Príspevky užívateľa

Každá smečka poskytovala něco jiného pro každého. Něco co jen někteří ocení. Pokud se ti tam nelíbí máš jen dvě možná i víc možností. Některé smečky poskytují nežití když už u nich dosloužíš. Kdyby se náhodou Cielo objevil v této situaci, nedopadlo by to zrovna dobře. Zemřel by dřív. Svou povahou bylo těžké určit kde by tady Cielo mohl jít. Že začátku to je takové hrající si štěně které by pasovalo někde do hodné smečky jako je třeba Nihil. Svou odvážnou, silnou a chytrou stránku někomu dalšímu ale jeho poruchová stránka by spíše pasovala do Ignisu. Kde tedy má to své místo?
"to ano." přiznal. "kdybych se nad tím zamyslel tak úplně nevím kde bych pasoval. Můj život je trochu komplikovaný. Nejen život. Chování, schopnosti či dovednosti... Je toho trochu víc" přiznal zase a koukl dolů do země.
Co se týkalo toho co řekl o těch vlcích tak se mu lehce rozzářilo v očích. "vážně?? Rád bych jednoho z nich potkal a poděkoval mu za záchranu tohodle příjemného vlčete."mrskl oháňkou s lehkým úsměvem na tváři. Pak se však trochu zasekl. Že by jí znal? No asi ano. Pokud jsou ve smečce tak není divu. "a-ano... Vy jí znáte?" musel se zeptat. Otázka kolovala jeho hlavou. Trochu na něco přišel ale nevěděl zda to bylo správně.

Plno nových novinek co slyší právě teď a tady. Plno odlišných jedinců v jedné skupině. Každý úplně jiný ale význam stejný.jakoby se mu rozzářily oči když tohle všechno slyšel. Chtěl znát všechno o těchto smečkách ale nemohl. Zajímalo ho to až tak že jeho ocas se rozkmital ze strany na stranu. "takové úžasné smečky zde na jednom místě..." řekl celkem tichým hlasem.
Co si tak vzpomněl na slova svých přátel tak nic moc neříkali jen- "mám takový pocit že o smečce mluvila jedna malá vlčice. Neříkala myslím přímo jméno ale říkala něco ve smyslu že tam je její zachránce." protřepal hlavou a koukl na vlka. "možná jeho jméno budete znáti. Pokud si vzpomenu.."
Z paměti vyhrabal nějak to jméno. "Aikan? Nevím. Také zmiňovala nějakého Sarika, nemáte je?" kdo by tušil že zrovna na tohodle vlka narazil. Chtěl se s jejími zachránci setkat a poděkovat jim ani nevěděl za co. Však v tuhle chvíli to ještě neví.

"zdejších smeček? Zatím jsem nepotkal nikoho ze smečky. Povíte mi víc?" pořádně našpicoval uši a poslouchal vlkovi slova. Chtěl se o tom dostatečně dozvědět ať ví kdo zde vládne.
Jeho slova silně poslouchal a snažil si to do hlavy pořádně zapamatovat. Přikývl na jeho slova. "ano... To už jsem poznal. Hory jsou skvělé místo pro domov nebo takhle přebývání na chvíli, chtěl jsem si tam udělat menší domov ale jak vidím jsou zde smečky co mohou nabídnout nový domov. Sice nevím jak tyhle smečky fungují ale možná časem, když si je více přečtu, usoudím kde je nejlépe, možná zůstanu navždy tulákem. Kdo ví."
Zase pokývl. "ano, byli to však zase tuláci jako já. Byli moc hodní! Mám je rád! To je aspoň něco pozitivního co jsem zde našel." usmál se a koukl na oblohu. Ach ty krásné vzpomínky kdy se setkal s nimi.

Pal hlavu na bok.. "no jo přijdeš mi taková maličká... Ale to nevadí! Hrát si s tebou jde i přes to!" švihl několikrát ocasem a nosem do ní zase jemně strčil.
"víš co... Hoď minulost za hlavu a věnuje čas budoucnosti. Nehledě na to že je to těžké... Ale musíš se s tím smířit a přemoct to. Užívej si chvíle se svou novou rodinou a buď svá...!" usmál se na ní a dal jí nějaké ty rady i když sám ví jaké to je. Nechce aby byla nějaká smutná z toho. Chce aby žila tak jako normální vlk. Chtěl pomoct ale kdo ví jak pomohl.

