Príspevky užívateľa
< návrat spät
Dog se vrátil zpět k lunaparku, kde předtím potkal Kirottu. Tohle místo mu přišlo obzvlášť zajímavé. Jenže bylo opravdu blízko hranice. Dog i tak nějak doufal, že tady potká tuláka a bude jej moci vyhnat pryč. A to se mu nejspíše i splnilo. Na druhé straně řeky totiž zahlédl pohyb. Mohl to být někdo kdo se snažil dostat na území Kultu. Dog tedy přišel co nejblíže hranici města kam až mohl. Rozhodně ji nehodlal překročit. Mohl by tak ztratit všechnu důvěru co zatím měl. "Hej, ty tam? Kdo jsi a co tady pohledáváš?" štěkl na vlka celkem klidným hlasem. Jakoby byli kamarádi. Kdyby to totiž byl někdo z jeho smečky bylo by neslušné na něj být zlý hned od začátku. Ještě, že byla noc takže Dog mohl stát i mimo stín. Slunce se dotknout nemohl už ze dvou důvodů - pálilo ho a navíc to bylo zakázané. Hlavou mu vrtalo proč by vlk chodil tak blízko města.
Dog ji jen nadšeně následoval. "Jasně to bude super!' vyštěkl nadšeně . Nehodlal nijak odmlouvat a tak prostě vyrazil směrem za Vulon. U bazénů ještě nejspíše nebyl. Nebo si to nepamatoval. To bylo však méně pravděpodobné takže se teď těšil i na nové místo. "A Vulon? Ty jsi někdy Hatiho viděla?" zeptal se jen tak cestou. Byla to věc co ho zajímala. Ne že by o něm nějak pochyboval, to opravdu ne. On ho chtěl totiž taky vidět. Jen nevěděl jestli to je možné. Přeci jen Bůh má právo na soukromí takže Dog by se ani nedivil kdyby ho nikdo nikdy neviděl. Dál Vašák pokračoval směrem k bazénům. On vlastně ani to slovo nikdy neslyšel. Možná někdy u lidí, ale zatím nebyl schopný si pod tím něco představit.
----> bazény
"Ano ano už jdu." štěkl po něm ještě. Vlk to byl zvláštní to Dog poznal hned ze začátku. Však pokud je někdo zvláštní neznamená to, že je zlý. I zvláštní vlci byli mnohdy velmi milí. Teď už však jen zjistit kdo je podle Doga zlý vlk. Kromě Hailey snad nikdo takový neexistoval. Všichni vlci byli hodní, leč každý svým způsobem. "Ano to jistě! Pochlubíme se spolu naší mesiášce a Hatimu! Oni naši snahu vždy ocení!" přikývl mu nadšeně Dog. Když ne mesiáška tak Hati jistě. On totiž viděl všechno a taky jistě dokázal říci jestli se vlci při lovu opravdu snažili. Přeci jen každý mesiáš měl své povinnosti a nemohl se stále jen honit za vlčaty co se snaží lovit. A nějak je chválit.
Dog na tohle ani odpovědět nestihl jelikož bílý vlk rychle pokračoval. No, ano. Je samozřejmostí, že ve smečce neubližujeme jejím členům." rozhodl se nijak neprotestovat. Zrovna tahle věc byla jistě samozřejmá pro každého vlka. Ovšem plno dalších věcí se dozvěděl na hodince s panem Vinquistem. Ten mu řekl co smí a co ne a to bylo pro Doga velkým přínosem. Už se totiž nemusel tolik strachovat kdy něco dělá špatně a kdy nikoliv. Už i věděl jaký trest by jej za co dostihl. A on přeci nechtěl žádný trest! Mohl by se tak Hatimu znechutit. To bylo to poslední co by chtěl. Obrátit si boha proti sobě.
