Príspevky užívateľa

jakmile ustoupil, díval se na všechny. nebyl moc rád za jejich reakce, ale líbilo se mu jak se Sarik k tomu postavil. byla to jediná možnost jak by měli všichni přežít zimu. on v rámci možností by byl schopen možná všechny zachránit díky jeho magii, ale sám by možná litoval všeho. Nijak víc k tomu neřekl. byl si vědom všeho a byl připravený. Se svým novým mečem sice neuměl ale měl pěkně ostré zuby i drápy tak mohl aspoň trochu zvířeti ublížit tímhle.
Pokud už minule odlovili něco velkého tak to dokážou i teď. Doba se mění a vlci jsou více silní, bylo potřeba všeho využít a jít do boje!

Svůj úlovek co před nějakou dobou našel s Gulášem si nějak zavázal kolem těla a hrdě se vydal po území. no musel najít nějaké jídlo když se zima nezastavovala, ale vše bylo pryč. Možná to všechno s Finnem vylovili nebo on nevěděl. Sama potrava v podobě srn zajíců atd byla poslední dobou nějaká chytrá. Na území se nějaký ten čas už nic neukazovalo a když vyšel za hranice na chvíli, hned uviděl aspoň jednoho zajíce. No ale i tak to zkusil a šel po téhle louce. celoročně tady byly máky a teď je tady bílý sníh, najednou to je úplně jiné to takhle vidět. Jemu to nedělalo problém, i on byl jiný když najednou vyměnil Nia za meč. Protože co? ano.. tahle zima pro něho bylo poněkud moc velká a tak ho radši dal do nory aby někomu dělal společnost a neumrzl mu. To by byl pro Cia konec tohle.

hned se zastavil když zmínila Ignis. na ostatní věci nereagoval, jen Ignis ho trochu zaskočil. Zůstal stát na místě a přemýšlel. Byl jako socha. Nakonec se ale odsekl a kouknul na ní. "Ignis není dobrý nápad... Nesmíš na jejich území jinak jsi mrtvá. Cokoliv špatného uděláš tě zabije. Každý si o nich myslí své, ale někteří věří že jsou krvelačné bestie. Domov dají jen vyvoleným a to nevím zda by jsi byla ty." měl strach o no.. sice ji neznal, ale věděl že si musí dávat pozor a on chtěl aby ostatní byli v pohodě.
"je to všechno s nimi těžké, ale pokud si myslíš že jsou dobré řešení tak ti nepomohu." otočil se zpět a hledal radši. nechtěl nějak moc to rozebírat. nevyplatilo by se mu to možná a nechtěl nikoho pomlouvat moc... on takový nebyl.
hledal až našel ve sněhu pach zajíce. skrčil se a koukal kolem sebe. "je tady někde zajíc... chceš první lovit ty nebo mám já?" ohlédl se očkem na ní a pak zpět hledal.

"NIKAM!!" štěkl po něm. to nemohl dopustit aby se jen tak šel projít a někde by zůstal jak on.
samozřejmě si chtěl pohnout když už tam na něho čekal že. No ale.. jak vyleze? Mohl použít meč, ale byl těžký.. nebyl na to zvyklý. Magie by pomohla, ale nechtěl to využívat, co kdyby se něco stalo na cestě zpět?
Vyskočil co nejvýše, jak to trénoval páč musí trénovat když je to ten venátor že. Zapíchl meč do zdi nebo co to tam vůbec je a pokusit se tlapami odrazit od té zdi, ale moc to nešlo. Meč zůstal zapíchnutý a on spadl zase dolů. "no to jsem si moc nepolepšil..." řekne si pro sebe, ale něco v tom viděl.
Odrzil se znovu a pokoušel se otrazit od toho meče, což se divil ale pomohlo to. Teď už byl rád že je tady nahoře. koukl na prcka aby se ujistil že tak vážně je. "ty nebudeš utíkat.. jinak si mě nepřej!" zlý strýček Cielo už bude naštvaný.. neštvi ho...
"teď mi pomoc ten úlovek vytáhnout... chytnu tě za ocas, spustím tě dolů a ten úlovek vezmeš jo?" samozřejmě to myslel ze srandy... nikdy by ho nebral za ocas a nedával by ho nebezpečí, ale šlo jen o tu reakci.

