Príspevky užívateľa
< návrat spät
Everett v sobě nějaké rozdíly až tak moc nepozoroval, vycházel většinou s každým, ale kdyby se nad tím fakt zamyslel, přítomnost zde Ryumee je o dost příjemnější než kohokoliv jiného. Prvním slůvkům kývnul, ale ty další ho celkem zarazily, nebo- ne zarazily, spíše překvapily. nebo obojí naraz kdo ví. "tak to jsem opravdu rád, alespoň to vidíme jeden k druhému stejně" uchechtl se nad jejím ukončením věty, kdy se to jaoby snažila zamaskovat. Každopádně on se moc nezdržoval v koukání na ni... samozřejmě to nebyl upřený děsivý pohled jak od nějakého stalkera! prostě jen přirozeně, což se ona taky nemusí bát dělat, on ji neukousne.
Mlčky se zahleděl do dálky před sebou a jen mírně pokukoval po Ryumee, která se z nějakého důvodu opět koukala na nebe. Nebral jí to a hlavně do ní nijak nekecal aby na sebe třeba strhával pozornost. "tak tomu rozumím" pokud nechce tak nechce nu, chápe ji.
Teď se na ni opět překvapeně podíval a našpicoval uši. Jakto že tak najednou změnila názor?? "jistě!" zazubil se mezitím co neustále mával ocasem.
Nic podrobněji o té magii sice nevěděl, ale i tak se dá na něčem najít nějaká výhoda no ne? “Ach tak, chápu” chápavě přikývl. Samozřejmě že se vyskytla i zvědavost proč ona a ten její bratranec nejsou se zbytkem rodiny pryč, ale na něco takového se ptát nehodlá. Nechce jí ani nikomu jinému zasahovat do soukromí.
Dobře že vlčka taky byla stejného názoru, že je silná, alespoň nemá moc nízké sebevědomí pft. ”že neměla?” přiklopil uši, třeba dá nějaké bližší vysvětlení.
Dal jí prostor to vysvětlit, přesně jak chtěl. Ryumee by tu klidně mohla povídat hodiny o všem kolem ní a on by jí klidně a s radostí naslouchal. Nezajímá ho čím vlčka je a pro co by ji mohl využít, důležité je ať se cítí dobře ona. Udělal by to asi každému, kdo by si to zasloužil, ale tady u ní je to prostě jiné. Zaslouží si to o hodně víc než ostatní. "náhodou to zní dobře, když vezmu v potaz, že by se tím mohlo předejít něčemu hroznému. Ale když už vám z toho může být tak špatně…" krátce se odmlčel a oddechl si. "v den našeho setkání vám nebylo vůbec dobře? oh.. nebylo to snad tím, že jsem se přibližoval hranicím, a tak vaší rodině- pokud zde žijete se svou rodinou tedy" možnost že by za špatný pocit u vlčky mohl on se mu vůbec nelíbila! Ale nebude tady držet skleslou náladu, hezky zase nahodil úsměv "Ale hlavně si myslím, že jste dost silná vlčice na to, aby jste z toho nezešílela!" povzbudil ji a opět trochu zamával ohonem.
Nemohl si nevšimnout jak mírně zazmatkovala, ale vůbec na to neupozorňoval. Jednoduše dělal jakoby nic, aby se Ryumee nemusela cítit ještě trapněji nebo nejistě. Nevidí jí sice do hlavy ale sklopení uší nebývá moc často kvůli něčemu pozitivnímu.
Mírně přikývl jen co vlčka zopakovala jeho odpověď. Opravdu ho to zajímá a taky nechtěl být zpovídaný jenom on.. i ona si zaslouží trochu pozornosti! Její slůvka ho zmátla, teď je o to více zvědavější v tom, co za magii má. Chvíli na ni však koukal sice s menším úsměvem, ale taky s pohledem, který jasně říká že zájem má. "vypadám snad že by mě to nezajímalo?" brouknul mile.
Až však přijde opravdový čas rozhodování, rozhodně věří, že si vybere dobře. Přeučit se snad může vždy, ale tak to za potřebí doufejme nebude. Bude se specializovat na to, co má- až k dokonalosti! "neslyšel" zakroutil hlavou. "jmenuje se to tak tady? Tak to dává smysl" zase ví o něco víc! a zase díky této vlčici pft.
Nenápadně se podíval na její odraz ve vodě a sám se o něco víc pousmál, když viděl úsměv na ní. Kdo ví co ji tak potěšilo, ale rozhodně spolu můžou sdílet radost s blížícího se jara a celkových teplých dnů. když jste se mne tehdá ptala na magii, mohu mít tutéž otázku?" zvídavě koukal, no na odpověď na tohle nečekal. "máte magii? a pokud ano, v čem spočívá?"
