Príspevky užívateľa
< návrat spät
Za tu dobu, co byla ve smečce, zesílila. Už to nebyla taková kost a kůže! A ani už nebyla tolik vyklepaná. Tedy, stále si byla velmi nejistá ohledně své budoucnosti. Nevěděla, zdali tu opravdu může zůstat. A stýskalo se jí po rodině. Stále bylo pro ni velmi těžké akceptovat, že je už snad nikdy neuvidí. Jak tu pak může zapadnout? Všichni se tu už znají a mají rodiny! A ona byla sama samotinká. Bude si holt muset pomoci hlavně sama. Neměla moc na výběr. Už neměla mámu, která by ji vedla za ručičku. Jistě, starala se o ni Artemis, ale to samozřejmě nebylo to samé.
Každopádně na pláni sbírala poslední květinky, co podzim nabízel. Chtěla si totiž udělat věneček. Často takto trávila čas s mámou a sourozenci. Nu, nebyl to dobrá nápad. Tato činnost jí je moc připomínala a bolest převyšovala nad benefity této jinak roztomilé činnosti. Ach jaj. Hlavně zadržet slzičky!
Začalo jí pomalu docházet, co se s ní nejspíše stane. Zůstane tady s nimi. Nikdo ji nenajde. Už nikdy neuvidí svou rodinu a bude... tady. Byla z toho nervózní. Vůbec nic o tomto místě nevěděla! Znala jen svůj domov. Jak moc to tu bude rozdílné? Budou ji mít vůbec rádi? A kdo byl vůbec ten Ray? Co když je to smečka, co je podobně zlá jak tak, co jí zničila domov?
Bylo pro ni těžké plně akceptovat, že se jí život obrátil vzhůru nohama. Stýskalo se jí. Ale nechtěla se tady nahlas rozplakat! Furt to musila v sobě držet.
Alespoň hlas velikána zněl relativně vlídně. Kdyby působil zle a nevrle, nejspíš by se neudržela a slzy by začaly téct proudem.
"Tlapky mě bolí," pípla, "a bříško taky..." Přeci jen, byla pořádně hladová. Bodejť by jí nebylo špatně!
Po chvíli vskutku spatřila jedince, kterého Artemis volala. Byl to jeden z největších vlků, které kdy viděla. Ještě větší jak tatínek! Kdyby chtěl, mohl by ji zblajznout jako malinu. Ani by se u toho nemusel namáhat! Šel z něj respekt. Byl to... vůdce té její smečky? Přešlápla na místě. Sic Artemis řekla, že je hodný, ale... Kdo ví, jak to je.
"D-dobrý den," řekla tiše velikánu. Následně Artemis blíže přistoupila k onomu Feierovi a začala mu cosi povídat. Moc neslyšela, co. Celkem ji to znervóznilo. Plánují s ní něco špatného?
"T-taky mě těší," vydechla. Artemis se k ní chovala hezky, přesto ji nervozita neopustila. Ráda by věřila, že je hodná. A že už bude dobře. Ale bylo pro ni teď velmi těžké tomu začít plně důvěřovat. Hlavně po takové chvíli.
Polkla, když Art zavyla, aby někoho zavolala. Pomyslila si, že ten, kdo přijde, tak... Ji ublíží. Že to bude někdo, kdo má prsty v útoku na její domovinu!
"Dobře," pípla a šla za vlčicí směrem k hranicím. Bát se mohla, ale jako malý špuntík neměla moc odvahu odporovat dospělým. Nejspíš ji klepne, až spatří skoro metrového velikána!
Tiše si povzdechla. A bylo to. Domů se nedostane. Nenajde nikoho, kdo by věděl, kudy kam. Už nikdy neuvidí svou rodinu. Nebo alespoň to, co z ní zbylo. Byl to hrůzný pocit. Bezmoc. To tu umře sama?
Zbystřila však, když jí cizí vlčice nabídla něco k jídlu. Jak by mohla odmítnout? Měla takový hlad! "To byste pro mě udělala?" pípla a překvapeně zamrkala. "Děkuju..." Možná přeci jen zvládne další den! A možná i ten další! Ale co pak? Bylo to děsivé.
"Já... já jsem Asphodelle," představila se také.
Delle si povzdechla. Nemyslila si, že by její domovina byla tak známá, že by o nich slyšeli i v tomto Norestu. Ale zkusit to musila. Třeba... třeba vlčice bude vědět.
"Říkali nám Móirnérská smečka," svěřila se a polkla. Bušilo jí srdíčko. Za chvíli nastane okamžik pravdy. Jestli opravdu někdy opět najde domov. Nebo alespoň to, co z něj zbylo.
"A jak?" pípla. Jak by jí mohla pomoci? Přeci by si k sobě nevzala někoho cizího. Nebo ano? Zakručelo jí v břiše. Už to byla nějaká doba, co pořádně jedla.