Nebyl zas tak daleko od starého hvozdu, ještě včera mu šlo o život tak se musel zpamatovat z toho a tak ležel někde u nory smečky. Vyrušilo ho ale vytí jejich mocného Orda. zvedl se jak největší troska - přece jen jeho svaly už nejsou nejmladší... hah a to mu jsou tři roky... ale nestěžoval si!
Nemusel chodit nijak daleko, aby už mohl vidět pár vlků jak se shromažďují uprostřed hvozdu. sedl si někam na kraj a poslouchal cokoliv co se jen šustlo.
Nakonec Sarik oslovil Ciela a tak se zvedl a přistoupil blíž. Hrál tady očividně důležitou roli neboť sám viděl to kvůli čemu se tady všichni objevili. Lov velkého zvířete.
Lehce se uklonil před vyšším a pak se ohlédl na všechny vlky kolem. narovnal se a v paměti zapátral na všechny informace. povzdechl si a mohl vyprávět svůj příběh co včera zažil. "Jedná se o zvíře typu prasete divokého, je však zde háček, je omnoho větší než my. Samotný vlk by ho neskolil, to je jasné. Z toho co jsem viděl se jedná o zvíře které nakrmí celou smečku, takže pokud se spojíme všichni, jedno z prasat je naše." Moc toho o zvířeti nevěděl, ale byla jasná jedna věc... bylo moc nebezpečné.
pořádně se nadechl a vyprávěl dál. "viděl jsem celé stádo, budeme muset najít nějaký plán kde navnadíme aspoň jedno z nich daleko od zbytku, aby jsme ho dorazili. Je to rychlý a silný tvor, je potřeba dbát na spolupráci. Hlavní je nesahat na matku se selaty, pokud však najdeme jen matku a selata tak to je pro nás výhodné, ale kdo ví. předtím jsem se ukrýval ve sněhu ale jedno z prasat mě našlo takže si myslím že jsou hodně vnímaví, navíc hned zaútočilo takže se nebojí bojovat." povzdechl si a koukl na oblohu. "to je tak vše co bych mohl říct o tomhle zvířeti. zkoumat to víc budu při lovu, abych našel další informace pro další lovy."
Otočil se hlavou na Finna protože to byl jeho parťák a pak na Sarika. nakonec zpět ustoupil a nechal mluvit zbytek.

Zima pokračovala dál a ani o krok se nezastavovala. Zdálo se že každý den bylo počasí víc a víc ledové. Jemu to nedělalo problém. Vyrůstal v horách a jeho kožich byl vysoce hustý na toto počasí.
Ani už daleko za hranice nechodil, neboť mu dělalo problém se sněhem prodírat dál. To byl za chvíli nadvlčí úkol. Netrvalo dlouho a nedaleko hranic, na této pláni spatřil úplně jiné stopy. stopy kopytníka, ale až moc velkého. Minlog to nemohl být, ani los... ti byli víc na severovýchodě.
Pachem mu to však připomnělo prase divoké tak se vydal na stopu. Stopy byly čerstvé, to bylo dobře - zvíře bude poblíž.
Když uslyšel nějaké zvuky, hned se zahrabal do sněhu aby nešel vidět. byla to jeho nová taktika lovení... jak nenápadné že. Vykoukl ze sněhu a koukl odkud zvuky přicházely a málem mu vypadly oči z důlků. něco tak velkého nikdy neviděl... něco tak mohutného. co to bylo?
Prase bobroocasé... velký mohutný tvor u kterého by Cielo neměl vůbec šanci. Bylo jich tady víc. Samec, samice... ale i mladé... na ty mladé by se hned vrhl, ale ti velicí tak to zapomeňte... na to ani nešáhne.
v klidu pozoroval a přemýšlel, možná by to byla fajn potrava pro smečku. Spoustu vlků mý dobré magie a zbraně... to by se dalo skolit aspoň jedno.
To ho ale u přemýšlení nesměl vyrušit divný teplý vzduch za jeho krkem. hned ztuhnul. slyšel divné zvuky a teplý vzduch který se přibližoval. Pomaličku se otočil a koukl kdo to a co to. No samozřejmně za ním jedno z prasat stálo. Pomaličku až nehybně se odhrabal ze sněhu a couval. To však už viděl smrt v očích prasete a byl v háji. Prase se na něho rozeběhlo po chvíli a to Cielo hodil zpátečku a hned se otočil aby běžel pryč než by bylo po něm.
Prase ho už mělo skoro na klech ale on to vymyslel dobře.. hlavička jedna maková! Proměnil se v mlhu a letěl nahoru aby ho nechytil nikdo.
Nahoře se mu ulevilo, však musel jít rychle zpět než mu magie zmizí. Tohle byla ale možnost něco najít pro smečku na zlé časy. Napadlo ho že by návrh mohl podat Alfovi a tak letěl hned zpět na území říct svůj objev.

