Príspevky užívateľa

Byla tak ráda, že zima začala odcházet do věčných lovišť! Nenáviděla chladné počasí. Neměla ráda ani sníh. Nic z toho. Nebylo tedy divu, že vnitřně slavila příchod prvních jarních květů. Některé si dala i do kožichu jako ozdůbku! Nebyla by to přeci Delle, kdyby se něčím nezkrášlila. Nu, snad i proto se vydala mimo území. Aby našla něco... hezkého. Ale místo toho si všimla v dáli vlka. Ne, že by byl nějaký škaredý, kdeže! To ještě byla příliš daleko na to, aby to mohla posoudit, i proto se vydala blíže k cizinci. Možná se i dozví něco nového? To se vždy hodilo! Nebo by si mohla najít i dalšího přítele. Ano, to by bylo skvělé. Nebyla vlčicí, která by schválně buřila konflikty, kdeže. Nechtěla míti nepřátele. Něco takového se nevyplatilo.
"Zdravím Vás, pane!" pozdravila slušně s úsměvem, neb šlo poznat, že onen cizinec byl vlkem starším jak ona. Přesto si vidno byl schopen udržet poněkud mladistvý vzhled, což... se nedalo říci o mnohých jedincích z Azarynu.
"Hledáte něco?" optala se následně, neb si povšimla jaksi zamyšleného výrazu cizince. Třeba by mu mohla i pomoci?

Asphodelle

- Delle je vlčicí citlivou na chladné počasí, zprvu tedy čas trávila především v jeskyni a v noře, kde se hřála u ohýnku. Posléze se ale odhodlala na nějaké ty venkovní tréninky.
- Na začátku zimy byla mírně nachlazena, nu nejednalo se o onu novou nemoc.
- neúčastnila se samotného kácení v Syslím háji, ale pomáhala pak s tříděním kusů dříví.
- byla jedním z vlků, co nalezli Artemis, která zemřela na nemoc:(
- nalezla svou ztracenou sestru a dotáhla ji do smečky
- společně s Iskou, Adainem a Ikkem se vydala ke Kultu v rámci vyjednávání ohledně léku na novou nemoc.

"Že?" zahihňala se. "Taky by mě zajímalo, odkud se přesně ty rostliny vzaly. Stejně, jako by mě zajímalo, jak je možné, že někteří mají rohy, křídla a tak! Nevím o žádném tvorovi, co by byl tak pestrý jako vlk." Byla to poněkud filozofická úvaha, ale asi dávalo smysl nad něčím takovým sem tam zauvažovat. Bohužel odpověď na tuto palčivou otázku nikdy nedostane. Nebo... někdy možná ano?
"Moc ti děkuji!" pousmála se na jeho menší povzbuzeníčko. Ah, jaká to škoda, že její slova byla falešná! Bude si muset holt zvyknout. Riziko povolání.
"Ale to nevadí!" vyřkla a šla k němu o krůček blíže. "Já jsem taky docela nešika. Ale našla jsem něco, co mi celkem jde! A věřím, že každý má talent alespoň na něco."

Kontrola toků - Igna

"Přišla jsem tu už před zimou," vyřkla. Na povodně dál raději nic neřekla. Nerada by sýčkovala nebo tak! Zima byla poděs už dostatečný, nemuselo se to s nimi tahat dál, že? Ale nakonec si poznámku přesto neodpustila. "Měli bychom o tom pak říct alfovi." Feier by jistě rád věděl o potenciálním nebezpečí. Kdyby se nakonec řeka vylila, tak by to mohl být vskutku obrovský průšvih.
Každopádně se rozběhla směr část řeky, u které byly spadané větve. Naštěstí nebyly nějak gigantické nebo tak. Začala tedy s úklidem a vyčkala, než je ty dvě doženou. Podívala se na ně.
"Tady to asi zvládnu sama, takže můžete jít zatím dál, ať toho stihneme co nejvíc. Pak vás doženu!" vyřkla a dala se následně opět do práce. No, doufejme, že si neukousla příliš velké sousto. Ale tak, někde ty svaly nabrat musí!! A jak již bylo řečeno, nebyly to zrovna velké kusy. Jen bylo třeba dávat pozor, aby neskončila v hluboké vodě.
Netrvalo dlouho a už byla celkem udýchaná! Uff. Opravdu to nebylo tak snadné, jak to vypadalo! Ale brzy už bude hotovo.

