Príspevky užívateľa
< návrat spät
bylo zajímavé že se ptá na toto. sic ano, Cielo byl zde jako nový a ještě ho nemohli poznati. je pravdou že byl jeden z mála vlků, kteří nově nastoupili a ještě se nestačili představit smečce, která jim dělá společnost. kdo by to také dělal že? každý má své starosti, ale on byl ještě takové to vlče, které mělo fůru času. je třeba toho někdy využít a jít se představit ostatním ne?
"ano ano. jsem sice nový, ale ano. ještě se ta rozkoukávám, ale něco už chytám do tlapek. také tomu rozumíte ne? nejste cítit Ignisem ani tím městem, vy budete Nihil že?" napřáhl tak mírně na ní hlavu a začmuchal. "je Nihil stejný jak Přízrační?" to byla otázka co ho zajímala už od doby, co prvně slyšel o smečkách. zda jsou všechny stejné. sice ano, díky Ignisu si mohl říct že ne, ale co tak tohle?
najednou se rozzářil. "vážně? vy znáte naší medičku?" zamával ocasem. on byl rád že takovou léčitelku mohl míti ve smečce. sama mu pomohla i s Timem a za to je neskutečně rád.
na další slova odpověděl jednoduše. usmátím a vrtěním ocasem jak je u něho známo. "ne nevyrušil jsem vás?" najednou se zastavil když o tom tak bokem přemýšlel.
cukne uchem když si poslechne jeho trápení. "je to o tom jak se vlk postaví k tomu. už jen zapracovat na tom jak poprvé zareagovat na nového vlka. netřeba agrese když se nic nestalo. chápu že to můžeš mít ve zvyku, ale některé to pobouří. je třeba se nad tím zamyslet a třeba to vysvětlil proč." řekl pár rad kterým sám nemohl rozumět. tedy rozuměl jim, ale druhá strana to neakceptovala. nerozuměla tomu tak jak on sám.
překvapilo ho jak dlouhé jméno může mít vlk. tedy... nejdelší které znal bylo u jeho Lexe. ale tady také. k čemu to jen vlk potřeboval. "zajímavé to jméno. také mám dlouhé. Cielo Stoh Katlou. k čemu slouží? maminka mi vyprávěla že se jména darují podle magie. také máš magii spojenou se svou rodinou?" on to chápal takhle jak mu to kdysi řekla matka. ale dál nevěděl nic. nebyla příležitost se tohle naučit či dozvědět více.
musel se ale zasmát nad pojmenování jeho kolegy. "Tymián? ne ne... Timothée. to musel být on. ne? je to náš medik. je hodný. celá smečka, Přízrační, jsou hodní. pokud budeš chtít pomoc, zastav se ve starém hvozdu. ale jen když to bude nutné." zazubil se a pořádně nad tím zavrtěl ocasem.
vypadala vyděšeně? z čeho? on byl tak moc hnusný aby se ho ostatní báli? no jo... má sice vlka a poruchu, ale teď tady stojí Cielo. Sám hodný Cielko! takže žádný strach dámo!
avšak byl rád když po chvíli viděl aspoň malinkatý úsměv na tváři druhého. byl rád že nepotkal vlka, který by po něm vyjel jen tak. na to on měl štěstí.
avšak musel odpovědět na otázku. "hmmm nevím zda budete rozumět bylinkám, ale já hledám pro naší smečku nějaké užitečné bylinky, které pomohou na různá zranění těla. krvácení a tak. já byl totiž moc šikovný a skoro vše jsem vypoužil naší medičce při jedné příležitosti, kdy si mě pozvali do jeskyně na zkoumání." usmál se a začichal do země aby našel nějaká okolní ach nějaké té bylinky co by aspoň trochu mohl znát.
pak si ale povzdechl a zpátky se narovnal. "vy také něco hledáte? také bych mohl pomoct!" on byl ten typ vlka co rád pomáhal. ne že ne. proto se sám jen tak nabídl.
seděl a čekal kdy to i druhý vlk vzdá. teda aspoň takhle že by v klidu odešel. ale on však zase něco začal řešit. vypadlo to jako těžká otázka, kterou by sám nedokázal říct jasně, ale vlk to chtěl vědět.
"nemám důvod. proč bych ubližoval někomu kdo si to nezaslouží? nezaslouží si trpět." odvětil s pohledem dolů ze srázu.
"mám dvě strany, jedna která chrání a druhá která zabíjí. snažím se ubránit před tou druhou a nechci aby přišel někdo jiný o život. vlci jsou možná zajímavá stvoření, ale já na ně neútočím." obrátil se na něho hlavou a usmál se.