Hrdě zvedl hlavu když mu vlk pochválil přezdívku. Vymyslel si ji sám a byl na to náležitě hrdý. Mnoho vlků mu však říkalo Bat, což bylo stejně jako Dog odvozeno od jeho jména. Nemohl se na vlky zlobit. On měl však raději přezdívku co sám vymyslel si. "Moses." zopakoval po něm. "Takové jméno jsem ještě neslyšel. Jistě je velmi originální!" pochválil mu i to jeho. Vskutku se mu líbilo. Jak taky jinak. Nebylo snad skoro nic co by se Dogovi nelíbilo. To by vlk musel mít opravdu ošklivé jméno aby se ani tomuto mladému vlčkovi nelíbilo. Dal se taky do smíchu ale jen tiše. Každý vlk měl přezdívku! Ať už jen zkráceninu svého jména či úplně jinou. "Proč by zrovna tobě někdo vymýšlel hanebnou přezdívku? Ty takový hodný vlk." řekl Dog a usmál se na vlka. Smát se již přestal. Nějakou bych mu moh vymyslet! Napadlo ho a začal přemýšlet.
"Nebojím se jich! Jen mám rád výšky. Já se nebojím ničeho co by mi nemohlo ublížit. A krysy jsou naše kořist ´, to spíš ublížím já jim! A vyšší postavení by mi neublížili. Přeci jen nemůžeš ublížit členu smečky ve které jsi. Cožpak si to nepamatuješ?" Argumentoval Dog dál. Vskutku pokud mu něco nemohlo ublížit nebál se toho. Jak taky mohl? "Létat umím dobře. Toho, že by sem spadl se bát nemusíš. To jen kdyby si to Hati přál." zazubil se na něj tak jak nejvíce to šlo. Tohle je zábava! Napadlo ho a musel se nad touto skutečností zasmát. "Klidně můžeme! Co bych tě shazoval? Copak vypadám, že bych to měl zapotřebí?" zasmál se zase. Ne on opravdu nebyl vlk co by někomu měl ublížit. Když už tak pouze omylem a jeho magií. Neuměl ji ovládat a to ho snad omlouvá ne? A pokud ne tak mohl vlka ihned zachránit svojí jinou částí magie. Takže to mohlo být vlastně jakoby se nic nestalo. Naštěstí tohle nebylo zapotřebí. U Luciena už měl namále avšak nějak se mu povedlo mu neublížit. Byl to pro něj úspěch.
"Nevím proč by jsi mi měl něco dělat." zavrtěl nechápavě hlavou. "Chtěl jsem tvojí sestře jen pomoci a ona byla ráda. Nejsi snad rád, že jsem jí pomohl?" zeptal se a pohled upřel na vlka. Ničím ho nepodezříval, to vskutku ne! Takový on nebyl. "To bych taky velmi nerad. Nedorozumění nejsou nic pro mě." usmál se na něj a jakoby nad tím mávl tlapkou. Nač řešit takovéhle hlouposti když to Dog ani nemyslel nijak zle? Přesně tak, na nic. Dog věřil, že ani Moses neměl potřebu tohle řešit. I když Dog nechápal proč se chová takhle obranářsky vzhledem ke své sestře. On sourozence neměl takže nemohl posoudit jestli to tak má být či nikoliv. Nevěděl jestli je to dobře. Podle úsudku to však bral jen jako, že má nejspíše s Aurorou dobrý vztah nic víc. Ne tak jako Dog se svojí rodinou. Otce nikdy neviděl a matka ho opustila. Ani sourozenci se k němu nechovali dvakrát pěkně. O to zvláštnější je, že tenhle malý černý vlček je věčný optimista.
Jeho zvláštnosti v hlase si Dog všiml jenže nevěděl co tím myslí. "Kult je opravdu hodná smečka. Je normální, že zabíjíme ty co se rozhodli vstoupit na svatou půdu či jen nějak zesměšnit Hatiho. Takový vlci si zkrátka smrt zaslouží." zase se mu podařilo odběhnout od tématu. Což u něj bylo ovšem velmi časté. Prostě někdy tak moc přemýšlel, že potom ty myšlenky zamíchal i do rozhovoru. Dělalo to plno vlčat. Všechna byla snad stejně ukecaná jako Dog avšak ten věděl kdy je lepší přestat.
