Príspevky užívateľa

"tak to je náhodou dobrá výhoda nemít je tak blízko" uchechtla se společně s vlkem "ještě by tou svojí hvězdofílií nakazili Ignis"
Artemis by naopak ten ceremoniál nejraději vůbec ale vůbec neobnovovala. Teda aspoň ne, když bude řada na ní, vždyť ještě nedávno byla někým, kdo by snad neublížil ani mouše. Naštěstí se její staré já rozhodla zahodit daleko do zapomnění. S jejím dřívějším neustálým strachem ze všeho by si zde opravdu ani neškrtla. Vlastně by teď a tady vůbec nestála.
"tak to zní skvěle" zazubila se a společně s ním začala máchat oháňkou. Teď je zase o něco chytřejší a aspoň ví na co se do budoucna musí pořádně připravit.

Převrátila v oči sloup hned po jeho první nepřímé narážce, že nepozdravila. V tuto chvíli na to fakt ani nepomyslela, na prvním místě jí byla bezpečnost jejího známého.
Trochu iritovaně na něj koukala, jen co vyslovil další slova, které měly za účel snad jen provokovat. "ty víš jak to myslím- a ano vidíš dobře, přidala jsem se" Kupodivu nemluvila tak jako vždy milým způsobem. Sama netuší co jí to popadlo.
"konečně někam patřím a taktéž mám domov takže ano" odpověděla mu teď už v klidu. Co je přece na tom, že nad ní někdo je? To je snad normální, no ne?
"správně bych měla" neříkala sice asi úplnou pravdu. Bůh ví jaké mají Omegy v tomto ohledu povolení, ale zastrašování, které je na vlka zbytečné, provádět může.

Poslouchala tedy jeho slova. Další věc co jí překvapila bylo nějaké stěhování? O tom se jí taky ještě nikdo nezmínil! "ták to je skvělý.." řekla ve srandě ironicky.
Věděla, že Stadleymu něco takového jistě nikdy nedělalo problém, ale i tak jí zároveň lehce uklidňovalo to, že to říkal s klidem. "tak to doufám" zareagovala na aspoň menší povzbuzení v podobě toho, že by údajně ani neměla šanci prohrát. "joo to je mi jasný" trochu se naopak uchechtla nad jeho posledními slovy. Strach radši držela uvnitř.

Les. Ten měla v letních měsících snad nejraději. Příjemný stínek a většinou i chládek. I přes to zrovna zde byla poprvé. Při svých toulkách smečkou sem zavítala až teď. Neměla v tom kdoví jaký systém, ale teď byla tady. Se společníkem, jenž se k ní stále pomalu blíží. Asi terpve chytl její pach. Vyčkávala tudíž stále na případné vlkovo povšimnutí, které zatím nepřicházelo. Už už přemýšlela zda promluví, ale radši nechtěla rušit. Co když se milí ona a vlk se třeba zrovna snaží něco ulovit? A ona by ho jen vyrušila.

Zírala na něj. Čekala než začne vlk vysvětlovat. Popravdě teď se lehce obávala co to teda bude. Taktéž na venek nedala nic moc znát, možná tak lehce povolila její úsměv.
Rychlé si snažila vzpomenout zda o tom opravdu něco neví, ale bohužel. Nikdo se jí ještě neobtěžoval o něčem takovém říct. "popravdě ne- neřekl" to se jí celkem nelíbilo. Přeci jen je to něco co by jí snad někdo mohl říct rovnou ne? Tak proč o tom do teď nevěděla. No, nechala to být a radši dále poslouchala Stadleyho.
Když však vlk konečně vyslovil o co se jedná, opravdu se zarazila. "boj na život a na smrt?" zopakovala jeho slova a raději se honem snažila zamaskovat své vyděšení. "a- a to odvolání už proběhlo.. nebo?" se tak nejistě zeptala.
Každopádně už přece není cesty zpět. Rozhodla se být opravdovým členem ignisu, tak toho dosáhne ať to stojí co to stojí no ne? Když to smečka vyžaduje, udělá pro to prostě vše.