"jak se vůbec jmenuješ?" bylo asi nezdvořilé se takhle nepředstavit ne?
už přišel ten den. ten den kdy se pomalu vše má měnit. aspoň podle jeho vědění. poslali ho zde. do hvězdné jeskyně kde byl jen tak obratem, ale až doteď se zde nevrátil. byl tak maximálně v údolí pod jeskyní, kde se mu líbilo. věděl že to bude těžká noc a tak nechal svého společníka Nia odpočívat pod jedním stromem ve hvozdě. mohl jít s ním, ale měl strach, že by ostatní po něm vyjeli, proč si do posvátné jeskyně bere mazla. no on to mazel nebyl, ale co už.
pomalu ale jistě se na tmavé obloze objevily první hvězdy a on nevěděl zda jsem brzy nebo pozdě.
když došel zde, už na něho čekal jeden tmavý vlk, který skoro ani nešel vidět. byl to Aikan, vlk se kterým dosud ještě nemluvil, ale věděl že je to adoptivní otec jeho "nejlepší" kamarádky. tudíž nemusel se ani tak bát. kdyby schytal někoho jiného, kterého by neznal tak ani neví jak by to dopadlo. víceméně ani tady nevěděl jak to dopadne. byl připraven na skoro vše, ale nevěděl co od toho čekat.
přišel blíž k němu a lehce se uklonil. "krásný večer přeji." bez pozdravu by to nesmělo chybět ne?
dál už bezeslov mohl pokračovat dovnitř a tyhle místa zkoumal celkem rychle. jen to přeletěl očima a sedl si doprostřed jeskyně, kde se díval nahoru na strop. nevím co tam moc viděl, ale zaujalo ho to.
avšak něco zde nesedělo. divné ovzduší tady bylo. až ho z toho rozbolela hlava. no tak to ještě bude zajímavé.
Zavrtěl ocasem a rychle to uchopil do své tlamy. Byl nějaký natěšený z toho, že jdou dál. Ale co už. Kdyby na to byl sám za prvé by se ztratil s tím a za druhé by mu to moc dlouho trvalo. Když zde byl ale Hari, mohli to rychlé zvládnout a jít s tím k noře.
Cesta byla celkem špatná ale jemu to nevadilo. Rád to dotáhl k noře i když jim to mohlo trvat jak chtělo. Aspoň posílil své svaly a tečka... No co co... Musí přece do budoucna nabrat nějaké svaly tak tady nebude přece brečet že mu nejde vzadnout třeba noha strany.
byl rád když sám přiznal že je v pořádku. to ani nevěděl co by dělal kdyby ne. ou... medik z něj asi nebude to je jasné. ale zas věřil v něm že by něco tak malého neustál. ne? nebo ano? neumírej mu tady ano?
ale co se týkalo úlovku tak samozřejmě že ne. usmál se na něho a máchl ocasem. "ne ne... to bych asi jedl ještě týden." no tak nediv se když nejsi ještě dospělý vlk. "klidně pomůžu s taháním. kde to vezmeme? k noře? do hvozdu?" ještě úplně neznal ty místa, ale věřil že ho Hari povede v celku dobře a nezabloudí. ještě s tak velkým úlovkem. no ježiši kriste.
byl přišpendlen k zemi. toho si ani nevšiml. vlk byl nějaký rychlý no. a sám byl o dvě hlavy větší, takže neměl ani šanci. že by nějakou šanci měl že. teda! měl eso v rukávu, ale to si ho radši první vyslechl, než by použil magii.
nechápal ani proč vlk je proti smečkám. on tohle téma viděl úplně jinak. "smečky fungují jako rodina. ne jako válečné strany." v případě jejich sousedů asi to je jinak. no ale dám něco málo řekl celkem tiše.
ale začal se i trochu bát toho že ho tento jedinec zabije. proč zrovna jeho? on má ještě tady dost práce!
"proč by jsi to dělal? každý má své názory a svůj přístup k tomu.. tebe to může být jedno!" řekl i docela pohledem jakoby se měl co nevidět rozbrečet. očividně tohle byla jiná ranní káva než jakou doposud měl.
