Príspevky užívateľa

Pstruh byl opravdu diagnóza. Vážná diagnóza. Nejspíše se mu v mozku uhnízdil nějaký prion, který mu z mozku udělal ementál, protože co to u všech svatých povídal? "Takže bereš za hlavní život po smrti, Pstruhu?" Jaká to bizarní myšlenka. Tento chlapec potřeboval napravit, co nejdříve, než bude pozdě. Byl to ještě mladý hoch, ještě tvárný, ale... Zajímalo ji, odkud tyto myšlenky sebral. Určitě ne od někoho z Azarynu. Protože ta masírka, kterou dostal, musela být opravdu masivní a účinná. Otcovy hříchy? Dělá, jako kdyby Ikke žil jako kriminálník. Strašné.
"Jsem si jistá, že kdybys chtěl, tak by sis při učení na něco vzpomněl," řekla jemně. "Valencia by se ráda vydala touto cestou. Mohli byste se učit společně." Nebyla by to Delle, kdyby to nezmínila. Však ti dva spolu tančili na plese! To určitě nebyla náhoda, že? Možná by ho to mohlo trochu namotivovat začít na sobě makat.

Asi bylo dobře, že mládence přepadla až poté, co měl mental break nad lovem veverky. Jistě, alespoň se snažil, avšak... S takovými skills se bude u zkoušky jen trápit, že? Ale ještě nic není ztraceno!! Vše se dá dohnat.
"Ano. To bohužel patří," přikývla na jeho slova. Pstruha očividně onen bůh ještě nepřešel. Nehodlala ho za to ale hnedka hejtit. To jí přišlo... kontraproduktivní. Pstruh byl blízko k pubertě a pro vlky jeho věku byl typický vzdor. Domnívala se, že případnými kecy by jen jeho víru upevnila. Bylo na to třeba trochu jinak. Trochu ji ale děsilo to, jak Pstruh pohotově myslel nad svým otcem v pekle.
"Věřím, že ne," řekla pevně. "Pokud je tedy ten bůh... spravedlivý, tak tam neskončil. Ikke byl osobností velký vlk, který zachránil nespočet azarynských životů. Za to by mu měl být každý vděčný." Inu škoda, že tak brzo po zrození vlčat onemocněl. Sotva ho mohli poznat. Snad proto Pstruh tak... zkameněl? Jakož nějaký obranný mechanismus před tou bolestí? "Ty bys nechtěl být taky léčitelem jako on?" pokusila se nadhodit téma budoucnosti.

Zpráva o smrti Ikkeho jistě zasáhla smečku azarynskou, ale minimálně u Asphodelle by se nedalo čekat, že by z toho byla v šoku. Bílý léčitel byl vyřazen z provozu už dobrých pár měsíců. Musil by se stát zázrak, aby se vyléčil. Byl to docela problém, neb tímto smečka přišla o zkušeného medika. Kdyby se tu stal nějaký zdravotnický průšvih, tak kdo ví, jak by ho vyřešili.
Bohužel pro Ikkeho vlčata, jeho smrt jim nedávala pass na to truchlit celé dny a nic nedělat. Přízrační by jistě mohli tolerovat dlouhodobé deprese, ale Azaryn? Kdeže. Tady bylo třeba zatnout zuby a makat. A co více - bratrům za chvíli bude rok, tedy se jejich ceremoniál blížil mílovými kroky. Musela zmapovat jejich zájmy a pomalu začít s přípravami. Truchlení netruchlení, zkouška dospělosti prostě nepočká.
Stará Delle před povýšením by jistě byla vůči takovým problémkům empatičtější. Ale teď si to dovolit nemohla. Byla betou posetá kytičkami a drobnějšího vzrůstu. A ťuťu ňuňu přístupem si respekt v ohnivé smečce se svou vizáží nedobude už vůbec.
Hledala tedy bratry, případně nováčky Tae'hu a Achilla. Naštěstí netrvalo dlouho a spatřila v lese flekatý Pstruhův kožich. Vydala se za ním.
"Ahoj, Pstruhu," pozdravila vlčka přátelsky. "Jak se držíš?" Jako beta a speculor smečky se zajisté doslechla o tom, že hoch s některými žvanil o nějakém *bohu*. Bodejť by se o tom nedoslechla, když chudák o ničem jiném nemluví! Byla zvědavá, jestli se o něm zmíní i teď.

