Príspevky užívateľa

Batdog hnedka nastražil ouška a čekal co bude. Lucien mu potom vysvětlil co ma udělat. Celou dobu se snažil plně soustředit na Lucienova slova. Nerad by něco přeslechl. Z toho by potom mohl být panečku problém. Když pak padlo, že se Dog fláká, tak se trochu neudržel a hned zaprotestoval. "Ale já se neflákám-" nestihl dokončit a raději zavřel tlamu. Rychlé potom sklopil pohled. Nechtěl o tuhle šanci přijít. Nechal Luciena dokončit myšlenku a až potom spustil. "Noo, jasné že bych to mohl udělat! Mám sice nabitej režim, ale určitě na to čas najdu!" rychle přikyvoval a doufaly že si Lucien nebude všímat toho co řekl před tím. I když to batdog myslel vážně - to že se nefláká. "Ale eeee co přesně je ta odměna co mám sesbírat?" zeptal se jako vždycky trošku zaostale.

Batdog měl na tuhle část jeho magie odlišný názor. "No nevím. Zrovna to neumím moc ovládat." posmutněl trošku. Ale musel uznat, že Derikovi se ten vtip povedl! Velmi velmi. Batdog se nad tím trochu uchechtl. "Neboj, ty pro mě hrozba nejsii. Tobě se nic nestane." zavtipkoval. Derik pro Doga zatím žádná hrozba nebyl. Ještě že tak tedy. I když pro Doga nebyl hrozba snad nikdo. "Ach tak.." pokyvl na něj chápavé. "A nechceš se mnou hlídkovat do rána?' zeptal se. Neměl tak úplně náladu chodit kolem celého území ale pro jistotu chtěl hlídat aspoň na jednom místě.

Batdog nevěděl, že Derda neví o jeho magii. Měl za to, že ji všem pověděl hned co je potkal, ale očividně ne. "Oh moje magie?" zeptal se ještě. I když to nebylo ani pro kontrolu. Prostě jen takové to optání které prostě dělal každý. "No, umím léčit zranění." řekl po krátké odmlce. "A nejspíše je taky způsobovat pouhým pohledem." dodal ještě. "Co máš dneska v noci ještě v plánu?" zeptal se ho. Přeci jen bylo důležité se zajímat o ostatní vlky. A po případě se mohl k někomu přidat. On sám kromě hlídkování neměl žádné plány.

Po tom co svůj nález ohlásili Vulon, tak se k nim přidala Dovah. Jako jedna z vlků co nejsou štěňata jim měla pomoct to hnízdo zničit. Batdog tedy poskakoval kolem nic. Jeho chování definitivně nevypadalo, jako někdo kdo má právě zlikvidovat celé hnízdo zabijáckých krys. Když k nemocnici došli tak rychle vzletěl aby se podíval v kterém patře to hnízdo je, bez toho aby po něm zoubci hnedka vyjeli. I když kdyby jich pár skočilo z okna, rozhodně by se nezlobil. Zoubci naštěstí nebyli moc vysoko. "Jsou tady, v druhým patře." oznámil vlčkům na zemi. Jen aby je upozornil a žádný zoubek na ně nevjel ze zálohy.

Batdog Derikovi raději udělal prostor. Na jeho poznámku se radši jenom usmál. Jistěže byl Batdog vysoký! Možná až moc na jeho štěněcí chování. Odcouval tedy pryč a posadil se. Trpělivě čekal, až se Derda rozmotá z toho jeho pádu. "To sem rád." usmál se když ho Derik ujistil že je v pohodě. "Uhm iii kdyby něco tak ti můžu pomoct magií." dodal pak po chvilce. Už dlouho ji totiž na vlkovi nepoužil. Průběžně tak nějak trénoval na krysách a většinou byly jeho pokusy úspěšné, ale vlci z Kultu byly dost schopní na to, aby se nezranili. "Uhh, a jo! Ne, nesnažil jsem se tě zabít.. Jenom jsem tě tady tak viděl, a chtěl tě pozdravit." chvilku mu trvalo než pochopil tu ironii. On s tím měl pořád problém.

Batdog byl rád, že se k Lunce alespoň tohle dostane. Když ji nemohl navštívit sám. Bohužel pravidla Kultu byla důležitá a on je nehodlal porušit. Jen blázen by chtěl nahněvat všemocného Hatiho. Mira ale vypadala, že už bude muset. Jistě, že to Doga taky mrzelo, protože si rád popovídal s někým zvenku. Ovšem nemohl ji tady držet. Už tak ji dost vyděsil. "Oh, jasně." odpověděl Batdog a snažil se znít co nejvíce přátelsky. "Klidně běž já stejně musím hlídat hranice." usmál se a protáhl si nožky z toho jak tady celou dobu seděl. "Třeba se ještě někdy potkáme." řekl na rozloučenou a rychle vzletěl. Vrátil se pěkně na svoji pozici na starém kole a pozoroval vlčku.

