Príspevky užívateľa

Derik vypadal, že je rád, že stojí na pevné zemi. Ah, to jistě byl vedlejší efekt vlka co nikdy nelítal. Batdog se tedy nemohl nijak divit. Protože jinak se mu zdálo, že si to i celkem užíval. "Hhe, no jo, poprvé ve vzduchu." řekl si spíše pro sebe. I tak to bylo ale dosti nahlas aby to slyšel i jeho šedý přítel. "Však zas tak špatný to nebylo ne?" usmál se na něj Batdog a došel k okraji střechy. S křídly stále u těla se naklonil přes okraj a potom.. skočil. Nebo taky spadl. Obojí to vypadá dost podobně. Chvíli tak padal a pak svá křídla roztáhl. Neuvěřitelnou rychlostí tak mohl zase vzlétnout jen s pár mavnutími křídly. Před Derikem se zastavil. "Vidíš? Je to sranda." usmál se znovu. "Nechceš zkusit pád důvěry?" zeptal se trošku zamyšleně. ta věc ho napadla zrovna teďka a rozhodně by to rád zkusil.

Derik měl očividně jiný nápad než Batdog. A dokonce nebyl ani tak špatný. I výmluvy měl teda dobré. "Ah, jasně, to mě nenapadlo." naletěl Derikovi a jeho výmluvu mu samozřejmě uvěřil. jak jinak taky. "Já jsem na to asi zvyklý." dodal po chvilce a hlavu hned na to zvedl aby to vyzkoušel. Nic, očka měl stále otevřená a ani mu nepřišlo že by foukalo. "Jo, to je dobrej nápad." souhlasil Batdog. Ale ne že by ho položil na nejbližším baráku. Batdog schválně rychle vyletěl ještě výš a přistál až na jednom z těch vyšších paneláků. "Ale na že skočíš." dodal ještě zatímco ho pokládal. Potom jen přistál vedle něj.

Batdogovi se na chvilku zdálo, že cítil jak se Derik klepe. Z hlasu ale nic nepoznal, takže to bral jakože v pohodě. Hlavu následně naklonil tak že viděl na Derika kterého držel. A ten.. se nedíval. "Jestli chceš vidět výhled musel bys nejdřív otevřít oči." poukázal na velmi jasnou věc. I když Derik zněl nadšeně, na výhled se ani nepodíval. Batdog se usmál zatímco se stále díval na Derika. Potřeboval aby taky otevřel ty svoje očka. Jinak neuvidí jak rychle dokáže Batdog letět! Což by byla samozřejmě velká škoda.

Derik sice nevypadal, že je tak úplně v pořádku, ale tak když říkal, že je. Batdog mu samozřejmě musel věřit a nezpochybňovat ho. "Dobře, a chceš zkusit i nějaký tríčky? Nebo se bojíš?" zeptal se znovu pro jistotu zatímco letět o něco rychleji a výš. Teď už mohli být ve výšce vyššího baráku. Což, tedy.. Bylo poměrně vysoko. Na to že Derik nikdy neletěl. Dog se potom nechal trošku unést a vyletěl ještě výš. Zatímco Derik nejspíše ani očka neotevřel. Znenadání už byli ve výšce menšího paneláku. "Tak co říkáš na výhled?" zeptal se Batdog.

Tak když Derik tak nějak odsouhlasil že ho Dog může takhle držet, Dog hnedka párkrát mávl křídly a vznesl se o něco výš. "Neboj, jasně že tě budu držet." ujistil ho Dog rychle. Jasně že ho nehodlal pustit. Proč by to taky dělal. Mohl by to klidně brát jako pokud o vraždu a nahlásit to. A Batdog opravdu nechtěl skončit jako Kirottu. Pomalu s Derik v tlapkách letět výš a výš. "Ještě furt se nebojíš?" zeptal se nejistě a pohlédl na Derika. Nebyli zatím ani tak moc vysoko. Jen kousek. I tak kdyby ho pustil, Derik by si tu svoji páteř mohl zlomit doopravdy. "Jestli se nebojíš mohl bych s tebou letět i rychle. Však víš, tak jak to dělají ti cool vlci." trošku ho chtěl na tohle naladit. Však rychlý let byl vždycky zábava.

