Príspevky užívateľa


< návrat spät

Strana:  « späť  1 2 3 4 5 6 7 8 9   ďalej » ... 25

Ukázat monarchii? Copak tady bude nějaká přehlídka? No nelíbilo se mu to ani za mák, už se chtěl vymlouvat že by se to Hel nelíbilo ale... Nihil byl v podstatě rodina takže to značilo - vždy když s někým začneš chodit, ukaž ho své rodině. Hel mluvila také o své rodině, plné... Samic... V tu dobu nevěděl zda to brát jako výhru nebo ne, ale už teď se netěšil.
Zarazil se však nad jednou otázkou v hlavě. "počkat... Ale hranice jsou nepřístupné pro tuláky ne?" nechápavě naklonil hlavu na stranu. "jak ji mám ukázat? Že bych dostal povolení?" nadzvedne obočí, byl zvědav zda mu to nějak bude přijmuto ale asi vůbec... Za to co tady za scénu vyvolal.
Panovník však měl pravdu. Enkidu přemýšlel i kdyby nechtěl. Do hlavy mu vždy někdo dá takového brouka že to musí první promyslet než začne jednat úplně i když některé věci nejsou domyslené jak mají být.
Když se Rakis zeptal ohledně jeho příběhu, sklonil hlavu dolů. "zapletl jsem se to boje kde mě v posledních chvilkách zachránila Bellanna... Ještě v době kdy nebyla zrádkyní. Přivedla mě tady abych se uzdravil a pochytil jsem nějaké věci ohledně Nihilu. Řekl jsem si že bych tomu mohl dát šanci ale urazil jsem vaši matku, takže jsem šel do turnaje s mladým rytířem Solem a vysloužil jsem si tak tady místo."

musel si pořádně oddechnout aby se vrátil do té své zamyšlené reality. sice to nevypadlo jako kdyby ho do toho nutil ale první věty této konverzace mu tak přišly - přivedete ji do smečky? z vaší známosti vzejde v potomstvo.. a další další věci.
"já vím ale já ani nevím jestli nám to dlouho vydrží, natož mít partnerství." chodili spolu? no.. vypadalo o tak ale ne. zatím si to neřekli, nebo aspoň o tom Enkidu nevěděl.
Enkidu však byl naivní a stál si za svým slovem ale proč? proč byl tak blbý a hádal se kvůli takové blbosti s panovníkem? "já chci aby vlci nebrali vztah jako něco aby ukázali všem že se zmužili a hned mají o člena víc do rodu. a chci aby to věděly i mé děti pokud bych nějaké měl." řekl trochu až zoufale. ale bylo to jako kdyby mluvil do dubu.

věděl čeho se dopustil, ale nevěděl jak by Hel reagovala kdyby náhodou měli děti a věděla by že všechny půjdou do Nihilu. Enkidu se zdál jako ochranářský jedinec a nedopustil by aby někdo vztáhl packu na jejich děti, to by i dobrovolně opustil smečku aby s Hel byl navždy a držel oči na své rodině. ale byly povolené dálkové partnerství? možná ano ale nebylo to praktické. kam tento vlk dojde už bylo na osudu.
"nesnažím se vám utajit svou rodinu, kdybych měl děti, vím že by šly tady." a to i bez potřebných řečí by se postaral o to. Nihilu mohl věřit, ale nevěřil vlkům kteří by je chtěli využít pro vlastní prospěch a jen pro to. copak byli nějací otroci?
jeho slova však narazila na nerv v jeho hlavě. jak mladé a hloupé! "partnerství není jen o dětech. jde o to že se vlci mají rádi a podporují se. tráví zábavné chvíle. Děti už jsou vedlejší věc pokud chcete mít šťastnější život nebo rodinu."

