Príspevky užívateľa
< návrat spät
samozřejmě chodil pořád za ním aby ho neztratil. když vešel dovnitř, pořád váhal nad tím zda je to vůbec bezpečné. avšak musel hlídat guláše takže jo šel za ním dovnitř. viděl rád tu jeho radost v očích. usmál se nad tím a nechal ho chvíli zkoumat. "hlavně dávej pozor na ostré věci!" zvolal na něj a pak se otočil a šel do prostoru. "hlavně pozor kam šlapeš... je to pěkně staré a může to pod tebou křupnout." myslel hlavně na dřevěné podlahy v druhém patře nebo prvním.. to už bylo jedno.
ale jakoby to neříkal... když vešel do jedné místnosti v přízemí, zem se pod ním propadla do sklepu a už šlo jen slyšet velké bum.
spadl přímo na bok a tak to musel rozdýchávat. "aja jaj ajajaj. boleeest..." zvedl se a protáhl se s tím že se oklepal od všeho prachu co sebou strhl.
Ani skoro ho nechytil ale neštěstí vlčecí nožičky byli malé a slabé takže ho šlo rychle dohnat. Navíc Cielo je lovec takže mu to nedělalo až takový problém. Ale co už.
Do údolí to byla fakt velká a těžká cesta ani úplně nechápal proč si vybral zrovna toto místo na hledání motýlů.
Hlídal ho jako oko v hlavě aby se mu ještě nestratil. Fajn jsou na území ale nedaleko je zde Ignis a to by bylo fakt těžké vysvetlovaní proč je z guláše guláš.
"hlavně dávej pozor ať se ti něco nestane!" nechtěl to řešit a tak ho radši upozornil.
No to doufal že i dobrý bude nadále a že mu nezmizí no to by musel pak slíbit hory doly černej les Rye aby mu odpustila že se vůbec něco stalo.
Guláš se ptal na tohle velké obrovské cosi a to už byla odpověď rychlá. "trosky nory od lidí. Nechali to tu když odcházeli z Norestu." vykročil dopředu a šel blíž k tomu aby nasál nějaké nové pachy.
"možná najdeme nějaký poklad co tu nechali. Chceš dovnitř?" ohlédl se na něho jak na tom je a pak pomaličku šel ke vchodu. Doufal že se laši z toho nějak nezblázní a nebude ho tu chytat protože to by nerad ještě něco naběhl. Za tento týden toho chytání měl dost.
Měl otázku na věc ohledně mlhy. No nevěděl úplně jak mu ji popsat a magii teď pouštět ze sebe nechtěl protože co když se něco stane? Hm? Nechtěl riskovat. "no jak ti to popsat ... většinou se tvoří ráno když je zima. Někde mnohdy vidět ani na krok. Nedá se na ní sáhnout. A je všude kolem nás. Předvedl bych ti ji aby jsi měl lepší obraz ale to nemůžu." sklesly mu až z toho uši jak mu nemohl ukázat nic. Ale i sem tam se pousmál aby to tu nebylo až tak smutné.
Rozvrtěl se mu ocas když řekl že mu něco ukáže. Tak se dívám jak jen to šlo. Čekal něco ohromného ale nic. Nic se nedělo. "má se něco dít nebo...?" ozval se po chvíli zírání na snažícího se Cyrana.
Ještě před nedávnou dobou si až moc rozuměl s guláškem. Mohu trávit spolu kolik jen chtěli času, nemluvě o tom že jsou společně ve smečce, ALE nabídl mu se podívat za hranice. Řekl mu že viděl jedno krásné místo kde se dalo najít plno zajímavých věcí. Společně přemluvili Ryumee a Evereta a společně se po boku vydali k troskám Othamu.
Hlídal ho jako oko v hlavě. S pomocí Nia ho dokázal hlídat tak moc, že se v pořádku dostali zde. Za pomoci hodně přestávek ale ano. Všichni jsou šťastní tak pohoda. To si aspoň mohl oddychnout. "tak jsme tady." usmál se na něho a koukl na trosky. "možná najdeme nějakého zajímavého motýla." trošku zapremyslel ale nechá se překvapit co on tady najde.
"kdyby se cokoliv dělo tak hlavně říkej! Víš co říkala máma a táta... Takže nezlob!" řekl celkem rázným tónem aby si to zapamatoval. Ježíš on nebude dobrý rodič už to vidím.
"paní.. tak to musel být hodně hezký motýl." řekl nevěřícně a čekal co si ještě dokáže vymyslet. Nakonec se však"zvednul" z místa a utíkal jinam. Řekl že jde najít lepšího a o to se obával že se mu může něco stát. Je to přece jen štěně že.
"počkej!" zvedl se jak troska všech trosek a vyběhl rovnou za ním. Nemohl dopustit že by se něco stalo vlčeti při lovení motýlů a že on měl velkou fantazii a představoval si nehezké věci.
