Príspevky užívateľa

Enkidovi to přišlo najednou divné že ho tak skoro až s klidem pustila do svého obydlí. To mu až tak moc věřila? No on to neřešil protože naopak byl rád že aspoň trochu si ho chce vyslechnout.
Vlezl do její chaloupky jako druhý, hned za ní, a díval se co tady vše má. Bylo to tady plné pachů... Bylo tady více vlků určitě, ale nedokázal odhadnout zda tady žila sama nebo ne... Však je to tady velký!
Pak se koukl na ni. Nic neřešil a sedl si poslušně na místo.
Když ji však vyslechl, překvapením se mu rozšíří oči. "nechal jsem tě?! Co jak?! My jsme spolu chodili?" v mozku měl zásek a přemýšlel co tady sakra vyváděl... Snad neměl ještě vlčata...

Zarazil se když za sebou uslyšel hlas, nečekal že by někdo byl za ním. Už jen z toho jak viděl její banjo odstoupil protože nechtěl riskovat další ránu kterou by pravděpodobně už nepřežil. Haha.
S respektem ustoupil dozadu a narovnal se. Nechtěl ji naštvat i když vypadala že ji je to jedno. I tak dámě se neodmlouvá a další věcičky. "jak jsem řekl. Chci se jen omluvit za své chování. Pravděpodobně už jsme se dávno setkali, nemám pravdu?" díval se na ní upřeným pohledem. Chtěl vědět víc o své minulosti a tady konečně byla jedna stopa.
"kdysi dávno jsem přišel o paměť... Jediné co mi zbylo byly vzpomínky na mládí a tato jizva na hlavě." sklonil dolů hlavu aby viděla jeho bojovou jizvu kterou dostal od Roiha.
"moc by jste mi pomohla kdyby jste mi řekla něco o tom co jsem udělal že jste mě tak praštila tou věcí... Chci napravit své chyby. zvedl zpět hlavu a koukl se jí do očí. Teď nebo nikdy. Jiná možnost nebyla, musel zjistit důvod aby vše urovnal.

V hlavě se mlátil za svou neopatrnost. Udělal hloupost a musel se omluvit... K ženě... K ŽENĚ! avšak když viděl ten strach a následný útěk, spadli mu z toho srdce.
"h-hey počkej já ti nechci ublížit." svižným krokem se dostal z vody a jakmile natáhl krok, už byl skoro u ní.
"jsem přítel... Nechtěl jsem tu rybu hodit po tobě. To bylo neúmyslná nehoda." říkal klidným hlasem ale pořád se obával že něco udělal špatně. Nemohl si to dovolit! On, chrabrý rytíř, se musí dámě omluvit ať se děje cokoliv!

Ani Enkidu nesměl chybět na tomto místě. Mladý rytíř měl sice plno práce... Měl co dělat aby vše stíhal jak má ale naštěstí vše bylo v pohodě. Samozřejmě... Muselo jinak by skončil vyhoštěný nebo kdo ví co on si myslel že se mu stane pokus nepřijde na korunovaci mladého vlčka.
Upřímně... S Arrakisem si moc nepovídal ale věděl že to může být fajn chlap. Co on bude na smrtelné posteli, Arrakis předá svou korunu dalšímu nebo ne? Bude to jinak? No... Každopádně byl zvědav jak mládenec si povede. Přece jen vládu jeho matky moc ne otestoval ale věděl že nějaké ty změny určitě přijdou.
Byli tady všichni... Jak on je rád viděl ale teď musel zachovat klid. Cítit se normálně bez emocí a různé věcičky. Raději si stoupl co nejvíce k východu nory jako nějaká stráž. Proč? Aby měl malou jistotu že do nory nevtrhne nějaký nevítaný host. Co si budeme....na území se našli tuláci a o nich nemohl někdy vědět skoro nic.
Sedl si na místo a tiše poslouchal slova které se vzduchem mihly. Něco ho překvapovalo s jinde vůbec nic nedělal. Ani nekladl odpor když mlaďoch začal vykazovat svou matku. On by si to nikdy nedovolil! Jak hrubé to bylo na svého rodiče! Ale to byly vztahy mezi ex královnou a novým králem...
Co se týče celkového hodnocení, Enkidu to bral jako něco nového a dal tomu šanci. Co když se za jeho vlády bude Nihilu dařit více? Někteří vlci projevovali jiné emoce na něho ale on to zatím nechápal. chce ho to poznat více.