"To je super!" pousmála se. Smečka plná milých a přátelských vlků. Znělo to skoro až snově! Ale jistě i takové bájné místo mělo svůj škraloup. Nic nemohlo být perfektní.
"Kdeže, nebolí! No, alespoň obvykle ne. Když se mi to někde zahákne, tak to může být nepříjemné, ale jinak si nemohu stěžovat! Jsou odolnější, jak vypadají," vysvětlila to Arkádovi. Bylo hezké, jak se zajímal a jak byl tím fascinován! Ale samozřejmě nehodlala vyzradit o nich úplně vše, že?
"V pořádku, nemusíš se omlouvat!" pousmála se přátelsky. Líbilo se jí, jak byl tento mladík ukecaný. O dost lepší jak potkat zamlklého bručouna, že? Byl to jistě zajímavý vlček.
"Jen tak by mě vlastně zajímalo, jestli se teda mohu zeptat! Čím bys chtěl být? Já léčitelkou!" pokračovala dál v konverzaci. Ano, její touha po léčitelství byla poněkud lživá, ale přeci mu nemůže říct, že bude profesionální šmírák! To by si s ní nikdo nechtěl povídat. A to by bylo příšerné.

Kontrola toků řek - Igna

Oplatila sestře zazubení se. "Jak bych taky mohla, že?" Na nemakačenka se pěkně nekouká! Ale mentálně to měla podobně nastavené jako její sestra. Taky to nedělala, protože chtěla být ten nejvíc good guy a tak. Ale holt nemá ještě takové postavení, aby si mohla poroučet otrokům pod ní! Ale co není, může být, že? Jen to nebude zadarmo... Pokud se teda dobře neprovdá!
"To by bylo až moc velké štěstí," usoudila. Ah, kdyby se nakonec při kontrole tolik nezapotili, to by bylo něco! Ale bylo jí jasný, že se určitě něco najde.
To pak spatřila další vlčici.
"Zdravím! Ano, jdeme kontrolovat Ignu, jestli ji neblokují větve a tak." Nu, co si budem, byla by o něco spokojenější, kdyby tu místo toho potkala Zatha, ale vlk nemůže mít vše, že?
"Nu, tak asi teda pojďme," pobídla ty dvě a šla dál podél toku, dokud nespatří něco zajímavého. A dlouho se nic moc neobjevilo, tak se místo toho kochala tím, jak se konečně měnila příroda *k lepšímu*. Víc tepla, více světla, více kytek, všechno lepší! Jen... "Snad nebude moc pršet. Už tak je zázrak, že se ještě voda nevylila," pronesla nahlas, aby tu nevládlo trapné ticho. A ejhle! "Tam vzadu vidím nějaké spadané větve!" Jaká to škoda. Snad se při odstraňování děvenky neutopí.

"Páni! To je moc hezký symbol! Myslím, že heřmánky symbolizují i přátelství a pozitivitu. Od sedmikrásek se liší tím, že jsou větší a jakoby větvené! Smečka, co si cení takových rostlin, musí být plná milých vlků, že?" pousmála se. Možná nějaká banda nevinných milánků! Možná by se více hodila tam jak v Azarynu. Ale z Azarynu by neodešla. Je mu oddaná, opravdu! A možná to není takové zlatíčko, jak se na první pohled může zdát. Nějak práci špeha musí dělat, že?
Delle by se začervenala, kdyby mohla! Takový lichotník. Místo toho se jen tiše nevinně zahihňala a packou si zakryla tlamičku. "Ano, rostou! Už od mala! Jak někteří mají křídla a růžky, tak já mám rostlinky. Na slunci některé pěkně rudnou!" usmála se.