"to se někdy stane. Ale po pachu se vždy najde cesta zpět." švihl ocasem a odpověděl. On už několikrát takhle prekročil hranice Norestu když něco hledal ale vždy se v pořádku vrátil. Možná za hranicemi je něco lepšího, ale on to zkoumat moc nechtěl. Už mu stačilo že byl ve smečce rád. "pokud chceš ale nový domov a znalosti tak doporučuji nějakou hodnotu smečku. Přízrační nebo Nihil je na to expert." přiznal s úsměvem.
Ale tohle neměla říkat! S otevřenou tlamou se na něho otočil a zastavil. "ty že nevěříš ve hvězdy?! Jo dobře si Tulák ale tohle už neříkej před přízračnými! Naše hvězdy určují všechno a vedou náš osud na nejlepší místo! Pokud nevěříš ve hvězdy tak jsi kaput." podíval se vážným pohledem. Ale samozřejmě toleroval to že je tulákem a o Přízračných nic neví. On to taky nevěděl ale díky hvězdné jeskyni se to naučil.
"dobře tak zůstaneme při zemi a nejdeme něco tady na louce." podíval se kolem sebe a začal hledat nějakého ušáka nebo Srnu. Nos dal do země a hledal podle čichu. Šel tam a zpět a hledal.

Koukl nahoru a přivřel oči. "haha... Moc vtipné." koukl kolem sebe a přemýšlel jak vyšplhat zase nahoru. Díra byla moc hluboká na to a magii moc používat nechtěl. "hlavně nechoď tady za mnou. Pokud tady není cesta ven tak oba budeme uvěznění. Hlavně zůstaň na místě a ani se nehne!" to by ho roztrhal kdyby porušil jeho varování. To by mu bylo jedno zda dostane kázáni u Ryumee nebo ne.
Vkročil do prostoru a hledal cokoliv co by mu ukázalo cestu ven. viděl v dálce něco lesklého a tak se vydal za tím. Možná venkovní světlo no ne?
Přišel k tomu a viděl hezký fialový meč. "Hmm co to tady máme." úplně se mu v očích leskl odraz meče. Úplně ladil s jeho oči a tak si ho musel vzít! Možná se bude hodit při vyšplhání nahoru. Navíc něco mu v hlavě řeklo že to je něco přímo pro něho.
V tlamě nesl meč a přišel zpět k díře nahoru. "neboj.. za chvíli zase přilezu nahoru za tebou. Jen mi dej chvíli.

Na nové poznání hned nastražil uši. On tohle miloval a také rád zkoumal. Mohli si podat packy. "ale to je také dobré. Co přesně hledáš že si tak na kraji Norestu?" naklonil trochu hlavu na bok.
Přišel blíž a očuchal si ji. Musel se pořádně podívat na její kožich zda mluví pravdu a ono jo. "hah tak to máš dobré, jde vidět že tě hvězdy obdařili dobrým kožichem před zimou." usmál se a šel zase do prostoru.
Čmuchal do země a hledal aspoň nějaké stopy toho, že poblíž je potrava. Byl rád že souhlasila a tak první hledal sám aby ji ušetřil práci. "nevím co úplně ráda lovíš... Tady na louce je plno možností. Ryby u řeky nedaleko, zajíci a srny. Můžeme se přizpůsobit podle tebe neboť mě nic nedělá problém." ohlédl se na ní a usmál se.

Zakmital ocasem víc když dostal zpět pozdrav. Dokonce i úsměv!
Začichal směrem k ní a postavil se rovně. "na procházce, mladá dámo?" no on měl co říkat... Ten byl mladší než ona, ale tak co.. nějaké vychování měl v zásobě.
"tady na severu je větší zima. To vám nevadí?" vlastně by se neměl úplně ptát věci do které mu nic není ale jemu to bylo jedno. Už dospíval a byl aspoň klidnější než byl před tím.
"pokud chcete můžete mi pomoct s lovením pro smečku. Přízrační budou rádi a určitě vám pak vyhoví kdyby se vám něco stalo nebo by jste chtěla pomoct." nehledě na to že těch zásob potřeboval fakt hodně. Radši nějakou pomoc a vypadalo to že je v pořádku. Že nebude nijak agresivní.