bylo mu jasné že se Arrakis bude bránit, nebyla to taková měkkota aby si to nechal líbit a bylo to oprávněné. nevadilo mu to ale i Enkidu se chtěl bránit. ať chtěl nebo ne, uklidnil se během pár minut a už se na něho jen díval výrazem skoro bez emocí. byl trochu podrážděný.
mládenec si myslel že vztah je jen o dětí což se nedivil... královská rodina musela mít nějaké potomky aby si zachovali rod ale co budou dělat až žádné potomky nebudou mít? bude to těžké a nihil možná zanikne.
cukl podrážděně uchem. "je mi to jasné...Pravidla znám dobře. Jen si nejsem jist, vaše veličenstvo, že Hel bude chtít se mnou nějaké potoky. Jde o to že matka nedokáže vydržet bez dětí a tak by to byla nevýhoda vůči ní." doufal že o panovník pochopí ale asi těžko, tento vlk chtěl nihil jako velkou kolonii nebo nevěděl co chtěl. psychické zdraví druhého rodiče, natož tuláka, mu byly pravděpodobně u zádele.
"jen by mě tak zajímalo... co vás donutilo k tomu hned přemýšlet nad dětmi?" nepamatuje si že by udělal něco co by hned řeklo že chce děti. ale zas nechtěl být drzý když se tak ptal.

jeho hříšná půlka duše chtěla tohodle panovníka sejmout za to že mu nevěří. On doopravdy vše kontroloval jen to tady očividně nešlo vidět, avšak krotil se. nemohl si dovolit ho ani okřiknout, to by se mohlo brát jako zradu a to nikdo nechtěl že ano?
I když měl pravdu, spoléhal se ale marně, chyba byla v něm že se začal montovat do věcí, které dávno měly být spláchnuté jako jeho minulé já.
Jeho naštvanost byla podruhé oprávněná. "samozřejmě že je k něčemu!" zavrčel nesouhlasně. chtěl pochybovat že vlčice jsou k ničemu?! mladí nerozumí lásce! jen se poté zastavil když si uvědomil že vrčí na hlavu smečky. odkašlal si a narovnal se. "jmenuje se Hel... je to tulačka s kterou jsem u dříve chodil, ale kvůli ztrátě paměti jsem už s ní nebyl. když jsem ji potkal na zdravotní procházce, zjistil jsem že tady něco nesedí." švihne nevrle ocasem do strany a oddechl si. bude těžké to vysvětlovat.
"začali jsme se znovu poznávat a hádám... že do smečky nepříjde. i když jsme ji řekl že ve smečce ji bude dobře, neopustí své sesterstvo." zavrtí hlavou a koukne se vážnějic do očí panovníka.

vykouzlilo mu to úsměv na tváři když řekla že to nikdy nezažila. bylo to divné, ale originální! Kdo by se chtěl bavit tradičním tancem? jen blbec který řeší pravidla a okolnosti! tady se jednalo jen o čisté štěstí a mozek blázna! No kdyby tady byl Gilgameš, pravděpodobně by si přál aby ho jejich rodiče vydědili a aby bylo pravdou... to asi už dávno udělali. no nicméně Enkidu se bavil a byl rád když viděl že se baví i Hel.
"hehe!" vítězně zajásal než se postavil na zadní, kde měl i hezký výhled na všechny vlky tady, ale jeho zajímala jen jedna.
poté co dopadl zpět na čtyři, uklonil se úctivě a poté se odebral víc na kraj aby nestál někomu v cestě v tanci, už neměl sílu pokračovat a to toho moc neudělal! příště si určitě zatančí více!
"abych byl upřímný, cítil jsem se jako blbec teď ale bavil jsem se. šťastný více být nemůžu." zazubil se a švihl ocasem do strany.

Byl v celku rád když se mu nezačala smát a upozorňovat na jeho taneční skilly. Někdo byl taneční od přírody, jiní byli válečníci od přírody. i když jeho tělo vypadalo elegantně, s jeho logikou to bylo nemožné normálně tancovat.
překvapila ho však realita že Hel se k němu přidala v úplně stejném stylu. Musel se nad tím usmát a následně zasmát. ne že by vypadala špatně když tančí, ale bavil se že zažívají nějakou zábavu. zažili ji tak i minulý rok? kdo ví.
pomaličku kolem ní šel ve svém tanečním stylu a dokonce se i otočil aby ukázal jak to umí! nebylo to však nic moc. usmíval se však jak měsíček nad hnojem a byl rád za to všechno.
"tančila jsi takhle i minulý rok s někým?" usmál se i když si byl jistý že s ním to nebylo. ale když ž u toho byli...

