Príspevky užívateľa

I když byla zde poněkud ostražitá. Celkem selhala, protože si ani nevšimla právě procházejího vlka, jenž se pohyboval poměrně blízko. Všimla si ho až díky jeho pozdravu, který rozhodně vyvracel snad nějaké zlé úmysly. Tudíž se rozhodla držet se slušnosti a pozdrav opětovat. "zdravím" mile se usmála a zamávala ohonem.
Cizí společnost jí nijak nevadí, když se projevuje mile. A tento vlk tak rozhodně působil. Každopádně si nemohla nevšimnout že je cizinec nějak.. odlišný. Jeho postava jí nijak moc neseděla ke vzhledu prostého vlka jako je třeba ona. Odtrhla se však od svého posuzování vzhledu a raději načala nějakou tu konverzaci. "co vás sem přivádí?" Pohlédla daleko na moře, ale po chvíli sjela pohledem zpět na vlka.

Hned po jeho dotazu se upřímně usmála "líbí se mi zde více, než kdekoliv jinde" Vskutu, Norest je pro ní skvělým místem. Z jejího pohledu jsou zde opravdu milí vlci, teda až na pár výjimek. Jo, je možné že má štěstí nepotkávat moc nepříjemných vlků, ale tomu nevěří ani ona sama. Rozhodně je neskutečně ráda, že zde do Norestu přišla. "Popravdě bych se ale už ráda přidala do nějaké zdejší smečky a usídlila bych se.. jestli chápete" trochu se uchechtla "Prvé byl můj plán se pořád jen svobodně toulat, ale jaksi mě to přešlo a už mě to ani tak nebaví" Krátce vysvětlila se stálým úsměvem na tváři. Rozhodně by uvítala jakékoliv info o zdejších smečkách, aby měla větší přehled.

Ona sama byla učená k lovu od malá, a to ještě speciálnější než normálně. Kvůli šedému zákalu v očích umí lovit téměř na slepo, díky dobře vytrénované mu čichu. Takže s lovem nikdy problém z její strany neměla.
Usmála se po jeho slovech a ládovala se těmi pár brouky. Když se Mike zazubil nemohla si nevšimnout těch menších detailů, i když pro ní špatně rozpoznatelných. Mezi jeho bílými zuby se zasekalo cosi tmavého a vzhledem k tomu co teď oba jedli, ji došlo, že to budou pozůstatky brouků. Ale počkat. Když to má Mike, tak i ona! Olízla si zuby a co to šlo dostala všechen ten bordel pryč. A až pak Mikovi opětovala další zazubení se.

"no joo, uznávám, že jsi říkal pravdu" zazubila se. Už jen ten nechutný pohled na brouky s ještě nechutnější prvotní představou jí předtím odrazoval. I když věřila vlkovi prostě se neodvážila to zkusit dříve zkusit, což byla chyba, jak tak teď zjistila. Vždyť brouci jsou snad všude! Takže až nebude mít štěstí v lovu, nemá nyní problém zahnat hlad jinak.
"přídavek? Tak klidně" zasmála se a nenápadně koukala na vlka s tím, že ji bylo jasné, že se vnitřně opravdu směje. Hrábla pak do místa, kde všichni ti další brouci byli a nechala většinu vlézt jí na nohu. "tak dobrou chuť nooo" znovu neodolala zasmání a postupně skřupala všechny ty brouky, kteří se chytili na její past smrti.

Usmívala se na něj, hlavně teď když viděla jak je nadšený po její odpovědi. Udělat někomu radost je přeci skvělý pocit. Takže v tom musí i pokračovat! ty brouky prostě sežeru! Ať chci nebo ne dá se říct že se povzbudila? Noo jíst brouky jako takové pro ní chtělo nějaké to odhodlání, a to zde bylo, díky vlkovi
Tlapkou si daného brouka převzala a chvíli na něj koukala. vážně to mám jíst? zamyslela se, ale hned na to schramstla brouka, aby ona sama neměla možnost si to rozmyslet. Její lehce znechucený obličej se změnil v poměrně překvapený, když zjistila, že to opravdu až tak špatné není. "musím uznat že jsem to čekala horší" zašklebila se a koutkem usmála.

