Príspevky užívateľa

"Joo to máš pravdu. Tak aspoň můžeme být rádi, že magii nezískali" radši se ani nesnažila, představovat si to nějak do hloubky. Stejně má zde společnost a nebude zdržovat svým nesmyslným uvažováním.
Přišla zase trochu blíže, když se Stadley naopak oddálil. "plánuju" Každopádně pochopila, že jí vlk nabízí, ať jde s ním. Popravdě se lehce obávala toho, co může vevnitř čekat, ale bude tam se Stadleym, tak čeho se bát že? Doběhla ho a pokračovala v povídání. "zatím si jen zjišťuji vše možné o zdejších smečkách a poté uvidím, kam se nakonec přidám" trochu se uchechtla a šla po jeho boku dále..

Koukala na něj ještě s větším zájmem, když vlk potvrdil, že zná lidí osobně. Už už se chtěla vlka na ně zeptat, ale začal sám. Poslouchala jeho slova a lehce nad nimi přemýšlela. "a teď si představit, co by se dělo, kdyby opravdu měli i magii" už jen ta představa se jí nelíbila. "možná se mezi kýmkoliv najde výjimka a tito vlci mohli mít to štěstí narazit právě na ni" Řekla takovou svou menší teorii..
"ke smečce?" zopakovala pro sebe. "bohužel nepatřím nikam. Teda- zatím"

Na břehu se ještě pořádně oklepala od vody, která jí zůstala na srsti. Až poté přišla až k Arximu. "Ahoj Arxii!" s nadšením, že svého kamaráda zase vidí mu opětovala pozdrav. Mávala ocasem a zaculila se po jeho oblíznutí.
Když byl Arxi tak blízko, pach měl sice stejný jak jindy, ale teď to vidí asi z jiného pohledu. On je přece z Nihilu.. co to pro ně teď znamená? Bude snad vadit, že se má kamaráda v jiné smečce? no snad ne..
Ona však nebyla jediná, kdo teď řešil pach. Arxi si také všiml že z ní zavání Ignis. Popravdě se celkem bála říct pravdu, ale lhát? To nemá v povaze. Zatím. "byla" přikývla hlavou. "jsem jejich nejnovější člen" ona sama z toho byla fakt ráda, ale teď měla lehce starost o jejich přátelství.

Artemis už jen s té chvíle co je zde se Stadleym poznala, že to není vlk, který by se jen tak smál. Tudíž když se jí opravdu podařilo všimnout, jak se pousmál, dost jí to potěšilo. Pokaždé se snaží s vlky vycházet dobře a jak vidí, daří se jí to. Mile se usmívala a naspickovala se zájmem uši, když Stadley promluvil.
Přikývla po jeho slovech se souhlasem. "jen jsem o nich slyšela. Nikdy jsem však neměla možnost se s nimi potkat osobně. Za což jsem zároveň ráda vzhledem k tomu co za hrůzy údajně provádí.
Znovu zvedla hlavu směrem k ruinám. "ty ses s nimi někdy potkal?" zeptala se. Pohled věnovala zpět jemu a naklonila lehce hlavu na stranu.

Samozřejmě si lehce všimla toho, že se vlčice dosti překvapila po její úkloně a dokonce v dobrém slova smyslu. Utvrdilo jí to v tom, že úklony zde asi budou dobrá volba kdyzzbude potkávat vyšší postavení. Ale to by měla být snad samozřejmost ne? Ostatní to snad nedělají? No to je asi jedno.
Na otázku odpověděla téměř hned "už dlouho jsem chtěla někam patřit a nebýt nadále bezcenným tulákem. Zjistila jsem si různé informace o smečkách zde v Norestu, načež byl Ignis vcelku jasná volba. Chci se někam dostat a stát se snad někým novým, změnit se- v čem by snad zdejší režim mohl dosti pomoct. Než jak někde jinde" odpověděla upřímně a tentokrát ani moc nezaváhala.
Na další dotaz s vlčicí souhlasila. "ano samozřejmě" Usmála se "mimochodem, mé jméno je Artemis" samozřejmě se ještě představila.