Problémů by bylo až až ve smečce ale jeho největší prioritou bylo něco jiného. Ne že by si potrpěl na tom... Samozřejmě ho nejvíce zajímala věc ohledně smečkovè aférky s bellannou ale to nechal bokem. "jsem zatím nejvěrnější rytíř u nás. Budu zaučovat nováčky." zazubil se. I když... Obával se že nikoho učit nebude. Ve smečce nebyl nikdy kdo by chtěl být rytířem a královská rodina měla jiné povinnosti než se prát a bojovat.
Když Vlček oplatil jeho vodní hrátky, zasmál se. Sice byl jako mokrá slepice ale jemu to nevadilo. Skočil do strany a tlapkou na něho hodil další vodu. "křídla tě nezachrání! Muheheheh!

Tiše se plížil k srnce ale když ucítil pach někoho jiného, musel se zastavit. Hned se ohlédl kolem sebe. Samozřejmě že nový člen! No počkej... Já ti ukážu jak se srnka loví!
Hned vyběhl a skočil sečné po noze aby ji držel na místě
Srnka kopala ale on se pořád držel. Nemohl toto dobré maso nechat utéct! Ale když viděl jak po ní skáče i zelenáč, hned s ní trhl aby aspoň ztratila trochu rovnováhy.
Měl radši lov samotný... Už jen z důvodu že mu někdo po tom může skočit a přetrhnout mu krk.
Když viděl jak dopadá na srnu, pustil se a zavrčel. "příště dávej pozor!"

Dobrý den krásný den! A dnes byl opravdu krásný den! Ideální na vycházku a kdo jiný mohl jít na vycházku než tady Enkidu!
No daleko to neměl. Lesní říčka byla za kopcem a to opravdu byl rád že nemusel nikam daleko. Bylo tady krásně ale také našel pach někoho koho potkal a neměl moc dobré vzpomínky... Ta perda přes hlavu byla moc! On byl rytíř! Musel se dámě omluvit za své neslušné chování!
Tiše šel blíž k domečku který tady byl. Hledal cokoliv co by mu dalo stopu a zjistil zda šlechetná dáma tady je.
"haló? Je někdo uvnitř?" tiše se ozval už z dálky ale... Nic necítil... Nebo že by měl otupělý čich?
"já jen... Už jsme se jednou potkali a tak jsem se chtěl jít omluvit..." když už tady jsem... přišel blíž k domečku a díval se kolem sebe. Bylo to tady... Hezké...

Díky teplým měsíčním to tady vypadalo jako dobré místo pro romantiku. Kytičky všude, včeličky, ptáčti zpívali... No dokonalost ale on neměl nikoho kdo by tady s ním mohl prožívat tuto tak zvanou romantiku. Nebo ano? Najde se někdy taková vlčice která by ochotně tohle s ním vytrpěla? Hah možná tak ve snu! Zdatný hoch to byl to ano ale bohužel vlčice v posledních letech měli více toho v seznamu co by jejich kvalitní partner měl mít a bohužel moc toho on neměl. Věrný? Možná... Ochranitelský? Až moc... Tak si vyberte ne?
Nicméně dnes tady nešel na rande ale na lov. No kde nic tu nic ani jeden zajíc se tady neobjevil. Možná věděli že na smečkové území je nebezpečné chodit. Takže tady jen tak chodil sem a tam ale co to jeho oči viděly?! Srnku... O můj bože jak on měl na ní chuť. Už dlouho nelovil něco takového, ale věřil si? Školník by toto zvíře sám?

