Príspevky užívateľa

Batdog už by se rád posadil aby si vyslechnut copak má Lucien na srdci jenže on mu spíše jenom vynadal. Nu to by tedy nečekal. Hlavně když on se jen snažil říct pravdu. A to taky udělal. I kdyby tím měl snažit popravu. Rychlé tedy stáhl ouška dozadu a ocas mezi nohy. Úplně o ten svůj jazyk přijít nechtěl. Jak by se po tom bavil s ostatními? "Oh-" vydal ze sebe ale radši rychle zavřel tlamu a sklopil zrak. Pro něj byl Lucien nadřízený. A ze svých zkušeností věděl že s ním nesmí argumentovat. Kupodivu však Lucien nesl dobrou zprávu! Odpustit Batdogovi? No to by bylo tedy skvělé! Batdog by se pak nemusel bát kolem Luciena procházet. "Vážně?" zeptal se a ouška měl hned nastražená. "Záleží ale s čím. Jinak určitě, já, já nechci aby jsi na mě byl pořád naštvaný." hnedka začal. Teď nemohl nikam couvnout. Byla to skvělá příležitost!

Vlčka vypadala, stále vyděšeně. No ale zase kdo by nebyl když po vás právě vystartoval vlk z nebes a vyhnal vás z města. Batdog však neměl takovou náladu rád. On byl vždycky veselý. Teda většinu času. Rád udržoval dobrou atmosféru. "Těší mě Miro." zavrtěl přátelsky ocasem. "Co vůbec děláš tady Miro? To ti nikdo neřekl, že se sem nesmí?" zeptal se Batdog a hlavičku naklonil na stranu. Nevěděl, že o tomhle posvátném místě plno vlků neví. Nebo alespoň, že sem nesmí chodit.

Batdog viděl že Derik a tenhle vlk se nejspíše už nějak znali. Nevěděl sice jestli spolu mají dobré vztahy či špatné ale bylo mu to jedno. Teď šlo o vaznou věc. "Oh, takže se můžeme přesunout jinam? Jestli jsi teda nic nenašel." kývl na něj a zavrtěl ocasem. Byl rád že neměli tolik práce. "My jsme procházeli hlavně tady a taky nic nebylo. Ani moc pachů zoubků tu není." dodal pak po chvilce aby ještě více objasnil situaci. Vlk se pak ptal na jmeno. No jistě když se ještě pořádně neznali. "Batdog. Ale můžeš mi říkat Dogu." usmál se a odskákal na jiný vrak auta. "Pojďte vy dva, půjdeme jinam." mávl na ně křídlem a hopkal si to směrem k nemocnici.

-----> nemocnica

Batdog si mohl oddychnout. Právě zachránil dalšího vlka před smrtí Kultem. Samozřejmě plně souhlasil s pravidly, ovšem přšilo mu kruté zabít vlky, kteří třeba ani neví, že do Kultu nesmí. Jako právě tahle vlčka. "Fuu, fajn." oddechl si a trochu se uvolnil. Vlčka se ho pak na něco zeptala. Ups, noo, má vůbec povolený nevěřícím říkat jakékoliv informace? Možná když to je jenom jméno tak by to mělo být v pohodě. "Já? Jsem Batdog.. A ty jsi kdo?" odpověděl po chvilce uvažování.

Dogovi po chvilce došlo, že asi nenajde to hnízdo když bude létat. Ono.. Ty hnízda většinou bývají pod zemí nebo pod něčím. Takže let mu nebyl k ničemu platný. Možná tak by viděl nějakou tu potvoru pobíhat kolem? Přistál tedy na jednom z vraků a téměř si nevšiml, že tam je další vlk! Tohohle kupodivu zahlédl jen párkrát a to si s ním ani nepopovídal. Hnedka tedy nasadil svůj klasický úsměv místo soustředěného výrazu. "Ahoj! Taky jsi přišel hledat ty zoubky?" vyhrkl hnedka a seskočil z auta aby nestál nad vlkem. Pak se ještě ohlédl na Derika. Ten vypadal že se velmi soustředí. Tedy pro Doga. Hativí co tam Derik dělal.