Zdejší řeka byla pro hnědo bílou vlčici poněkud jiná než ty ostatní. Zde se přece setkala s Raymondem, neboli jejím nynějším Alfou. A dokázala zde přesvědčit o svých schopnostech, načež byla do smečky přijata. Je to sice jen pár dní co stála tam na druhé straně a Ray byl tam, kde je teď ona. Ano je sice jen Omegou, která se bere často i jako odpad, ale i tak se s hrdostí cítí jako pravý člen smečky.
Samozřejmě neznala ještě ani celé území a kde přesně sahá, proto se vydala sem k hranicím, kde to zná a může pokračovat po cestě dále. Cestou by snad mohla potkat někoho dalšího, kdo by jí dělal společnost a třeba by jí prozradil další věci ohledně smečky.
Nad těmito myšlenkami jí přeci jen vyrušil vlčí pach, který jistě nemá svůj zdroj daleko. Popravdě si už myslela, že je to vážně nějaký další člen smečky, ale na pach bylo něco divného.. Měla pocit, že ho už zná a hlavně, z toho nejde rozpoznat nic co by vypovídalo a zdejším členství. Zvedla hlavu a koukla kolem zda uvidí povědomého cizince, který si dovolil přijít vcelku blízko hranicím.
Netrvalo dlouho a Artemis daného vlka spatřila. V tu chvíli okamžitě věděla o koho jde. Dexter? Co ten tu dělá Neměla tušení proč sedí tak blízko, ale rozhodně je to lepší, než kdyby seděl tak o metr blíže. V tu chvíli by mohl děkovat, že sem přišla zrovna Artemis a né nějaký jiný vlk. Který by si to s ním pořádně vyřídil. Naštěstí jak tak vidí měl vlk rozum a hranice nepřekročil, takže se jen zastavila v jeho zorném poli. "co tady děláš?" sykla po něm a rozhlédla se ještě do stran.

Taktéž se toulala územím. Popravdě doufala, že potká někoho dalšího, někoho koho odtud ještě nezná. A vskutku. Měla dodnes štěstí. Netrvalo dlouho a hnědá vlčice vycítila ve vzduchu něčí přítomnost. Dokonce věděla, že tohoto vlka jistě ještě nezná. Zvedla proto hlavu a hned viděla vlčí siluetu, která se k ní přibližovala. Podle tvaru těla typovala, že se nejedná o vlčici.
Každopádně to vypadalo, že vlk o ní zatím ještě neví. Nedělala proto v podstatě nic. Jen se zastavila a připravovala se až si jí všimne.

"bohužel také vím, že Ignis s ostatními smečkami moc dobré vztahy nemá" potvrdila vlkova slova lehce sklíčeně. Stále to pro ní mohlo do budoucna znamenat, že přijde o všechny své tulácké i netulácké přátele. Bylo to jedno mínus oproti všem ostatním plusům, které k ignisu měla.
"tak i tak to vypadá, že Ignis opravdu moc nevynáší informace o sobě. Vzhledem k tomu, že většina o nich nic moc neví. Oproti ostatním" Na jeho zbylé slova jen trochu zamýšleně pokývala hlavou.

Artemis celou dobu sledovala Mika jak se mu při lovu daří. A kupodivu opravdu skvěle! Netrvalo dlouho a vlček svíral v tlamě pořádnou rybu, která sebou dosti mrskala. "No vidíš jak ti to jde!" s úsměvem prohlásila na Mika, který měl očividně opravdu také radost z nečekaného úspěchu.
Počkala až se vlk dostal zpět k ní na břeh. Následně popadla svojí rybu a oddělila jí ocasní ploutev od těla. Přebytečnou část ryby vyplivla někam do pryč. "A nyní máme skvělou svačinku" zazubila se na něj.

Vzhledem k jejímu názoru na ostatní smečky pro ní byl Ignis nejlepší volba i přes to vše co jí zde čeká. Její slušnost i dobré vztahy si chce udržovat i když ostatní takoví asi moc nejsou.
Na její představení jen pokývala hlavou. Vlčice se jí zeptala na něco, nad čím se musela na chvíli zamyslet. Samozřejmě měla spoustu otázek na smečku, ale když má tu možnost zjistit odpovědi. Vše jí vypadne nebo usoudí, že je to pitomost. Po chvíli jí však přeci jen něco napadlo. Nechtěla totiž Roo říct ne a vypadat, že je jí smečka jedno. "co přesně Omegy musí dělat a naopak nesmí? Popřípadě jak to zde vlastně chodí s dostáváním se výš a výš?" zvědavě koukla.