Velice ji úklon potěšil. To je teprve slušně vychovaný chlapec! Toto setkání tedy jistě bude *velice* příjemné.
"Moc mě těší, Ar'Kadiene!" pokývala hlavičkou. Jaké to zvláštní jméno! A co víc - byl ze smečky nihilské. O té by se ráda něco dozvěděla! Musí poznat své okolí, no ne?
"Páni! O Nihilu jsem už něco málo slyšela. Máte rádi kytičky, že?" zvídala se zcela nevinně. Nu, alespoň na první pohled. Ráda by se dozvěděla o smečce co nejvíce! Taky mají zevrubné tréninky? Kdo jim velí?
"Tyhle?" usmála se a packou si ukázala na ty velké masožravky. "Ty na mně vlastně rostou!" zahihňala se jemně. Bylo roztomilé, jak skoro každý tím byl fascinován. A divila se vlastně? Skoro nikdo nevypadal jako ona! "A pokud myslíš ty menší, tak ty jsem si natrhala z louky, která je tady kousek! Určitě tu bude dost pro všechny!" zavrtěla ohonem.

Dávala si další kvítka do kožuchu a z dalších si chtěla udělat věneček! To se ale nezdařilo, neb uslyšela jakési zvolání. Nebyla tu sama! Střihla ouškem, rozhlédla se a začala se pomalu plížit za zvukem. Hlavně nenápadně!
Po chvíli si všimla černobílého vlčka, co byl přibližně stejně velký jako ona. A byl cítit smečkou! Ale ne tou ohnivou, samozřejmě. O to víc ji zajímal! Mohl by jí něco pěkného povědět, že?
Vylezla tedy z křovin a přiťapala za vlčkem.
"Ahoj! Jsem Asphodelle, a ty?" pozdravila ho zvesela. Zadoufala, že dotyčný bude příjemně naladěn.

Delle byla vděčná za příchod jara. A šlo to na ní vskutku poznat. Byla plna energie a její kvítka vypadala lépe jak kdy předtím! Nebylo tedy divu, že byla nyní podstatně aktivnější. I proto se vydala za území, směr trosky. Vždy si je chtěla zblízka prohlédnout! Místo plné tajemství a různých zákoutí. A rovněž v okolí sutin byla spousta jarních kytiček! Jen hladina Igny byla poněkud děsivá. Byla tam *spousta* vody. Kdyby začalo více pršet, mohlo by to přinést povodně! A to by bylo tragické.
Zastavila se tedy u trosek, ale předtím, než vlezla dovnitř, si začala sbírat pěkná kvítka. Chtěla se jimi hezky ozdobit, aby vypadala co nejroztomileji! Co kdyby se tu objevil nějaký štramák, že? Jistě, Zatha asi jen tak někdo nepřekoná, ale přesto...

Bylo jí jasné, že odmítnutí by pro světlého bylo poněkud nepříjemné, takže pokud nechtěl mít máslo na hlavě, tak musel hezky nabídku přijmout. Vlci byli smečková zvířata, takže při společném lovu byly podstatně vyšší šance úspěchu!
"Super!" pousmála se a vydala se krůčkem dál. Při pohybu jí aspoň nebude taková zima! Začuchala a vskutku ucítila pach zaječí. No zázrak! A dalším zázrakem bude úspěšný lov, protože přeci jenom, tito přerostlí ušáci uměli dobře běhat.
"Cítím zajíce. Cítíš ho taky?" ujistila se, jestli jí třeba nezačíná šplouchat na maják! Ale ne, tomu nevěřila. Spíše jí zajímalo, jestli Isku napadne nějaká dobrá taktika.

