Príspevky užívateľa

Nemohla si evšimnout, že je ten malý hrdina nějak- přešlý? To ani možná ne, prostě je něco jinak. Nedává tomu však obrovskou pozornost před ním, všímá si ale on dostává jen pochvaly. Arty dost zarazilo, když si Sani fakt jen sednul a přitulil se, ovšem po Feierovo slovech jí to docvaklo hned. První lov. Každá si musel projít tím nejhorším faktem nu.. "tyjo vážně sám? no tohlee" hlasem plný radosti k němu mluvila. Musí mu nějakzvednout náladu prozatím. "půjdeš myšičku odnést Grace?" ohlédla se hlouběji do jeskyně, pak koukla na Saniho. Chtěla by využít chvilky bez něj a zeptat se Feiera na jakési shrnutí co se tam tedy stalo, což asi může Feier poznat z pohledu, který na něj Arty právě hodila.

"prostě rychle" no co víc na to teď říct. Snad si to nebude pamatovat doslovně a nesežere Arty, když uvidí stojatou vodu pfft.
Joo sice mu ona před chvílí pohrozila že bude sám, ale to jí utíkal! Teď by ona opravdu nebyla nijak daleko a hlevně by si ho hlídala. "nee daleko nee neboj nikam ti neuteču" usmála se a povzbudivě do něj strčila čumákem. "teď zavři očka.. nekoukeej! a jak zavolám, otevřeš je a podle pachu mě budeš hledat"

"neboj, nebude to dlouho, čas uteče jako voda" je to tak. může se to zdát jako dlouhá doba, ale uteče to fakt rychle. Přeci jen to je jako včera, kdy se prcci narodili a dnes už s jedním z nich má trénink. "opravdu opravdu" uchechtne se. "moc dlouho ne" je jí asi jasné, že mu to stačit nebude, ale asi má holt smůlu. Radši povídala dále o stopování. Zdá se, že to nějak pobral. "no vidíš, a co takhle mě zkusit hledat? já se ti schovám a ty mě najdeš podle toho, jak voním" to by ho mohlo zaujmout ne? a pokud mu to půjde, mohl by pak zkusit hledat i menší věci, které by Arty poschovávala, ale to se ještě uvidí.

Rozhodně to neměla být žádná urážka! A tak když Jari sklopí uši, natáhne se hlavou k němu a čumákem do něj lehce dloubne. "Jednou to příjde samo" usmála se. "a pak budeš určitě mistrem komunikace!" dodala ve snaze ho aspoň trošku povzbudit. "Asi to příště nebudu používat, ať nematu další, no hlavně že už víš co jsem tím myslela" uchechtla se, načež svůj pohled zaměřila někam před sebe. "nee Stadley nee.. Samozřejmě tam ty myšlenky jsou pořád a asi jen tak nadobro nezmizí, ale on tam teď nehraje žádnou roli. Teď spíše… ty. A neříkala bych tomu zrovna trápení" poslední věty říkala s menší nejistotou, ale i tak to zvládla!

Se zájmem zvedne hlavou a ohlédne se za voláním, které vychází od vchodu. Sankari s Feierem se vrátili a ne sami, i s úlovky! Ihned se zvedla na nohy a vydala se Sanimu naproti, nenechá ho přeci čekat mezitím co ona se válí ne? Její hrdina potřebuje pochvalu!! pořádnou! "tak to jsi ale opravdu šikovný!! Už jsi vážně velký kluk!" pochválila ho a dala mu pořádnou pusinku na čelo. Pusinka přeci nesmí chybět. Je to pro ní fakt skvělý a zvláštní pocit. Vidět svého, ještě nedávno drobka, jak už loví je prostě.. nepopsatelné. "a nepomáhal ti nádou moc srejda Feier? nebo je Sankari vážně takhle šikovný??" prohodila škádlivým hlasem a nenápadně pokukovala po Feierovi.