Orientovat se v továrně v letu definitivně nebylo snadné. A už vůbec ne když tam takhle byli dva. Batdog měl co dělat aby zase do něčeho nebo někoho nenapálil. Posledně když napálil do Luciena tak to nebylo zrovna nejlepší. I přesto se snažil letět co nejrychleji mohl a jakmile už nehrozilo, že do Aysel narazí jako ze začátku tak už si jí vůbec nevšímal. Nebyl si ani jistý jestli je před ním nebo za ním. Prostě jen sem tam mávl křídly a vyhýbal se všemu co měl v cestě. Kolikrát křídlem trochu škrtl o trám a málem ztratil balanc, ale vyrovnal to naštěstí. Určitě nechtěl před Aysel vypadat špatně. Hlavně v letu. To bylo něco co trénoval snad každý den a nechtěl ztratit balanc jen kvůli trámu. To by bylo nepřijatelné.

Tak, Lexa a Derik to definitivně zvládali. Batdog se definitivně nechtěl vrátit teď když nemá nohu. Zabodl pohled do svojí malé ranky na křídle aby si ji uzdravil. A když se znovu podíval svoji nožku tak tam.. byla? "Ok tak planej poplach nohu očividně mám." řekl trochu zmateně. No o tomhle si musí zjistit víc. Ale teď na něj nebyl čas. Hati jistě potřeboval mít svoji svatou půdu čistou od těchto bestii. Už Kult připravili o plno věřících. "Musíme to říct Vulon, ta rozhodne kdo tohle hnízdo zničí." vystekl po těch dvou a pak co nejrychleji zmizel. Doslova vyskočil z okna a na zem raději doletěl. Heh, definitivně za ním nedoletí. Očekával že oba vlci ho budou následovat ale po schodech. Ale nehodlal na ně čekat. Však se potkají u vulon.

Batdoga velmi mrzelo, že plno svých kamarádů nejspíše už nikdy nepotká. Buď byli mimo Kult nebo.. No umřeli. Hodně jeho kamarádů už bylo s Hatim. Kdyby jen tak věděl, že Luna se k nim brzy také přidá. Teď však ještě byla v pořádku. Když pak zaslechl tuhle novinu hnedka se mu rozjasnil pohled. "Opravdu?" zeptal se nadšeně a začal švihat ocáskem. "To je úžasný! Vyřiď jí že jí přeju hodně štěstí se štěňaty." hnedka vyštěkl. Bylo by fajn ji znovu vidět. Nebo její vlčata. I když bylo možné že si Lunka Doga už ani nepamatuje. Taky když se naposledy potkali byl ještě malé vlče. (Což je Dog vlastně pořád ale nevadí.) Teď se o dost změnil!

Batdog se snažil dostat pryč. Ale s hromadou krys na zádech a křídlech to tak jednoduchý nebude. Řekl by že se mu i ulevilo když slyšel hlas jednoho ze svých společníků jenže to tak trochu nešlo když ho zoubci téměř žrali zaživa. Ale byl rád, že mu šli na pomoc. On si myslel, že jsou to všichni jeho kamarádi. A že ho definitivně nenechají umřít. Málo však věděl že na jiné členy Kultu by se takhle spolehnout nedalo. Kdyby jim to sám Hati nenakázal nechali by ho umřít. Oba dva vlci však dorazili zanedlouho a Lexa hnedka poshazoval několik zoubků, tak aby Batdog mohl utýct. Odnesl si sebou teda několik dost škrábanců , tak co nejrychleji odkulhal do jiné místnosti. Jenže potom jeho tlapka začala.. Mizet? Jakoby mu z tlapky zmizelo všechno maso a srst a zůstala jenom kost? To mu snad ti zoubci sežrali nohu?! Dog se začal strachovat, že tohle ani jeho magie nevyléčí ovšem to ještě nevěděl, že to je jeho druhá magie. A jeho společníci to taky nejspíše nevěděli. Jenže teďka se musel uklidnit a počkat až Lexa ty stvůry vyřídí. Za rožkem si hnedka začal olizovat a uzdravovat rány teda, až na jeho přední tlapku. I přes to že necítil žádnou bolest mohl tahle optická iluze ho přesvědčila, že na to už je pozdě. Jakmile se pak zbavil toho co měl všude jinde začal panikařit. !AAAAA, JÁ NEMÁM NOHUU!" zavyl tak aby to vlci slyšeli a s pomocí křídel odkulhal co nejdál od zoubčího doupěte.

