Príspevky užívateľa

Dospívající jedinec zde kráčel s hadem omotaným kolem krku. Že by měl snad špatnou náladu? Kde pak! Cielo byl velmi rád že v tomhle celkem zimném období mohl volně cestovat bez jakéhokoliv překvapení které mu tuhle cestu zkříží. Jeho agresivní období je pryč a to znamená další část kdy je normální.
Tohleto vyspělé štěně kráčí tady tou pláni s výhledem na nějaká ta velká zvířata v dáli. Jeleny či už soby potkal ale štítil se jich. Byl přece ještě moc mladý na toto tak nechtěl rušit majestátní zvířata.
Další co však uviděl byl vlk. Jeho ocásek se za ním máchal jak motovidlo a nožky upalovali za novým jedincem. "zdravím pocestný!" vykřikl ještě z dálky a dál si to kráčel k vlkovi či už vlčici.

Na jeho otázky nijak neodpověděl. Bylo to jasné. Nezaútočil by. Jen... Jeho porucha říká jinačí věc a to dosti bolelo na životě. Řekneš že ho nezradíš a přes to ho zradíš kvůli jedné věci co přijde jen tak z nenadání. To už se mu jednou stalo a jak to dopadlo... Byl vyhnán z jeho rodiny.
Usmál se a máchl ocasem. Byl rád že se mu to líbilo. Velmi ho to potěšilo když mu tohle někdo řekl po dlouhé době. "děkuji" jeho huňka se hezky rozkmital do všech stran. Bylo těžké pobrat že on nemá nějakou magii ale i tak respektoval to. Bylo to zajímavé ale při tom i smutné do docela. Mohl si jeho situaci i představit ale nějak mu to nešlo teď a tady.
"takže... Lepší Jílku? Bez mlhy se zdá krajina taková, smutná... nemyslíš?" koukl se tak kolem. Ano, bylo to takové smutné když nikde nic není ale tak byl to jen jeho názor. On sám noc dobře ví jak mlha funguje a proč zde je.

byl rád že potvrdil příměří. nerad by se teď rval i když to ze začátku vypadalo jinak. usmál se. "tak to jsem rád že nemáš důvod útočit. ale víš co, někteří se sice ze začátku chovají slušně ale pak tě zradí." švihl ocasem a zatvářil se tak jako kdyby to prožil a nerad na to vzpomínal ale to se mu však nestalo. jen to byla hnusná věc která by se mu nerada stala. no.. polovičně se mu to stalo ale jinak ne.
koukl dokola na mlhu a trochu se zatvářil otráveně na tu jeho "super" schopnost. koukl se zpět s normálním výrazem. "eh... no... asi tak?... je to Magie darována ze strany otce prý. Matka říkala že otec byl jak já. měl podobnou magii a vzhled. miloval zvířata a prý měl i sovu ale nikdy jsem ho nezažil. zmizel když jsme se se sourozenci narodili."
otočil se a tak si poběžel kolem něho s tím že se mu pomalu ocas měnil na mlhu. pomalu se měnil až celý z mlhy a okolní prostředí bylo víc mléčne než bylo před tím. takové až tornádo se tvořilo kolem Jílka. po chvílí však celá mlha zmizela z okolí a jen takový mlžný přízrak přistál opatrně před jílkem. přízrak se trochu poskládal zpět do těla vlka, tudíž do Cielova těla. avšak mlhu nepřestal používat. z něho pořád se tak jakoby odpařovala mlha směrem nahoru.
"tak co? líbilo?" pousmál se.
Jílek asi nebude mít schopnost když takto reagoval.

nic neviděl tak se zpět otočil za rybou, aspoň kousky z toho a zašlápl je. nikdo si nezaslouží žít! rozešel se k stromu co byl poblíž a lehnul si pod něj. packy schoval pod sebe a hlavu dal dolů na zem. oddechl si pořádně a koukal někam do pryč.
"taky máš stejný názor jako já Nio?!" řekl celkem tiše. Nio se od něho odtrhnul a doplazil se před jeho hlavu kde si taky lehl. "asi tak..."
po chvíli však z ničeho nic ucítil nějaký neznámý pach. hned se otočil a začal hledat. zuby ven byli a nepřál si aby něco šlo k němu. vše by znamenalo jistou smrt.

znovu se ohlédl na Nia. "asi ano, vypadá to tak. naštěstí. je docela s ním práce když nespí. chová se tak.. žeee... no dost se o mě stará a když je někdo poblíž tak začne strašně sičet a odrazovat mě od toho daného jedince. bůh ví proč. asi to má z toho co bylo se mnou ještě dřív a jak se ke mě ostatní chovali." zpět se na Jílka podíval a usmál se se zavřenými oči. pak je otevřel a kouknul nahoru na oblohu.
pak však nastala nějaká otázka a tu moc nechápal. podíval se zpět na něho a trochu naklonil hlavu. "pryč? jakoby klidně můžu. pokud však chceš být se mnou tak tu mlhu můžu dát pryč. ovládám mlhu ale pak jí po zbytku dne nemůžu ovládat tak se můžu spolehnout na to že třeba na mě z ničeho nic nezaútočíš." trochu se pousmál a zafuněl k tomu.