Ani nikam neustoupil když mu Moses ukázal své třetí oko. "Páni! To opravdu nikdo jiný nemá?" vydechl nadšeně a očka se mu leskla. Jak on by si přál také mít třetí oko. Ovšem nerad by Mosesovi jeho chloubu nějak bral. Pak by přeci nebyl jediný kdo něco takového má. "Určitě toho vidíš mnohokrát víc než normální vlk!" pochválil mu jej znovu. Dogovi se líbily snad všechny zvláštnosti co kde který vlk měl. Každý tak byl něčím originální.
Skoro však zapomněl na to kvůli čemu snad i slezl dolů. Lov. "Párkrát už jsem lovil, ale moc mi to nešlo." přiznal a v jeho hlase šlo slyšet zklamání. Pak se však zase rozjasnil. "Opravdu? Já se moc rád učím! Budu rád když mi dáš nějaké tipy ohledně lovu!" vyštěkl hned nadšeně. Byla to pravda, že se rád učil. Hlavně měl rád vlky co mu něco takového nabídli. A ještě pokud se mu to i do života hodilo. To bylo panečku něco! Přeci jen tímhle mu vlci pomáhali. A to on ocenil snad vždy!
Dog jen nadšeně přikývl. Pokud si to bude myslet Hati tak to bude určitě pravda. Pomyslel si a zavrtěl ocáskem. Jistěže to tak bylo. Pokud si Hati něco přál vlci to museli udělat. A pokud by si myslel, že je Dog hoden na post věštce tak jistě byl.
Místo toho aby tam dál jen smutně seděl a byl zklamaný z jeho další schopnosti, úsměv se mu snad okamžitě rozzářil jakmile Vulon navrhla procházku po městě a poznávačku pachů. "Ano, jistě. Moc rád!" řekl nadšeně a znovu začal vrtět ocáskem jako zběsilý. Dog už se těšil až bude moci lovit krysy jen podle pachu. Nebo poznat zlé nevěřící a ty hned vyhnat! Jo to se mu zamlouvalo. Jen kdyby věděl, že tuláci a nevěřící jej mohli snadno zmanipulovat. Pořád byl vlče a s jeho povahou je jen těžko říct co by udělal. On mohl taky odejít s tulákem. A to by se nelíbilo snad nikomu. A proto by bylo určitě nejlepší když by hned rozpoznal pachy nevěřících a vyhnal je ještě před tím než by se s ním dali do řeči.
Dog byl rád, že mu Kirottu takhle pomáhá. I když ona to tak ani moc nemyslela. To on nepoznal. "Jo to by určitě šlo!" vyštěkl nadšeně. On by byl určitě moc rád kdyby mu Kirottu pomohla. Pak si však všiml něčeho, čemu by oba vlci měli věnovat pozornost. Měsíc už zacházel a brzy by mělo vyjít Slunce. I přes své nadšení byl Dog už i celkem unavený. "Hele, já už asi budu muset jít." řekl Dog a zívl si. Mohl se rovnou vydat k domům nebo činžákům jak Kirottu říkala. Už se však museli rozloučit. "Tak se měj Kirottu! Děkuju za super hru a za radu ohledem toho pelechu. Zítra na něm asi budu pracovat." usmál se na ni a pak se otočil a vydal se směrem do středu města. Chvilkami létal než se mu Kirottu úplně ztratila z očí...
Uklidnil se hned jakmile se mu zdálo, že vlk není nebezpečný. Nezněl tak a podle toho co říkal Dogovi nechtěl ublížit. I kdyby to byla nějaká past. Dog by to nejspíše nepoznal. "Tak já jdu za tebou." zašeptal Dog a pomalu se snesl dolů. V letu ještě trochu zaváhal, ale pak mu už nic moc nezbývalo. Vypadal by trapně kdyby znovu vzletěl a schoval se zpátky na trám. "Ano, vím, že se to nesmí." odpověděl když dosedl tlapkami na zem. Usmál se na vlka a posadil se. "No nejsem tady až tak dlouho a mimochodem jsem Batdog, ale můžeš mi říkat Dogu." zazubil se naň. Jeho přezdívka se mu velmi líbila a byl rád když mu tak někdo říkal. Pak se trochu zastyděl. On prostě jen rád létal. Rozhodně se ve vzduchu neskrýval. "Já se neskrývám na nebi! Jen rád létám a mám rád výšky. Ty se snad výšek bojíš?" zeptal se trošku provokativně. Vlk byl asi v jeho věku takže v tom neviděl problém. Mohl si přeci udělat srandu z vlka jeho věku.
