Príspevky užívateľa
< návrat spät
Měl se trochu víc zamyslet nad nově jmenovaným Azarýnem to ano, ale pokud se jmenovali už takhle od zimy, tak to byla věc netýkající se jeho.. on celý ten čas se snažil lovit pro smečku! Ani sotva nevěděl co ostatní dělají.
"ježíš... no dobře, asi si budu muset zajít si s někým promluvit co se stalo že se tak jmenují nyní." i kdyby to rád nedělal... To že si změnili jméno neznamená že si změní celý přístup. však tam žili jen samí šílenci nebo ne?
To že se ptal na to kdy ji naposledy viděl už byla věc kterou jen tak z paměti nevytáhne. "to se ptáš hodně... no já nevím. Někdy v létě ještě." pokrčil nad tím rameny. Byla to pro něho věčnost kdyby to měl říct takhle. Ale teď mu vlastně došlo že ten špatnej osud mohl přijít, takže instantně sklopil zrak i uši dolů.
Zamyslel se však nad těmi jeho "povzbuzivými" slovy. Možná něco na tom bylo ale jeho mozeček to viděl jako něco, co pro něho bylo nereálné.
"pokusím se s tím něco udělat ale radím ti dobře... Ony mě pošlou zpět odkud jsem přišel." sebevědomí mu chybělo nu což.
Jelikož se jeho megie váže k mlze, on neměl problém vidět zkrz. Už přes ty 4 roky měl pěkně vybudovaný zrak že i lovit tady mu nedělalo problém, avšak zde se nerozhodl lovit, ale prozkoumat okolí.
Lovení mu teď nebylo moc blízké, neměl chuť tohle dělat a tak si dal menší pauzu. Jednou za čas něco uloví ale není to takové permanentní že by 24/7 lovil bez přestávky jak kdysi na začátku.
Měl hlavu plnou jiných myšlenek a to i myšlenek ohledně toho, co za siluety vidí v dáli. Jako kdyby viděl dva úplně stejné vlky.
Přistoupil blíž a zavětřil. Tohle byli tuláci... Přišli nově. "zdravím! Co vás zde přivádí na takové místo? To je už nějaká tradice že nový vlci přicházejí odtud?" zvolal a usmál se s tím že jeho ocas za ním hezky plachtil
On světýlka měl rád. Už nějaký ten pátek se díval na hvězdy protože ho zajímaly a celý život byl s hadem který také svítil stejným světlem co ona takže ho vždy zaujalo tato věc. Zavrtěl však hlavou a tiše se zasmál.
"chápu. Ale omlouvám se. Pokud chceš abych odešel tak půjdu. Jen mě zarazilo chování téhle krásné vlčice." on by hned odešel kdyby se naskytlo něco jiného ale její kožich ho přinutil se na chvíli zastavit a počkat.
"ach území jo? Tak pokud dobře vím tak jsem zatím ještě na území poště. Neutrální území... Nebo se snad pletu a kult si už podmaňuje i tuhle oblast?" hravě se ušklíbl a švihl ocasem. To by se hodně divil že kult chce víc místa.
Uchvátilo ho však i její jméno. "proč tvé jméno zní tak majestátně? Jako nějaký panovník nebo tak... Líbí se mi." zaculil se. Opravdu mu to připomnělo něco takového. S klidem mohl říct nějakého faraona kdyby věděl co to je.
Pak ji nechal mluvit a nepřerušoval ji. Po chvíli se však zasmál. "krásná to slova. Dobře dobře už půjdu. Pokud si přeješ abych nebyl na této neutrální půdě Norestské." uklonil se a dělal že pomalu se chystá odejít ale vlastně ještě měl času dost.
Přikývl na jeho poděkování. rád viděl že vlk měl nějaké to vychování a to cenil ještě víc. přece jen potkával v poslední době hodně vlků co vůbec nebyli přátelští.
"to je v pořádku, rád cokoliv řeknu aby se vlkovi něco nestalo. Nerad bych kdybych viděl někoho známého předemnou s tím že udělal chybu o které nevěděl." Což by ho hodně bolelo u srdce. On vlastně když na někoho narazí a má s ním dobrý vztah, je schopen pro něho udělat cokoliv a to mu zůstane do konce života což je nebezpečná vlastnost někdy.