Norest? Veškerá naděje ji opustila. Nic jako Norest neznala. Jak moc musela být daleko od domova? Možná byla na druhém konci světa! Ah, kéž by s ní byli alespoň sourozenci. Co se s nimi asi stalo?
"Smečka," pípla a sklopila zrak. "Kamarádi, rodina... M-máma..." Utřela si packou slzičku. Opravdu se snažila neplakat! Ale bylo toho na ni moc. A dalo se divit? Byla moc malá na to, aby mohla takovou tragédii pořádně zpracovat! Chtěla jen zpátky domů, ale to už byl jakýsi vzdálený sen.
Po chvíli se vlčice, kterou cítila, ukázala. Měla výrazné jizvy přes oko, takže to nejspíš byla nějaká bojovnice. Polkla a trochu bojácně se skrčila. Nevěděla, jestli jí věřit. Ráda by. Ale na světě byli zlí vlci. Velmi zlí.
Začalo jí bušit srdíčko a snažila se, aby nelapala po dechu. Nevěděla, co dělat. Vyhrát nemohla. Sotva dosáhla věku šesti měsíců a už teď byla na svůj věk drobná!
"Já..." začala a snažila se uklidnit. Ale být klidný v takové situaci nebylo zrovna snadné. "Já... N-nevím, kde jsem. Všichni jsou pryč..." hlesla a tiše vzlykla. Jen chtěla domů. Ale tušila, že domov už neuvidí.
Bylo to již mnoho dnů, co byla sama, hladová a vyděšená. Jako půlroční vlče byla sotva schopna si sehnat obstojnou potravu. Byla pohublá. Ale žila. Na jak dlouho? Sama dlouho nevydrží a dobře to věděla. Rodiče už ale neměla. Neměla nikoho a ani nevěděla, kde vůbec je. Neznala to tu. Nevěděla, jak se dostat domů. Pokud vůbec z domova něco zbylo.
Unaveně ťapala v okolí Igny, když v tom cosi ucítila. Její nos samozřejmě nebyl kdo ví jak vycvičen, ale čerstvý vlčí pach poznala. Zalapala po dechu. Někdo tu byl. Možná by ji mohl dotyčný pomoci? Nebo to mohl být někdo, kdo jí ublíží. Jako mámě.
Meno
Asphodelle Daphne Dei
Prezývka
Dell, Delle
Vek
Štěně (6 měsíců)
Pohlavie
samice
Matka
Deeliij’Raa
Otec
Helianthos Dei
Súrodenci
Sassafras, Genlisea, Forsythia
Charakteristika
Asphodelle může na první pohled působit jako křehké děvče, které je třeba chránit. Vlastně i na ten druhý. Výškou je drobnější než nejeden zdejší soudruh, však úplným drobkem přesto není. Postavou je štíhlá a fyzickou silou zrovna neoplývá. Ráda se usmívá a působí poněkud naivním, skoro až dětským dojmem. Hodně se stará o svůj vzhled, často se zdobí rostlinkami, lebkami a vůbec ji zřídka uvidíte neupravenou. Asi vás tedy nepřekvapí, že ji můžete často vidět, jak flirtuje s chlapci či dokonce s děvčaty. Chtěla by si totiž najít lásku svého života a vést s ní idylický život! Delle tímto může připomínat naprosto stereotypní teen holčinu, co věří na lásku na první pohled.
Samozřejmě má v hlavince více než jen pěkné chlapce a svůj vzhled. Ráda si povídá s ostatními a je více než ochotná si vyslechnout trable druhých a případně jim i nějak pomoci. Duševní zdraví bere velice vážně! Nebo alespoň to tak vypadá. Nemá moc ráda konflikty, takže pokud nějaký spatří, tak se ho snaží vyřešit. Tímto může někdy působit, že strká nos tam, kam nemá. Ale s čistými úmysly! Nebo ne?
Dále se zajímá o bylinky a léčení, ale to spíše považuje za užitečný koníček, než za něco, čemu by se chtěla celý svůj život věnovat.
Pravidla bere velmi vážně. Však pokud by byla názoru toho, že nějaké je… pochybné, řekněme, tak by dělala *téměř* vše pro změnu. Není však typem, co by si to hned nakráčel za alfou a řekl na rovinu, co si myslí. Obvykle je v tomto opatrnější a spíše dává náznaky místo toho, aby jednala přímo.