Bylinky, bylinky a ještě jednou bylinky, to bylo to kvůli čemu se vydával za hranice Přízračných. už ho unavovalo být na jednom místě. nic proti členům neměl, ale měl jasný cíl.
hledal cokoliv, co mu připadalo léčivé, mohl to vzít v klidu s sebou a popřípadě si to ověřit u místních mediků že. on se nevzdával... ne! celé dny zkoumal svět okolo a hledal bylinky, nemluvě o tom že zrovna kvůli němu v noře alf došlo léčivo. heh... to co se stalo na poušti a ještě výzkum. no jo... on na tyto věci byl asi expert.
ale co to? chvíli bylo klid a už něco slyšel. jakoby jelen sundával sílou parohy o strom. toho se bál tedy hodně, ale něco ho utišilo. hlas.
hlas naštvaného vlka. pach také mluvil o sobě. proto se musel jít podívat, zda je vše v pohodě a viděl jen agresivního jedince. Ignis? ne... žádný pach smečky zde nebyl. jen jeho. ale připadalo mu to tak. jediné agresivní jedince viděl tam. možná další nástupce do tamté smečky co?
"jste v pořádku? stalo se vám něco, že narážíte do stromu?" zeptal se pro případ, ale bylo mu to k ničemu. jedinec vyjel po něm a to byla už jiná věc.
Vlček nevěděl co první dělat. Snažil se pomáhat smečce, nebo se snažil přijít na to, kde je skrytá vada jeho poruchy. Po tom co se minule stalo, už nevěděl co dělat. Chtěl co nejdříve toto běsnění ukončit ale nevěděl jak. Štěstí že měl tu Ryumee a Timothéo. To bylo jediné co ho uklidňovalo.
Avšak dnes se rozhodl jít za hranice, hledat nějaké dobré léčivo. Bylinku která je dobrá na rány. On si na tom potrpěl od doby co se mu na těle objevily velké jizvy po boji kde málem umřel. Naštěstí je ale živ a zdráv.
U řeky která zde protékala myslel na ryby které tak miloval ale zas tak moc se nad tím neotáčel. Měl jasný cíl. Ale něco ho víc vyrušilo.
Pach vlčky která zde byla také. A nejen to... Nihiláka... Přátelská smečka. Zavrtěl ocasem a šel blíž po pachu. Nakonec na ní narazil a to se už sám ozval. "zdravím.' usmál se na vlčici. Nehledě na to že přemýšlel jak bude reagovat když většina vlků se od něho oddálila když má na krku mazlíčka aka hada.
po menší potyčce s neznámým vlkem z Nihilu už bylo celkem jasné co dělat. prostě obešel Akazu a šel se regenerovat pod strom.
bylo klid. zatím. ale to znamenalo ještě horší věc. ticho před bouří tak zvaně. bylo těžké co teď dělat, ale nesměl panikařit z toho že se chystá nějaká válka nebo tak. to chcou všichni ať zemřou další a další vlci? jako správná srábotka by on nikdy neutekl... mi věřte :)
ale co nevidět přiběhla do tábora jedna vlčice, která přišla se správou ohledně smrti jedné jejich členky. sám z toho byl v šoku a nevěděl co dělat. zda zde jen sedět nebo zjistit víc. ani se na to nechtěl dívat co se vše stalo. měl něco jako flashbacky před očima ohledně jeho agresivní stránky. cítil se teď jako pěšák. nevýznamný vlk co tady nemá ani co dělat. nejraději by odešel, ale neměl na to čas, protože se řešil plán co dělat.
někteří šli jako hlavní skupina, nekdo hlídka a pak tábor. co on měl dělat? zůstat zde a hlídal vlčata? ne... jít s hlavní skupinou? ne! chtěl stejně něco dělat jako každý jiný. sám se nabídl proto na hlídku.
"rád půjdu s Ryumee okolo hranic. cokoliv co by se stalo dokážu hned jít říct díky magii. navíc zde nechci jen sedět. chci jednat ale né tak abych mohl jít s vámi." předstoupil a řekl svá přání. "pokud dovolíte." obrátil zrak trochu trapně, ale poněkud jeho přání bylo vyslyšeno a mohl tudíž jít.
přikývl a po chvíli už rád šel tam, kde to táhlo jeho dva společníky. ani nepípnul celou cestu. to by si nedovolil. nebo ano?
no co se týče všeho. musel se dívat všude. dával si i pozor aby hranice nepřekročil. to samo o sobě by byla jeho smrt.
když jeho sfetované já zjistilo že je vše v pořádku tak se jen zasmál a znova se vyvalil na zemi. "mě jee úúúplně v pohodě!" prohlásil. ikdyž vůbec. to bude pak zajímavé vidět až mu budou říkat vše co se stalo.
musel si tu chvíli poležet že... nejen že by ho takhle nepustili k ostatním, ale také sám ovlivněný mozek mu to teď nedovolil.
