do toho zvědavě míchat. Vždyť by jí Roo ještě užrala vzhledem k tomu, že nevypadala moc, že se jí to líbí. Teď ale doufá, že se snad tato výprava nějak vyvede a nezačnou nějaké hroty.
Artemis běží vcelku elegantně a ladné pohyby jejího těla jsou dosti vyditelné. Nedělá nic úmyslně, jen prostě běží tak, jak umí. A rozhodně tím nikoho nezdržuje. Ani není pozadu. Drží si ale tempo tak akorát k tomu, aby stíhala a zároveň ať nepadne přesílením hned k začátku.
Běží za Feierem mezi ostatními. Už překonali vodu a opustili hranice. Při běhu podél břehu se čím dál více přibližovali k těm zmiňovaným troskám. Ona sama tam sice nikdy nebyla, ale dost toho o tomto blížícím se místě slyšela.

>>>trosky

Celá nadšená že svého nového postu ve smečce přišla zde ke stromu, který tvořil příjemný stín. Usadila se u mohutného kmene a zvedla hlavu vzhůru, aby pohlédla do obrovské koruny stromů. Korunou se marně snažil prodrat sluneční svit, ale neúspěšně. Ještě že tak, jinak by tu přeci nebyl tak skvělý stínek.
Po chvíli však hlavu stáhla zpět. Ne proto, že by jí snad začalo bolet za krkem, ale zaslechla čísi přítomnost. Tudíž se lehce rozhlédla, zda slyšela správně.