Artemis si stále ležela a odpočívala na sluníčku, i přes to, že její společnice je zase na nohou. Což už značilo fakt, že se jejich společné dovádění chýlí ke konci. No nebyla z toho moc nadšená, ale všechno někdy skončí. "to chápu" usmála se "a říkáš že na sever? Tak to se tam pak půjdu nenápadně promenádovat abych tě zase potkala" zazubila se a několikrát zabušila ocasem do země, při jehož máváním. "Ráda jsem tě poznala a prožila s tebou dokonalej den" řekla mile. No jo, to loučení na dobu neurčitou je vždycky bolest.

Upřela svůj pohled na košík, o kterém Feier začal povídat. Samozřejmě zase nijak nevstupovala do jeho přednášky. "Jasně, na území fakt nepolezu. K čemu by pak léčba byla kdyby jste mě rovnou zbavili života no ne?" uchechtla se, ale hned radši navrátila vážnější obličej aby si vlk byl stále jistý že to bere vážně.
Trochu pomohla vlkovi to zde uklidit, pak už jen stála když se vlk vydal k odchodu. "zas a znova děkuji. A vidíme se příště!" Kývla hlavou a následně už jen zvedla do tlamy košík s lékem a pomalým krokem se vydala pryč

Usmála se hend po vlkovi, ještě když začal působit celkem mileji než na začátku. Z jejího pohledu. "Tak to mi je ctí zde s vámi být, jakožto menší změna v obvyklosti" lehce se zasmála také. Ale ten fakt, že vlka snad musí něco tížit, když je to jeho "trucovna" se jí tedy moc nezamlouval. No nebude radši zatím rozebírat cizí soukromí.
Koukla společně s ním na budovu, při čemž si hlavě doplňovala detaily, které ona nevidí. Koukla zpět na vlka až při jeho představení. "těší mě, já jsem Artemis" přikývla s lehkým úsměvem

Ona sama měla tu možnost přežít ze všech těch možností snad fakt jen nějaký požár či jakýkoliv interakt s ohněm. V tomhle jí její magie pomůže, ale s ostatním ne, mno. Ale raději zpět k broukům. Nejsou sice úplně něco delikátního, podle ní. Ale! Rozhodně lepší než tady přemýšlet nad situacemi, které se nedají přežít. Nejistě se po jeho otázce zatvářila a zapřemýšlela co říct "popravdě.. ještě jsem se k tomu sama neodvážila" Vlastně ani neměla důvod zkoušet žrát brouky jen tak, ale teď tu má vlastně snad i broukoveho odborníka, no ne? To by byla snad i nová příležitost, zkusit něco nového a na doporučení i dobrého. Lehce se uchechtla nad svými úvahami.

Znovu si jen poslechla jeho další poučení k léčbě, při čemž jak jinak, kývala souhlasně hlavou. "rozumím" řekla když dopověděl. Vlk začal nyní chystat něco dalšího, při čemž ho jen pozorovala. Čekala na jeho další příkaz, který přišel v celku brzo. Ah, je to tady. Na ostro. Ted to fakt nesmí pokazit, čehož se bála snad víc než samotného štípání které jí čeká. Tak i tak jí to nezastraší a léčbu podstoupí, i když pro to bude muset provést cokoliv.
No, jde se na věc. Provedla v podstatě to samé jako předtím. Popravdě i přes vlkovo varování sebou zprvu ucukla, ne však nijak drasticky, aby to něco zkazilo. Snažila se teď ještě víc, zajistit ať se to dostane opravdu všude.
Stejný proces provedla i druhým okem. Dokonce i dále postupovala jak vlk říkal. Držela oči zavřené po dobu zhruba té zmíněné minuty. Když už měla po všem, konečně otevřela zase oči a pohlédla směrem Feier.

"ale i taak!" zasmála se při koukání, jak ji Sari zase plná radosti obíhá. Znovu chytila svoje dvě ryby a přisunula si je k sobě. "tobě taky dobrou chuť. A užiju!" Nenápadně koukla na toho profíka, jak odstraňuje ocasní ploutev. Takže hezky okopírovala a udělala to samé. S chutí se pustila do lahodného úlovku. Nyní zde nešlo slyšet nic jiného, než podežrelé ticho na to, že zde je Sari. To ale samozřejmě nemělo šanci vydržet dlouho. Jen co se vlčka napila už měla Artemis zase na co odpovídat. "jop přesně tak" řekla s posledními sousty v tlamě a následně sebou jen flákla na zem do lehu.