Dumala nad tím, že překazí menší Zathovo intimčo, vleze do konverzace a pozve ho k tanci. Možná s mírně pasivně agresivním nádechem, pohledem typu ani se o to nepokoušej, ale snad z ní snad mluvila jen jakási iracionální žárlivost? Ale inu, divit se jí úplně nedalo. Dělo se až moc podezřelých věcí na to, aby všechno byla pouhá náhoda. Musela to i prodiskutovat s Rufem. Ale kde ten zrovna byl? Za celou dobu ho neviděla. Vykašlal se na to a raději šel chrápat? No to snad ne!
Naštěstí však nakonec v davu spatřila známou siluetu. Tak přeci jen došel! Jeho kabátek možná nemusel na takovou slavnost působit zrovna elegantně, ale jemu vlastně slušel docela dost. Zvedla hlavu a šla blíže k němu. Ano, doufala, že ji pozve. Měl to snad na mysli, ne?

"Vskutku?" řekla překvapeně a usmála se. "Takže váš vůdce takto postupně otevírá smečku světu? Či to už přemýšlím moc daleko?" Vždy měla Kult zafixovaný jako skupinu, co si žije v tom svém městě a nevystrčí čumák ven. Možná jejich vůdce plánuje trošku rozvolnit ty okovy? Snad, aby mohli rychleji nabrat nové ovečky zvenčí? Kdo ví. Byla ale každopádně zvědavá.
"Že?" uchechtla se tiše. "Jak se koukám na tváře kolem, tak mám dojem, že i vlci jeho smečky se trochu stydí. Nejspíše to celé nebylo zrovna podle jejich plánu." Inu, většina smeček měla svého exota, kterého bylo třeba furt hlídal, aby nenatropil škodu, že? Očividně tohoto si sousedi moc dobře neuhlídali. "To souhlasím. Nic proti, já ji neznám, ale vypadala, jako kdyby raději chodila po rozžhavených uhlících. Cožpak ji tam někdo donutil?" rýpla si také do Salome. "Něco takového snad není proti... vašemu učení, ne?" napadlo ji. Že by se ó velkému Hatimu nelíbilo vykládat básničky a nosit pochodně? To znělo až moc obskurně, ale možné vlastně bylo vše.
Očkem opět pohlédla Zathriana, jak se vybavuje s jakousi šedivou nihilskou myší. Střihla uchem a opět se podívala na hezčí obrázek - Lesley. Když už tu je, tak tu přeci nebude stát jak pecka, ne?
"Chtěla byste si zatančit?" nabídla a nastavila jí tlapu. Normálně by si pomyslela, že tančit s kulťanem by bylo pod úroveň, ale tady Lesley se moc hezky upravila a i se slušně chovala. Takže... proč ne?

"Ah, děkuji ti mnohokráte!" zazubila se přátelsky. Není nic nad komplimentíky, že? Aj když byly od sestry!
"Až tak, říkáš?" povídala, zatímco sestře naslouchala. "Božínku, ti tuláci! Někteří opravdu postrádají dobrého vychování, jak tak slýchám. Možná i dobře, že tě k tanci nepozval, přeci jen, obě víme, že máš na víc," kroutila hlavou. Celkem jí zaujalo to vychloubání, že jeho rod tu kdysi vedl smečku. Zajímavé to vychloubání, protože kdyby ten rod byl úspěšný, tak by tu stále měl nějaký vliv, že? Smůla. Bohužel, historii, co si ostatní generace pamatují, píší především vítězové.
"Někteří chlapci si evidentně myslí, že jim stačí jen výška, se kterou se stejně narodí a neovlivní ji, a svaly, které stejně mají i vlčice. Sice se úroveň propadá, ale nevím, jak ty, ale já své nároky úplně snižovat nechci." Prostě by bylo pod její úroveň se mačkat s nějakým podprůměrným kusem, no né? Jistě, udělala by tak, to bez debat, ale ne upřímně. Vodit za nos dokáže kde koho, ale její partner... Ah, její partner přeci nemůže být žádná nula!
Rychle protočila nad slovy sestry očima. "Prosimtě!" sykla. No co si to o ní myslí? "Já a on? To je přeci pod mou úroveň!" sykla tiše, aby ji nedejbóže z té dálky náhodou neslyšel! Nemyslela si ale, že by byl Gulášek vyloženě pod její úroveň, jen... Ah, jak to říci? Bylo to s ním prostě příliš *specifické*, ale před sestrou nemohla ztratit tvář. A navíc - o mrtvých jen dobře, ne? Pokud se tedy o mrtvého stále jednalo... "Ale o to nejde! Já ho viděla mrtvého. Opravdu. Myslím, že máme mezi sebou vetřelce, co krade druhým podoby." Určitě to znělo víc realisticky, jak nějaké zmrtvýchvstání, co actually nastalo.