"Cítím," potvrdila a zašvihala ocasem. Byla ráda, že jí to začalo hezky jít. Vlku je pak hnedky lépe! Samozřejmě podstatně pomohlo i Adainovo povzbuzení. Pozitivní motivace ji o dost více pohladí na dušičce, že. Na ni nikdo být zlý snad nemůže!
Trénink ale samozřejmě neskončil. Bylo třeba potrénovat i ten další skok! Skok a la liška. Ten bude o něco složitější. Přeci jen, byla vlkem, nikoli lišákem! Ale když to zvládl i rudý, tak to tuplem musí eventuálně zvládnout i ona, že?
V hlavě si představila onen skok. Dopad na přední. Několikrát si zapružila na místě a pak vyskočila, ohnula se a pak nastavila přední tlapy na dopad. Joo ohnutí, to už uměla! Jen ten pád na přední jí přišel poněkud... tvrdý. Ale to snad bylo tady v jeskyni normální, ne? Zem tu nebyla zrovna jemňoučká.

"Už dobrý," vydechla. Nerada by měla nějaké škaredé zranění! Co když by schytala nějakou jizvu? Jistě, jizvy se jí líbily, ale jen na druhých... Její vzhled nesmí býti permanentně pošramocen!
Přikývla na další slova. Měla dojem, že už začala užitečnost tohoto pohybu chápat. Mohl by se jí opravdu hodit, kdyby šlo do tuhého! Doufala, že to nikdy nebude potřebovat, ale vlk nikdy neví. Nesmí podceňovat své okolí. Jinak by skončila v hrobě.
Následně šla opět na značky a pohlédla na strom. Zopakovala si v duchu, co vše bylo třeba udělat pro úspěch. A pak tak učinila. Hezký odraz, trhnutí rameny, kopnutí... Tento pokus dopadl podstatně lépe jak ten předchozí. Uf!
"Myslím, že už to začínám chápat," vyřkla.

Očkem sledovala přítomné. A jistě jich bylo víc, jak zacítila. Zadoufala, že to nebude nějaká léčka. Oni si vezmou jejich ušáky a byliny a pak je zlikvidujou! Ale to by se jim jistě nevyplatilo. Doufejme.
Jakmile zaslechla žádost Ikkeho, hned ho poslechla, sundala ze sebe brašničku a opatrně z ní vyskládala její obsah, aby nic nebylo poškozeno. Květinky byly přeci jen křehké, že? Naštěstí se tak povedlo a nenastal nějaký nepříjemný trapas. Následně pohlédla na další přítomné. Jistě ji nejvíce zaujala kultská léčitelka. Ty oči a dva páry křídel?
Následně pohlédla na menšího modrého vlka. Cosi říkal tmavému okřídlenému a vypadal evidentně rozčarovaně. Našpicovala ouška, aby mohla něco z jejich konverzace zachytit, žel samozřejmě zdaleka nezachytila všechno. Tmavý naštěstí působil více vyrovnaně, takže snad neměl v úmyslu je po dnešku sežrat.

Kontrola toků řek - Igna

I Delle chtěla přidat tlapku k dílu. Ale zároveň se moc nepředřít. Těžká práce byla pro gentlemany, ne pro křehké děvče jako byla ona! Nebylo tedy lepší možností než jít zkontrolovat zdejší toky. A její bystrý šmírácký nos samozřejmě ucítil i blízkost její sestry. Aha! To aby za ní šla, že? A tak se i stalo, šla po pachu, dokud nespatřila světlý kožich Gen.
"Ahoj, Gen!" usmála se sladce. Bylo jí evidentně lépe. S příchodem jara přišlo i slunce. A čím víc slunce, tím více energie pro ni! Jistě, furt to nebyla žádná sláva, ale oproti tomu, co bylo předtím, to bylo užasné.
"Taky jdeš zkontrolovat řeku? Našlas už něco zajímavého?" optala se. Jistě by bylo skvělé práci nedělat sám, no ne? Nějak si to rozdělí, udělají toho více za kratší dobu... Win-win. Všichni budou víc spokojení.