Príspevky užívateľa

Koukla na něj a přikyvovala při jeho slovech. "když mi řekneš co přesně, klidně také něco seženu.. ať taky nějak pomůžu-" Nečekala sice, že by ji vlk svěřil sehnání čehokoliv, Tak i tak se na to zeptat musela. Vlk se jí už tak snaží dost pomoct tak proč by taky nepřispěla. "u řeky? hm.. tak třeba u té v lese? Jasná volba, les je pro ni jasný výběr.
Mlčky seděla a jen obrátila zrak do dálky před sebou. Nechala vlka ať si přemýšlí, ať je to nad čímkoliv. Neměla důvod ho nijak rušit či snad vyzvídat. Nebude mu přeci lézt do hlavy.

"nemáš vůbec zač" zazubila se s usměvem. "ale já myslím, že to nepotřebuji" Odpověděla mezitím co plavala dále od ní. Ne však na mělčinu. Tempo udržuje stejné, tudíž ji Sari měla možnost jednoduše dostihnout. Naposledy chňapla po vzduchu a následně se potopila s tíhou vlčice na sobě. Pod vodou se od ní hravě odmotala. Prudce se vynořila a hluboce nadechla. Po chvíli snahy se zkoordinovat, se jí to podařilo a zpět si pomalu plave, mezitím co si kolem ní vlčice vyplavuje její oblíbené kolečko. "tak zkus jít hlouběji" pobídla ji, i když by ona sama, do vody hluboké víc než uzná za bezpečné, neplavala. "ale máš pravdu, jako svčinka dobrý" zasmála se při pomalém a teď už klidném plavání.

"dobře" pousmála se nad její odpovědí. Popravdě se jí celkem ulevilo. Nechtěla přeci mít na svědomí něčí zranění. Zároveň se však musela ptát sama sebe proč z toho ve své hlavě dělá takové halo. Vlčka přeci jen neškodně upadla do sedu a proč by jí mělo něco strašného být? Spozornila, když se neznámá ozvala tichou informací. Přikývla, načež se jí vlčka představila a samozřejmě chtěla slyšet představení i od Artemis "těší mě Rio" krátce se s úsměvem umlčela. Ne však na dlouho. Musí se přeci představit také "Mé jméno je Artemis"
Chvíli mlčky stála nad zadumanou vlčicí. Její konečný kyselý pohled však neměla šanci svým pohledem rozpoznat, takže se ochudila o otázky, které by jí kvůli tomu kladla. Hlavní je, že si všimla, že vlčice se dostala z myšlenek zpět. Neřešila to. Ten pocit, kdy se zamyslí až se vyvede z reality zná moc dobře. Takže nemá potřebu jí na to jakkoliv upozorňovat.
Náhodou jí jen tak že zvědavosti zajímalo, z jaké že je mladá smečky, když už se o ní zmínila. Ptát se na to však zatím nehodlá. Nepřijde jí to příliš slušné. Aspoň ne takto hned.

Každým jeho krokem, při kterém se vzdaloval reagovala pomaleji. Také čím dál více mhouřila oči aby zaostřila jak přesně má uši postavený. Ke konci to už opakovala plně rozdílně než on. Když vlk skončil zavřela na chvíli oči úplně a sklopila hlavu. Snažila se teď očima ostřit víc než normálně a to bylo vcelku nepříjemné.. Stála tak a poslouchala vlkova slova. Jak jen dokončil větu, otevřela oči a zpět zvedla hlavu. "dobře" přikývla.
Vlk si k ní sedl, takže si dovolila totéž a posadila se. "chápu.. ještě aby ne- k čemu by to pak bylo" samozřejmě má na mysli dodržování budoucích pokynů "s tím, že postupně oslepnu úplně jsem se v podstatě již smířila, ale když jsi mi dal tu možnost tomu zabránit.. za což ti opravdu děkuji.. musím jí využít a dělat pro to vše!" řekla snad jako úplně jiná vlčice, než jak se jevila ze začátku. Její strach je tu tam a na povrch vyšlo její odhodlané statečnější já..