Pak se zarazil a lehce se zasmál. "ach to je v pohodě. Máš takové hezké jméno, určitě si tě budu pamatovat!" zazubil se a zavrtěl ocasem. takové až šlechetné jméno by přece nešlo zapomenout!
"Já jsem Cielo. Kdyby jsi potřeboval cokoliv, můžeš se na mě obrátit u Přízračných."
Tak tohle bylo ještě těžší než předtím. Co měl dělat? otočit se na patě a odejít? jo dobrý nápad ale to nehodlal teď udělat. život mu byl te´d jedno... nechtěl to řešit. měl v hlavě jinou věc než tohle.
"fajn fajn chápu. Každý má jiný styl řešení věcí, ale být drzý není moc dobré. Nechci tě poučovat, k čemu by mi to bylo? Ale někteří vlci s tebou pářat nebudou pokud jim ukážeš zuby."
Přiblížil se k ní a zamračil se víc když se jí díval do očí.
"Pokud netrváš na tom abys s někým trávila čas, hned to řekni a já odejdu." dal ji na výběr. chvíli mu to připomínalo chování vlčete a že takových vlčat potkal bylo dost. teď měl ale jinou starost než poslouchat vlčata a trávit s nimi čas.
Chvíli hledal ty krásně svítící tečky ale jak chtěl, zatím nenašel nic. Když se však ozval hlas, otočil se do strany a hledal pořádně. Nakonec viděl siluetu vlka ve tmě a ty světýlka za ním. Ach takže to byl vlk? Zajímavé toto... Nikdy tohle neviděl a bylo to pro něho hodně zajímavé. Proto přišel blíž a do čenichu mu udeřil pach smečky.
Musel se zastavit ve své cestě pokračovat. "já se omlouvám zda ruším tuhle krásnou noc. Jen mě zajímalo co světýlka tady na zemi dělají." usmál se a zavrtěl ocasem. Vskutku to byl hodný vlk takže se i připomněl.
"není důvodem být na mě zlý. Jsem Cielo... Lovec že smečky Přízračných... Smečka která bezdůvodně nikomu neubližuje.
Už kdysi dávno tady byl šlo mu o život. Tehdá ho však zachránila jeho neoficiální přítelkyně avšak jizvy ty si odnesl víc. On však neměl ticha co se stalo a Medriko už mu to neřekla.
Však vydal se tady když se vracel z návštěvy v Nihilu. Nevěděl proč tady šel ale asi uchvátily svítící tečky v dáli. Skoro mu to připomnělo hadího společníka Nia ale ten byl hezky doma u přízračných avšak meč u boku mu dělal více společnosti.
Vydal se proto blíž k tomuhle městu a přemýšlel nad vším. A hlavně kde se modrá světélka ztratila.
"haloooo?? Světýlka?"
Když zase uslyším AKazův hlas, trochu se uklidnil a odtáhl se od děcek aby se na něho koukl. S úsměvem na tváři se na něho díval a poslouchal jeho slova.
"ach tak... Kralování je těžká věc co? Jak ale vnímáš Nihil? Je pro tebe lepší než Přízrační?" naklonil lehce hlavu na stranu. Pokud by o tom nechtěl mluvit před vlčaty, radši se k němu přisunul aby na tajňačku si to vyřídili.
Pak se zpět ohlédl na děcka. No ty pohledy stálý za to ne že ne. "takže Arrakis a Dante jo? No hezká to jména jste vybrali!" usmál se jak sluníčko a pořádně zavrtěl ocasem.
Zmateně se však zastavil. Tak Cio neměl ani přítelkyni a tady frajer už se chlubil s čtyřmi dečky! To je tak nefér!
"aha ha ha... Ono jich je víc?" falešně se zasmál a koukl na něj trochu nervózně. To menší podráždění šlo úplně vidět.
"upřímnou soustrast brácho. Pokud chceš někdy pohlídat tak mi řekni. Teď se moc neloví takže mám klídek. Navíc vyučujeme nové venatory takže mě nebude za chvíli potřeba." řekl se špetkou humoru. Samozřejmě že ho bude potřeba vždy!
Na lehce drzý komentář se otočil na hnědavého a zasmál se. "já jsem úplně v pohodě. Tohle je můj normální hlas a chování celkové. Tatínek ti může vyprávět do zítra jaký jsem vlk." i když to radši nechce vědět. Je lepší Ciela neznat než znát úplně.
