Príspevky užívateľa

Rád viděl že někdo někoho má rád, ale jeho to vnitřně užíralo. už před nějakou dobou s tím komunikoval s Roihem ale že by to rozebíral i tady? už dostal dost "rad" od něho tak měl v tom větší guláš.
nervozně se zasmál a koukl do strany. "měl jsem rád svou rodinu a ještě doteď ji mám rád ale co se týče jiný věcí tak mám rád i svou smečkovou rodinu." radši se vyhl komunikaci o své rodině, to byl úplně stejný případ jak ty hvězdy. Nechtěl o tom mluvit postupem času co dospíval, protože věděl že vše by se zhoršilo.
"měl jsem rád i jednu vlčinu... ta ale odešla a já už nikdy nepřemýšlel o nové... bojím se že bych jim ublížil." protože ho pořád bolela myšlenka na to že jednou zaútočí na svou přízračnou rodinu když jeho mysl vyhasne.
koukl se však na něho s úsměvem že je s tím v pohodě ale vlastně nebyl.

Nečekal že to vezme takhle. myslel si že třeba bude po něm řvát jak je inteligentní že jak na takové blbosti může myslet a kdesi cosi. Ale toto? tohle se mu muselo nechat.
zasmál se nad tím a zavrtěl hlavou. "možná máš pravdu ale já je tak moc neznám abych věděl do čeho jít. abych pravdu řekl, bojím se toho jak na mě budou reagovat." pak se však zastavil a nahodil zmatený pohled. "azarýn? tady je nová smečka?" on dosud nebyl poučen o tom že se někdo přejmenoval a tak musel vyzvídat.
Pak další věc ho zasáhla do srdce. "MEDVED?!" vyhrkl zmateně s nádechem obav a všemi možnými emocemi. "Ne to mi nemohl osud udělat! Hvězdy nám tak přály! nesmí být mrtvá!" zhrozil se až moc a žíkám vám... ten z toho za chvíli dostane mrtvici pokud ho neuklidníte pořádně.
zamyslel se však nad jeho dalšími slovy a možná něco na tom bylo. možná mohl někomu ukázat jaký je deb*l ale on se toho vyvaroval. chtěl ze sebe udělat chlapa aby ho všichni neviděli jako takové to děcko co ještě před nějakou dobou pobíhalo po území. povzdechl si a koukl na něho. "uvidím jak to bude. Možná uvidí jen to špatné, ale kdo ví. rád bych to zkoumal hloubjeji ale obávám se že vlčice jsou příliš vybíravé." takže skočí na dráhu homíka. Nebo ne? kdo ví co bude.

jeho sebevědomí skleslo až na zem. sice měl pořád ten iritující úsměv na sebe, ale uvnitř byl smutný že ho někdo takto bere, ale nedával jí to za zlé. Ona se tak chovat mohla a nic s tím nehodlal dělat.
"už ti někdo řekl že máš hezké jméno?" usmál se a zavrtěl ocasem. ne že by zkoušel nějaké flirtování, ale to byl čistě jeho vkus. líbila se mu taková čistá jména.
Pak se také ohlédl na vodu a sedl si aby dal najevo že nebude útočit. "jak už jsem říkal, zde žijí i smečky... čtyři smečky. Přízrační - tam bydlím já. Ignis - to je ta smečka která má proti proudu své území. Kult - ten žije ve městě tam dole, kde je lepší nechodit a pak je tady Nihil - ti jsou mírumilovní tak se jich bát nemusíš." otáčel hlavou do stran kde všechny smečky sídlí. Ke každé mohl říct své ale nechtěl brát své slova nějak hrubě aby neřekl něco špatného o nich.
"v horách najdeš nebezpečná zvířata, ale je tam krásně, je lepší si na to dávat pozor." dodal ještě něco ze své zásoby vědomostí.

bylo hezké že to pochopil. usmál se nad tím a pokývl hlavou. bůh ví co si myslel Nio, ten se jen tak díval a lehce kmital ocáskem. hadi samo o sobě neměli moc mimických svalů ve tváři a tak bylo těžké říct jestli se mračí nebo usmívá. měl takový.. vražedný pohled jako kámen.
Avšak když Everett projevil nějakou náklonost, Nio se natáhl hlavou k němu a chvíli se na něho díval. když pochopil situaci, přikývl a zpět zalezl tam kde byl. To Ciela potěšilo a usmál se na oba. "za chvíli budete kamarádi ne?" zazubil se hravě a koukl na Everetta.
"ach tak.. chápu. Jde vidět že se hodně snažíš svou manželku udělat šťastnou." chvíli přemýšlel i nad tím jestli náhodou Ev není nějaký podpantoflák ale to radši vyhodil z nabídky.
Zavrtěl hlavou. "ne ne... já s hvězdami nechci komunikovat tak moc. Ne že by mě to nelákalo, ale mám divné vzpomínky na to." už jen z principu co mu řekla kdysi dávno máma.
"rád je sleduji, ale nechci k nim promlouvat."