Batdog jen nadšeně zavrtěl svým huňatým ocáskem. To bude snad první neokřídlený vlk, kterého naučí létat!. "Hehe, jasně. Brzo vyrosteš a to už tě neunesu." zasmál se Dog. Derik měl zas a znova jenom pravdu. "Dobře. Tak fajn:" souhlasil tedy Dog a pár mávnutími křídel se vznesl do vzduchu. Pomalu vlětel nad Derika tak aby ho mohl tlapkami nějak chytit za srst. "Hah, ne. To by vypadalo.. divně hehe." zasmál se Dog. Jistě být s štěnětem na zádech nebylo zrovna bezpečné. "Chytím tě takhle." řekl jen a hned na to to i uskutečnil. Chytil Derika za srst na zádech nějak opatrně a pak ho packami obejmul. "V pohodě takhle?" zeptal se dokud byli ještě jen nízko u země.

Bat už na tohle neměl vůbec co dodat. Derik měl jistě pravdu a s tím se nedalo argumentovat. Potom ovšem nastražil svá ouška. "Noo, jasně že by se to dalo! Nemůže to být tak těžké." povídal Dog zatímco co si Derika prohlížel a tak nějak si v hlavě vypočítával, jestli by ho unesl. Vzhledem k rozpětí jeho křídel by to možné být mělo. "Néé, tak to já tě určitě udržím." ujistil ho. A dále už jenom kývl. Jistě, kdyby se tak náhodou stalo tak ho uzdraví. "Takže to zkusíš?" zeptal se a už roztáhl křídla. Aby byl nachystaný.

No tak nejspíše bylo jasné, že když Derik nikdy nelétal, tak na to zvyklý nebude. To mohlo Dogovi dojít i tak. "Oh, jasně, to by nejspíše dávalo smysl." souhlasil zamyšleně. Na pouhý zlomek sekundy se zamyslel, jestli bylo vůbec možné se se strachem z výšek narodit či ne. "A chceš to zkusit?" zeptal se, pořád trochu nesoustředěný. "Teda, to, jako lítat chápeš. Že bych tě vynesl aby sis to zkusil." ještě rychle dodal, aby to neznělo jako úplně vytržené z kotextu. Tedy jako, ještě to nikdy nezkoušel, ale kdyby on křídla neměl jistě by to byla velká zábava.

Batdogův dětský mozek nerozuměl nadávkám. Tedy trošku. Věděl, že by se to říkat nemělo. I přesto ho to samozřejmě fascinovalo. Rád by je používal, protože mu to přišlo tak strašně cool. I když on už by i nadávat mohl. Věk na to měl.. fyzicky. Mentálně to už bylo horší. "Neboj." ujistil Derika rychle. Po tom co ho položil pak přistál kousek dál. "To se bojíš výšek?" zeptal se zvědavě. Dog se výšek nebál - z jasných důvodů. Možná byl spíše zvyklý. Taky létat každý den, nebo spíše každou noc není jen tak. A se strachem z výšek by se to nedalo.

Batdog mohl být rád, že on je pouze chováním jako štěně. Za to Derik ten byl sice vyspělý v mozku ale tělo mu neporostlo. Vysoký byl, o tom žádná. Ale kopyto byl jak malé vlče. Vlastně s Dogem taková fajn dvojka. Jeden chováním jako vlče druhej nešika jako vlče. "Uhh, okay?" Batdog si byl jistý, že se zlomenou páteří už by Derda nežil. Ale tak jak ho tak vidí, asi bude silnější než vypadá. Nebo si proti tomu vybudoval odolnost. To bude jistě ono. Po tolika pádech si vlk zvykne. "Jo, tak počkej." řekl Batdog a hnedka na to se vznesl do vzduchu. Derika popadl za kůži za krkem a spolu s ním vyletěl do vzduchu. Tím ho tak rozmotal. No a hned jak se to stalo ho položil na zem. "Tak a teď tě něco bolí?" zeptal se jelikož teď už by měl pořádně cítit co kde má.