Delle se cítila poněkud zklamaně z toho, že ji ještě žádný pěkný chlapec nepozval k tanci. Inu, ale co si budem, většina zdejších byla prostě totálně mimo její ligu. Či tak to aspoň viděla. Nebo copovala? Těžko říci.
V davu ale očkem zahlédla svou sestřičku. Švihla ocasem a hned k ní ladným svižným krokem zašla. Samozřejmě musela vědět, jak zdejší vidí ona! A třeba už bude mít nějaké drby. Nebo nějaké drby by mohla rozdmýchat, že?
"Saffroon!" pozdravila ji s úsměvem. "No ty ses taky krásně vyparádila!" pochválila její vzhled. Aspoň si nedělají navzájem ostudu, že? Inu, ale i kdyby Sass vypadala jak bezďák, tak by to mělo také výhodu - větší spotlight pro Delle, že? Rozhlédla se. "Tak co, už sis vyhlídla nějakého hezkého chlapa k tanci?" mrkla. "Či dívku, já nesoudím!" dodala. Třeba se tímto dostanou k nějakým hejtům na zdejší. Protože přeci jen, né každý vlk vypadal zrovna... reprezentativně. A nebylo nic nad drby!
V tom ale očkem zahlédla povědomého vlka a zachvěla se. Ale... ale to přeci není možné, pomyslela si. Ano. Zahlédla Guláše, živého a zdravého. Vlka, kterého předtím viděla mrtvého. A opravdicky byl mrtvý, to bez debat. "Co to..." vydala ze sebe v šoku. Měla snad halucinace?

"Také vám velice děkuji!" usmála se a pokývala hlavou. Ano. Její tušení bylo správné. Vlčice byla vskutku z Kultu. Jak fascinující! Netušila by, že by se kulťanka šla hned vybavovat s nějakým bezvěrcem, ale možná si mylně myslela, že jsou všichni takoví věřící temní samotáři, kteří s cizákem promluví akorát, když si myslí, že jsou vhodná oběť na konvertování k víře.
"Je skvělé, že vaše smečka pozvánku přijala! Omluvte ale mé překvapení, vždy jsem si myslela, že vlci z Kultu by se moc nehrnuli k oslavám mimo. Co se vlk tady nedozví, že?" Doufala, že vlčice na to trochu naváže. Ráda by se dozvěděla více o mindsetu a kultuře kulťanů vůbec. Protože ano - opravdu si myslela, že ples bude mimo předmět jejich zájmu, či by byl dokonce hříšný!
"Ano, ano, je to přesně tak! Vlastně obecně tu v Norestu nejsem kdo ví jak dlouho, alespoň oproti ostatním. Ale jsem velice ráda, že jsem se sem dostala," přiznala. Teda, samozřejmě by byla raději, kdyby její rodina nevymřela, že. Ale proč kazit veselí plesu takovými hloupými tématy?
"Velice mě těší, Lesley Adoro Pierrot. Mé jméno je Asphodelle Daphne Dei," představila se celým jménem a rovněž se poklonila. Než ale mohla yappovat o něčem dalším, tak se vydali na scénu vlci s pochodněmi, co odříkávali nějaké básničky. Přišlo jí slušné být v tuto chvíli tiško a pozorovat představení. Jakmile byl konec, tak opět pohlédla na Lesley.
"Panečku, vůbec jsem netušila, že jsou u Přízračných takoví neartikulovaní burani!" Samozřejmě tím narážela na vystoupení Roihovo. Bylo jí trapně i za něj! Doufala, že i ostatním Přízrakům bylo trapně, protože toto byla hrůza hrůzoucí. Snad i tady Lesley tento názor sdílela!