už od začátku věděl že to nevěští nic dobrého. už jen to že mladý panovník nedokázal ukázat emoce bylo těžké říct co si mlaďoch myslí. Měli by zakázat takové vlky! chtěl vědět co si o něm myslí! ne jen pro to aby věděl jak se zachovat a v rámci možností to obkecat ale bylo to také dosti děsivé.
lehce si pro sebe přikývl a sednul si na místo, toto bude na 100% nadlouho. nevinně se na něho díval a poslouchal. každým slovem však byl buď překvapený nebo si uvědomoval co je špatně. lehce sklonil hlavu dolů než si oddechl.
"tak tady se stala ovšem chyba. já jsem hlídal vše. viděl jsem každého ale vlky se zbraněmi jsem neviděl. museli přijít až jsem-" v tom se však zastavil a očima přejížděl na něho a na zem. tak tady byl zakopaný pes co?
"dovolil jsem si na ples pozvat společnost a je přece... proti vlčím potřebám abych nechal dámu čekat zbytečně a nezatančit si s ní." hájil se. oh samozřejmě že se hájil ale bylo to h ničemu.
"omlouvám se pokud jsem přihodil potřebné problémy. příště si to pohlídám." sklonil halvu dolů. teď se cítil zbytečně s tím co způsobil.

buď ho přijme nebo ne. přece jen se bál ze všeho nejvíce že odmítne jeho tanec. z ničeho víc ne nebál než z toho že sám tady bude tančit a když už, slíbil mladé princezně že s ním může jít tancovat ona. i kdyby to bylo pro Hel možná dráždivé a dostal by hned imaginární kopačky.
usmál se však a rozzářili se mu oči když souhlasila. hned se vedle ní postavil a vedl ji na rádoby taneční parket. pár jedinců už tady tančilo... svým způsobem...
ale... jak se vůbec tancuje? ehm ehm! rychlolekce s baronem Enkidem- za 1, postavit se na kraj parketu kde vás nikdo neuvidí. za 2, zaujměte pozice. a za 3, tančete jako kdyby vám bylo jedno že někdo řeší etiketu.
tak to by jsme si řekli a to i on udělal! zaujmul pozici a lehce se pohuboval z packy na packu. vypadlo to v první chvíli jako kdyby vítr vál v obilí ale pak se zaščal pohybouvat skoro celým tělem. ocas se mu rozhoupal do stran a lehce pohupoval hlavou ze strany na stranu. trapné? ano, ale jeho nezajímalo že si mlaďoši o něm budou myslet jak neumí tančit. tak pozor! staří se můžou bavit po svém!

i jeho srdíčko bolelo když musel odejít. důvod byl jasný i když by udělal vše aby tady ještě zůstal. Lehce pokýval hlavou na její slova. chtěl aby se vyspala co nejlépe! Nesměla si dovolit se vyspat špatně! i když ji možná díky jejich konverzacím nahnal hodně myšlenek. no nechtěl se tím moc zabývat a seskočil dolů na zem aby šel zase k té díře kudy přišli ale zastavil se aby se na ní ohlédl. "snad se zase setkáme." lehce se usmál. i když po tom mu došlo že to spíše znělo jako kdyby někdo umíral.
nicméně zavrtěl ocasem a šel pryč aby tady neotravoval ještě dlouho. i když... těšil se až se uvidí zase... v její přítomnosti se cítil dobře.

<-----zelený les

po cestě rád poslouchal její nápady a aby řekl pravdu... nebyl moc z toho chytrý. bylo tady tolik věcí co dokázaly upoutat ženskou pozornost ale on byl chlap. neměl oko pro to nejdůležitější, ale hlavně že o to srdce usiloval vším co měl. nicméně byl rád za všechny rady. on je potřeboval ale kdo měl v zimě hledat takové věci? no musel se pak na to podívat a zamyslet se.
Jídlo také neznělo špatně, vše vyřešilo jídlo a pokud ne, použili jste málo jídla! Jen to ještě nevěděl že takový předplesový oběd nestíhal. "děkuji vám za radu vaše výsosti." usmál a děkovně ještě přikývl.
musel se však na chvíli myšlenkama zastavit když mluvila o tom plesu. "no.. mě by to také moc nepomohlo, ale pokud nepříjde, budu rád za společnost." i když ples se zdál povedený když se podíváme do budoucnosti? (proklínám se za to že ten post píšu pozdě)
Když přišlo svolení na jeho upřímnost, koukl se před sebe a vyhrabal z hlavy vše co měl. "jste krásná a mladá vlčice. postavení ve smečce opravdu vysoké a dokážete být milá a seběvědomá. vše co by všichni vlci ocenili. Pokud vás nikdo nechce, jak už na plese nebo mimo, jsou to slepí... blbci... co se zajímají jen o sebe a svůj život. nepodceňujte se vaše vývosti... ten pravý určitě někde je." a že tyto slova putovala z jeho malého srdíčka byla už druhá věc!