Když uslyšel kroky, hned se ohlédl do strany až si málem vykloubil krk. Až tak rychlý to bylo. Ale ne... Nevykloubil jen se trochu víc pohl do strany aby ho to nebolelo. Když však viděl kdo to co to, rozzářily se mu oči. Viděl svého besto friendo a Festo friendo's děti. O můj bože jak on je všechny chtěl obejmout a ukradnout si je domů.
Hned se zvedl z místa aby jim šel naproti a málem vletěl čumákem do Akazovic hrudě. "KAZIIIII dlouhá to doba a ty se ani neukážeš! Musel jsem jít za tebou. Ani nevíš jak je to tam tak osamělé bez tebe!" dobře utřeme si slzičky a zachovejme klid.
Cielo se usmál od ucha k uchu a díval se na všechny tři.
"musíš mi vše říct! Ti jsou tvoji? Och ti jsou rozkošniiiii" přiblížil se k Datemu a Arrakidovi aby si je hezky prohlédl a očmuchal.
"jakoby to z oka vypadli!"
Cielo dlouho ale fakt dlouho neviděl svého nejlepšího kámoše. Bylo mu tak smutno že mu dokonce i Nio byl málo. Čekal moc dlouho... Pokud on nepřišel za ním, Cio musel přijít sám!
Vzal Nia, meč, pár blbůstek a šel si to přes celý Norest až tady. Cesta mu trvala hodně dlouho... Kolik? Dejme tomu 3 dny.
Už se nemohl dočkat a jakmile přišel na území, oznámil to lehkým zavytím aby si ho někdo všiml. Přece jen potřeboval někoho svolení takže dál na území nešel.
Sedl si na pláž poblíž téhle lodě a čekal zda se někdo z hlubin vynoří ale kamaráde.... Ten přemýšlel zda se zvednout a jít sám ale naštěstí ho Nio držel na místě a sem tam ho kousl do ucha aby vážně stál a nikam nešel. Jeho ocas se vrtěl ze strany na stranu nedočkavostí.
Jo u toho se hned zarazil a omluvně pokýval hlavou. mělo mu to dojít hned ale on mluvil dřív než myslel a to už si říkal několikrát. "Tak začneme u Přízračných." ukázal packou k horám zaroslým na severu. "tam patřím já. Jsme mírumilovná smečka která by bezdůvodně nikomu neublížila. avšak my si chráníme své území tak je lepší si dávat pozor." usmál se a packu pohl doprava. "vedle máme sousedy Azarýny. Je to agresivní smečka takže je lepší se s nimi vyvarovat. pár jedinců jsou v pohodě ale jinak se chápeme."
Dál vedl packu k jihu kde bylo moře a hory. "tam je Nihil. Vládne tam jedna panovnice a po boku má mého nejlepšího kamaráda AKazu... Neublíží ti. jsou mírumilovní a na jejich území můžeš úplně v pořádku ale je lepší se připomenout." zaculil se když si vzpoměl na svého kamaráda. měli by se zase vidět ne že ne...
Pak packou ukázal na město které skoro nešlo vidět. "a pak tu je kult... o nich nikdo moc neví ale je lepší s nimi nic nemít... říká se že když vstoupíš do města, už se nevrátíš zpět." cukl uchem a packu položil na zem. Doufal že mu to dobře vysvětlil.
Pak se koukl na Nia a lehce se zasmál. ?ne ne ne... on je úplně v pořádku, neublížil by mu a já jemu. jsme kamarádi." zazubil se a lehce se čumákem otřel o jeho černé tělo což Nia zaskočilo a otočil se na něho s trochou vražedným pohedem.
Když však pokračoval, vzhlédl zpět k němu. "můžeš zkoumat Norest dál nebo jít k nějaké smečce. je to tvá cesta." usál se a zavrtěl ocasem.
No on vlastně ještě štěnětem někde v nitru byl, ale jemu to nevadilo. Pokud se jeho život nehroztil tak jak se hroutil, tak ho to ničím neomezí.
Povzdechne se a nevrle cukne uchem. "nesnázím se tě zmást... Ale to je teď jedno." řekne tiše a koukne do strany. Nejistě se pak zamyslí nad dalšími slovy než se zpět na ní koukl. "mám k tomu dobrý důvod proč se tak chovám. Ne že by mě to bavilo ale aspoň dělám že se můj život nerozpadá." nechtěl nějakou její lítost tak se ani neodvážil cokoliv dalšího říkat. Dělat že je vše v pořádku i když pod povrchem vlastní velkou bolest... To bylo jeho.