Jaké to štěstí, že se Roo rozhodla vrátit se. Zdá se i, že ji konečně docvaklo jak se situace má. Artemis poslouchala její slova a držela si své myšlenky pěkně uvnitř. nebezpečná? tyjo nevšimla jsem si" mírně si povzdechla a zadívala se do očí tmavé vlčky. "nechávat ji zde by byla opravdová hloupost, stejně jako kráčet vstříc boji- právě kvůli důvodům, které jsi nyní uvedla. Taková nezodpovědnost, jako ji zde nechat na hranicích mne ani nenapadla." když Roo, tak i Arty si držela tišší ton.
"o to jsem se celou dobu snažila-" řekla to celkem nespokojeně co si budem. to ty jsi tady odváděla téma, když už jsem ji skoro měla! zamručela a pohlédla na cizinku. Poslední dotaz Roo zatím nechala bez odpovědi.
Celkem ji překvapil cizinčin pohled na vlčata, ovšem dá se tomu věřit? spíše ne- ale hrát že ano, by mohlo pomoct. "líbí se mi tvůj názor, ale i když je označení monstrum vcelku nehezké, jak jinak nazvat někoho, kdo se cizí krví živí?" Artemis má toleranci k čemukoliv, ale živit se na někom jiném ji už příjde přes čáru. Výjimka by byla, kdyby vlk neměl jinou možnost, ale kdo ví jak to má cizinka. Dle jejího chování jde spíše jen o koníček. "máš-li ráda, jak říkáš, krev dospělých a vyzrálých, možná by jsi měla hledat dále. Ani zde má společnice nedosáhla tvých kritérií" Roo je opravdu mladá a Artemisiny slova ji nemají nijak urazit, ale přehánět trochu musí, pokud ji chce nějak dostat pryč. Arty hlavně doufá, že to i Roo dojde, že se jí jen snaží odpudit.

To ticho nechala tak nějak být, koneckonců Jarumi ho nakonec přeci jen prolomil. No, musela se rovnou zasmát jeho zmatení. mluvit sama se sebou? vážně to zní zvláštně uchechtla se. Ovšem jak jinak to měla říct? Je sama se svými myšlenkami a sama si odpovídala na vlastní otázky, které ji zahlcovaly. "samozřejmě ne doslova, troubo" usmála se se na něj. "Občas je holt třeba utřídit si sám své nejisté myšlenky, které vyžadují své odpovědi" pronesla tlumeně.

Ne Arty fakt není nadšená z této situace. Upřímně si u Saniho myslela, nebo spíše doufala, že by v takové situaci byl milejší k druhému vlčkovi nu.. Ale zároveň co se dá čekat, když mu nějaký cizinec bere pozornost maminky. "ano, vezmeme" potvrdila Saniho slova. Fakt se snaží být na oba tak nějak stejná, ať tu ještě neřeší spory vlčátek.
Usmála se a kývla Caligovo dalším slůvkům. Už chvíli si všímala té lebky, kterou si tak chrání a bohužel bude muset udělat to, z čeho vlček nebude nadšený. "půjdeme" pověděla klidně, když se přiblížila k lebce, vzala ji opatrně do tlamy a poté se otočila k odchodu. Koukala na oba zda ji následují, když ano, vydala se pomalu směrem k jeskyni.

"Tak to doufám" usměje se na něj. "nemusíš se vůbec bát, že by jsi to nepoznal. Až budeš velký tak jako strejdové, tak taky budeš chodit taaakhle daleko. Ale neboj, brzo si zajdeme někam daleko spolu, ano? Ukážu ti hoodně zajímavých míst, ale budeš muset ještě vydržet" Sani by asi ještě nedal moc daleké výpravy, ale i tak je pro ni k neuvěření, jak rychle prcci rostou. Už jen ty slova o tom, jak bude velký ji vnitřně dostala. Je to sice za dlouho… i když čas tak rychle utíká… ale stále myslet na to jak její drobci se kterými je teď každý den, budou najednou samostatní? fuu.. Radši ale do přítomnosti! Otřásla hlavou a rovnou začala Sanimu vysvětlovat co je to to stopování. "budeš používat hlavně svůj čumáček k tomu aby jsi hledal pachy! víš jak někdy něco smrdí, nebo naopak opravdu voní?" krátce se odmlčela a koukla kolem sebe. "vždycky tu vůni nebo smrad něco tvoří, a ty musíš podle toho najít, kde to je" nemá zrovna nejlepší pocit v tom, jak to vysvětlila, ale snad to nějak půjde. Zatím si při své mluvě vyhlédla v okolí pár věcí, které bude moct použít pro trénink.

Hnědé se zrovna nezamlouvalo, že se Roo rozhodla překročit hranici, ovšem neříkala k tomu nic. Zatím. Nepřišlo jí to zrovna chytré a svůj názor si chtěla nechat pro sebe, jenže to už si povšimla chování, které se u cizinky najednou liší. Nejen že udělala to s tím peřím, ale i další řeč těla vykazovala jasné známky, že pokud to tak půjde dál, poteče krev.
Slova cizinky byla opět pravdivá. Zdá se, že vlčice nemá za potřebí jít za hranice a Roo teď dosti riskuje, když vychází z bezpečné zony a provokuje.
Kdo ví proč se vlastně Artemis najednou chvá takhle.. klidně? Jsou bojová smečka, tak mají bojovat! ale asi jí docvaklo pár věcí stejně jako schopnost předpovědět, zda bude boj výhodný či nutný. "Roo vrať se" štěkla nakonec, když se cizinka zmínila o svých chutích. Tišeji, ale vážně. Nemá jí sice co rozkazovat, je to přece Beta,ale v tuto situaci jí to je jedno. Nepotřebuje ji tady mít sežranou! Stejně jako zbytek smečky!

