Príspevky užívateľa

Artemis samozřejmě nebyla sama, šla s doprovodem jiného člena smečky po území. Tahle situace není zrovna moc příjemná, ale musí ji dodržovat, pro její vlastní bezpečí.
Po ujití menšího úseku v úpatí si Artemis začala všímat zvuků kroků, které se chvílemi ozívaly a poté utichly, nebo spíše opravdu moc ztlumily. Začala se proto nenápadně porozhlížet po okolí dokud nenarazila pohledem na hnědý kožíšek přitisknutý k zemi. Svému doprovodu dala tiše pokyn, že bude dále s tímto členem a že může jít, což také udělal. Arty si pak nějak zmapovala, co se Saturejka snaží dělat, všimla si daňka a už ji bylo jasné o co tady jde. Co si ale tuto vlčku trochu vyzkoušet? všimne si, že po její kořisti jde i jiný predátor?
Přiběhla o něco blíže a skrčila se k zemi také. Dávala si opravdický pozor aby nešla vůbec slyšet, každým krokem byla blíže jak k daňkovi, tak i k Saturejce, kterou si pomocí side eye kontolovala

Svolání smečky ne vždy značilo dobré zprávy, a tak to bylo i dnes. Zatím etušila co se děje, neměla v současné chvíli o smečce moc velký přehled vzhledem k tomu, že je hlavně se štěňaty. Naslouchala slovům jejich Alfy- čekala snad cokoliv, ale tohle ne. smrt některého ze členů si nechtěla připustit, ale jak slyší, opravdu se tak stalo. Jen co bylo vysloveno jméno zesnulého, sklopila uši a okamžitě koukla po adainovi s Jarumim. Rivotr neyl jen tak nějaký člen, Artemis ho sice nepoznala, ale dost dobře znala jejich bratrkou situaci. No nečekala na nic a nenápadně se nasáčkovala k Jarumimu, který tohle jistě neponese dobře. Momentálně mu může pomoct jen svou přítomností, ale aspoň to málo může stačit.
Její pohled se změnil v okamžiku, kdy byl zmíněn pach jejich sousedů, zamračila se a nejistě koukla i na ostatních. Co má tohle znamenat? Více nebezpečí pro všechny a snad válku? No to snad ne, něco takového vážně nepotřebují! Ovšem špehování zatím tak špatně nezní. Už už se chtěla nabídnout, má zájem se něčeho takového účastnit, ale přesto si včas uvědomila, že zrovna ona má smůlu. nebyla z toho zrova nadšená, ale nenadělá s tím nic. Po rozchodu se Artemis vydala společně s ostatními po svém, přemýšlela nad celou tou situací a hlavně nad tím, jak to zvládá Jarumi s Adainem.

Nečekala, že si tady Feier bude hrát na antilopu, ale zas tak špatně to nevypadalo. "too je vedlejší" Fakt co na to odpovědět? Běžet umí, jen to je teď trochu méně dokonalé.
"tak, zkusit to asi můžu" odpověděla a nadále si běžela po jeho boku. "takhle asi ne, a asi bude lepší, když rovnou řeknu ať mi povíš jak na to" bude to rozhodně lepší než se tu ztrapnit tím, že neumí skákat nebo tak něco. Teď jí to Feier prostě vysvětlí a bude to lehčí nee?

Ignisu by vlčice stejně nebyla schopna udělat ještě horší pověst, než mají. Ne kdyby si vyloženě nevýmýšlela. "to dává smysl. Není zrovna daleko" Jasně že ho musela cítit, ještě aby ne.
Artemis rozhodně nechtěla nikoho ohrožovat a už vůbec ne svá vlčata. Proto v současné chvíli volila cestu pouhého slovního vyhození, které se chvíli zdálo být úspěšné. Upřímně? už teď si Artemis stihla povšimnout, že se vlčice ráda chytne každého slůvka, což jí zde drží více. Vzhledem k tomu, že si i lehla. Arty si povzdechla a tentokrát mlčela, to co si teď myslí na povrch nedá

Její menší plán šel dobrou cestou, když vlčici zaujala zmínka o dalších smečkách. Takhle by ji jednoduše mohla nabudit, jít otravovat jejich nepřátele a ignis by zůstal v klidu. "Přesně tak, další smečky- jedna sousedí s tou naší a další jsou u moře" čumákem při svých slovech ukazovala směr, kde se území těchto smeček nachází. Lépe by ji už navést nemohla, každopádně čím více bude mít vlčice informací, tím radši je použije, no ne?
Stejně tak jako cizinka, i Artemis se nenápadně koukla po Roo říkajíc si přesně ty slova, která dostala z úst tulačka. Nahlas si však souhlasit nedovolila. Roo byla stále na vyšším postu a jet proti ní společně s tulákem? to by si nemohla dovolit. Svůj pohled vrátila zpět cizince, když na ni ukázala. V jejích modrofialových očích šel rozhodně vidět souhlas. Arty se teď prostě snaží přemýšlet nad věcí chtřeji a smysluplněji, než je samotné útočení, na které mají právo až po tulákově překročení hranice.