Preferuje, když špinavou práci za ní udělá nějaký gentleman, na kterého párkrát mile mrkne. Neschopnou ale úplně není. Fyzická síla sice zdaleka její silnou stránkou není, ale je rychlá, hbitá, má celkem dobrou výdrž a úplně hloupá určitě taky není (ač by se tak mohlo zdát). Jedná se jistě o užitečné vlastnosti, však kdyby ji nějaký velikán přišpendlil k zemi, moc šancí by neměla, pokud by nevyužila své magie. Není tedy divu, že pokud může, sama žádnou bitku nezačne, pokud dobře ví, že by v daném případě neměla příliš mnoho šancí. A vyprovokovat ji k fyzickému konfliktu je rovněž nesnadné. Může působit jako někdo, kdo nechá po sobě šlapat, ale není tomu nutně tak. Sice po vás nebude hnedky křičet a hlasitě se bránit, ale na chování druhého jen tak nezapomene. To už by raději dotyčného nabonzovala někomu výše postavenému.
Pakliže se skutečně zakouká do nějakého hošánka, mohou se u ní projevit silné tendence k nezdravé žárlivosti a dokonce zákeřnosti. *Téměř* vždy se je ale snaží potlačit, aby v okolí nedělala vlny. Jak úspěšně, to jest otázkou. Vlčice jako ona nemůže věčně držet své emoce a tendence pod pokličkou.
Velmi špatně snáší dlouhodobá sucha a zimní tmu, snad kvůli tomu, jak je napojena na rostliny, co na ní rostou. Bez pravidelného pitného režimu a bez dostatku sluníčka začnou její kytičky chřadnout a s nimi i ona. Obecně má o něco slabší imunitu jak průměrný vlk.
Minulosť
Narodila se do smečky jakož prvorozený potomek vysoko postaveného vlka; proto získala od otce své jméno Dei. Ona i její sourozenci byli hezky rozmazlováni a obecně její rané dětství bylo zpočátku v normálu. Nejspíše to bylo také díky tomu, že rodiče byli ve smečce celkem oblíbení. Smečka si velmi cenila vlků s elementární magií, což matka byla. Otec elementární magii sice neměl, přesto byl silný a dobrý stratég. Okolí nejspíše čekalo podobné úspěchy i od jejich potomků a ani by je nenapadlo se na ně byť jen škaredě podívat. Vše ale nebylo růžové a nádherné. Její maminka se dlouhodobě čímsi trápila a ve smečce se cosi dělo, ale Delle byla moc malá na to, aby pochopila, co. Párkrát i viděla otce, jak se choval k mámě zle, ale to raději hned vytěsnila a dělala, že nic. Obecně se děly zvláštní věci a až postupem času si Delle uvědomí, o co šlo. Ale jak již bylo řečeno, šikanována nebyla, týrána už vůbec ne a sourozence měla moc ráda. Za normálních okolností by pak vedla normální život, však se vše změnilo, když se jednoho dne probudila a její smečka byla pod útokem. Vůbec nevěděla proč a kdo proti komu. Byl to hrozivý pohled. Její matka byla těžce zraněná a předtím, než zemřela, dala dceři svou motýlí brož, kterou doteď nosila všude s sebou. Následně se Delle celá vyděšená snažila utéct, ale nebylo kam. Naštěstí jí pomohl soudruh ze smečky, který ji pomocí magie teleportoval pryč do bezpečí. Žel se trochu přepočítal a místo toho, aby byla teleportována nedaleko smečky, se dostala blízko Norestu.
Zaujímavosti
-po jejím těle rostou rostliny, především ty masožravé. Místa růstu, počet i druhy se mohou měnit v čase, vždy ale na ní rostou mucholapky a rosnatky.
-často kolem ní létá hmyz, neboť ho lákají masožravky, co na Delle rostou
-má dlouhý a poněkud huňatý ocásek
-ráda si zpívá a sluní se
-ztráta rodiny ji velmi poznamenala, nechce to však dávat příliš najevo
Mágia
Květinové běsnění
Tl;dr: Pasivní stránka magie způsobuje větší napojení na rostliny (když se rostlinám nedaří, tak Delle taky ne a naopak). Aktivní stránka způsobuje podstatné zvětšení masožravých rostlin, co na ní rostou, a rovněž dává schopnost rostlinám útočit/bránit Delle (podle druhu). Síla magie se odvíjí od ročního období; v létě je nejsilnější, v zimě nejslabší.
Magie Asphodelle se může na první pohled pasivně projevovat samotným růstem rostlin, ale není tomu úplně tak. Rostliny by na ní rostly i tak, neb se jedná v jejím případě o vlastnost, co zdědila po matce. Na rozdíl od ní je ale může více kontrolovat. Nebo ony ji.
Rostou na ní především rostliny masožravé, které jsou typické náročností na světlo a na vodu. Pokud jim toto schází, začnou chřadnout a s nimi bohužel i Delle. Mohou však samy lovit kořist v podobě hmyzu a živiny z nich jdou i Delle. Pokud je tedy zrovna slunečné léto plné hmyzáků, tak se jí daří dobře, má více energie a nepotřebuje tolik jíst jako ostatní. Ne ale o moc, samozřejmě. V zimě se zas naopak snadněji unaví a snadněji onemocní. A samozřejmě, pokud její kvítí napadnou parazité, pocítí to také.