----------> údolí
Zavrtěl šťastně ocasem že on sám nebyl venátorem. Jak on byl rád. "pokud znáš nějaké fintičky tak budu jen a jen rád." zazubil se a pohlédl kolem sebe zda náhodou není něco kolem nich.
"většinou se specializuji na lov ryb. Miluji je a tak je umím i lépe lovit. Jsem však schopen ulovit i větší. S... Em... Teď nevím jak se jmenuje. Rohatým společníkem... Jsem chytal i Srnu." na Hariuhu si nemohl vzpomenout. Bylo to už dlouho co mu řekl své jméno a on to za tu dobu dočista zapomněl.
"můžeš si vybrat co přesně chceš. Na co se cítíš. Já se přizpůsobím." otočil se zpátky na něho s úsměvem na tváři.
"přesně tak!" haha .. ne... Je to víceméně k ničemu pokud narazíš na vlky co se nebojí a mají moc velké ego. To už potkal ne jednou a ani ty slova nebyly k něčemu.
Cyrano se pak ptal na magii kterou nechtěl řešit, avšak je slušnost odpovědět takže mohl říkat. "umím se proměnit v mlhu. Brát věci a létat mi nedělá problém avšak je zde háček že to dokážu použít jednou za den." což byl ten háček u kterého si nemohl moc zalétat se sourozenci.
"a ty máš jakož magii?" zavrtěl ocasem a usmál se. Byl celý šťastný a připraven ne všejaké ohromení. On to miloval a tak si nenechal ujít se to dozvědět.
Nic nového se zatím nedělo. Vždy to byly klidné dny co Cielo prožil na území. Neměl důvod chodit pryč. Však jeho program naplnil zvolání jejich Orda. S'Arika.
Nějaká nová akcicka? Tam musel být! S hadem na krku se vydal ke studánce. Bylo už zde plno vlků, zajímavé. On byl určitě poslední. No co tak se trochu zdržel. Asi se mi nechtělo. Avšak když zjistil proč, hned jakoby z mrtvých vztal.
Jeho paní doktorka měla velký den. Je zrovna vtipné že zde ji jako první potkal a zrovna dnes tady stojí na svůj velký okamžik změny postu na Lexe.
Bylo hezké vidět jak ji mohli všichni popřát nebo jen klidně stáli a já nevím co mohli dělat. Sám chtěl popřát, ale svá slova si nechal až naposledy když i naposledy zde přišel.
Všichni byli i zaujatí souhvězdím. On něco málo o tom věděl ale pořád se měl co naučit. No co no... Byl mladej a staral se o jiné věci potřebné pro smečku.
Ale když.... Když bude teď Beta smečky a věnovat se víc věcem... kdo mu bude pomáhat s poruchou?! No tak to musel ještě přemýšlet.
Zazubil se na jeho jásání. On rád si získával kamarády takže mu to stejně tak nevadilo. A co víc. Byl to vlk z jiné smečky takže nějaké informace z druhé strany se hodí vždy. Pokud bude další konflikt proč ne že.
Tak samozřejmě přízrační měli úplně jinou kulturu než Ignis či Nihil. O kultu nevěděl nic takže nemohl porovnávat. Což však chápal. Běžný vlk mimo jejich smečku by to nepochopil. Něco jako vlastní řeč které rozumí jen oni. "každý to má určitě jinak. Já si myslím že to může fungovat jako odstrašující případ. Řekneš že posíláš na někoho rimora a ten druhý se může začít bát jak chce protože neví kdo to vlastně je." což s téhle situaci kdo ví jak by pomohl rimor. Ale chtěl na něho jít, nakonec cesta venátora byla lepší. Aspoň mohl lovit neomezeně.
Trochu se zasekl a ohlédl se na své tělo když vyjekl s tím že nemá křídla. "no .. táta určitě také neměl křídla takže jsem to podědil po něm. Moji sourozenci zas po mamince. Ale zas když jsem se učil používat magii, mohl jsem létat s nimi." jednou za den ale co už. To byla jiná věc.
Cyrano si všiml toho, že dostal větší část. Nevadilo mu to že se vyptával, ale i tak mu jednoduše odpověděl. "protože jsme sousedé a vlastně i kamarádi. Můžu si dovolit tohle udělat rád." no on by se i obětoval takže to je víceméně jedno co udělá se svým jídlem.
"pokud chceš naučit lovit tak ti pomůžu. Jsem venator! Neboli v tvé řeči lovec pro smečku." och ano on byl v lovu až moc dobrý. To si myslel ale kdo ví co mohla být pravda.