Zdálo se že to je někdo hodný. Dobře pro něho! Nerad by teď s někým něco dohadoval hrubým hlasem. Zvedl se pomalu a tentokrát si jen sedl. Najednou z vyššího pohledu šlo vidět tolik krásných věcí co jen to ten vlk měl a že jeho pach byl úplně jinačí než těch co potkal ani nemluvě.
Přikývl a koukl se tak kolem. Nějak mu hlavička sepla a nějak věděl že myslí tuhle zem kde se právě nachází. On nevěděl jak se jmenuje a tak to teď ví. "krajiny? Jsou krásné ale cesta bude ještě velká, přišel jsem nedávno a sotva mám prozkoumané čtvrtinu území. Vy jste asi zde dlouho že ano?" koukl se zpět na vlka s takovým menším úsměvem.
Po pachů se zdálo že je to vlk v starším věku, což mohlo znamenat že už tu byl dlouho. No tak trochu. Starší by asi takhle moc necestovali. Je zde ale možnost že vlk se zde narodil což by to tady znal ještě o moc lépe. Ale kdo ví co je pravdou.

Pohodil hlavou s lehčím úsměvem. "v pohodě. Zvyknul jsem si. Těžké to bylo to vskutku ano ale jsem silný vlk, podle mámy, zvládnul jsem to a žiju dál. To je asi hlavní." přiznal.
Svět by nebyl moc šťastný kdyby se všichni tolerovali ale zas by nebyli žádné války. Nikdo nemá rád války, ano Cio. "když se to tak vezme tak ani ne. Svět by nebyl moc šťastný. Bylo by tolik dobroty na jednom místě až by všichni z toho byli špatní. Takhle je dobré někoho tolerovat či respektovat."
Nad místem se pořád zamýšlel. Nevěděl co a jak vůbec. Jak to dopadne? Co když nakonec bude někde úplně jinde?"máš pravdu.. hory jsou velké a my malí avšak domov na nich může být také velký. Nevím zda jsem o tom mluvil ale kdybych byl ve smečce někde na horách tak bych byl velmi rád. Takový klid a přátelé u toho? To je sen můj." přiznal také. Má plno snů ale to by se mu také líbilo. Ale je to jen snivý vlček takže může o tom jen snít.

Položil zajíce na zem a koukl na ní s pokyvnutím. "to poněkud ano... Je dobré mít takového pomocníka ale zas i můžeme spoléhat na sebe..." koukl pak po díře u které čekal až se jeho had vrátil.
Chvíli mu to trvalo ale pa vykoukla modrá svítivá očka z díry. Pak už vylezla celá hlava až tělo. Natáhl packu k němu a zase si ho dál na krk.
Pak si mohl lehnout ke kořisti a mohl se do ní pustit. Bylo to tak dobré až to rozkousal až do kostiček. "mmmm tak dobré!" mlaskl a olízl se.

Švihl ocasem a začal se plazit tak aby byl blíž k ní. Pak se jen tak protáhnul v lehu a pořádně zívl. Takové menší zakňučení nesmí chybět.
"ale musím říct že jsi dobrý parťák na hry! Dlouho jsem si s někým nezahrál ani na tu honěnou." trochu zapřemýšlel nad tím co vůbec dělal se svými sourozenci ale moc toho nepochytil z myšlenek.
"nevím zda jsi to říkala či ne ale.. měla jsi nějaké sourozence s kterými sis hrála?" zajímalo ho to... Pořád něco říkal o sobě a ona nic... Tak co teď? Je vhodná chvíle na to při odpočinku.

Když byla malá tak nebyla moc rychlá. To mu nevadilo. Zpomalil trochu na rychlosti aby jí neztratil ale když v tom mu podjela páčka na sněhu a skulal se přímo na zem. Když dojel na kluzkém sněhu, chvíli zůstal jen ležet ale pak se ozvalo docela hlasitý smích. Nebyla to zrovna věc u které by brečel to ne, radši se tomu smál.
Pak se otočil na břicho pořád v lehu aby našel Neveah. "hezky se běželo ti povím." uznal a usmál se

Vyskočil na zadní packy a při dopadu zpět jakoby dupnul, při tomto dupnutí se otřáslo jeho tělo tak že vzbudila Nia. Nio zasičel tak moc až vykoukl kde co. Cielo se hned zasekl a koukl na něho. "klid! Klid Nio... Jen si tady hraju... Spi dál..." Nio se poohlédnul na Neveah a pak zpět zabořil hlavu do něho.
"pokud budu opatrný tak bude od něho klid... No nic pokračujeme!" koukl zpět na ní s úsměvem a rozzářenymi oči. Jeho ocas máchal ze strany na stranu a packy přešlapovaly...
Oběhl jí a pak utíkal pryč. "chyť si mě!" vykřikl na ní a sem tam očkem jí pozoroval zda běží nebo ne. Ještě by se mu ztratila... To tak