Tato magie má samozřejmě i svou aktivní stránku. Pakliže ji tedy Delle aktivuje, postavou zesílí a velikost jejích masožravých rostlin se podstatně zvětší, zpevní se a změní se jim i jejich anatomie (podle druhu).
-Mucholapky se stanou pohyblivějšími a jejich “zoubky” se stanou pevnějšími a ostřejšími, past začne více připomínat tlamu (už není tak plochá). Mohou tedy své protivníky začít kousat. Kousnutí je nepříjemné, ale tyto mucholapky nemají příliš silný stisk, není tedy příliš obtížné jejich sevření uniknout.
-U “dlouhých” rosnatek (jako třeba ta kapská), rosnolistů, roridul či byblidů je prodloužení nejvýraznější (hlavně jejich listů) a mohou sloužit jako takové “šlahouny”. Ačkoli je prodloužení výrazné, stále jsou nejlépe využitelné jen v blízkosti protivníka, tj daleko obvykle nedosáhnou. Tyto rostliny i v rámci “aktivního modu” jsou typické svými žlázkami, které vylučují lepivý sliz (“rosu”) obsahující jisté enzymy. Ty vlkům vážně neublíží ani v rámci aktivní magie, ale kontakt s očima, ústy, tlapkami či zraněnou kůží může způsobit podráždění a bolest.
-Špirlice, láčkovky, láčkovice, darlingtonie a heliamfory nejsou schopny pohybu ani po aktivaci magie, mohou tedy působit poněkud zbytečně, neb nic aktivně nedělají. Jejich role je spíše obranná, pro vlka ale není příliš obtížné pasti prokousnout. Uvnitř se však nachází tekutina, která za normálních okolností rozpouští lapenou kořist. Vlka samozřejmě nerozpustí, kontakt s tekutinou na zranitelném místě může ale způsobit podráždění silnější jak u rosnatek výše. Pokud se dostane do úst, pocit pálení se stane velmi silným. Reálně se s ústy ale nic vážného neděje.
-tučnice a rosnatky, “co moc nerostou do výšky” (např. d. aliciae) se také nepohybují a slouží více jako obrana. Tučnice po aktivaci magie se rovněž zvětší, aby pokryly větší část těla. Jejich enzymy jsou však slabučké a vlkovi kontakt s nimi neublíží, pokud na ně není náhodou extra citlivý. Jsou spíše jen “otravné”.
Efektivita, síla a délka trvání magie silně závisí na ročním období. Magie je nejsilnější v létě, kdy Delle v této podobě vydrží i přes 17 minut a má na sobě nejvyšší počet rostlin. Tak dlouho vydrží za předpokladu, že ono léto není mimořádně suché, nebo naopak mimořádně deštivé s minimem slunečného počasí, a zároveň v poslední době magii nepoužívala. Na podzim magie slábne a v zimě je nejslabší. To vydrží obvykle kolem 7 minut, za velmi studené zimy ani to ne. V zimě dále je problém ten, že se na těle Delle již nevyskytují některé rostliny, hlavně, pokud jsou teploty velmi nízké. Ty, které neuvadly, jsou samozřejmě slabší a v rámci magie nebudou tolik efektivní jako v létě.
Magii lze použít jen jednou denně, vícekrát to lze pouze mimořádně. Dokonce i denní užívání je velmi nevýhodné, neb čím častěji Delle používá magii, tím rychleji její rostliny stárnou a hynou. A bez nich nemá smysl magii používat. Nejadekvátnější užívání by bylo jednou za týden a ještě lepší jen párkrát za měsíc. Prostě a jednoduše, čím častěji magii užívá, tím je slabší a vydrží kratší dobu.
Po užití magie obvykle následuje pocit únavy, žízně, bolest svalů a bolehlav.
Magii lze vyvolat i nekontrolovatelně. To se může stát pouze na jaře, v létě a na začátku podzimu, za předpokladu, že rostliny vycítí velké nebezpečí a potřebu ochránit život Delle, či pokud Delle ovládne obrovský vztek. Jako nekontrolovatelná je o něco silnější, avšak není schopna přemýšlet ani kontrolovat své činy. Je schopna zaútočit i na ty, které má ráda. Jakmile magie v tomto případě odezní, nežádoucí účinky jsou mnohem výraznější než při kontrolovaném vyvolání. Může hrozit i kolaps.
Pakliže na Delle rostou i ne-masožravé rostliny, tak je v rámci magie nemůže kontrolovat.
Obrázok
Doplnky
-brož v podobě žlutého motýla
Ďalšie vaše postavy na brloh
Hariuha