no to samozřejmě nechtěl! jako pro lásku by udělal vše, ale nechtěl by každý den lézt přes celý Norest aby se uviděl jen s jednou a tou pravou. a Kult? no to bylo samo o sobě tajemné místo, holky tam můžou mít dobré, ale možná nevychované. No riskovat to Cielo nechtěl. Možná by se mu to ani nevyplatilo.
Nicméně zavrtěl nad tím hlavou a koukl do strany. "a co kdyby byla z Ignisu?" řekl škádlivě. věděl že by to bylo hodně špatné, ale zajímalo ho co by na to řekl tento lamač srdci.
Pak se však zarazil. No jo.. měl pravdu... co když se ho fakt lekla? Koukl do země zmateně a smutně. neměl na to slova ale přemýšlel o tom. škoda že už s ní nemohl mluvit a zjistit důvod.
Pak si však poslechl jeho srdcervoucí příbeh až to bolelo u srdce. "jako to je tak lehký jo? to neříkej ani ve srandě prosím!" no trochu se zděsil ale nemohl uvěřit že to takhle bylo. No učit se od něho nechtěl, ještě by ho ten osud sejmul mezi oči.

skoro jakoby se lekl když uslyšel něčí hlas. Nio nabral mutaci v hlase a naučil se jeho řeč? ne... samozřejmě že to byl jiný vlk. Hned se ohlédl kolem sebe ale pořád seděl na místě. nikam nespěchal a z vlka cítil příjemnou auru, jakoby věděl hned na první pohled že nechce bojovat. přece jen i jeho slova to dokazovala.
jeho fialové oči zazářily štěstím a jeho úsměv se zvětšil. "ano to je! Norest je plný krásných míst ale tady? tady tyto hory nebo kopečky jsou jedním z nejlepších. odtud vidíš všechnu tu krásu v jednom výhledu." ohlédl se do prostoru a koukal se dolů z kopců. vlk by tady mohl vidět území všech čtyř smeček a přemýšlet nad tím jaká tajemná místa toto území skrývá.
"nečekal bych že tady najdu nějakého společníka, máš rád hory?"

trochu mu nervičky stoupali nahoru z jejich slov. nevěděl jestli to ignorovat nebo se obhajovat. nicméně zavrtěl nad tím hlavou a koukal se pryč. ne že by ji nechtěl ignorovat ale musel se zamyslet nad dalšími jejími slovy.
bylo hezké že mu i odpověděla, jejím způsobem ale ano. "to je hezké... V Norestu je hezky, ale někdy je lepší si dát pozor kam jdeš. když půjdeš proti proudu řeky, narazíš na území smečky, která nemá ráda návštěvy." dal jednu takovou radu na začáte.
následně se koukl na ní a usmál se. "mimochodem jsem Cielo. Klidně ti řeknu víc o Norestu. teď jsem šel na lehkou procházku tak mám čas." i když věděl že se marně snaží když vlčka nestála o společnost.

Jen se na ní díval jak reaguje na vše. Škoda že tady neměl svého hadího společníka.. aspoň by měl nějaký menší respekt, ale měl u těla svou zbraň. Musel si ji vzít kdyby náhodou zaútočili Azarýni.
"dlouho jsem nebrečel a můžu ti lehce říct že to ani v plánu nemám." cukl nevrle uchem ale na tváři si zachoval neutrální pohled.
Sledoval ji jak pije a nemohl se ubránit usměju. Měl rád společnost a něco nového bylo pro něj dokonalé. "jsi tady nová že? Nikdy jsem tě tady v Norestu neviděl..."

Už se chystal vyskočit a dopadnout do vody aby si vzal tu krásnou rybku, když v tom ho vyděsilo vrčení. On se sice odrazil ale jako tak blbě takže kvůli leknutí měl celou přední část ve vodě.
Trochu se napil vody takže se hned zvedl a odkašlal všechnu vodu co mu vletěla do čumáku. No ale jinak byl smutný že mu ryba utekla. On si ji tak vyhlídl a teď je vše pryč!
Hned se ohlédl jako kdo si dovolil na něho večer. Azarýnec to nebyl... Pach říkal něco jiného. No nicméně se na něho díval zmateně. "co jsem udělat že vrčíš? Snažím se tady jen něco nachytat pro smečku." švihl ocasem a vyšplhal zase na suchou zem kde se také i oklepal od té vody.