Batdog už tohle neslyšel dost dlouho. "Nihil? Jé z tama mám kamarádku!" zavrtěl ocasem nadšeně. "Už jsem ji neviděl teda dloouho, ale byla to velmi milá vlčka." pokračoval si v tom svým. "Luna se jmenovala, znáš ji?" teďka úplně odkročil od tématu tak jak to vlčata dělají. No on byl duší stále vlče. I když už byl mladý dospělý. Batdog z tohohle totiž nikdy nevyroste. Na druhou stranu to nemuselo být špatné. Mít někoho kdo je stále vlčetem. Potom si ho všichni vybírali aby pro ně udělal snad cokoliv. A on to dělal rád! Takový hlupáček nadosmrti.

Vlci se tedy rozdělili bohužel to nebylo moc k dobru. Zoubky se to tady jenom hemžilo a Dogovi se stalo, že po něm sem tam nějaký vyjel. Párkrát však mávl křídly a byl od nich pokoj. Jenže teď tady něco nesedělo. Oni se nevzdávali a neutekli pryč. Což tedy nebylo moc dobře. Nebo záleží z jakého pohledu. Na druhou stranu to znamenalo že hnízdo by tady být mohlo. A to se Dogovi taky potvrdilo. Když vylezl o patro výš tak uviděl víc zoubků než jich viděl kdy do teď. "Hej Deriku, Alexeii!! Tady je to hnízdo!!" zavolal je jenže než stihl něco udělat zoubci se na něj vrhli! No to ne! Začal sebou škubat a snažil se dostat že jejich sevření ale bylo jich moc. Zatímco je dostával že sebe snažil se i z místnosti vycouvat jen aby ho nechali. "AAA u svatého Hatiho je jich tu moc! Pomozte mi!" začal ječet jak malé vlce. Ale tak co vám zbývá když se vás snaží zabít přerostly krysy.

Dog měl zase ten svůj úsměv který na ksichtě držel snad 24/7. Na chvilku se teda zděsil jestli si malý Derik něco neudělal, ale když ho pozdravil tak usoudil, že je v pořádku. Docupital k němu a pohlédl nad něj tak, že měl hlavu nad tou jeho. "Ahoj Deriku!" zvolal hnedka a usmál se tedy ještě víc. Potom kousek odcouval aby měl Derik možnost se i zvednout když už tedy Dogovou vinou skončil na zádech. Nečekal by, že zrovna on někoho vyděsí. Ale nemohl říct, že to nebylo vtipné. Takhle se skutálet. "To jsi teda pěkně spadl. jsi v pohodě?" zeptal se samozřejmě, protože se zraněným vlkem si hrát nemůže. Naopak by ho musel zavést k někomu kdo jej uzdraví.. Nebo by to udělal on sám!

Dog byl trochu překvapený, že jí o Kultu nikdo neřekl. Myslel, že o Hatim ví více vlků i když jdou stále po špatné cestě. Ale že by je nikdo nevaroval před Kultem? Dog byl tedy absolutně v pořádku pokud vlci nechtěli následovat jediného boha. Ovšem alespoň nemuseli špinit posvátnou půdu. "O můj Hati, to vážně? Nikdo ti neřekl o posvátné půdě kam nesmíš vkročit pokud nevěříš v boha Hatiho?" zeptal se překvapeně. Hnedka ale zavřel tlamu. Nevěděl jestli by úplně měl roznášet takto informace. Ale i přesto by se to dalo brát jen jako šíření víry ne? Co on ví, však Mira by klidně mohla v Hatiho uvěřit. "Odkud vlastně jsi, že o tomhle nevíš?" zeptal se ještě.

Batdog si to teda poskakoval před těma dvěma co s ním šli. Rád by letěl jenže nechtěl aby se ti ostatní cítili špatně, že létat nemůžou. Došli tedy až do nemocnice kde podle Doga tedy pach trošku zesílil. Zobci tady jistě byli. Teď už zbývalo otázkou jestli jich bylo dostatek nebo rovnou měli hnízdo. Mohlo by to být celkem logické. Nemocnice bylo jedno z mála míst které nezasáhla povodeň, která město postihla chvíli před tím než se Dog vydal na tu správnou cestu. A šlo to poznat. Možná, že i tyhle krysy byly dost chytré na to aby si hnízdo postavily zrovna tady. Dog se rychle ohlédl na ty dva za sebou. "Nemocnice je velká, musíme se rozdělit. Takže si dávejte pozor aby na vás nevyjeli ti zoubci." upozornil je Batdog. Možná nebyl nejstarší ani nejchytřejší ale ve měste byl nejdelší dobu. A věděl toho tedy víc než ti dva.