Príspevky užívateľa

"Joo, tak to chápu" Seděla si v klidu dále i přes to že se vlk zvedl a šel si dále. Jen otočila hlavu, tak aby viděla n akeho odcházející siluetu. Jak tak vidí, její předchozí doměnka o tom, že se vlk zdrží nebyla tak úplně správná. A pokud chce vlk trénovat, nemá potřebu ho zbytečně rušit. Ještě když on bude pravděpodobně létat a ona by se ani od země neodtrhla.
Bude-li však mít vlk zájem, nemá problém v tom, jít s ním. Ještě když se jí v hlavě tvoří otázky, na které by se ho ráda zeptala.

"zasloužíš si ji" tiše dodala. Ale zpět k radovánkám ohledně lovu. Sledovala vlčici a celý její usmrcovácí rituál. Nemohla se nezasmát když ryba pleskla Sari ocasem, ale dělala schválně jakože nic, jakože se vuuubec nezasmála. "skvěěle" Mávla ocasem. "Ty jo, já budu díky tobě taky úplný znalec co se vodního života týče" zasmála se.
Po vlččině poslední otázce neřekla nic. Jen rovnou začala hrabat v zemi tam, kde uznala za nejlepší, což se jí vyplatilo. Úspěšně vyhrabala tak že čtyři žížaly, které hodila Sari k nohám. "S chuti do toho" Prohlásila až teď jako odpověď a ještě nenápadně odplivla hlínu, která jí zůstala v tlamě.

"ach ták" dodala už jen na jeho slova. "Tady v Norestu jsem.." Na chvíli se odmlčela se zamyšlením. "Ani ne moc dlouho, ale taky ne chvilku. Nějaká doba už to bude" Odpověděla celkem neutrálně, protože sama už vlastně zapomněla jak dlouho zde je.
A skutečně jí za tu dobu dost omrzelo být tulákem, chtěla někam patřit a už si dokonce jednu ze zdejších čtyř smeček vyhlédla. Není si však plně jistá zda tam vůbec jít, zda vůbec někde jít. Co když by ji nikde ani nepřijali? To se však uvidí..

"tak to chápu" odpověděla na jeho objasnění situace. "a proč máš namířeno zrovna tam? Pokud se teda můžu zeptat" Koukla krátce na něj. A zrovna ve chvíli, kdy byly jeho packy v plamenech. To ona udělat nemůže, teda aspoň si to myslí. Když už měla důvod, v plamenech byla celá no. Musí však uznat, že to je dobrý nápad, i když se ona snažila právě o opak, a to právě o to aby na ní bahno nestihlo zaschnout. Dokončila přeci jen svůj proces očištění a usedla v trávě stejně tak, jako vlk.

"jop hodí se to no" dodala už jen k tématu o magii.. "Nemyslím.. já to vím!" Prohlásila, hlavně ne nijak nahlas. Přiblížila se opatrně k hladině tím, že se přikrčila do poklony. Lokty se opírala o zem a hlavu lepila k zemi tak, aby ve vodě aspoň něco zahlédla. A i když to není nijak nejvíc zřetelné, něco přeci jen zahlédla, tam kde Sari myslela. "Joo něco vidím" radostně zamávala ocasem. Po Sariině vysvětlení se však zpět narovnala aby jí viděla pěkně v akci. "koukám" jen tak o krůček couvla od břehu a nespouštěli oči z vlčice, která úspěšně chytla rybu! "jooo má jí!" Předníma párkrát nadšeně povyskočila

"Také vás ráda poznávám" stihla odpovědět ještě dřív než se zmínil o vlčici s podobným jménem. Načež však se zájmem spozornila "někdo má podobné jméno jo? Hustý.. A jestli patřím mezi Přízračné? Nene vůbec.. zatím jsem jen prostý tulák" Ona ze svého společníka smečku cítila a jistě by se na to sama zeptala, kdyby jí Kethir nepředběhl. Teď měla v podstatě jasno mezi koho patří, když se tak ptal.
"V tom je také pravda" Souhlasila s upřímným úsměvem. Nyní si ale už vykračovala hezky po vlkově boku, bez žádného otálení

"Horko" zazubila se. "to mě jako jediné dostane klidně i právě do bahna" Odpověděla mu mezitím co se vlk posadil opodál.
Sklidnila svůj ohon, načež jím začla jen v klidu pohupovat. Když si vlk sedl, usoudila že se asi i zdrží. Což znamenalo, že zpět do bahna nepůjde. Začala si tedy důkladně čistit své packy v trávě. Jenom nechtěla, aby jí zaschlo bahno mezi prsty. To už má vyzkoušené, že je to vcelku nepříjemné, takže předejít tomu, je hlavní. Přes to vše nenechala ticho vládnout. "naopak co zde děláš ty?"

"hustý" řekla hned na jeho odpověď po té, co se vrátila se dřevem "jaké to v ignisu je?" zvidavě se snad i bez přemýšlení ptala. Samozřejmě nezapomínala stále hlídat oheň. Ale někdy, když oheň vypadal že bude trochu déle stabilní tak, jak má, sledovala vlkovi práci. Vlastně odkoukavála skoro každý jeho pohyb, při zpracovávání bylin. "kde jsi vůbec přišel ke všem těm znalostem? Zeptala se, když si najednou něco uvědomila. Ani neznají své jména navzájem! "Jak se vůbec jmenuješ?" usmála se a naklonila tazave hlavu. "já jsem Artemis" stihla se ještě představit.