takové ty záblesky menší toho že je při svém vědomí měl, ale víceméně ještě byl ovlivněn bylinkami. takže časem už se mohl nějak klidnit.
když bylo však na čase, samozřejmě že byl trochu zmatený. točila se mu hlava jak něco. pořád měl sem tam halušky a co víc. chtělo se mu smát. ale hlavní bylo že dokázal už se normálně ovládat. zvedl se jak troska a vše projel očima. "to je konec?" motavě se na vše díval a pak dal zrak na ně. "dáte mi hodinu na odpočinek? pak mi vše řeknete." zasmál se a pak jen okolo nich prošel jakoby nic. no, chvíli bloudil hvozdem ale nakonec to ukončil pod jedním stromem kde to zabalil a hned usnul. nějakým způsobem ho to už přimělo udělat.
no co se týče dalšího času a děje... pak bylo potřeba říct diagnózu páni doktoři! ale to už příště.
zanedlouho kořist byla na stole. ježis jak on dlouho srnčí neměl... dost dlouho. taky proč by ne... on sám by to neulovil. navíc kdyby nebylo Hariho tak by to neměl další rok. čí že byl nápad srny? Hari? o ano.. to mu bude muset něco dát aby se mu ovděčil.
když srna spadla na zem. pustil rychle a zacouval trochu dozadu z reakce. následně se koukl co společníkovi který se trochu motal. "všechno v pořádku?" musel se zeptat. byl připraven vykročit kdyby náhodou se stalo cokoliv. omdlení, úraz... kdo ví.
ale celkem se i začervenal když šlo o pochvalu. ne že ne.. to on miloval.
ale jedna otázka ho zajímala. "dovedeme něco i ostatním?" víš co... nerad by kdyby někdo byl o hladu. mají štěňata která si moc nezaloví a navíc srna je velká a sami by jí nesnědli. no... Hari byl větší to ano.. ale co Cio? to bylo malé škvrně s malý žaludkem.
ale jinak se do toho s chutí mohl pusit.. si jako začal okusovat tu svou pohryzanou nohu která mu i tak zachutnala.
zazubil se a lehce se zasmál. byl připraven na vše co jen ona chce a že by rád pomohl ani nemluvě. to je snad všem jasné!
"je pravda že zrovna ještě nejsi vyspělá takže ti vše bude dělat i ty nejmenší problémy. při lovení je dobré držet rychlost jinak ti potrava uteče. je jedno jak si silná, krok je hlavní. stopování už je jinačí příběh. to jen potřebuješ soustředění a nebrat do nosu tolik pachů. u bylinek ti nepomůžu. to se chystám za nějakým medikem aby mi vše objasnil abych mohl udělat cokoliv když se zase něco stane." pokrčil rameny a vydal ze sebe menší přednášku. "ale časem se vše může zlepšit určitě." sedl si a packou jí jakoby pohladil po hlavě aby z toho nebyla skleslá nebo tak.
"já ti věřím Nev!" prohlásil s úsměvem a už mizel dál od ní.
"že mě nechytíš!" běžel s radostí a vlajícím ocasem za ním. užíval si to nějakým způsobem. dlouho si nehrál tak proč né že. ona je snad jediný vlk, který si s ním může hrát tak to využije dokud nebude starší a nebude si chtít hrát.
panejo... on dostal možnost mít nějaký čas? nemožné.. ale jak ho známé jeho "adhd" mu to nedovolí a musí něco dělat. takže se na ní hned ohlédl musel si prostě jít povídat ještě před tím než samo zase někam půjdou si hrát.
"smečka je dokonalé místo. pokud schytáš i vlky, kteří jsou hodní, domov máš hned sehnaný. Navíc tady asi nikoho nepotkáš tak zlého kromě sousedů. takže pohoda ne?" lehce zamáchal ocasem a usmál se. ach ti sousedi.. ti vždy dělali větší bordel než... však víme jaké všichni máme sousedy. ne?
"stačí vyčkávat a to po čem toužíš se ti splní. klidně ti pomohu. sám už jsem silný vlk který rád chce dávat zkušenosti dál." to skoro znělo jakoby se připravoval na práci učitele co... no kdo ví co z něho vyroste.
"někteří nejsou dobří v tom co dělají, ale když zkusíš něco nového a zalíbí se ti to, možná je to znamení toho že máš talent. to co ale neumíš je potřeba procvičovat a zdokonalit se. moje volná packa na pomoc je volná!" zazubil se a jakoby dupnul packou o zem. nějak do toho byl zabraný ne?