Po té co byla přijata se rozhodla si to zde trochu obhlédnout za účelem nejen poznat území, ale také ostatní členy. A vskutku, právě teď byla opravdu zde v noře. Poznávala zdejší pachy, když občas lehce zavětřila. Nemohla si však nevšimnout, že někdo zde opravdu přichází.
Zvedla hlavu a podívala se s lehce nejistým úsměvem na příchozí vlčici. Nijak více však neváhala a pozdrav ze slušnosti opětovala."také vás zdravím" dá se říct, že provedla něco jako úklonu? Nechtěla působit bůh ví jak, tak radši pro jistotu.

I když se sotva stala členkou smečky, využila povolené čtyři hodiny mimo hranice. V ignisu je přeci i Feier tudíž se nadále nemusí scházet kvůli léčení tam v lese u říčky. Což znamená, že si chce vzít svůj košík s léky k sobě, než ho nechávat v úkrytu na místě, kde nebude mít další důvod chodit.
Každopádně nějaký ten čas má, takže se rozhodla vzít to tudy. Horko dost působilo a ta osvěžující voda jí přímo volala. Hned co přišla, rovnou hupsla do vody. Šla hlouběji a hlozaz se konečně odlepila ode dna. Chvíli si plavala, když v tom zjistila, že zde vážně není sama! Nějaký další vlk měl asi stejný nápad jako ona, ale kdo to je?
Sledovala vlka jak pomalu vystoupal na břeh. V tu chvíli měla jasno. To je přece Arxi! Okamžitě se vydala zpět ke břehu.

Popravdě sama by byla radši, kdyby to mohla dělat tím lehčím způsobem. Bohužel její zrak jí nedovoluje cokoliv pod hladinou vidět. Náhodná ryba by mohla plavat jakkoli, ale ona by ji chytit nedokázala. Proto právě teď používá tu možnost, při které se objeví mnoho ryb najednou, omámené jídlem tak, že neřeší přítomnost cizince že souše.
Když teda měla parádní místo, popadla balíček žížal a položila ho do mělké vody tak, aby nikam neuplaval. Postavila se do vody proti proudu. Nyní je na čase už jen čekat než.. "už sem plavou! Ty si nedávají na čas" řekla tiše když si v mělké vodě všimla tmavých stínu vypadajících přesně tak, jako když lovila tam u moře. Na nic nečekala, rychle a na slepo chňapla do vody po rybě.. Zvedla hlavu a hele! Povedlo se jí to! Drží v tlamě rybu, která jí ocasem švihá do obličeje. Jak jinak.
Pomalu tedy vylezla zpět na břeh a s danou rybou pořádně švihla o zem aby ji opravdu usmrtila. Pak se již jen koukla na Mika "chceš si to zkusit?" zeptala se s úsměvem, který jí stále nemizel že tváře, ještě když se jí úspěšně povedl lov.

Ještě s větší radostí začala mávat ohonem, kvůli kterému se vrtěla snad celým tělem, když jí vlk potvrdil její členství. Konečně někam patří! Přes tu všechnu radost, která se v ní hromadila, se však raději uklidnila.
Na vlkovo představení jen mile přikývla, taktéž na jeho slova další "budu se snažit" pronesla mezitím co pomalu a hlavně poprvé překročila hranice.

Když oba společně našli dostatečné množství, utrhla větší list, který položila na zem. Postupně všechny žížaly a červy naskládala na list a zabalila. "tak to by bylo" řekla s úsměvem. "teď už jen najít nejlepší místečko v řece" Přišla blíže k vodě a rozhlédla se "Támhle" poukázala čumákem na ideální místo blízko břehu a taky né moc hluboké. "nastražíme tam ten balíček a postavíme se do vody proti proudu. Pak už jen budeme čekat, kdy se ryby budou pohybovat až moc blízko, při jejich výpravě za návnadou" vysvětlila Mikovi. Doufala, že ten postup říká správně tak, jak jí to učila Sari.