Dlouhou dobu nebyl venku z území. Bylo na čase lovit věci pro smečku. Následoval řeku proti proudu a šel na sever najít další jídlo. Na Srnu si netroufnul a tak hledal zajíce víceméně.
Stopoval pořád, skoro jak by neodtrhl nos od země. Potrpěl si na tom, aby nalovil co nejvíce. Ale zacítil pach vlka. Cizince. Ohlédl se aby se podíval koho všechno tady má a opravdu viděl cizince v dáli.
S vrtícím se ocasem šel po cestičce pachů za vlčkou. Úplně neměl v plánu se tady moc zdržovat ale pozdravit by mohl.
"krásný den přeji." pozdravil a usmál se když přišel blíž.

Už byl ten správný čas! Den D kdy tady pan mistr lovec aka Cielo Stok Katlou naloví hodně věcí pro smečku! No nesmí hladovět takže ano! Ryby mohl nalovit kolik chtěl ale tady se jednalo o zajíce nebo srny. Na Srnu si netroufnul a tak se vydal po stopách zaječích.
Samozřejmě s hadem na krku se vydal do hvozdu. Nixovi řekl ať se vydá svou cestou do nor a nachytá něco svého. Jen aby byl lov rychlejší. Nesměl riskovat že vlčata nebo ostatní velcí vlci budou hladovět!
Pár přešlapů, bouchanců do stromu, uklouznutí a já nevím co ještě tady bylo až moc. Skoro až by si druhý myslel že tady se někdo pere. Oklepal se ale ze všeho a začal chytat dál. Nevěděl jak dlouho mu to zabralo ale všichni zajíci mu utekli a on tak nalovil jen dva. To bylo málo... Až moc málo.
Smutně si povzdechl a pak jen uslyšel to volání. Niovo syčení slyšel až na kilometry daleko vždy! Do dobře tady to bylo pár metrů.. ale i tak!
Hned se otočil a šel ho zkontrolovat. No byl rád když viděl jak Nio má u sebe tři zajíce. Kluku plazivá tys ulovil víc! To jako ne! Usmál se a samozřejmě ho pochválil je... Nakonec vzal všechny zajíce za uši a šťastně je odtáhl do nory kde si je mohli rozebrat.

cukl uchem když řekl nějaký menší plán zabití času. och ano srnu už lovil ale vždy s někým, neboť toto smrádě se bojí samo lovit velké věci.. asi by se už měl pochlapit.
"můžeme zkusit srnu. nebo i jelena ale to nevím zda by to vyšlo. ne že bych nám nevěřil, ale jsou celkem nebezpeční.." ale když nad tím tak přemýšlí tak by to nemuselo být tak špatné. jelen je velký a svalnatý. jeho maso vystačí na týden možná. ale velitel byl on takže do toho nemusel kafrat.
"záleží ale jak se ti chce. já budu jen pomocná ruka." usmál se jako svatoušek a byl připraven na vše.

no vlastně tak si svůj den nepředstavoval... před nedávnem prodělal poruchu tak si chtěl jen ležet a ne tady hlídat něčího smrada. no ale co už nadělal. skoro jakoby ho vodil za ručičku pak ale radši ho pak hlídal úplně normálně než se vydali do nory zpět nebo kdy našli jeho rodiče a převzal ho.
takže nyní má nový titul asi... chůva a kněz dohromady. no to si zas vysloužil toto. povzdychl si pod tou myšlenkou a konečně si mohl jít lehnou v klidu do nory zpět. dnes už toho měl hodně si.

když si poslechl co se stát mělo, samozřejmě už se těšil na to kdy mu to někdy ukáže. fialový oheň zněl jako dobrá sranda. "dej tomu čas, možná se ti to příště povede." usmál se a silně zavrtěl ocasem.
když ho málem sejmul ocasem, to se nehýbal, byl jako skála, to ho i překvapilo a jemně sebou po chvíli cukl. opožděná reakce...
avšak s druhým měl pravdu. asi by už měl také jít a věnovat se své profesi. za chvíli zima.. no ještě třeba nalovit že do zásoby.
"také jsem tě rád poznal. zase příště Cyrano!" tlapou mu jemně zamával a otočil se ke svým hranicím také. už nemohl ztrácet čas! jde se lovit!