"tak jak se tedy jmenuješ? abych věděl jak vás.. tedy pardon.. tebe oslovovat."vkročil packami do vody a kouknul na něho...
pak zase dal hlavu na bok a dal ucho dolů. jo takhle to myslel. no dobře, bude se pokoušet o to aby se mu nic nestalo ale víš co, Nio je takový hlídací pes takže jo. spíš to bude obráceně. no ale to teď nebudeme řešit. ani mu k to mu nic neřekne protože o tom už nechce mluvit a vzpomínat na to. jen přikývne aby se neřeklo.
obrátil se zase k vodě a začal hledat nějaké ty ryby. ha tady jsou.
"začneš nebo mám já?"radši se zeptal aby náhodou něco neudělal špatně. přece jen je to na něm protože on chtěl jako první lovit, Cielo se jen přidal jako nějaká vtírka.

dal hlavu na bok a trochu se uklidnil z nadšení. "heh... nevadí. klidně vás to naučím! či pokud chcete sám to mi nevadí. i tak jsem dlouho něco nejedl tak si rád s vámi zarybařím." máchnul několikrát ocasem a pak nahodil úsměv se zavřenými oči.
obrátil se a běžel k vodě. čichnul k ní pak se zase ohlédl na něho s tím že mu něco říkal. "hm co?" moc nevnímal ale jo něco pochytil ze slov jeho. "závidíte? pročpak?" pak se však zasekl. "dávat si na něho pozor?" koukl smutně docela do země a přemýšlel nad tím. pokud by si Nio dovolil na něho vyjet nebo tak. myslel by na to a Nia by asi po čase opustil. nechce aby mu někdo ubližoval a on někomu. už je takový.
"pokusím se dávat na svého přítele pozor... ale... to neznamená že bych ho jen tak opustil. ví že je to v celku nebezpečné zvíře, ale to jsme snad všichni. nevím zda by se mi úplně chtělo opouštět přítele co mi polovičně zachránil život." obrátil se zpět na řeku a jakoby do ní začal jemně hrabat tlapou.
"moc ale o tom nepřemýšlejme... teď je čas lovu... nemám pravdu?" otočil se zpět s úsměvem jakoby se nic před chvílí nestalo. jak zajímavé měnění nálady toto.

olíznul se a na jeho uchechtnutí nijak nezareagoval. kdyby však jo tak by to ani moc nešlo poznat.
udělal jen krok k němu a už slyšel jiné volání. to však on neudělal a ani jeho oběť. ta se jen podívala za tím zvukem a on musel taky. nic neviděl, ani přes tu mlhu. nikdo tam zkrátka nebyl. že by něco z jeho magie? to on nevěděl..."myslíš si že to na mě bude fungovat!?" zavrčel ještě víc na to a hned se obrátil zpět.
vážně si to myslel? jeho mlha jsou jeho oči. vidí i přes ní takže mu nic neunikne.

kořist mu utekla jen tak tak. škoda. koukl se na něho naštvaným až agresivním pohledem a v tu ránu na něj skočil tak aby ho svalil na zem či o co se pokoušel. nebyl zrovna slabý ve svalech, ale jedno jediné ho i zachránilo. celý se proměnil v mlhu která se rozprostřela kolem něho. byla to celkem hustá mlha ale on měl oči všude.
"mě neutečeš!" od někud z mlhy se ozvalo silným hlasem s zavrčením.
po nějaké chvíli se pak ukázal před ním s tím že pomalu zase víc a víc nabil na barvě, ale i tak pořád nějaké místa byli průsvitné, a z jeho kožichu stoupala mlha dál.
jeho démoní oči na na něho dívali s plameny v očích.

plížil se dál kolečkem kolem něho aby si ho mohl hezky prohlédnout. jeho mysl moc nepřemýšlela až tak. jizvy na jeho těle mu nic neříkali. prostě jen myslel na jídlo, toť vše.
vrčel víc a víc to samé víc a víc mu z pusy tekly sliny. jeho ocas, nebo spíše spiška ocasu se začala měnit na mlhu, ale zbytek těla byla pospolu. když to nevýjde a přestane používat schopnost, je po něm. ale to dělá spíš jeho agrese toďto takže o tom neví.
po nějaké chvíli co si ho tak obešel. po něm ze zadu skočil a jeho drápy se zaryly tam kde dopadl. pokud měl šanci uhnout, drápy se tudíž zaryly do země ale když neuhnul, zaryly se do jeho boku.