Batdog by nečekal, že tohle Aysel vezme tak vážně. Batdog tedy letěl před ní, ovšem ona ho nějak záhadně předletěla! No tohle! Batdog neměl ani čas se ohlížet kudy to mohla takto prokličkovat. Byla pravda, že byla menší jak on a tím pádem se nejspíše vlezla do více prostorů, ale i tak! Jak??!! Batdog ale nechtěl prohrát. I když to pro něj byla jen hra, prohrát nechtěl. Asi jako každé malé dítě. Batdog musel trochu zpomalit. Aysel byla teď přímo před jeho čumákem! Skoro až čekal, že do ní vrazí, ale nějak se dostal kousek pod ni tak aby do ní nevrazil. Ta však po chvilce zase zmizela někam vlastní trasou. Dog teď zrychlil co to šlo. Netušil kde se ona teď nachází a tak nemohl riskovat, že bude moc pomalý. V další zatáčce se Batdog jedním křídlem až dotkl nějakého kusu dřeva co byl opřený o zeď. Křídlo si jistě odřel, ale to si vyléčí později. Když už to vlastně uměl. A pak se za ním ozvala rána. Cíl už byl tak blízko, neměl by se teď otáčet a dívat se co se stalo. Musí doletět do konce. I přes to mu to nedalo a hlavu jen rychle otočil. To už ale viděl jen Aysel jak za ním letí rychlostí blesku a rozhodně nevypadala, že by chtěla prohrát. Mávl křídly co nejvíce dokázal aby takhle před koncem nabral rychlost. Tohle zvládne!

Batdog byl překvapený, že je v Kultu někdo ještě větší dítě než on sám. On tedy nepadal co to šlo, jen tak trochu neuvažoval. "Vážně? Tak to se divím." řekl udiveně a tím přerušil své soustředění. Kvůli tomu nedoléčil jednu z odřenin. Hned si ale pročistil hlavu a všechno své soustředění upřel zase tam. A další část zdravá! "Zlomenou? No nevím, vnitřní zranění jsem nikdy nejspíše neuzdravoval." teď opravdu doufal, že Derik jenom vtipkuje. Takhle může skončit paralyzovaný! A to už by Batdog nevyléčil. "Nemáš to třeba jenom naražené? Můžu ti pomoct se rozmotat jestli chceš." dodal a jedním mávnutím křídel Derika přeletěl a přistál na druhé straně. Spíše to byl takový usnadněný skok než let.

Batdog počkal, až mu Lucien tedy ukáže co přesněji má sbírat. Už si v hlavě promítal návrhy co by to tak mohl být. Lucien po chvilce vytáhl takový pěkný náhrdelník. Batdog by tedy nečekal, že zrovna tohle. Myslel si, že má lovit krysy nebo tak něco, ale tohle bylo jistě jednodušší. "Oh, jasně. To určitě půjde!" rychle kývl. "A ještě pár dotazů- Kolik takových věcí mám nasbírat? Tolik kolik najdu?" zeptal se. Bohužel jeho dětské myšlení mělo ještě plno otázek. "A jak dlouho to mám sbírat? Dokud bude potřeba? A ještě- kdy ti to mám předat?" Dog se po tomhle už raději rychle zastavil. Už to bylo nejspíše až moc otázek. Až mooc otázek. "Oh, promiň." řekl tiše a znovu sklopil zrak a stáhl uši. Jen pro jistotu. Nejspíše už za tohle dostane alespoň blbý pohled, protože zase nezavřel tlamu kdy měl.

Batdog opravdu nečekal, že Derik zakopne o tu čáru. A teda už vůbec ne, že zakopne ještě před ní. Navíc z toho co Batdog viděl tak to nebyl jen tak ledajaký pád. Jistě najde i pár odřenin nebo něco takového. "Ty Deriku? Jak se ti tohle vůbec povedlo?" zeptal se překvapeně. Bylo to něco opravdu nečekaného. "A, jo vlastně, uhmmm, bolí tě něco?" začal rychle s tím na co byl zvyklý. Potom k Derikovi přišel blíž a prohlédl si ho. Ano, jak se dalo čekat tak našel pár škrábanců. Ale tedy nic vážného. Z toho co viděl. Hnedka se na to malinké zranění tedy zadíval a snažil se plně soustředit tak jak to dělává. Škrábance po chvilce pak zmizely. "Ještě něco tě bolí? A kde kdyžtak?" zeptal se s hlavičkou nakloněnou a kousek couvnul.

Batdog rád slyšel že se Derik považuje za jeho kamaráda. "jo to jo." uchechtl se. Potom se ještě nabídl, že si na něm může Batdog procvičit jeho magii! No tohle teda. Derik byl tedy kamarád k pohledání. "Myslíš? Ale klidně to můžeme zkusit!" byl trochu nejistý, ale nemohl si nechat tuhle příležitost utýct. To by byla škoda. "Jo jo, to zvládnu!" souhlasil hnedka. I když nevěděl proč by Derik měl zakopnout o čáru. Dogovi nepřišlo, že by to byl takový gramloň. Ale tak jemu to neprišlo u nikoho. On měl všechny za dokonalé a milé vlky. I když tenhle pohled by se měl brzy změnit.