Príspevky užívateľa

Zdá se, že tento vlk není nijak moc ukecaný oproti ostatním. Nebo jen prostě teď neví co říct a to by ona dost dobře chápala. Každopádně teď již zná jeho jméno "těší mne" koutky se pousmála.
Každopádně pokud nechce aby zde vládlo trapné ticho, vypadá to, že je na ní započít nějakou konverzaci, ale o čem? Všimla si však té menší podobnosti vlka s jistou vlčicí se, kterou měla tu možnost se setkat.. Roo? Jo to jméno to přesně bude. Aspoň má teď na co se ptát "zda-li se mohu zeptat" nakloní hlavu na stranu a zvídavě kouká "vy máte s jistou Roo něco společného?" zeptala se mile. Tak snad to vlk nebere nijak moc osobně ať je to co je to.

"jojo. Já vím" si mu ještě dovolila odpovědět. Každopádně věděla, že má pravdu. Nač by to pak bylo, že, kdyby nedodržovala. Ne jen, že by zahazovat šanci vidět, ale také by zbytečně marnila vlkův čas. Takže tomu všemu přece musí zabránit svým poslušným posloucháním. "větší pálení? To tak úplně ne, když už pálení tak spíše ne tak moc intenzivní, prostě slabší. A další potíže asi ani nejsou" zakroutil hlavou a ještě se radši zamyslela, zda něco nevynechala a zdá se, že ne.

"vyhánět tě nijak nechci, přeci jen jsme se dlouho neviděli" usmála se. Přemýšlela teď nad tím zda se trochu neprokecla, když se zmínila o režimu, ale Feier jí jednou, ještě když byla tulák, vlastně strašil, že to není nic pro slabé. Takže snad v pořádku. Přešlápla na místě a koukala na vlka.
Začala pořádně mávat ocasem a usmívala se, když vlk řekl, že je za ní rád. Arxi prostě uměl držet dobrou náladu. "rozhodně někdy přijdu!" potvrdila mu.

Naslouchala všem slovům, který vlčice vyslovila. Občas na novou informaci pokývala hlavou, jako náznak, že rozumí. Přemýšlela nad tím vším a koukala bokem, když v tom Rok načala novou větu ohledně možnosti dostat se výše. Natočila uši směrem k ní a po chvíli i zvedla svůj pohled na ni. takže opravdu jen trénovat trénovat trénovat to nezní zas tak špatně. "hm? Dobrý nápad" zamávala ocasem "jistě jsem pro" už bylo přeci jen na čase s tréninky začít. Takže se hodí každá příležitost, která se jen naskytne.

"taky možnost" uchechtla se a je to tak nic moc jí do toho vážně není. Hlavně si teď zapamatovala ty jména vlků, se kterými se tedy asi bude častěji vídat, vybere-li si nějakou z těchto pozic. Dalo by se říct, že jí teď i lehce štve, že nebude moct spolupracovat zrovna se Stadleym, ale realita je taková jaká je. Má smůlu.
Jen se znovu uchechtla "ale ne" zakroutila hlavou. "to bychom tedy mohli" rozzářila se a zamávala ocasem. "jen se ukažte pane" zasmála se tiše.

"ne příliš" zvedla hlavu k obloze a podívala se na jakém místě je slunce. "musím ještě pro něco běžet a mám jen čtyři hodiny.. i když teď už ani ty ne" sklonila hlavu a koukla zpět na vlka.
Netušila však jak reagovat na dotaz, jenž jí byl položen jako další. Asi úplně nechtěla říkat pravdu vzhledem k tomu, že by se snad Arxi mohl urazit nad tím, jaký má názor i na jeho smečku. "lepší otázka by byla ..co tě nezaujalo na ostatních smečkách?.." uchechtla se a rozebírat to, nemá v plánu. "už jen díky mé ohnivé magii mohu říct, že tam aspoň trochu zapadám. Také se mi popravdě líbí, že je tam nějaký ten předurčený režim" řekla v krátkosti co jí zrovna napadlo jakožto dobrá odpověď a usmála se na něj.

Koukala na něj jak se snaží provést to samé co ona. A jak tak vidí, dnes má vlček opravdu dobrej den. Pak už se však konečně věnovala své rybě. Zakousla se do ní a vychutnával si tu lahodnou chuť. "přesně tak!" souhlasila s Míčkem. Taktéž měla pusu plnou rybího masa.
Netrvalo však dlouho a Artemis spolykala svá poslední sousta. Načež se rozvalila na bok na zem. Ocasem tloukla do země a zpět sledovala Mika, který už na tom byl asi stejně jako ona

A hele vlk si konečně všiml jeji přítomnosti. "taktéž zdravím" i když byl vlk jakkoliv mladší než ona, nezabránilo jí to se mu s úctou uklonit. Po chvilce se zpět narovnala. "jsem Artemis, nejnovější člen smečky" v krátkosti odpověděla s lehkým úsměvem na tváři. Nechtěla působit, že patří mezi ty omegy, které nemají sebemenší úctu k ostatním.