Batdog jen rychle kývl když Aysel objasnila trasu a tedy, že žádná speciální pravidla nejsou. Prostě jen letí a snaží se nevrazit do žádného sloupu a nerozbít si čumák. Aysel vypadala, že je do tohohle tedy celá žhavá. Jistě měla velmi soutěživou povahu narozdíl od Batdoga. Ten z toho měl spíše srandu. Prostě jen něco jak se zabavit na jednu noc a zároveň se i trochu protrénovat. Batdog jen překvapeně sledoval jak už byla Aysel nachystaná vyletět. No v tom případě to nebude zdržovat. Postavil se kousek od ní. V rámci možností se tomu dalo říkat startovní pozice. "Hah, ani náhodou!" vyštěkl po Aysel a taky roztáhl křídla. Ještě na chvíli mu hlavou proběhla myšlenka že by ji mohl nechat vyhrát, ale to rychle z hlavy dostal. Však tohle byl závod! Bude se snažit co to půjde a rozhodně nikoho nenechá vyhrát! Ouška hnedka našpicoval dopředu jakmile Aysel začala odpočítávat. Bylo to jen pár sekund. Hned co uslyšel start mávl křídly a co nejrychleji se snažil oblétnout daný okruh, nehledíc na svoji soupeřku.

Batdog se v polici ještě více přikrčil což způsobilo, že pár těch knih shodil. Ty při svém pádu shodily ještě další knihy a udělaly hluk, dosti velký na to aby si ho nově příchozí všiml. I přes to Batdog raději zůstal ve skrýši. Však taková krátká hra na schovku není na škodu ne? Navíc alespoň takovýmhle zvláštním způsobem otestuje inteligenci tohohle vlka. Nebo spíše tedy vlčice. Někdy holt Batdogovi ty křídla překážely. Když se snaží schovat tak shodí knihy, kvůli křídlům se mu někdy blbě spí. No prostě to neměl jednoduché. Zrak teď upíral na vlčku a čekal jestli si ho všimne. Na její dotaz se jen zachichotal a tlamu si přikryl tlapkou aby nevydal žádný další zvuk.

Batdog se hned po tom co mesiáška vyhlásila vydal hledat doupata těch zoubků. Vzal sebou ještě Derika, protože ten jako štěně nemohl ještě hledat sám. Ani tedy nevěděl jak takové doupě zoubků vypadá, ale tak nemůže v tom být o moc větší rozdíl než v doupěti krys ne? Horší pak bude se těch zoubků zbavit. Sic Dog ještě žádného neviděl, moc dobře věděl, že tyto potvory byly zodpovědné za smrti několika vlků z kultu. Takže to nejspíše nebude žádná legrace. A věřte nebo ne, ale Batdog tuhle situaci bral zcela vážně. Tedy.. No.. Snažil se při nejmenším. Zatím si myslel, že se nemá čeho bát. "Takže Deriku, víš co se má dělat ne? Najít hnízdo a zničit ho." raději připomenul svému společníkovi a vlastně i sám sobě. Potom už jen poskakoval po vrakovišti a snažil se najít to doupě. Sem tam i vzlétl jestli něco neuvidí s výšky. Přeci jen odtamtud byl lepší výhled.

Zdálo se že ten jeho čumák byl tak trochu k ničemu když se Lucien k Batdogovi dostal až tak blízko. A dřív než ho Batdog ucítil, ho spíše uslyšel. Rychle se teda otočil aby k němu nebyl postavený zády. Však poslední dobou ho Lucien moc neměl v oblibě. I když to vlastně neměl nikdy. "Uhm, ahoj Luciene." řekl a rychle se usmál. Batdog si vlastně nikdy nevšiml že je Lucien menší než on. Batdog ho prostě vždycky bral jako nadřízenýho. A v tom výška nerozhoduje. Batdog ještě rychle sklopil hlavu, protože nechtěl působit problémy. "Uhh co, co tady děláš? Taky jsi na hlídce?" zeptal se rychle aby nebylo ticho. Navíc nechtěl moc Lucienovi stát v cestě po posledním blízkém setkání. Kdyžtak by nejspíše odletěl.

Batdog byl momentálně na hlídce kolem území. Vzhledem k tomu co se nedávno stalo bylo potřeba město hlídat ještě víc. A když má jeden křídla hned je to jednodušší. I když se to nezdálo, tak Batdog tyhlety hlídky bral vždy vážně. Zrovna u něj by málokdo čekal jakoukoliv vážnost. Však on i Batdog věděl kdy je potřeba se chovat dospěle. Vždycky se choval jako vlče. A bohužel z toho nikdy docela nevyrostl. Potichu si to létal nad městem. Svit měsíce mu krásně svítil na cestu. Pche a nevěřící potřebují slunce. Když pak Batdog zahlédl železnici, rozhodl se na chvíli se zastavit a porozhlédnout se tam. Přeci jen už tam dlouho nebyl. Železnice tedy byla celá prorostlá vysokou trávou. Šlo vidět, že ji dlouho nikdo nevyužil. Což bylo jen dobře pro vlky. Dog procházel přes zarostlé koleje. Čumák měl nahoru aby kdyžtak zachytil co nejvíce pachů.