"mám na to tedy stejný pohled jak ty" usmála se. Má pravdu v tom, že ty hvězdy jsou prostě trochu jinačí, ale to už ji netrápí. Je tady v Norestu dost dlouho aby si zvykla jak to je tady a navíc nikam necestuje, takže hvězdy nejsou třeba a upadají do zapomnění.
Je očividné, že se Jarumimu její otázka moc eh- nelíbí? nebo spíše neví co k tomu. Ovšem jí samotné se pak v hlavě tvoří otázky zda není něco vyloženě špatně. "znám no" uchechtla se nejistě. o čem tak ti dva mohli mluvit? neříkej mi že- otřásla hlavou a nasadila opět úsměv s pohledem na něj. "ále vůbec nic. spíše jak ty jsi měl rozhovor s Feierem, tak já sama se sebou"

Trošku se zasmála a zakroutila hlavou. "Bohužel o hvězdách toho nevím tolik, abych o nich ohla povídat" jediné co by tak dokázala jsou vážně základy či se dle nich orientovat, ale tohle ji nikdy nikdo neučil, takže to vážně není její silnou stránkou. Hvězdy ale stranou. "rozumím" už už se chtěla zetat proč nejde třeba do nory, ale včas ji došlo, že Jarumi bohužel nemůže. Omegy vlastně nemají právo na noru-- mírně sklopila uši, v tomto jediném případě není zrovna nadšená, ale co se dá dělat. Klidně by mu teď i navrhla, že pokud chce místo na spaní, může za ní a za štěňaty do jeskyně, ale toho se zdržela. Aspoň pro teď- prve by z něho ráda dostala to vše nad čím přemýšlela.
Samozřejmě, že si Artemis všíma změn, ostatní jí nejsou jedno. Rozhodně na Jarumim nevidí špátné chování! jen.. "jen se mi zdá, že jsi poněkud nervoznější?" pověděla tišeji a hlavou se k němu mírně natáhla s mírně zvídavým kukučem.

Hvězdy nebyly opravdu něčím, na co by se oba tito vlci dokázali koukat věčně. Vážně nejsou jak jejich hvězdofilní sousedi, takže i na Jarumiho doatz bude muset odpovědět negativně. "ale vůbec ne" ujistila a hlavu už opravdu sklopila od hvězd. Podívala se teď proto na Jarumiho, který se sám zdá, jako by nad něčím uvažoval. "copak ale, že se zde v noci tak touláš? zeptala se ho, načež v otázkách pokračovala. "děje se snad něco?" zareagovala, když se jarumi otřásl. chce konverzaci navést nějak na ono téma, však zdá se to být těžší, než se zdá.

Artemis se každým krokem přibližovala, byla i vcelku rychá aby Saturejku předběhla, což se ji ve výsledku vlastně i povedlo. Vypozorovala si chvíli, kdy se Saturejka zvedala a chystala po nebohé kořisti vystartovat. Roli zde hráli vteřiny, které si Arty vypočítala dostatečně na to, aby vyšel její plán. Vystartovala po kořisti a s přesností ji skolila k zemi. Vyfoukla tak úlovek Saturejce římo před nosem! Po usmrcení zvířete zvedla hrdě hlavu a podívala se na Saturejku a její reakci. "Při lovu je třeba hlídat si i své okolí" olízla si pysky od krve "v tuhle chvíli už bys byla bez kořisti jak ty, tak i smečka" nadhodila seskočila ze zvířete.

Neměla nejmenší pomyšlení, že by zde nemusela být sama. Spíše i doufala, že všichni spí nebo hlídají u hranic, ale opak přišel najevo brzy. Vypustila sice z hlavy zvuk křídel, a kroků, které jakoby ani nevnímala, ale hlas vlka, který prorazil ticho už se nedal přehlížet. Artemis na chvíli strnua, dyž si uvědomila o koho se jedná, hlavně když přemýšlela o věcech týkající se jeho, ale přešlo ji to rychle. Snažila se spíše hned opět fungovat a využila jeho dotazu. "ano, opravdu jsou" odpověděla klidný hlasem. Byla nervozní, nečekala ho tu, ale zároveň někde uvnitř po jeho přítomnosti toužila, což ji teď asi i uklidňovalo.. nedala na sobě znát nějakou známku nejistoty, ne teď když to začalo tak ěkně. Nechce opět řešit sebe a problémy, jedině to, co mezi těmito dvěma vlky je, ovšem bude tomu muset dát prostor.
Očky se mírně po Jarumim ohlédla a usmála se, ale svůj pohled vrátila vpodstatě hned zpět hvězdám, když k nim svůj zrak upírá i Jarumi.