S radostí pokračovala v dělání té zdejší dámičce sprchu. To však nečekala co na ni chystá! Nedávala pozor a nepředvídala co vlčice chystá, což byla pořádná chyba. Schytala taky sprchu.. ale na dost vyšším levelu! Jen co spozornila, že se na ni blíží vlna, chtěla co nejrychleji zdrhnout, ale marně. Byla pořádně spláchnuta, při čemž na ni zavolala "nemusíiim!" Oklepala se. Rovnou se hned rozběhla za ní. Běží přesně v jejích stopách a neřeší že se hloubka vody zvětšuje. Naopak toho využije a vyskočí po Sari, čím ji po dopadu potopí pod vodu. "nejsem jedniná kdo má žízen" odplavala pak však trochu bokem aby měla vlčice možnost se vynořit a zpět popadnout dech.

V klidu stála a nechávala se vlkem prohlédnout. Samozřejmě spolupracovala tak, jak žádal. Přece to vlkovi nechtěla dělat těžší, když už se jí rozhodl pomoct. "áha.. ále aspoň konečně vím, co přesně se mnou je" Proklepala se mezitím co vlk vysvětloval následující postup. Rozhodně však dávala na jevo, že ho vnímá. "dobřee.. chápu"
Nastavila tedy uši přesně tak, jak je měl vlk. Zatím je opravdu blízko a směr uší rozpoznala vcelku dobře. Poslouchala zároveň jeho další vysvětlování ohledně této situace. Souhlasně pokývala hlavou. Neudržela se však a koutky se lehce usmála. Protože slyšet tyto celkem dobré zprávy, bylo pro ni opravdu úžasné.

Zapůsobila vcelku překvapeně a se zájmem. Vypadá to že jí vlk dává naději pomoct s její vadou. Vyčkala tedy až zodpoví všechny otázky a až po té je postupně začala zodpovídat. "Normálně jsem viděla ještě jako štěně a to né moc na dlouho.. Jak čas utíká vidím postupně hůř a hůř. Barvy již moc nerozpoznám, jsou strašně slabé a vidím převážně jen ty stíny, světlo, siluety a tak podobně" na chvíli se odmlčela aby se zamyslela nad posledním dotazem "mám pocit že jsem nikdy žádné zlepšení nespozorovala" dořekla. Vlk jí chce očividně vážně pomoct, tudíž nemá moc velký důvod vystrašeně mlčet nebo chtít utéct, když přišel až k ní.
provedla jak řekl a zvedla hlavu. Mezitím se ještě zamyslela nad jeho dalším dotazem. "moc často se mi to sice neděje, ale ano vadilo" odmlčela se, jenže ne na dlouho "jak to tak vidím.. hádám, že ty jsi- léčitel. že?" Neodpustila si vcelku zbytečný dotaz, na který je podle všeho odpověď dost jasná.

Přešlápla si do volnějšího postoje a pohlédla bokem, když to provedl i vlk. Zpět na něj se podívala až ve chvíli, kdy promluvil. Celkem se jí ulevilo, vzhledem k tomu že vlk přijal její menší zalhání a hlavně když rozpoznála že zde možná agrese nebude hrát žádnou roli. Zpět vztyčila uši směrem k vlkovi po té, co opět promluvil. Chvíli hledala odpověď na jeho dotaz, protože přeci sama moc netuší co za vadu má. "na to bych také ráda znala odpověď" odpověděla a švihla ocasem. "u žádného opravdového léčitele jsem nebyla" tišeji dodala.
Taktéž ona se nikam nehrnula. Stála na místě a nechávala mezi nimi prozatím rozestup. Přeci jen ještě netuší kdo je ten bručící vlk zač.

Procházela se v klidu po pastvině s vnímáním zdejších pachů. Tohle místo má vcelku ráda, už jen proto, že zde dříve potkala milou společnost. Celkově jí to zde vrací vzpomínky na své první dny v Norestu.
Postupně v chůzi zpomalovala až se úplně zastavila. V rámci možností se rozhlédla kolem sebe a zapřemýšlela co by se tak hodilo dělat dále.. Možná si jít ulovit něco k snědku či se jít schladit do vody? Tyto myšlenky však nechala plynout ma později, protože když už je tady, mohla by toho nějak využít..

Nechala si jeho slova projít hlavou, načež usoudila, že o to zájem radši opravdu nemá. Ze svých štěněčích let již vyrostla na to, aby ji někdo smykal za krk. A co kdyby jí tam nahoře vlk i pustil? Ne.. to vážně nechce, "myslím, že bez toho se obejdu... děkuji však za tvou nabídku" pousmála se na něj.
Hned si však všimla když vlk prudce pohnul tlapkou, což upoutalo znovu jeji pozornost k zemi. Tak i tak netuší co tam doposud dělal a taky co provedl teď. Na jeho další slova jen přikývla, protože svou odpověd řekla už před pár okamžiky. Trochu se však zamyslela proč jí nabízí společné létání, když se ptala uplně na něco jiného. Napadlo jí však, že ostatní vlci můžou mít podobné dotazy a on zodpovídá automaticky takto..