Batdog si jen na chvíli myslel, že to Lucien myslel vážně. že by spolu tedy nakonec byli za dobře? Ne. Ani v nejmenším. Dogovi se vyplnily jeho nejhorší představy. On si Luciena nechtěl znepřátelit. Po tom co po něm Lucien tak trochu vyjel se zvedl a kousek ucouvl. Neodešel však, jen svůj pohled upřel do země a sklopil hlavu. "Já- Já tě nechtěl ponížit..." začal tiše. "Jen jsem před Hatim nechtěl lhát. Řekl jsem jenom pravdu." dodal pak už trochu sebejistěji. Narozdíl od tebe. Už už se mu to dralo na jazyk, ale tlamu rychle zavřel. To už by ho Lucien na místě roztrhal. I kdyby to bylo proti pravidlům. Tím si mohl být jistý. Tentokrát měl Dog jediné štěstí, že pochopil ten sarkazmus v Lucienově hlase. Momentálně by ho to mohlo stát krk.

Dog už by se vydal aby Lucienovi nějak pomohl jenže on nechtěl. Takže se tedy zarazil. Kousek radši couvl. Kdyby byl co k čemu tak by Lucienovi alespoň udělal víc prostoru, ale on ne. Posadil se na zadek a seděl. "Aha, dobře." řekl a ouška dal dozadu. Ocas měl hezky kolem sebe a chvilku tiše seděl. Jen on by nerad aby tu bylo ticho. Začal tedy rychle uvažovat co říct. "Ty se zlobíš Luciene?" zeptal se jako malé štěně. Jakoby to snad nebylo jasné. Po tom co ho tady srazil v nákupáku a možná i zničil část rodinného nákupu se nemohl divit. Navíc když tu rodinu měl tak trochu kvůli Dogovi. Z Doga tedy nerostlo nic chytrého. Pořád se choval jako štěně.

Batdog si tak poletoval vzduchem. Musel znovu proletět kolem hranic a kontrolovat jestli tam někdo není. Tak jako posledně ta vlčka v lunaparku. Nerad by aby tyhle vlky našel někdo jiný. Ten by je totiž hned nahlásil a pak by nemuseli přežít. I když Vulon většinou trestala jinak než pouze smrtí. A co taky Dog nevidí. No vlka! Ovšem naštěstí to byl vlk z jeho smečky. Derik! Toho on našel a přivedl. No musel ho jít pozdravit. Rychle sletěl dolů, až by snad všechny kolem vyděsil. "Čau Deriku!" hnedka po něm štěkl co přistál vedle něj.

Batdog hnedka přikývl a rovnou přidal i zavrtění ocasem. Šlo vidět, že to vlčka pochopila. Tedy alespoň Batdogovi to tak přišlo. "Ano, přesně tak." přikyvoval hrdě a usmál se znovu. Snad teď když to chápe tam už znovu nevleze. "A ty do naší smečky nepatříš, takže tam nemůžeš." pokračoval v tak nějak vysvětlování. "Chápeš?" dodal ještě a naklonil hlavičku. Musel se přeci ujistit. Protože kdyby ji tady chytil znovu už by jí musel odvést k Mesiášce. Což nebylo zrovna pěkná představa.

No, dostal alespoň reakci kterou potřeboval. Lucien se ho nechystal zabít. V klidu si oddechnul hned jak se Lucien začal věnovat věcem co měl ve svém plášti. Tak aby Doga neviděl. "Ano, to máš pravdu. Byla to moje chyba, omlouvám se." ještě rychle dodal jelikož nechtěl aby na něj Lucien byl naštvaný. Jelikož pro něj to tak znělo. A jistě ho to mrzelo! On nechtěl aby kvůli němu někdo měl špatnou náladu. To by ale nejdřív musel přestat do vlků narážet při letu. "Uhm, nechceš pomoct?" zeptal se když to vlastně bylo jeho chybou, že se věci kolem rozsypaly snad všude. Navíc on by rád pomohl nějak. Nechtěl jen tak sedět a nic nedělat. Možná by se mohl Lucienovi nějak zavděčit. Za tu pokaženou popravu..