Musel se ale zasmát když mu zase povídal s tlamou plnou masa. "cože?" zazubil se. "ochuf pochá... Jó odkud pocházím že?" bylo trochu na přemýšlení tohle když se u toho musel začít smát. Opravdu tento vlk se mu líbil.
"má rodina se skládala z okřídlenců takže jsem z dalekých hor." což zanechalo i nějaké příznaky. Huňatější srst a lepší orientace v horách. Rád by se tam vrátil ale řekl sám jednou ze se tam nevrátí dokud jeho porucha nebude okey.
Něco na tom určitě bylo. On nad tím ani tak nepřemýšlel. On měl asi tak stejný názor jak on. On však chtěl být jen ve smečce s rodinou a to bylo vše. "mě by stačilo kdybych byl se svou rodinou. Ale nikdy bych si nedovolil být hlavou rodiny. Důvod mám ale není třeba tě tím nějak zatěžovat." odvíjelo se to od jeho poruchy. To by nechtěl pak někoho zabít nebo ublížit.
Zavrtěl hlavou. "ne ne, v pohodě." zazubil se a přikývl. On zas se někdy choval dečky takže by mohli být nastejno s nějakými menšími vadami.
Byl rád že přikývl na jeho pohoštění a začal rvát zajíce na dvě skoro stejné poloviny a ta co se mu zdála větší mu donesl. Celý čenich od krve mu nevadil, stačilo že mu to donesl a mohl zase zaklopýtat ke svému podílu. Lehl si a začal olizovat krev kolem a na zajícovi.
On tomu rozuměl. Možná si Ignis chránil své mladší členy a při konfliktu je nechali na území. Nebo prostě vlk neměl důvod ví chuť jít na jiné než své území. "já také ne. Možná území mé rádoby smečkové rodiny od kterých pocházím. Jinak také ne." a tam se už bohužel nevrátí. Kdo ví proč.
Bylo fajn vidět že druhý vlk s tím problém nemá. Sám pach mu říkal že to je ještě mladý vlk takže asi dobré pro něho. Nevyhledával další konflikt kterého se dopustily i jejich smečky a to bylo v pořádku. Přece jen něco přísahali ale tenhle jedinec to bral tak jakoby se nic nedělo či se nestalo. Ale mohlo to být i uhrané pod tou jeho maskou neboli andělskou tvářičkou. Musel si proto dát menší pozor na to všechno.
"přesně tak!" usmál se víc a víc houpal se svým ocasem ze strany na stranu.
"očividně berou věci jinak. Pokud jsi alfa smečky, máš tendenci vše chránit." sám to tak viděl ale byl do toho namočený taky. Z toho k čemu přidělal práci se vyjadřovat nehodlal. Tak stalo se no.
"jsem Cielo. Dlouhé jméno netřeba. Vyšel jsem občíhnout hranice a náhodou narazil na zajíce. Chceš kousek?" jemu nedělalo problém se podělit. Přece jen si chtěl zachovat takovou tu dobrou auru a přinejlepším si vytvořit aspoň dobrý vztah se sousedy.
Jaký to krásný podzimní den co? Bylo ještě zajímavé že Cielo nemusel truchlit nad tím že jeho hadí kamarád nemusí jít do spánku. Byl to totiž nějaký zvláštní had který nepotřeboval hybernaci a mohl tak i v zimě s ním být. Však od rána do večera jen spal na jeho krku a sem tam se ohlédl kolem když ucítil něco jiného než právě Ciela.
On sám si Cielo vyšel podél hranic a hledal něco zajímavého. Avšak vystoupil mimo hranice své smečky když uviděl takového velkého a chumdelateho zajíce který nešel přehlednou. A jako správný lovec z Přízračných se za ním vydal.
Přikrčil se k zemi a vyskočil za ním. Co nevidět zajíc už ležel v jeho zubech a on si tak maximálně mohl spokojeně zavrtět ocasem. Když se otočil ale hlavou, viděl novou tvář. Jediné co mu nemohlo přijít v pohodě byl pach Igniský
Položil opatrně zajíce na zem a koukl znova po vlkovi o hlavu vyšší než on (asi). "ty jsi z Ignisu že?" usmál se a zavrtěl ocasem aby dal najevo že s ním může být v pohodě. Nač být agresivní že.
Takže bitka začíná. Uvidíme co ještě si vymyslíš.
Postavil se a protáhl své staré kosti. "vážně? To je zajímavé ale..." postavil se jemu čelem a koukl se na něho zezhora i když nebyl o nic větší. "chytil si snad chlupatého motýla? O můj bože jak jeho křídla byla tak hebká. A co víc! Byl černofialový! A tykadla mu svítily ve tmě fialově." tak takovou lež ještě nezandal nikdy.
No a ještě toho hodně má ve své zvrácené mysli ale kdo ví zda tomu dokáže uvěřit. Ale doufal že jo když to je ještě dítě.