Že by vodu přímo milovala to úplně ne, ale je pravda že v tomto počasí nad tím nepřemýšlí. Na prvním místě je pro ní ochlazení a to, moc na souši nenajde. "Mé jméno je Artemis" Představila se hned po vlkovi "bez žádných dalších jmen" zazubila se s úsměvem.
Jí vlastně celkem vrtalo hlavou, kde ostatní vlci berou tak dlouhé jména? To se snad jejich rodiče nemohli rozhodnout tak jim dali všechny? Noo tak to asi nebude, ale ano, ve společnosti dává své myšlenky stranou. Ještě aby ne, už by malém zapomněla se vůbec rozejít. Rychlé dohnala Kethira, který už byl kus před ní. A vydala se s ním směr řeka.

Nemohla přeslechnout jakési šplouchání řídkého bahna v dálce. Napnula uši a zvedla hlavu právě k danému místu, odkud zvuky pochází. Zda se že zde není sama, ale bohužel vlk je ještě celkem daleko na to aby plně rozpoznala aspoň postavu. Proto vykráčela více do sucha, kde jí nebude tak moc zpomalovat bahnitý nános. Přidala do kroku kupředu, načež zavětřila aby zkusila rozpoznat aspoň vlkův pach. A bingo! To je přeci Dexter! Čich jí zatím ještě nijak neklame, takže se k němu rovnou s radostí rozběhla. "ahoj Dexiii!" prohlásila s úsměvem a zběsile mávajícím ohonem, mezitím co u něj prudce zabrdila.

Jen souhlasně přikývla nad jeho slovy ohledně místa jejich prvního setkání. Už neměla důvod to více rozvádět, když mají oba vlci jasno. Každopádně jí taky vcelku potěšilo že si na ni Mike pamatuje.
Zamávala ocasem když kladně odpověděl na její otázku. Ještě že tak, nerada by slyšela, že nějakému vlkovi není zrovna nejlíp."Já? Taky se to dá, ale za mě, už by mohly skončit ty hrozný vedra. Třeba kdyby už dorazil podzim a jeho období, kdy není ani horko a ani zima, by bylo nejlepší" Jen se otřásla a zahnala fakt, že si na to bude muset ještě nějakou tu dobu počkat no.

Rozhodně jí nová společnost nikterak nevadil. Právě naopak, ještě když vlk působí vcelku mile. "Ano" Odpověděla na jeho dotaz se souhlasným pokýváním hlavou. "Joo, voda je v těchto horkých dnech opravdu nejlepší zachránce" lehce se zasmála nad svými slovy.
Každopádně s jeho návrhem nemohla dělat nic jiného, než souhlasit. "samozřejmě, ráda půjdu" zamávala ohonem. Teď už jen čekala až se vlk rozejde přesně tam, kam měl předtím namířeno, aby mohla jít za ním.

Prodírala se nízkým porostem kolem močálů. Tlapkami pomalu našlapovala do navlhlé bahnité půdy. Fakt, že si zašpiní své bílé packy ji nijak netrápí. Chladivý efekt bahna, jí je přednostnější než-li špína. Je dobré si schladit polštářky tlapek, po té co se dnes rozhodla, vykračovat si po rozpáleném písku a kamenech.
Slunce stále žhnulo na její hnědou srst, která se vlivem jeho záření leskne rezavými tóny. Tak jako vždycky.

Pomalu si vykračovala podél vody. Nebyla zde však náhodou. Hnědá vlčice moc dobře věděla že tady v horách sídlí ty dvě smečky, o kterých slyšela. Jistí Přízrační jí v podstatě vůbec nezajímali naopak právě Ignis ano. I když se to nezdá celkem jí tato smečka zaujala, a tak se vydala sem. Doufala totiž, že by mohla potkat nějakého dalšího člena Ignisské smečky. A kdyby měl náladu, třeba jí něco ohledně smečky povědět.
Došla celkem blízko k hranicím, ale dostatečný a hlavně bezpečný odstup stále drží. Stála na místě a jen se nepatrně porozhlédla zda nezahlédne jakéhokoliv vlka.

"to přesně vypovídá jeho popisu! Asi jsme opravdu natrefily obě na stejného" zasmála se.
"ále povedlo! Když se chce všechno jde" hrdě pronesla s vypnutým hrudníkem. Tento postoj k věci jí ale dlouho nevydržel, samozřejmě se přidala k vlččinému smíchu. "tak teď jsem hlavně ráda, že ze mě nikdo mít léčitele nechtěl. By se mi nechtělo tak učit. Ale chápu ten přístup"

"Jop! Mám ohnivou magii, jednoduše můžu pro třeba svoji obranu vzplanout" Jen zrychleně objasnila "když se tak zamyslím.. Ti, u kterých jsem věděla že mají s ohněm něco společného taky nebyli nejpřívětivější" sice jich až tak moc neznala ale i tak. "tak to je asi něco se mnou blbě" pousmála se a hned věnovala pozornost vyprávění od Sari o její a rodiny magii. "i tak je to něco hustého, i když to není nějaké léčení" zazubila se.
Ihned se rozběhla za Sari která vystřelila, jako kdyby v sobě měla zabudované trysky. "jdeme!" s radostí zavolala a vyběhla k břehu řeky s ní. Postavila se vedle Sari a taktéž se podívala do vody. "tak teď dáš lekcí ty mě, a někdy můžu dát já tobě" Zamávala ocasem.