Artino dřívější vystupování bylo opravdu jiné, ale celkový pobyt v této smečce ji naprosto změnil. Nikdo z těch, kdo ji znal dříve by si nebyl schopen myslet, že jednou bude tato hnědá vlčice Gammou bojové smečky. Tentokrát Artemis byla schvíli zticha, nepovažovala za důležité ještě řešit jestli je jedno hloupé slovo vhodné, vulgární či naprosto normální. Ona k tomu předtím své řekla, a to ji stačilo. Nechtěla hlavně aby se tu strhla hádka na něčem tak hloupém.
To, že se vlčice jen tak u hranic posadila a dávala jasně najevo, že nikam nepůjde ji spíše pobavilo, akorát jen trochu zakroutila hlavou. Jak moc se tulák musí nudit, že má za potřebí dělat takové hlouposti, které nedopadají zrovna nejlépe. Nakonec trochu našpicovala uši nad slovy, která byla mířená na ni, jenže co udělala ona? S úšklebkem se se uchechtla. "tvé touhy hrát si můžeš zkusit uspokojit i u jiných zdejších smeček. Slyšela jsem, že jsou dosti přívětivější a jistě se tam najde někdo, kdo by se chtěl takovýchto aktivit zúčastnit"

Zašvihala ocasem a narovnala se, stejně jako Roo se tvářila spíše neutrálně. Dá se říct že to za tu dobu odkoukala hlavně od ní, ale to teď není podstatnou věcí. Nechala opět mluvit Roo, přeci jen postavení je vyšší a nebude se jí do toho zrovna moc montovat, ovšem mlčet taky nehodlá. S jejími slovy si tiše souhlasila, ovšem opět pak poslouchala co k tomu má cizinka. "Za hranicemi sice jsi, ale stále jsi dosti blízko na to, aby jsme ti daly pokyn k ústupu" zašvihala ocasem. Nelíbí se jí jak si tu s nimi vlčice hraje jen tím, jak se přibližuje místo toho, aby si dala odchod. Ale taky co Arty čeká že? takovíhle si nikdy nedají říct a vždy se prve musí něco stát, aby dali pokoj. "Nemluvě o tom, že se umýslně přibližuješ" dodala ještě ke svým předešlým slovům.

Vskutku dříve se s Roo stýkala možná o něco více, ale povinnosti jsou povinnosti. Není čas strácet čas s nějakým vybavováním, když je mnoho jiných věcí kolem, to je jasné. Ovšem zase by to s tou prací neměli přehánět, aby je to pak třeba nedostihlo. A udržovat si kontakt z ostatními nejen z hlediska vůdce? taky lepší. "jsou v pořádku, rostou a učí se rychle" mírně se usmála nad jednoduchou odpovědí.
Více se pak už věnovala pachu, kterého si stačila všimnout už i samotná Roo. Svůj pohled stejně jako Roo upřela na tulačku, která není zrovna daleko. Nejprve nechala mluvit Roo, ale po vlččině menším vzdoru, kdy si raději všímala oslovení místo pokynu k ústupu, ujala se slova také. "Tulák je zde klasickým oslovením pro vlky, kteří nepatří do žádné smečky" začala klidně. "což ty splňuješ, takže tady nemáš ani co dělat"

Nové opatření které postihlo především Artemis se jí upřímně moc nelíbilo. Mít na každém kroku někoho se může zdát celkem jako opruz, ale bohužel co nadělá. Zároveň sama uznává, že to bude lepší. nemůže dopustit, že by kvůli její hlouposti připravila svá vlčata o matku- ne. bude muset tohle přežívat dokud se ta situace nějak neukončí. Kdo ví co má ta vlčice z Nihilu a vlastně celá Nihilská smečka v plánu.
Dneska se Artemis vydala ven společně s ignisskou betou Roo, míří spolu na takovou tu klasickou obchůzku hranic, při které si o nějakých věcech měly alespoň čas promluvit. Ovšem netrvalo ani moc dlouho než se ve vzduchu začal linout jakýsi pach, který rozhodně nepatří členovi ignisské smečky. Tuláka na hranicích Artemis už nepotkala dlouho, ještě když byla stále se štěňaty, takže po dlouhé době bude asi zase "zábava"