"to už je na tobě" pozasmál se a pak se jen tak koukal co dělá. No a najednou je svět jinačí. Nečekal však že si n něho lehne. "heh... Tak to je jiná věc.." se koukne na ní a usměje se tak zákeřně.
Chytí ji předními tlapami a tak se a ní otočí na bok. "a už nepustím!" nyní jeho malé vlče.
Strčí do ní jemně čumákem a pak jí jen tak olízne nos. Byl to jeho takový trochu styl hraní. První se tváří úplně přátelsky ale pak je zákeřná malá sv...
Pak jí však pustí a postaví se tak aby jí měl mezi předními tlapami. Díval se běžky na ní z hora ale pak vyskočil před ní s otočkou tak mrštnou že hned oční kontakt byl na ní. Udělal takovou úklonu a byl připraven na vše.

kývl hlavou na její slova. "dobře, chápu... ale kdyby něco, můžeš mě najít."
sezení ho už unavovalo tak se skolil na zem tak že ležel na zádech. jednu přední packu však natáhnul směrem k ní. "co tak se bavit o něčem veselejším? nebo dělat něco jiného? tohle to mě docela unavuje nic proti." usmál se s jedním koutkem ukazující zub. och že by se zase jeho vnitřní štěně ukázalo? měl chuť si jakš takš hrát tak proč ne že. dospělí si nechtěli hrát tak co tohle vlče? konečně by měl nějakého dalšího kamaráda na hraní. Nic proti Niovi ale ten se nezdál moc jako nějaká ta hračka s kterou by si mohl hrát.

cukl uchem a usmál se. byl rád že někdo konečně Nia vidí jinak. většinou ostatní reagovali jinak a to ho už trochu nudilo. však v tomto hadovi je i něco jiného než jen že je to nějaká přerostlá žížala barvou stejnou jako on. byl to přítel kterého měl rád a jen tak by ho neopustil.
na její jméno reagoval tak že se na ní podíval a jakoby se uklonil. "možná pozdě ale těší mě Charine. já jsem Cielo, ale můžeš mi říkat Cio." usmál se se zavřenými oči a pak se znovu ohlédl na díru.
po nějaké době čekání Cielo uslyšel písknutí. "ha.. že by?" přiblížil si hlavu blíž k díře a čumák už cítil blížící se pach jídla. jeho zuby se už ukazovali a by připraven. po chvilce vykoukla hlavička zajíce která hned byla uvnitř tlamy Ciela. prokousl místo mezi hlavou a tělem a už ho nenechal trápit. ale za zajícem byl ještě někdo. Nio to nebyl. byli to další zajíci.
Cielo už neměl šanci chytit další když už jednoho měl v puse tak to nechal na Charine.

Nahodil takový polosmutný výraz s zakroutěním hlavy. "ne... Vyhnali mě před nějakou dobou. Trpím nějakou poruchou která mi jednou za čas zvýší agresivitu. Napadl jsem mého nejlepšího přítele v té době a matka už zde viděla problém. Vyhodila mě a já tak cestuji sám. Sice od bydliště mé rodiny to nemám daleko ale i tak jsme od nich pryč. Rád bych se té poruchy zbavil ale nejde to." bohužel takový je život.
Usmál se a koukl mu do očí. "ano, to je na tom to hlavní. Někteří to nedodržují a jak to pak vypadá? Velký špatný" i takový jedinci se zde najdou a pak je problém s tím.
Přikývl. "ano. Byl jsem se jen tak procházet kde bych v nejhorším mohl najít nějaký úkryt kde se schovat. Popřípadě mít tam menší bydlení. Hory se zdají krásné a v celku bezpečné. Svět je ale velký takže mám co ještě prozkoumávat." otočil hlavu směrem na výhled. Bylo to tady velké což značilo více možností.

Trochu se zamyslel nad tím jak dlouho vlastně Nia má. Taková zapeklitá otázka. "nooo... Asi tak půl roku to bude. Nevím to jistě. Byl jsem ještě štěně když jsem ho našel topit se v řece, neříkám že teď nejsem štěně ale takhle... Šel jsem s mámou na rybolov a našel ho tam.' řekl k tomu i svou historku a podíval se u ní na oblohu. Ano, bylo to zajímavé tohle zažít.
Pak se zpět podíval a kývl hlavou. "chápu chápu, taky bych to dělal být v tvé kůži. Já jsem jiný. První dělám než myslím." pozasmál se u toho. Ano, byl moc hr na první pohled. No jo.. to je náš Cio.
Úklonil se a pak se normálně postavil. "těší mě Timothée. Mě můžeš říkat Cielo nebo Cio."