Do teď opravdu netušila, že mluví přímo s Alfou. Když však řekl, že bude muset přesvědčit právě jeho, spojila si i jeho předchozí přístup a došlo jí, o koho se pravděpodobně jedná. Ten možný fakt jí celkem zarazil, ale snažila se nic neprojevit. Přeci jen by asi dle ní, nezapůsobila moc dobře náhlá změna chování jen kvůli doměnce o vlkově postavení. Proto si radši bude nadále držet stejný přístup jako doposud.
Ale radši k věci. Nebude se přeci zdržovat svými úvahami, když má momentálně tak velkou šanci se přidat ke smečce. Jen to nepokazit.
Než však začala mluvit, se zájmem si vyslechla vlkův krátší popis smečky. Poté se ale musela zamyslet co může ze sebe nabídnout tak, ať je to smečce opravdu přínosem. "Tak loajalitu mohu opravdu zaručit. Smečka by byla pro mne to nejdůležitější a zároveň se dokážu postavit na vlastní nohy když je třeba" pronesla a rychle hledala další slova "Mohu říci, že jsem poměrně dobrý lovec s mnoha zkušenostmi. Například s obranou nejen díky mé ohně týkající se magii, nebo naopak s kladnou interakcí s vlčaty a jedinci, kteří to potřebují" ve chvíli kdy se zmínila o její magii, neudržela se a její srstí viditelně projely plamínky modrofialového ohně a oči jí lehce zazářily. To vše se po chvilce vrátilo do normálu jakoby nic.
Oddechla si, když měla tuto kratší promluvu o sobě za sebou. Byla připravená na další otázky a popravdě si moc nevěřila, že by její slova aspoň nějak zapůsobila, ale kdo ví.

Rozhodně byla odhodlána dát do léčby všechno a hlavně nic neflákat. Protože vážně ta šance, že by mohla lépe vidět, hlavně více barev. Je pro ní opravdu úžasná. Poslechla si vlkův návod jak na to a podívala se na již připravenou lasturu, která jen čekala na to, až jí použije. Trochu se bála, že to takhle na poprvé zmrví a ještě prokáže před vlkem svou neschopnost.
Každopádně snažila se to provést tak, jak jí vlk řekl. Vymáchala si v tom oko a radši se nebudeme zmiňovat, že to skoro vylila. Ale dobrý, nestalo se, nevadí. Zamrkala a neúspěšně se fakt pokoušela ať se to dostane všude. notaak dělej vykašlala se prozatím na tohle oko a jde to vyzkoušet na druhé. Provedla to samé a teď i celkem lépe. Není to teda úplně nejvíce nejlepší, ale joo to půjde. Ještě párkrát zamrkala, protože mít najednou v očích něco cizího, není nejvíc příjemné, ale taky to není nijak strašné. Koukla pak krátce na vlka

Jen co se dostala na břeh a usmrtila ryby, se nemohla nepodívat po Sari, jak se daří jí. A dokonce byla taky úspěšná! Už podruhé. "jooo!" S radostí poskočila a s rozzařeným úsměvem na vlčku koukala.
Trochu však ustoupila, když vlčka přišla s rybou k hromadě a viděla že se vlčka chystá s rybou zase plesknout o zem. Nechtěla být přece sejmuta ještě rybou. "ale nebylo to plánovaný! Prostě náhoda" zasmála se."ty jsi ale provedla ještě lepší práci" zazubila se samozřejmě. "a oběd je to teda parádní!" nadšeně ňafla. Mává zběsile ocasem stejně tak, jako její společnice.

Stála ve stejném postoji jako doposud a neřekla vůbec nic do ticha, které tu na chvíli zavládlo. "vím že je to zde neutrální" odvětila. Na vlkům varovný čin zareagovala jen stáhnutím uší a ne moc nadšeným výrazem. Radši to už ale nehodlá dále rozebírat aby náhodou nestála vlka zbytečným rýpáním. Tudíž se raději zaměřila na jeho dotaz. "jen mě přemohla moje zvědavost a chtěla jsem zjistit co se skrývá za křovím, kterým vedou jakési pachy, i když staré" Nesnaží se nijak lhát, ani nemá tu potřebu, takže rozhodně nevypadala, že by snad něco zakrývala.