tady tudy se pohyboval už nějakou tu dobu od setkání se s Jílkem. nebyl zrovna ve své kůži protože prochází období kdy jeho tělo už se samo jen tak neovládá. Cielo už z poloviny nevnímal co dělá a byl takový... no naštvaný.
šel dál a dál až narazil na cizí pach. jeho srdce se pořádně rozbušilo a začalo mu téct z pusy sliny. "co to je za lahodný pach?" pokračoval dál a dál než narazil na naznámou osobu v dáli. jeho zuby se začali ukazovat a dávat najevo že zde je něco dobrého kde svou vnitřní agresi vydá ven až nadoraz. jak bylo zmíněno v registraci, neučil se mít rád vlčí krev, proto mu tento jedinec připadal lahodný.
pomalu se přibližoval s hlavou dole. a až byl u něj docela blízko. vzal to tak obloukem a pomalým plazením.
"zdravím." jeho zuby byli venku a s tichým vrčením se na něho díval. byl připraven za chvíli vystartovat ale zatím ještě se držel.

vracel se zde z nekonečných plání. měl poněkud náladu na zabití. to všech kamenů co byli pod jeho tlapami musel kopat až na ně i někdy začal vrčet. jak si ten... hmmrmm... mohl myslet že mu budu dělat otroka?! jsem mladej a blbej ale to NEZNAMENÁ že někomu budu dělat poskoka a nebudu o tom vědět! zasloužil by si trest!
jen tak se procházel kolem vody u které se zastavil. viděl zde ryby v průzračné vodě. tak proč né? prostě se připlížil a chytil rybu kterou si odtáhl na břeh. z celé své duše jí roztrhal na kusy. červená tekutina byla všude i na něm. to je málo... chtělo by to něco chutnějšího. olíznul se a koukl kolem dokola zda tady náhodou není okolo někdo.
jak už bylo zmíněno v charakteristice. naučil se mít rád vlčí krev a proto mu to bylo málo. hledal nějaké pachy vlka co byli blízko ale zatím nic neviděl a necítil. byl dost nevrlý z toho to.

"jasně, v pohodě. Můžeš mi říkat i Cio. Zkráceně. Ale je to na tobě." usmál se a otočil se zpět na něho čelem.
"hmmm... Jílek... Zajímavé jméno. Docela se mi líbí." usmál se se zavřenými oči. Ocasem máchl a pak zase otevřel oči ale úsměv mu zůstal. Jílek... To si bude muset zapamatovat.
Pak byl ale překvapen z toho že má kamaráda hada. někteří mají strach z hadů a on? Zajímavé. To jsem ještě neviděl takovou radost z hada. "no ano. Jmenuje se Nio. Zachránil jsem ho kdysi dávno a od té doby mi dělá něco jako ochránce. Nebýt jeho tak odchod z mé rodiny bych možná ani neunesl. Myslím že by mi ani po tom všem neublížil." ano. Poněkud je dobré mít kamaráda který představuje jiné zvíře.

"jasně, mysli si co chceš, já ti tvůj názor ke mě nebudu měnit. navíc moje pocity mění okolní svět, né já. nemám rád zbytečné nerovnosti tak se podle toho chovej. dnes nemám na to náladu." cukl uchem a podíval se na něho kamenným výrazem.
jo tak to už bylo moc. nedlo se už tady víc co vymyslet aby toho nechal. ještě chvíli, otočí se a jde, nashledanou pane Roihu.
""nemám zájem, děkuji. příště až se potkáme už nebudu takový jak jsem byl na začátku. myslel jsem si že jsi hodný a zajímavý vlk. to jsme se však mýlil a vidíš jak to dopadlo? zbytečný hádka. pomohlo ti to? mě teda ne. zamysli se nad tím pořádně. pak mi řekni pravdu co tě k tomu vedlo. však ale já ti i přes to vše přeji hodně štěstí do další cesty. nashledanou Roihu." otočil se a pomalu cupital pryč. jen ať už je dál od něho.

Cielo se pousmál a švihl ocasem. "není zač. rád jsem někomu dal nové informace." poněkud se mu i nálada trochu zvedala. naštěstí. nerad by teď vyjel po tomto vlkovi. pak přišli otázky a to bylo zajímavé teda... nevěděl jak na to odpovědět. pravdou bylo proč není s ostatními bylo..."ne ne v pohodě nemám na spěch. na společnost jsem neměl náladu, proto jsem odešel někam na kraj. co se týče společnosti tady, tak jsem se zatím nikam nezařadil. žádná smečka ani nový kamarád. jen já a můj přítel Nio." otočil se tak aby viděl na hada co mu ležel na zádech. naštěstí ještě spal takže pohoda.
"Cielo Stoh Katlou - obloha jasná a rozlehlá jak květná louka. a ty?" dodal k tomu i svůj význam. byl prostě hrdý na toto jméno.