Ani se z místa nehl když zvážněla. Díval se na ni a byl připravený na vše. Asi se jí to hodně dotklo a za to se vnitřně omlouval. "promiň ale zatím jsi mi ukázala jen důvod proč bych se s tebou neměl bavit, ale víš proč to pořád zkouším? Protože věřím že v hloubi své drzé hlavičky jsi hodný vlk!" zavrčel na ní ale pak se hned uklidnil. Nasadil vážnější pohled a lehce se zamračil. Bylo mu jasné že teď píchl do vosího hnízda.
Bydlet úplně někde jinde nechtěl. Měl přízračné a to mu stačilo, to by si tu vlčku musel dotáhnout tady a to nevím jak by Azar reagoval. Celkově i jiná smečka. Takový Nihil by s tím byl v pohodě, ale Kult a Azarýn? No nevím nevím... To by po nich šli a aspoň by tady bylo řečeno že se milovali až do smrti a že ta láska by dlouho nevydržela. "Asi máš pravdu, ale uvidím. Hvězdy mi najdou nějakou cestu. věřím tomu no." nervózně se usmál. přece jen nad tím musel přemýšlet.
Ale teď v tom měl guláš. "jooo? No asi jsem se nezabýval sousedy a dělal si až moc svoje věci. Jak dlouho jsou přejmenovaní?" No to by ho zajímalo. Mohl si aspoň vymyslet dobrou výmluvu na tohle téma. Aby mu to nedali za zlé ne?
Jeho srdíčko se uklidnilo, to jo ale pocíti z toho špatný pocit, až moc špatný pocit. "Jo? víš to jistě?" ne že by mu nevěřil, ale tady šlo o život jeho crushe! "no... já... nebudu nad tím moc přemýšlet, ale myslím že když přijde na to dobrý čas, rád bych si to ověřil." nevěděl jak daleko by musel jít aby si ověřil tyhle věci, ale on byl až taková bačkora že z Norestu neodejde aby si to zjistil.
Přikývl na jeho slova. dávalo to smysl, ale někdy se prostě dva vlci k sobě nehodili. "asi. Ale tak představ si mě jako toho nadsamce... Už jen nad tou představou je to... no... hodně divné."
Když zpozoroval jak se vlk od něho odtáhl, bodlo ho to trochu do srdce. Poslední dobou se vše hroutilo a on nevěděl co dělal špatně. Dal pohled do země a zej se usmál jakoby mu to nevadilo, ale vadilo.. a hodně.
Povzdechl si nad tím a otřel se bradou o svého hadího společníka který se díval takovým až vražedným pohledem na vlka.
"opravdu... Můžeš zde vidět všechna území smeček... ale i nejen to, ale i dokonalou krajinu. Třeba si můžeš vybrat kam pak jít a prozkoumat to. Doporučuji Krajinu kolem tamté řeky..." zvedl packu a ukázal na řeku Caynu. ta byla ze všech nejhezčí.
"kam vůbec máš namířeno, zda se mohu zeptat?" otočil zvědavě hlavu na vlka.
Povzdechl si nad tím. Zase vše dělal špatně. No bude se muset víc naučit jak vlci fungují aby měl přehled o tom jak se má v takové situaci chovat nebo ne. Ale lehce se zamyslel nad slovy svého kolegy, Roiha. Lehce se ušklíbl zkusil se vžít do role někoho jiného. Protže jinak by to s ním asi seklo kdyby ho dál takhle urážela.
"p-paninko... když ti někdo řekne že máš hezké jméno, myslí to smrtelně vážně. Netřeba mu za to děkovat, ale nesmíš ho za to odsuzoval." švihl ocasem a přišel k ní blíž.
Pomalým krokem chodil kolem ní a prohlížej si ji.
"ne... ve smečce máme silné a schopnější vlky než jsem já. Ano dovolím si říct že jsem neschopný, ale vlčka jako ty mi to říkat nemusí." lehce se zasmál. "jen mě zajímalo, co jsem udělal že jsi na mě tak zlá?" jeho pohled zvážněl a narovnal se když se před ní postavil.