Skrze smích zároveň plivala písek, který se jí dostal do tlamy. "neplánované počkání! řekla, když se konečně zbavila toho nejhoršího v tlamě. Hned na to se však rychle postavila a oklepala, aby ze sebe dostala i nějaký ten písek zachycený v její srsti. Rychle se vrátila do hravých kolejí, protože tomuto přeci neměla v plánu obětovat svůj čas, který se bude hodit další hře! "snědla jsem málo! takže pokračování nechť započne! šibalsky se usmála. Pomalu se k Sari začala přibližovat, načež když byla opravdu blízko, musela toho využít! Začala ve vodě poskakovat okolo vlčice, tak aby voda stříkala všude kde se dalo.

Kladla si na sebe v podstatě podobné otázky, stále nechápala co jí to popadlo. Tohle však stranou. Teď když ví, že si jí vlk všiml, se snaží zachovat klid a hlavně neprovést další blbost. Pomalu se úplně zastavila, nechtěla působit ještě divněji náhlým útěkem. Trhla ušima, které následně i stáhla když se ozval vlkův hluboký hlas. Ještě chvíli na něj mlčky zírala než se odhodlala odpovědět. "A-ano- spletla jsem si vás.." nejistě zalhala. Jen slyšet jeho zabručení ji potvrdilo fakt, že se odsud musí pokusit zmizet hned co to půjde. Pokud teda vlk ze sebe nedělá drsňáka na potkání a ve skutečnosti je třeba úplně hodný? Možnost objasnit si tuhle myšlenku bude třeba mít v jeho přitomnosti brzo. A rozhodně by to pro ni byla lepší verze, ale kdo ví.. každý vlk není svatoušek

"ano postupně od dětství.. je to možné, ale netuším" odpovídala mezi tím co před ní utíkala. "Plynule a ne neprohlédl. Naučila jsem se s tím žít a více to už neřeším"
Vyčkávala na vlččinu oplatu útoku s chystáním se zdrhat dále. "nepočkám!" Hned co Sari vystřelila za ní, dala se na útěk, který byl však prd platný. Hned po startu zakopla o své vlastní nohy a při pádu se zaryla čumákem do písku. Do toho ještě schytala pořádnou sprchu vody a mokrého písku, no není to dokonalý? Pomalu se pak zvedla do sedu a nemohla se přestat smát sama sobě.

Pohlédla zpět na něj, když začal mluvit a už už se i chystala odpovědět. Všechny předpřipravené slova však zmizely, když se vlk zmínil o Hatim. Hned jí bylo jasné o koho jde, a tudíž už neměla důvod zde nadále zůstat.
Couvla, když se vlk přiblížil. Prve už jen zakroutila nesouhlasně hlavou na jeho první otázku. A poté právě naopak přikývla, pro potvrzení, že to zde opravdu opustí. Neodvážila se říct ani slovo. V hlavě si představovala jak po ni vlk agresivně vyskočí a začne ji drásat co to jen půjde a pak by jí dokonce i sežral! no fuj odsud fakt musí zmizet!
Vycouvala ještě o kus, následně se otočila a začla zdrhat co jí síly stačily.

Po dlouhé době toulání Norestem, se rozhodla zavítat znovu zde. Na místo, kde byla posledně ještě v době svých prvních dnů v Norestu. Bez jakéhokoliv spěchu si v poklidu vykračovala travnatou plání. Jednou však, když pozvedla hlavu aby nasála zdejší pachy, všimla si čehosi v její celku blízkosti. Nastražila uši a postupným přibližováním, zjišťovala, že se jedná o vlka! Prolila ji radost a rozběhla se přímo k cizímu, ale to jí moc dlouho nevydrželo. Po chvíli totiž rychle zabrdila a začla se v hlavě peskovat, co to sakra provádí- Vždyť takto běžet za cizím vlkem je pro ni nereálné, už jen z důvodu, že netušila co je zač.
Nahodila tedy zpátečku, která ji však již určitě byla k ničemu, protože byla dost blízko na to aby si ji vlk všiml.