Nad další otázkou natočil hlavičku trochu na stranu. "Nevím jak to myslíš." řekl tázavě a podíval se na vlka. Teď opravdu nevěděl jak to myslel. On se zatím o životě dospělých moc nedozvídal. Dalo se říct, že ani neměl jak. Ale ono to jistě brzy přijde až se u něj pořádně rozvine puberta a začnou pracovat hormony. "Nevím, proč by jsi mi měl něco dělat. Já jsem ji jen učil létat nic víc." řekl a musel se zasmát.
Dog se vydal taky za vlkem. Nejdříve trochu váhal, ale když ho popohnal vydal se rychle za ním. "Ano krysy jsou chytré. Ale vlci z Kultu nejsou blbí! Všichni jsou tady moc hodní." odsekl. Možná by si i dupnul kdyby zrovna nepospíchal za vlkem. Měl celkem krátké nožičky a do pořádné výšky měl teprve dorůst. Jestli tedy vůbec vyroste. "No to teda nebojím!" vyštěkl po něm vesele a rozběhl se. Teď si vlka pořádně prohlédnul. A kromě toho, že byl snad celý bílý si všiml ještě něčeho. "Páni! Ty máš další oko?" vydechl nadšeně. Takového vlka snad ještě nikdy nepotkal.
Dogovi se samozřejmě chvála líbila. A o to víc když jeho schopnosti ocenila mesiáška! "Jsem, uhm, poctěn, že se vám moje magie líbí. Rád budu pomáhat všem vlkům z Kultu." snažil se znít tak jako už dospělý vlk. To si však hned v zápětí pokazil. "Ano, ano, trénuji!" štěkl a radostně vrtěl ocáskem. Jistě, že ve volném čase trénoval. Navíc on byl taky trochu nešikovný a nějaká drobná poranění měl snad pořád. Takže trénoval alespoň na sobě. "Ano, to jistě je. Máte pravdu." přitakal s omluvným výrazem ve tváři. Pořád však šlo poznat, že je ze setkání s mesiáškou velmi nadšený. Tohle se přeci nestává každý den. Návrh ohledně postavení věštce se mu zamlouval. "To zní dobře... Budu dělat vše pro to abych se na tohle postavení dostal." usmál se. Pak si však ještě vzpomněl na jednu věc. "Možná ještě něco moje magie umí. Někdy když se hodně bojím tak pokud se na toho kdo mě vyděsil podívám, objeví se mu na těle škrábanec. Ale opravdu se snažím s tím něco dělat." řekl smutně. Tohle bylo něco co se mu opravdu nelíbilo. "Ale opravdu moc rád bych vlkům pomáhal." dodal ještě a svěsil uši k hlavě.
"Jasně, že jsi!" pokusil se ho podpořit. Nevěděl proč by Hané měl být zlý. Zrovna Hané mu přišel jako moc hodný fialový vlček. A bral ho jako kamaráda nebo rodinu. Přeci jen byl v Kultu a Kult je rodina. "No, vlci v Kultu si brání své území. Je to Hatiho území a Hati nemá rád když mu tam vstoupí nějaká krysa nevěřící." vyprskl poslední slova. Čím dál častěji tohle dělal a nevěřící se mu s dospíváním pořád více hnusili. "Takový vlci si smrt zaslouží. I když já byl nedávno taky nevěřící, ale Hati sám ví, který vlk má naději na to jemu dobře sloužit. A Hati si myslí, že ty jsi pro to dost dobrý. Jinak by tě ani nenechal na území vstoupit bez toho aby na tebe poslal Kult." pokusil se to nějak vysvětlit. Sice během svojí řeči skoro úplně odběhl od tématu, ale on to ani nezaregistroval.