Ryby neryby! On tohle nepovažoval za plnohodnotnou stravu. To mu ještě ukáže jak se loví srny! No dobře... Bůh ví jak se Ravy vyvine na dospělého vlka. A Bůh ví zda ho ještě někdy potká pokud nebude líný jít přes celý Norest....
Tiše se díval jak Ravy drápe do země. Líbilo se mu že to pochopil tak jednoduše a rychle. Byl rád že mu na očích mohl vidět radost.
"tohle tě maminka neučila co?" hrdě se narovnal a zazubil.
"když už mluvíme o rodičích... Jak to vůbec je s tvým tátou? Trávíte spolu čas?" on ho totiž nikdy s nimi neviděl tak byl zvědav jak to tady je.

"to sice ano, ale někdy je lepší si vlky ověřit už z dálky. Není třeba hned jít do boje pokud vidíš že vlk je v pořádku a nechystá se na útok." to znělo jako úplná blbost. Nikdo nechtěl nepřátelské vztahy už jen z toho že hned od začátku vycenil zuby. Tohle dělali jen vlci kteří to neměli v hlavě v pořádku nebo byli nevychovaní. "ale jinak máš pravdu... Je dobré se připravit." dodal zamumláním a otočil se do strany aby u něho nemusel být tak blízko.
Kdo ví zda mu však jeho rady pomůžou. Většinou mluvil kraviny ale když se nad tím jedinec zamyslel, dokázal z toho vyvodit dobrý plán.
"záleží... Někteří jedinci jsou s prominutím tak blbí že nepřijdou na to ale pokud bojuješ s inteligentním jedincem, je to pak těžší. Hlavní je neprojevovat emoce." což v jeho případě šlo vidět že hned nad tím má výhodu. Někteří jedinci byli výbušní když se řekne jedno křivé slovo ale pak tady byli tací kteří holt věděli co dělají.
"musel bych se nad tím zamyslet víc v klidu abych ti dal víc rad. Já sám o sobě mám jiný styl boje než tady říkám." pokrčil rameny. Pokud už něco takového chtěl, bylo lepší se spojit s vlkem kteří s tím má zkušenosti.
"říkám to nerad ale v Azarýnu se někdo může najít kdo by ti pomohl... Jeden člen mi říkal že už nejsou takový jací byli takže nějaká spolupráce menší by mohla pomoct ale pokud jejich alfa trvá na tom že nepomůžou monarchovi, tak budeme muset vše vzít do svých tlapek."

Ani se druhý nestačil divit a místo kapek vody padali vlci. Ne že by to on neustál ale tohle nečekal. Bolestí zakňučel když jako palačinka ležel na zemi s vlkem na zádech. Co komu udělal že to takhle dopadlo?
"jaaaaaj... Kdy jsi stihl padat z nebe?" koukl se nahoru na nováčka kterého zatím nikdy neviděl ale věděl že tady je.
"buď tak laskav... Moje záda protestují už teď." řekl sarkastický ale pořád to myslel s vtipem. Nebyl na něho naštvaný.
Když z něho slezl, postavil se s pořádně se protáhl. Ano... Kosti starého dědka toto.
"jsi v pořádku?" radši se ujistil.

On by rád zapomněl třeba na otce nebo dokonce i na svou matku aby ho to tak moc nebolelo ale co mohl s tím udělat? Jediná možnost byla se s tím smířit a neřešit to dál. Už měl novou rodinu a bylo jen otázkou času kdy za ním přijde Gilgamesh a bude chtít s ním trávit více času.
Trochu podezřívavě se na něho díval, oči upřené na něho a přemýšlel kdo sakra je Jarumi. "ach tak... Toho potom neznám já ale to je teď jedno! Něco se vyřešilo což je fajn. Já spíš teď řeším věci ohledně mojí smečky a pokud mám možnost tak si rád zjistím něco i tady." zazubil se a pomalu "hrabal" packou do vody aby se mohl trochu okoupat. To vedro bylo tak nesnesitelné až to bolelo.
"tak to je dobře. Takový vlci jsou nejvíce vítáni." usmál se na něho a skočil těsně před ním takže kousek vody smetl na něho.
"máš rád vodu doufám." škádlivě na něho mrkl.