ulevilo se mu nějakým způsobem když řekla že je nová. no jo to by bylo špatné kdyby tady najednou byl nějaký cizinec. znal Nihil jako takový domov pro všechny ale když přišel nový panovník, přišla i nová pravidla a Enkidu si na to musel zvyknout. Kdyby věděl že se bude vše měnit, pravděpodobně by se do Nihilu nikdy tak nehrnul jako v době kdy se tady léčil.
líbilo se mu však odhodlání vlčice. takové vlky potřeboval Nihil, potřebovali armádu silných vlků! no v jeho hlavě to vypadalo lépe... snít o tom být generálem... hah jen ať o tom sní dál.
"pan Enkidu. Zatím jsem baron." oslovení nikdy nebral vážně ale když už musel, radši upozornil. nedejbože by to zjistil panovník že n tom nedbá a už by byl v problémech.
"ano dá se tak říct. Jsem chrabrý rytíř Nihilský!" zazubil se a narovnal se jak nějaký pes na výstavě. ten titul mu slušel jen... nedokázal s tím naložit pořádně.
"Hm?" po chvíli se na ní koukl trochu zaraženě něž ndzvedl obočí. "oh! ano ano je to možné." on se moc nezabýval ostatními když se u toho stromu něco řešilo.

jeho první zapamatovaný ples si tak nějak užil ve svém směru. měl společnost, měl zábavu a cítil se dobře. to je to co ostatní chtěli ne? kdyby si pamatoval ten ples předtím byl to opravdu skok v myšlenkách. cítil že to šlo dobrým směrem a možná se mu to povede vést dál takhle. i když.. s ženskými to bylo někdy špatné a těžké zároveň. tím však nechtěl Hel nijak urazit. Měl ji rád ale nedokázal úplně říct zda s ní chce chodit nadále. zasloužili si to oba? těžko říct.
Když se vydával na obhlídku hranic, zarazila ho slova mladého panovníka který už nebyl takové štěně jak ho znal předtím. pořád si nedokázal zvyknout na to že mu vládne mladší vlk... a to už byl skoro v důchodu... no dobře nebyl zas tak starý, ale on se už tak cítil.
"vaše veličenstvo..." otočil se k němu čelem aby nebyl příliš nezdvořilý. "smím s něčím pomoci?"

Nevěděl která z nich byla Kiler ale asi tak byla ta... S prominutím ta šedivější. Ne že by ji hrůzou celé tělo zšedivilo nebo zestárla tak moc ze byla celá taková ale nějakým způsobem už měl na to oko. Tím jí však nijak nechtěl urážet! Zbytek však nechápal moc. Kdo co jak jaké vztahy, kdo byl jaký, to už nechal na ní i když by se rád hádal že ona je ta nejkrásnější, nejmoudřejší a my víme co ještě je. Pro Enkida dokonalá.
Škubl však lehce uchem když se ozvala na tanec. Ách ano už se vše rozjíždělo a tak byla vhodná chvíle na tanec. Zavrtěl ocasem a zvedl se z místě. Lehce popošel k centru než se zastavil a pokusil se k ní natáhnout packu s lehkým ukliněním. "smím prosit?"

Chápal to že nebyl na to připravený. Čtyři ženské pohromadě by nezvládl jen tak. Navíc už si představoval jaké fiasko by z toho vzniklo. Vypadaly jako tulačky takže mohli dát křivé slovo na jeho smečku a už by se mu to nelíbilo i když!
"chápu... Je tam i ta kamarádka o které jsi říkala že ji mohl zachránil?" ach ano on si vzpomněl!
Po chvíli se však zamyslel nad tím která z nich byl mohla být Verdandi ale to se na ně radši moc nedíval, nechtěl dostat špatné pohledy od nic.
Když se Hel od něho odtáhla, lehce Honzo zabolelo ale neřešil to moc. Koukl se na ní a přemýšlel než se sklonil a lehce ji čumákem poupravil kytičky které vypadaly že by za chvíli spadly.


Strana:  « späť  1 2 3 4 5 6 7 8 9   ďalej » ... 25