Delle čekala, než ji nějaký šamstr pozve na taneček. Zathrian by mohl, že? Není nad tanec alfy a bety ohnivé smečky! Nebo by se Ruf mohl konečně pořádně pochlapit. Případně by mohla přijmout nabídku i od jiného, pokud... nebude vypadat jak zoufalec totálně mimo její ligu.
Pohledem hledala chlapce, případně i děvčata, a její pohled přistál na Zathovi, jak se vybavoval s nějakou šedivou Nihilankou. Nespokojeně švihla ocasem. Tahle ženská jí nesahá ani po kotníky (aspoň co se estetična týče) a Zath by s ní stejně ztrácel čas? Doufal, že vlčici z kytičkové smečky záhy pošle do míst, kam slunce nesvítí, a vyhledá ji.
Z poněkud toxických myšlenek ji ale dostala barevná vlčice, co byla jen o trochu menší jak ona.
"Pěkný večer přeji!" pozdravila ji překvapivě s entusiasmem. Uvnitř sice nebyla nevinnou kytičkou, ale nehodlala působit nějak... buransky. Fuj, to nešlo přeci! Byla přeci dáma.
Pachem si nedokázala vlčici moc zařadit, tak si odvodila, že musela být z toho bájného Kultu. Divila se, že by zrovna s ní navázala kontakt. Teda, samozřejmě - zářila krásou, jak by nemohla! Ale přeci jen, vždy si myslela, že by se vlci jako ona nechtěli dobrovolně bavit s neznabohy.
"Ah, velice vám to sluší, drahá! Asi je to také váš první ples, že?" rozhodla se navést menší smalltalk. Docela jí zajímal mindset takového věřícího - pokud teda věřící byla. Bylo tu přeci jen dost vlků a mohla si pachy poplést, že?

Delle dorazila na ples. Ani ve snu by si nemohla dovolit tuto událost zmeškat! Velice se těšila. Na ozdoby, na tanečky, na tahání informací z druhých... Musí dávat očkem pořádně pozor na Zathka. Musí přijít na to, *proč* se tak najednou rozhodl uzavřít smlouvu s Nihilem, na který tak dlouho plival. Bylo to totiž podezřele náhlé, že?
Měla na sobě motýlí brož, čisté lebky zvířat, náhrdelník z krystalů mloka citrínového, pár ptačích peříček a srst měla posetou semínky rostliny lux flos. Kožich měla čistý, hezky bezposkvrnky, mimo stop mysteriózní kytičky. Na svém vzhledu si dala velice záležet! Nejraději by si našla šatičky, ale v nich by se ztratily rostliny, co po ní přirozeně rostly, ale to nešlo, přeci! I díky nim vypadala tak hezky, že?
Cítila se velice sebevědomě a ready být královnou plesu, ale to spatřila, že i okolí bylo poskvrněno rostlinou lux flos, ergo, že nebyla originální. Cítila se tedy jak stereotypní ženská, když na večírku uvidí další babu, co má stejný šaty. Pěkně trapácky.

Jakmile se Delle dozvěděla o plese, tak začala konat. Na takovou událost musela být náležitostně vyparáděna! I proto ze sebe začala trhat staré uschlé květiny, ač jí to docela bolelo. Nemohla tam být přeci škaredá, že? A pro krásu se trpí. Uschlých jedinců naštěstí nebylo tolik, aby byla celá bolavá. A teď další část! K oušku si dala svou motýlí brož po matince - jak byla krásná! A ještě se ozdobila hnědobílými peříčky ptáčků. Vzpomněla si i na svou letní cestu do hor, kde hledala poklad v podobě krystalů! A našla ho, jen v poněkud jiné podobě, a to sice v podobě divných mloků. Tehdy jednoho tak trochu zmrzačila a získala jeho krystaly, ze kterých si teď udělala šmrncovní náhrdelník. Ale to jí přesto nestačilo. Musela na plese přeci zářit! A tak začala hledat kvítí a další věci, kterými by se mohla pořádně ozdobit. Naštěstí netrvalo dlouho a v lese spatřila pěkné kvítečky, co jako sněženky vypadaly, jen hezčí! Byla ráda, že tu něco přežilo i tento zimní nečas, a tak je začala trhat. K jejímu překvapení z květu začala padat jakási jemňučká semínka, která trochu svítila a vypadala opravdu krásně. Jackpot!