I v letních dnech dokázalo pršet a dnes toho byl svědkem každý! Enkidovi to však nevadilo a miloval procházky v dešti. To že byl jako zmoklá slepice mu nevadilo. Tiše se procházel podél řeky než narazil na konec. Škoda.
Díval se tiše jak kapky deště padají do vody, jaké dělají zvuky nebo jak deformují vodu.
Miloval ten pocit... Jak klidný dokázal být díky dešti. Avšak na chvíli se musel jít schovat někam ke stromům protože byl už mokrý dost. Oklepal se a koukl nahoru. Samozřejmě že mu musely kapky padat do očí takže tam umírat.
Packou si setřel oči. "Boha jeho... Kapky v očích bolí víc než bodláky..."

Kdyby on tak věděl kolik vlků mu šlo po krku... No to by si ale musel pamatovat i doby před ztrátou paměti. Věděl že mu po krku teď šel cápek který mu to udělal a jedna vlčice která ho sejmula benjem po hlavě. Nad tím však zavrtěl hlavou aby na to dál nemyslel a díval se jak mlaďoch jde za ním do vody.
Myšlení se mu pak vrátilo když se ptal na takové věci. "jak ti to jen popsat... Chmm..." lehce se zamyslel a zamyslel se nad tím co prožíval on. "tak pokud to byla rána do hlavy, tak to tě měsíc v kuse bolí hlava jak čert. Nemůžeš nic pomalu dělat a jediné na co si vzpomeneš je jak se jmenuješ a kdo je tvá rodina. Zbytek je pryč.... Těžce dumáš nad tím co se ti sakra stalo ale v hlavě máš krásné prázdnou prostě bum a nic najednou." nevěděl jestli to dobře popsal ale on to tak vzal.
"prostě cítíš se divně jako kdyby jsi na tomhle světě se narodil zase a nic by sis nepamatoval." jednoduše dodal.
Pak se zamyslel nad tím co říkal. On ty vlky neznal což mu bylo jedno ale když mu řekl ten popis, hned se zarazil. "IKKE?!" hned na něho vyřkl jméno vlka který mu tak trochu do popisu seděl a byl z téhle smečky. Skoro by na něho zapomněl! "ten tamten bílý? Nepotkal si náhodou jeho?" postavil se k němu čelem. Pak by už chápal o co tady šlo... Ikke mu říkal proč Azarýn už není takový jaký býval.
"hej tak záleží na tom co oni by mi udělala ta smečka nebo co by udělala smečka mé smečce. Já totiž nenechám aby někdo jen tak mlátil mou rodinu!" a za tím si stál! "kdyby jsi ublížil jednomu členovi mé smečky tak bych ti to vrátil. Nic jiného dělat nehodlám. Na boj už nejsem tak stavěnej jako v mé bývalé smečky." povzdechl si nad tím. Ach ty časy kdy ho otec učil být co největší tyran...

Musel jen nad to unaveně povzdechnout. On sám nevěděl co panovnici přeskočilo hlavou že to tak zavedla ale nechal to tak být. Nebyl to jeho problém a vypadalo to že mladý nový panovník bude na tom jinak než ona. Bůh ví jak to vůbec bylo u předešlých.
"či já vím... Ono ty pravidla nejsou na mě ale na našich panovnících. Já se jen bezeslovně mám řídit jejich pravidly ale jakmile budu na vyšší pozici a budu pravá packa nového panovníka tak to bude jinak." samozřejmě by vše i nechal na jejím veličenstvu ale co kdyby mohl vést armádu úplně sám? Och ta představa...
Z myšlení pak ztratil přehled a hned ho zase vnímal.
"ne... Vzpomínky ne... Ale aspoň jsem už našel jedince který mi to udělal... Na to že je ze smečky která je naším spojencem tak se divím že to udělal." pokrčil rameny a do vody si dal všechny tlapy s tím že šel trochu hlouběji do vody.
Na chvíli se však zarazil a koukl na něho hodně překvapeně. V hlavě měl načítací kolečko. Tohle bylo nemožné! Jak?! No dobře... On je neznal... Znal je jen od povídání Bellanny...
"hej.. jako vážně? Že co... Počkat vážně?!"