Tohle se Dogovi líbilo. Návrh na pelech mu přišel dobrý. "Jo to máš pravdu! Můžu použít rovnou tule věc." řekl nadšeně. Teď však musel vymyslet kde si pelech zařídit. Problém byl, že Dog ještě město neznal tak dobře aby věděl kde by to mohlo být dobré. Musel více zkoumat aby našel perfektní místo. "Neznáš nějaký, ehh, konkretový místo kde by byl takovej pelech nejlepší?" zeptal se. Některá slova mu ještě dělala problém. Ale učil se rychle. Většinou to byla taková ta více odborná slova jelikož Dog nevyrůstal tak úplně s rodiči od kterých by tu výslovnost vypozoroval.
Dog se dále plazil po trámu. Snažil snad ani nedýchat i když už bylo snad pozdě. Vlk si Doga všiml a nejspíše se snažil dostat k němu. Se zatajeným dechem postupoval dále. Na vlk se snažil nedívat - přeci jen mohl mu ublížit svoji magií. Bál se ho a posledně když jej vyděsila Hailey, tak ji poškrábal. Poškrábal bez toho aby se nějak pohnul nebo jen natáhl tlapku. Nejspíše za to mohla jeho magie a Dog to ještě neuměl ovládat.
Chvilkami ani nevěděl na koho vlk mluví. Jestli na něj nebo na krysy. "Já... Já ti nechci ublížit!" vyštěkl po něm. On opravdu nechtěl. Pokud byl vlk z Kultu tak ani nemohl. Za to by jej dostihl trest a Dog se bál, že pak by se naň Hati rozzlobil. To bylo to poslední to on chtěl - znepřátelit si Hatiho.
Když vlk hádal jeho jméno Batdog jen mlčel. Nemohl ho uhádnout jelikož se ještě neznali. Leda že by mu o něm řekl někdo koho Dog už znal. I když to bylo málo pravděpodobné podle toho co vlk říkal za jména. Však on ta jména ani neslyšel. Až na - Auroru. "Aurora je tvoje sestra?" zeptal se hloupě. Když to vlk právě řekl měla by to býti pravda. Nebo to jen Batdog věřil úplně každému. Už i přemýšlel jestli nemá za vlkem jít a lovit s ním krysy tak jak řekl. I kdyby to měla být past. Pomalu vykoukl na okraj trámů aby vlka lépe viděl. Pokud to byl bratr Aurory tak by mu snad neublížil ne? A tím taky mohl vědět, že vlk pravděpodobně pochází z Kultu. "Tak já půjdu za tebou." řekl a ocas obmotal kolem trámu. Ještě hodně váhal a tak hodlal chvíli čekat.
Dog se ho pokoušel nějak uklidnit. "To je v pohodě, určitě jsi se vydal správnou cestou! Jinak by ti ji přeci Hati neukázal." řekl klidným hlasem. "Mě taky chybí, ale je to součást dospívání." zalhal mu Dog. Jeho máma mu nechyběla, přeci jen utekl od ní. A otce nikdy nepoznal takže mu vlastně neměl kdo chybět. Jeho rodina byl Kult a to mu stačilo. "Pokud je říkat nechceš nemusíš. Do toho tě nikdo nutit nebude." pokračoval dál. Na její další větu raději nereagoval. Navíc ani moc nevěděl co říct. "Kult rozhodně není zlý! Všichni vlci tady jsou moc milí. A... I ty jsi hodný Hané. Kdyby jsi nebyl Hati by tě potrestal." odpověděl. Trochu se zasekl než mu došlo jak přesně to Hané myslí. Posadil se vedle něj a klidně si odpočíval. Čekal co Hané na to.
Batdog byl už zase na výzkumu. Tentokrát se zastavil u nějaké větší budovy. Byla podobná jako nemocnice ba i větší. A taky byla o dost zajímavější. Hned jakmile vstoupil mohl zahlédnout plno zajímavých věcí - od velkých starých porozpadlých strojů po malé dřevěné stolky. Dog se vydal hned k tomu nejbližšímu a pečlivě očichal každou věc co na něm byla. Ano, moc se toho nedozvěděl jelikož pachy nebyly nic pro něj. I tak už mu to po setkání s Vulonkrein šlo lépe.