Delle si udělala zdánlivě nevinný výlet k hranicím Nihilu. Ráda by si to tu *proklepla*. Náhlé uzavření spojenectví s Nihilem jí totiž přišlo nanejvýš podezřelé. Jistě, lepší jak spojenectví s Kultem, ale přesto. Něco tu smrdělo. Nebo možná nad tím jen moc přemýšlela.
Bohužel se při cestě strhl jakýsi nečas. Začalo sněžit, vločky všude kolem, až sotva viděla. S teplem se mohla rozloučit - přicházela zima. Jak ji nenáviděla! Její kytičky se trápily a ona s nimi. Ach, kdyby jen věděla, že se blíží ples. Kéž by byl v létě! To by byla tak reprezentativní! Ne, že by teď byla škaredá, ale přeci jen, kytičky prostě byly hezčí v létě.
Cesta to byla dlouhá, ale naštěstí příliš velké vyčerpání necítila. Před cestou si dala dobrou rybu, takže hlady nestrádala. Ještě, že tak!
Vítr začal sílit natolik, až slyšela kvílení meluzíny. Oklepala se. Jako kdyby se jí osud snažil naznačit to, ať se radši otočí na podpatku a odejde. Ale cožpak by mohla? Cožpak by ji tento mráz mohl zastavit? No, mohl - nebyla zrovna na zimu stavěná. Nikdo z její rodiny nebyl.

"Vskutku?" zaujalo ji. Norestský nováček! Jak by bylo prosté ho seznámiti s okolím, že? A trošičku mu přibarvit Azaryn - v tom nejlepším světle! Ostatní jsou přeci jen... měkcí. A tento zvláštní jedinec nepůsobil jako ukňourané želé. "To nevadí. Jestli o to stojíte, ráda vás s okolím seznámím. Už tu žiji nějakou dobu," usmála se mile na vlka. Dobře věděla, že tohoto jedince bude snazší zmanipulovat, protože tu byl krátce. I když ne - manipulace bylo silné slovo! Ale cožpak se jí dalo divit? Byla speculorem a navíc - jako betě bylo v jejím zájmu hledat novou krev.
"Děkuji! Vidět masožravky venku naživo je docela vzácné, protože pro růst potřebují zpravidla hodně specifické podmínky. A co se týče růstu na vlcích - inu, je to prostě záhada. Máme to v rodině, takže jsem se s tím prostě narodila," vysvětlila mu. Ale nechtěla mu prozradit více. Tohle množství informací mu muselo zatím stačit.
"Každopádně se jmenuji Asphodelle, ale můžete mi jen říkat Delle. A jak se jmenujete vy?" optala se ho.

Delle se toho dne vydala pryč z území, na menší... inu, průzkum, řekněme. Nebo si spíše provětrat hlavu a promyslit si, jaký bude další postup. Chtěla přijít na kloub té náhlé touze spojenectví s Nihilem. Někde tam byl zakopanej pes a hodlala ho vyhrabat. Bohužel jako beta nebylo zrovna na místě chodit na nějaké delší výpravy. Ale něco vymyslí, určitě.
Při svých toulkách spatřila za rozpadlou zdí parohy - ale jelínka nikde necítila. Pochopitelně jí hned nato došlo, že se jedná o vlka. Zbystřila. Takový kožíšek by se jí líbil.
"Zdravím vás, poutníku," pozdravila cizince. Byla zvědavá na to, co se z dotyčného vyklube. Snad ne špatné zprávy! "Kampak míříte, smím-li se zeptat?" pousmála se mile. Hodlal se zde tulák usadit, či putoval dál s tím, že přes Norest jen přechází? Ať to bylo jakkoli, čímsi jí zaujal. Bonus pro něj.

Asphodelle samozřejmě hnedky přiběhla na místo, jakmile slyšela Zathovo vytí. A co víc - všimla si i jeho ran. Přivřela na chvíli oči. Tady něco nehrálo. A opravdu - velký alfa uzavřel s Nihilem dohodu. Něco, co by jeden nečekal. Chvíli na Nihil plive jed a pak uzavírá dohody? A jaký byl důvod rvačky s panovníkem? Jen tak ze srandy? Určitě se toho dělo za oponou více, než přiznával, a to se Delle pochopitelně nelíbilo. Ale dělala, že souhlasí. Hodlala býti pro Zatha podporou, alespoň na oko. Jinak si ale řekla, že tuto problematiku blíže prozkoumá, respektive, že zapne své speculorské buňky a bude Zatha a ostatní sledovat. Musí vědět, jestli opravdu jedná v nejlepším zájmu smečky, no ne? Možná to téma i nenápadně nadhodí Rufovi, záleže na jeho reakci zde.