Předpoklady co by modrá mohla dělat se jí postupně vyvracely. Popravdě čekala, že se tu opravdu strhne k boji, ale bohužel na to okřídlená ještě nemá tolik odvahy. Celý tenhle akt neudělala proto, že by se smrti nebála. Samozřejmě, že se bojí, ale ona by tu nestála jen tak. Nejen že by se vlčici snažila prve spacifikovat sama, ale taky není její smečka zrovna moc daleko, takže jedno zavytí by znamenalo nálet ostatních členů, proti kterým by Nihilská neměla jedinou šanci. Ani ve vzduchu, Ignis má ve svých řadách i jedince okřídlené. Každopádně teď už ji nechala opět zase mluvit. Souhlasně kývla, jako znak pochopení zmínky, že s tím Nihil nemá nic společného. Další slova jí sice netěšila, ale nenamítala. Až když řekla "matka za matku" dost Artemis zamrazilo. Cukla ušima, sklopila by je, kdyby chtěla dávat najevo strach, ale o to nemá zájem. Postoj si nechává stejný. Jediná matka smečky je tady Artemis. Je to z části úleva, protože není v ohrožení nikdo jiný, ale na druhou stranu by si teď měla dávat pozor ona sama. Samozřejmě věří smečce, že jen tak se nenechá porazit nějakým kytičkářem, ale i tak. "budeme tě čekat" byla jediná slova, které na tohle celé vyslovila. Pak už jen vyčkala než vlčice zmizí z dohledu a sama se rozběhla zpátky ke smečce. Její cesta povede rovnou za alfou, tohle je něco, co se musí nahlásit hned.

Klid byl pro Artemis hlavním pomocníkem k tomu, aby se zde nestalo nic co by nechtěla ani jedna. Zachování klidu je holt důležité a popravdě jsou celkem zvláštní postavení těcto dvou vlčic. Ignisanka, obviněna jakožto vrah vypadajíc v naprostém klidu se snahou se rozumně bavit a členka Nihilu, která se naopak chová dosti nevhodně co se týče třeba toho vrčení. Ale i tak jí Artemis nic nevyčítá. Chápe, že tohle má svůj důvod z minulosti, který jí teď vlčice objasnila. chladnokrevná vražda matky? čekala to, ale slyšet to je prostě jiná. Vydechla a opravdu se snažila držet se pořád v jakémsi klidu i přes to, jak se vlčice chová. "má smečka- už jsou dávno jiní vlci než ti, kteří by tohle dokázali spáchat" prohlásila. Nebyla si tím jistá stoprocentě, ale minimálně ti, kterým opravdu věří se do smečky přidali až po jejím příchodu. A o těch co jsou ve smečce déle? o těch teda moc neví. "dlužíme-li ti její život, vem si ho" pověděla opravdu s děsivým klidem, když se pomalu postavila a čekala, co vlčice udělá. Vrhne se po Artemis a ukáže se, kdo je zde opravdovým vrahem?

Po svém posazení se, pouze vlčici sledovala a vyčkávala, až se trochu srovná sama se sebou. Trpělivosti měla Artemis opravdu dost. O to víc, když viděla, že se modrá postupně uklidňuje. Byla proto úplně zticha, ani necekla a ani neudělala nějaký pohyb, který by v nihilské vlčici vyvolal opět novou vlnu tohodle strachu. Vidět na jejím výraze tolik smutku a frustrace hnědou vlčici vyloženě trhalo na kousky zevnitř. Jednalo se sice o nepřítele, u kterého by neměla mít žádnou lítost, ale stále si je za svým názorem, že takto trpět by neměl nikdo. Slova která vlčice vypustila z úst Artemis opět mírně zarazily, avšak není hloupá aby si dala pár věcí dohromady. Měla tušení kam tohle povede. Zmínka o vrazích, neskutečná frustrace a teď zmínka o rodině… "Zda jsem měla rodinu?" zopakovala její dotaz než začala povídat "o rodiče jsem přišla ještě jako malé vlče, ale moje současná rodina je celá ignisská smečka" Ignis jako svou rodinu opravdu bere. Jsou to prostě úžasní vlci. "a mí dva potomci" dodala ještě ke svým slovům. Rozhodně si dává pozor co říká. Nejlépe by tohle nějakému cizinci vůbec nesdělovala, ale pokud chce aby v ní vlčice neviděla zas takové zlo, musí také něco obětovat. Pokud ale tenhle rozhovor povede tam, kam předpokládá, Arty asi nevydrží být celou dobu klidná. Také si zažila své, což vlčici klidně prozradí aby viděla, že není středobod vesmíru.