S celkem dost velkou radostí na něj koukala a mávala ohonem. Jejich přátelství přeci nemůže zničit něco takového, takže se zároveň celkem uklidnila v tomhle ohledu.
"děkuji" usmála se. "jo zatím je to vážně lepší" na první otázku úmyslně nic neodpověděla. "Mal? O té jsem zatím jen slyšela, ale ještě se mi nepodařilo se s ní potkat" pokývala hlavou. Popravdě ještě se nestihla moc seznámit s ostatními vlky, je tam opravdu krátce. Ani k jejímu prvnímu povinnému tréninku ještě nedošlo. To chce ale změnit hned co se odtud vrátí zpět.

Pomalu si kráčela k vodě s úmyslem, se napít. Jenže zahlédla někoho, koho náhodou dobře zná. Feiera. Jak tak vidí přišel zde za stejným účelem jako ona, tudíž využila chvíle kdy o ní ještě neví a také se ještě napila. Počítá s tím, že následně přijdou zajímavé otázky.
Zvedla hlavu od vody a rozešla se tedy ještě blíže. Jen co se vlk na ní podíval, pořádně se na něj zazubila. Vzpomínala si totiž jak jí říkal, že to zde není pro slabé vlky a hele! Ona přece zvládla první krok, neboli se sem dostat. Sice to asi není nic velkého, ale srandu si dělat může no ne?

"tak dobře, připravím" uchechtla se nad jeho poznámkou na její postavení. Nijak si to nebrala, ale spíše jí lehounce zmizel úsměv, když pomyslela na to, co všechno asi bude muset podstoupit. No nic s tím teď už nenadělá a přece počítala s tím, že to nebude procházka růžovým sadem, no ne? "ano o trénincích samozřejmě vím. Ale popravdě o žádném ceremoniálu jsem ještě neslyšela.. o co jde?" Koukla znovu na vlka, zvídavě. Jen co na něj koukla musela se hned mile usmát. Opravdu jí těšilo, že vlk jako je Stadley celkem také projevuje radost v její přítomnosti.

Úplně se rozzářila radostí, když Stadley přiběhl a ona věděla, že je to opravdu on. Na vlky reaguje při jejich druhém potkání normálně, teda až na Arxiho. Ten je její kamarád již od jejího příchodu do Norestu. Tak i tak co je teď u Stadleyho jiné?
Vrtěla ocasem ze strany na stranu mezitím co přišla ještě blíž a usadila se také. "Ahoj šmoulo" zazubila se. Oplatila mu ze srandy tu narážku na vzhled. Z jejího pohledu na jeho modrou barvu. "hm?" trochu se lekla, když se tak zarazil. Po chvíli však věděla o co šlo. Chápe, že to může být šok, že zrovna ona je v takové smečce. Sama by to do sebe dříve neřekla. "už to tak bude- Alfa mě opravdu přijal" jen tak radši dodala zmínku o alfovi aby ho popřípadě odradila od myšlenek, že si sem prostě nakráčela jen tak.
"já bych to od sebe taky nečekala, ale úplně přesně vystihuješ i můj názor na ostatní smečky" trochu se zasmála nad svými slovy. "věřit se mi v nikoho opravdu nechce a taky nechci změknout ještě víc než jsem" šibalsky se usmála po jeho mrknutí. Prostě s ním naprosto souhlasila, lépe by ostatní smečky nepopsala.

V poklidu si právě kráčela lesem. Prozkoumávala zdejší území smečky, ve které je nyní nováček, tudíž vlk s postavením Omegy. Chtěla to zde pořádně poznat se vším všudy, takže jak krajinu, tak i ostatní vlky a hlavně povinnosti.
Každopádně ona také poznala něčí přítomnost. Zastavila se a rozhlédla. A opravdu- někdo tam stál.. Tu oranžovou ofinou nemohla nepoznat to je přece Stadley! Už je to nějaká ta chvíle co se neviděli. Zamávala ocasem a trochu se přiblížila.