Dogovi snad ztuhla krev v žilách hned co zaslechl nějaký zvuk. Snad okamžitě se vznesl do vzduchu a schoval na tram. Ocasem se přidržoval a začal se tak plížit po celé továrně. Věděl, že to nemuselo být nic nebezpečného jenže když už se rozhodl jít dolů zaslechl hlas. To ho znovu viděsilo a tak se dál plížil. Netrvalo dlouho než zahlédl nějakého vlka. Byl celý bílý, zhruba v Dogově věku. I tak z něj měl Dog strach. Možná tohle je ten pocit o kterém mluvil Lucien. Třeba takhle poznám nevěřícího. Napadlo Doga. No nezbývalo než to zjistit. Jen tak však Dog slézt nehodlal. Zas tak silný nebyl aby si troufnul i na kohokoliv jeho v jeho věku.
Tomu či vlk říkal Dog nerozuměl. Nebo spíše nechápal souvislosti. Vlk nejspíše lovil krysu, ale říkal věcí co s tím nesouvisely. Začal rozumět až dvěma nadávkám co vlk řekl. Souvislosti mu však stále nějak nedocházely. Pomalu procházel nad vlkem s dechem zatajeným. Mohl taky mít nějakou magii kterou by ho mohl snadno zabít. Soustředění mu však bylo k ničemu jelikož si nedal pozor a podjela mu tlapka. Tím shodil pár třísek a navíc na sebe upozornil. Teď už mohl jen čekat jak na to vlk zareaguje. Všechny tlapky si přitáhl k tělu a křídla taky schoval.
Dog byl rád že Vulon jeho magii ocenila. Přeci jen byla to mesiáška. "Opravdu?" vydechl nadšeně a podíval se na utíkajícího hlodavce. Bude tady až ho budou potřebovat. Můžou ho ulovit znovu, přeci jen Vulonkrein jej ulovila hodně rychle takže v tom Dog neviděl problém. Nechal ho tedy běžet a nevrhl se na něj. Dog se pak musel zamyslet. "Ještě ani nevím co všechno zvládnu. Většinou se mi jen zatočí hlava. Ale kdyby bylo potřeba pomohl bych i kdyby ne to mělo stát život." poslední větu řekl odhodlaně. Přeci jen pokud si to Hati bude přát tak dvojí magii použije i ta cenu života vlastního. "Jo a chtěl jsem se zeptat. Je nějaké postavení léčitele?" zeptal se. Možná to byla trochu hloupá otázka, ale přeci jen ne vždy všechno chápal. A tak i když byl na učení tak raději se ještě zeptal.
Dog jen trpělivě vyčkal na Lucienovu odpověď. Jakmile zaslechl, že dostane další úlohu tak nadšeně zavrtěl ocasem. Pozorně poslouchal. "Jasně. Chápu. " odpověděl i když neměl tušení co to mohlo být. Nějak to však najít musel. "A až to najdu, dám si to někde blízko svého pelechu. A když se znovu potkáme ukážu ti to!" vyštěkl nadšeně. Když už se i Lucien chystal na odchod, Dog se vydal taky. "Ano, to budu." přikývl ještě a pak se odrazil a vzlétl. "Měj se Luciene!" zavolal přes rameno a pak se vydal do města. Aby našel něco co propouští měsíční světlo v jiné barvě...
Dog se nad tím musel zamyslet. "Hmm, to asi je. To bych jinak v zimě neměl kde spát!" napadlo ho. V zimě by jistě bylo potřeba někde spát a na tvrdé studené zemi to nebylo nejlepší. Vlk by tak mohl i umrznout. "A jak je nejlepčí si takový pelech zařídit? Blízko centra to zní dobře, ale jak by měl vypadat?" zeptal se. Opravdu o pelechu uvažoval a jednou to hodlal i zrealizovat. A s tím jak on je aktivní a nemá moc co dělat tak by byl schopný si pelech zařídit snad okamžitě. To, že se ho Kirottu snaží zmanipulovat ani nepoznal. Pro něj to byla prostě velmi hodná vlčka. (Ostatně jako všichni.) Rozhodně by mu nepřišla jako někdo kdo se ho snaží zmanipulovat.