Území ignisské smečky bylo zahalené tmou, nikde nebyl žádný pohyb, možná vlci hlídkující na dalekých hranicích byli venku ze svých pelechů. Ovšem zde nebyla ani noha. Měsíční záře se odrážela o bílý sníh, sníh ve kterém byly nové stopy! No jasně, patřily Artemis, která se vyplížila z jeskyně a vydala se na půlnoční procházku. svou cestu však ukončila u Nejvyššího stromu, kde se usadila a hlavu zvedla ke hvězdám. Nikdy by nevěřila, že se bude chovat jako ti hvězdofilové od vedle! Ale zas.. na sledování hvězd toho není zas tak moc špatného, ne? Minimálně se s hvězdami nesnaží mluvit uhm. Artemis je hluboko ve svých myšlenkách, které se týkají jediného vlka. Jarumi. Má spoustu otázek, na které snaží najít odpověď, avšak nejvíce se drží myšlenky... Co k němu cítí. Něco je rozhodně jinak, není to jen tak nějaký kamarád, ne z jejího pohledu. Popravdě, je si vědoma, že stejný pocit měla i tehdy.. u Stadleyho. Tenhle fakt jí ale nutí se tomu bránit. když to posledně nedopadlo dobře, nechce si tím projít znovu, jenomže k potlačování toho všeho není dostatečně silná. Každé potkání Jarumiho, každá chvíle jeho přítomnosti, každé slovo a každý čin, který tento okřídlenec uděla je něčím, co Artemisiny city k němu prohlubuje. Nechtěla si to přiznat když to ještě se Stadleym táhla. Nedávno se jí však otevřela nová cesta, kdy se už nemusí cítit špatně za to, že v jejím srdci si našel místo někdo jiný. Určití vlci si o ní můžou myslet kdo ví co.. Nechat otce svých vlčat být a jít za jiým? zní to vskutku zvláštně, ví to, ale je to pro ní i ponaučení, zkušenost i trest za její hloupost, že byla zaslepená svou první láskou a dělala unáhlené konce. Je tohle snad její druhá šance? šance kterou by neměla promarnit? Ještě když se jedná o vlka, který je dokonce přesným zobrazením táty, kterého by si pro svá vlčata mohla jedině přát. Znamená to, že ho miluje?
Co potom ale Jarumi.. jak to bere on nemá nejmenší tušení. Možná by si s ním měla promluvit, ale zase opravdu nechce vypadat hloupě, kdyby to bylo jen z její strany... myslel by si přesně ty hrozný věci o ní- určitě jo! třeba tím zkazí jejich přátelství, což opravdu nechce! Ale pokud je to opravdu kamarád, opravdový přítel.. pochopení by snad mít měl, ne?

Každým krokem se přibližovala k vlkovi, jehož pach visel ve vzduchu. Netrvalo už ani dlouho, než byla dostatečně blízko na to, aby vlčka mohla spatřit. Zdá se, že i on si ji již všiml, což byla jakási úleva. Nechtěla ho vylekat, kdyby svou pozornost upíral kdekoliv jinam. "Zdravím tě" pověděla s klidným hlasem mezitím, co mírně zavětřila. tulákem není... jdou z něj cítit i ostatní.. vskutku, vážně to bude nový člen pomyslila si. Je to prostě skvélá zpráva! Smečka roste a roste! Ani by se nedivila, kdyby byli ti největší na Norestu!

"jo, to tedy opravdu je" zasmála se s přikývnutím. Sankari je prostě takové malé torpédo noo a teď Arty vidí, že fakt pořádné, když se o něm dozvídá i od někoho jiného. Radši ani nechce vědět co ten prcek vyvádí za nepřítomnosti Artemis.
"jo, přesně tak. na lov" kývla hlavou a svůj pohled z něj nespouštěla. "Samozřejmě že můžeš!" Potvrdila mu, ale pak se trochu se zájmem zarazila nad tím, že není zrovna mistr v lovu společném. "ale počkat, když říkáš, že ti jde lovit lépe sám, nechceš to zkusit změnit? Nejsem sice lovec, ale zkusím pomoct ráda!"