Feierovo překvapené zírání jí dosti pobavilo. Už si snad myslela, že se začne vyptávat na to, co tu proboha dělá, ale nezklamal. Samozřejmě se hned bez pozdravu tázal na úplně náhodné téma. "mám ho schovaný tam u Nory" uklidnila ho aby si snad nemyslel, že ho nechala někde pryč a nestará se. "a ne. U vyšších jsem ohledně toho ještě nebyla" sice to asi bylo něco s čím měla přijít rovnou, ale holt se ještě nezmínila. "každopádně, kdyby tě zajímalo. Provádím každý den vše, co jsi mi nařídil" lehce se pousmála a nedaleko od něj se usadila na břehu řeky.

Přikývla. Načež se mu rovnou i poklonila, když dal znovu najevo své postavení. Při úkloně ho celou dobu sledovala s kulišáckým úsměvem "je mi ctí, pane" zpět se zvedla. Vskutku se opravdu zamýšlela nad tím, co za další povinnost má.
Našpičkovala uši a zvědavě koukla "proč bys zrovna mě, jakožto obyčejné Omeze, vyhověl výjimkou?" naklonila hlavu na stranu, ale nijak víc se v tom nešťourala. Ještě by si to mohl rozmyslet. Proto se raději soustředila na dotaz podobný tomu, který jí tehdy položil Ray. "lMám dost loveckých zkušenost s výhodou, že k lovu nepotřebuji zrak" chvíli se odmlčela "taktéž to však dá se říct umím se štěňaty jakožto učení je nových věcí, přežití a podobně.. taktéž s těmi co něco takového potřebují" pokrčila rameny a rozhlédla se kolem.

Narozdíl od ostatních byla ona sama zatím i ráda, že se k žádnému útoku neschýlilo. Krev by mohla být prolita radši až někdy příště. Stát tady už bylo zbytečné a po Stadleyho rozkazech bylo jasné, co má dělat. Stejně jako ostatní odběhla pryč na kontrolu hranic tam, kam ještě někdo jiný neběžel.
Přeci jen si myslí, že se Dexter nevypařil na vždy. Je si vcelku jistá, že ho zde u smečky ještě potká.

Na tváři se jí objevil lehký šibalský úsměv jen co viděla, že se připojil další vlk. A pro jejich výhodu dokonce okřídlený. Každopádně když si to vzali na povel výše postavení vlci, už se do toho nijak moc nepletla. Tedy kromě vrčení a představení svých bílých ostrých zubů.
Dokonce mu Stadley dál co proto! A očividně to pomohlo. Blbé kecy si sice neodpustil, ale pro jeho štěstí se rozhodl konečně stáhnout. Ostatní sice vypadali, že čekali nějakou tu zábavu při vykonávání fyzického trestu, ale asi si budou muset počkat do příště, až někdo překročí hranici.

"kdyby jsi aspoň tak pitomně nelhal" zavrčela skrz své slova a švihla ocasem. Jen očkem koukla po vlcích, kteří jí přišli na pomoc. Popravdě čekala tak jednoho, ale tohle je ještě lepší!
Na provokativní slova vlka se ani neobtěžovala odpovídat, jen tiše mrčela.
"s tím si opravdu nemusíš dělat starosti- vyapdni" odsekla. Zbytek mluvení nechává na ostatních. Přeci jen jde na některých vidět, že se tím snad i baví. Tak proč je nepodpořit ať si s vlkem také dělají co chcou. Jen ať se ukáže, jaká tato smečka doopravdy je.

Jen co se vlk dotkl půdy území, zavrčela na něj. "tady nemáš co dělat" procedila skrz zuby. To bylo však vše co ona sama udělala- zatím nebyla nijak moc odhodlaná hned kousat nebo útočit. Ale co když ostatní ano? I když vlka zná, nechce dovolit aby byl tak blízko. Proto zvedla hlavu a dosti hlasitě zavyla o pomoc ostatních. Třeba přijde někdo, kdo si s Dexterem poradí a odstraší dost daleko od smečky. Narozdíl od ní, ze které by stejně zatím neměl žádný respekt.

"naštěstí" zasmála se. Jak tak vidí, řeč o smečkách je u konce, tudíž rovnou také přemýšlí co nadále dělat. Normálně by ho asi poslala ať si jde po svých pracovat, ať ho nadále neruší. Ale teď se jí chtělo být s ním aspoň ještě chvíli. Takže jeho otázku využila a potvrdila souhlas. "samozřejmě, že bych chtěla" usmála se na něj.
Po chvíli se však zase postavila, ještě když vlk přišel o něco blíže. Lehce se i protáhla z toho sezení. "akorát netuším co" doplnila svá předchozí slova.