Ještě dříve než Mike potvrdil, že má zájem o lov ryb si v hlavě rekapitulovala to vše, co jí naučila Sari. Trochu se pousmála nad vzpomínkou na ni, ale hned se vrátila do reality. Nebude se přece utápět ve vzpomínkách, když zde má jinou společnost.
Když vlk opravdu souhlasil, nadšeně se postavila a mávala ocasem. "zkusíme to lehčím způsobem" krátce se rozhlédla po zemi "nalákáme ryby na návnadu takžee.. teď se hodí najít nějaké žížaly" lehce začla rozhrabávat zem s cílem nalezení žížal a pokukovala na Mika zda se přidal také.

Pobaveně koukala na Mika, když se snažil drápkem vydolovat ty otravné zbytky mezi zuby. Vítězoslavně pak zamávala ocasem po té, co se vlkovi podařilo dostat vše ven.
"jídlo k doporučení?"zopakovala si pro sebe jeho otázku a zamyslela se. "hm.. sice je moc často nelovím, je to pro mě náročné, ale když už na to příjde, ryby jsou fakt pochoutka!" zazubila se a koukla na řeku. "můžeme zkusit nějaké nachytat, pokud bys chtěl" Cukla ušima a pohled věnovala zpátky jemu.

Ani nezaváhala a měla jasnou odpověď "ano- ano jsem" hrdě pronesla i přes to, že netuší co přesně jejich pravidla obnáší. Ale věří si, že ať to je cokoliv, zvládne to. Jeho další slova chápala. Samozřejmě nečeká, že by vlk věřil jen tak někomu cizímu jako je ona. Svou pravdu je však odhodlaná potvrdit jakožto Omega. "Udělám vše co bude v mých silách abych porozuměla pravidlům a dokázala loajalitu" Mávla ohonem.
Poté už se však musela jen lehce zasmát, když si uvědomila, že se zde baví o přijetí do smečky a ani se nepředstavila. "Jmenuji se Artemis" mile se usmála s pohledem na vlka, který jak to tak vypadá, bude jejím budoucím alfou.

Chtěla být celkem obezřetnější vzhledem k tomu, že vlk jí z prvu nepřipadal moc přívětivý. Při ladném přešlápnutí na bok si vlka prohlédla také. Nezaujala jí jen jeho skvělá postava a očividně hustá, i když momentálně mokrá srst, ale hlavně vlkova výška. Neměla ještě snad tu čest potkat se s někým tak vysokým, tudíž jí to přišlo dosti.. zajímavé?
Nyní však mohla poznat i jeho hlas. Na jeho opětovný pozdrav, který již nezněl nijak moc agresivně se jen mile pousmála. Nemá cenu se zbytečně strachovat, když její společník jak to tak vypadá, nemá nijak zvlášť zlé plány. Snad. Zahnala své úvahy, když vlk pronesl další slova a nyní dokonce dvě! "to doufám" uchechtla se. Opravdu by nechtěla aby zde snad k nějakému kousání došlo. Bylo jí jasné, že že kdyby se ti dva snad chtěli porvat má jasné, že nad tímto vlkem nemá absolutní šanci. Naštěstí jí jeho dobrá nálada uklidnila od možných scénářů, které si představovala v hlavě.

Ještě přikývla hlavou a následně trochu popřemýšlela nad jeho další otázkou ohledně smečky. "popravdě mám" odmlčela se na chvíli. "igniskou"dodala jedním slovem. Ani skoro neví proč jí to táhne právě tam, ale je tomu tak.
Znovu pokývala hlavou, když se zmínil o Nihilu a jeho území. Věděla vlastně o všech smečkách, kde se nachází a také už něco o nich zjistila. Ale to nevadí! "případně.. to vůbec nevadí" usmála se "ráda si poslechnu cokoliv, i když už to znám" nechtěla ať se vlk cítí nějak blbě. A taky by mu nechtěla skákat do řeči.