Cielo si udělal krásný výlet. No krásný... krásný nebyl neboť zavítal těsně k hranicím sousedů Azarýnských. No držel se od nic dál, ale řeku chtěl prozkoumat tak či tak!
Ledy tály a ryby se vracely. On miloval rybaření takže to bylo jen a jen pro něho! Sehl se k vodě a díval se zdá nenajde nějakou krásnou rybu. Věděl že tato řeka ukrývá celkem hezké ryby takže samozřejmě musel být tady. On mohl rybařit i na území jeho smečky ale to bylo už okoukaný.
Po chvíli si však vyhlédl jednu takovou krásnou macatou rybu! Přikrčil se a čekal na správný čas kdy po ní mohl skočit.

Tady to bylo úplně poprvé co se potkal s prvním členem jeho smečky o něhož nevěděl že budou něco jako rodina. krásné to vzpomínky a on se rád zde vracel. tentokrát po velké době šel ž tak daleko neboť si potřeboval pročistit hlavu.
s jeho hadím společníkem vyrazil tady na hrby a hledal cokoliv hezkého, co by mohl donést pro někoho ze smečky a udělat jim radost. možná i někoho oslovit a mít lepši život no ne?
sluníčko hezky hřálo ale foukal vítr teda dost. sedl si proti větru a užíval si tento pocit. byl rád že je tady klid. odložil si meč bokem a koukl nahoru na oblohu po níž se proháněly mraky. "jak dokonalý to den, že Nio?" koukl se na svého hadího společníka a usmál se.

přikývl na jedo slova a usmál se. byl opravdu rád že takového kamaráda tady má. a stěžovat si nechtěl na to co jak proč ohledně všeho okolo. hleděl na jeho srdce a to se mu zdálo v pohodě. podle něho.. ne podle mě... to už každý víme kdo je Roihu že.
no a asi jo.. asi viděl hodně problémů ale co on s tím mohl dělat. "tak příště neříkej takové věci aby jsi vypadal jako někdo kdo mi chce někoho najít." ne že by si stěžoval... ale fakt mu to nepomáhalo. "měl jsem jednu kdysi dávno vyhlídlou ale ta... odešla bez dalšího slova. Byla to tulačka... Medriko..." ach jaké to krásné vzpomínky. se nad tou představou rozplynul ale hned se vrátil zpět do reality.
"jak jsi vůbec narazil na Anjel? bylo to tak lehké jak říkáš?"

Cielo si vyšel na trošku předvečerní procházku. Sluníčko zapadalo tak se šel aspoň sám s Ním dívat na západ slunce na kraj hvozdu. Nechtěl úplně opouštět tábor neboť bláto bylo všude a jemu se nechtělo v tom až tak ťapat.
Nicméně jeho hadí společník na jeho krku se s ním chvíli díval a pak zabořil hlavu do jeho kožíšku.. strašná nemluvila tohle.
No byl celkem smutný z toho že nikoho tady neměl. Miloval společnost ale poslední dobou jen cítil jak jeho dušička slábne. Čím to je? To on sám nevěděl.
Seděl pod stromem na kraji hvozdu a přemýšlel o své budoucnosti. Co by kdyby že?

Cielo tady den co den chodil neboť musel lovit bez přestávky. Už se těšil až se oteplí s bude moct chytat ryby! Ale... Něco bylo špatně... Všude bylo bahno a voda. No jo tak nediv se když sněhu bylo až až a teď to taje. Jen z těží se dokázal udržet na nohou neboť mu to pod nohami klouzalo víc kéž když byl v zimě na ledě.
Když však z dálky ucítil známý pach, hned se ohlédl. Nebylo to tady úplně bezpečné, jeden by tady uvízl! Hned zrychlil krok aby se k mladému vlkovi dostal.
"Guláši? Co děláš na tomto místě? Šel ses projít po dlouhé době?" zvolal když byl Jakš takš blízko. Avšak on někam koukal takže Cielo se také musel otočit.
No to co viděl ho zasáhlo trochu. "voda... Se zvedla kvůli sněhu... To nebude dobré pro hráz dole..." tiše si řekl pro sebe a přemýšlel co jak s tím udělat.

Ach to mu dávalo smysl. Bránit se byla nejlepší věc než jen utíkat. Jeho rozhodnutí bylo v pořádku ale v realitě záleží jak by se ze sekundy na sekundu zachoval neboť v takových situací by jedinec ztratil mozek a zachoval by se jinak než jak řekl předtím. "budeme ze všech hvězd na obloze doufat, že se nic takového nestane. Nerad bych ublížil někomu tak blízkému." ale povolení zabití by mu dovolil... To by byla jediná věc co by mu pomohla.
Nicméně pak tu byla tahle věc. Sestra nejlepšího kámoše A'Kazy... Tohle nemohl udělat... "Norek? No... Vypadá jako fajn vlčka, ale to nemůžu Ordovi a Akazovi udělat.. však oni by mě odvrhli!" on nebyl úplně dobrý člen a už jen v potaz te poruchy by mu nedovolili se k ní přiblížit! Ale kdo ví jak by to bylo