Oof profese? Tak stejnou otázku si klade sobě i on sám. "popravdě, nad tím jsem ještě nepřemýšlel" přiznal se. Právě proto, že je mnoho možností, netušil. Blízko má k lovu i k boji, ale ty další taky nezní zrovna špatně, naučil by se i něco dalšího- I tak ale ještě uvidí co mu půjde nejlépe. Teď stejně není ani opravdicky ve smečce, natož aby nad tím přemýšlel. "V Norestu?" Nahodil tázavý obličej a mírně naklonil hlavu na stranu. Tohle slovo neslyšel. Je zde krátce a neměl ještě tu možnost zjistit, že se tohle celé území nějak jmenuje.
Zastříhal ušima a ihned se ohlédl, když zaslechl kroky a následně i hlas, který patřil vlčici, která za všechno může. "ooh! krásný den i Vám" usmál se a zamával ohonem. Sledoval ji jak se usadila opodál. "myslím že špatně to nevypadá" uchechtl se. "snad už brzy budu opravdovým členem" ještě neplnil ten jakýsi úkol, který ho čeká, ale tak ten snad zvládne bez problémů.
Seděl u břehu řeky a sledoval svůj odraz ve vodě. Neustále myslel na to rozhodnutí, které učinil. Přidat se ke smnečce ke smečce, kde zná pouze jednu vlčici s Noxem a vzdát se všeho, na co byl celý život zvyklý? Může to vskutku znít zvláštně, ale když on je za to asi i rád. Co by to pak bylo za život, toulat se až do smrti, sám. Do nedávna se mu to líbilo, ale teď si začíná uvědomovat, že to zní jako hloupost. Dřív nebo později by si stejně uvědomil, že být na vše sám je někdy i dost nepříjemné, jen by už mohlo být pozdě. Má proto štěstí, že potkal Ryumee, která ho vlastně navedla do nové etapy života.
Opravdu ho ani při nejmenším nenapadlo, že tohle nebylo v pořádku. Vědět to, jednoduše by zůstal na hranicích s tím, že by ho sem Rya poslala, ale teď už je stejně pozdě. Do tohoto se jim nebude motat, jediné co může udělat je, že se bude chovat opravdu slušně a nikoho tu neohrozí, a tak podobně. Pokud ho vykopnou, vracet by s opravdu neměl za potřebí a nikoho by na smečku nepoštvával, nemá ani koho. "Také mne těší a ano, jsem si jist" Ještě pár okamžiků zpět si sice jistý nebyl, ale dospěl konečně k závěru, ze kterého už vycouvat nehodlá. Poté už jen v tichosti sledoval oba dva vlky a poslouchal rozhovor. Vůbec mu nevadilo, že se o něm baví jako by tu snad nebyl, chápe to a ví, že na něj brzo taky příjde řada v rozhovoru.
Opět mírně přiklopil uši, jen co se vlčice vrátila k tématu své chyby. prosím žadné následky nejsou třeba- pomyslil si. Nmeá do toho co kecat, nezná zdejší pravidla, ale i tak by byl nejradši, kdyby se za to vlčici nic nestalo. Ne kvůli němu.
Sám si pak všiml tmavého vlka, který ležel vzadu v jeskyni, určitě to musel být on. I podle chování Ryumee to určitě on byl. Tmacý vlk se k nim po chvíli vydal- Everett tady stál jako přikovaný. Ale jen co Nox smečky pozdravil a kývl na pozdrav, Ev se mírně se uklonil. Stejně tak jako předtím u Ryumee. Vzhledem k jeho postu tuláka je pro něj Nox pouhým vlkem, ale když už se chce ucházet o členství, hodlá se aspoň nějak chovat. "taktéž Vás zdravím" pověděl, načež se opět narovnal. Pozdrav chtěl říct sice lepší, třeba jako vlčice vedle něj, ale nakonec ze sebe dostal jen tohle- snad to nevyznělo špatně. to už si nejsem jistý ani pozdravem?? pomyslil si, dále však nemluvil. Pohled Noxe a následná slova vlčice ho trochu zarazila. Jasně- vždyť on je tady ten vetřelec, opravdu jsou v centru tábora! Nenápadně koukal na vlčici a mírně přiklopil uši, když se za něj musela zaručit. Rozhodně nechtěl aby měla problémy! Problémy, které ani on sám neměl v plánu dělat. S jejími slovy mohl jedině souhlasit. "Přesně jak bylo řečeno. Po rozhovoru zde s Ryumee mne vskutku zaujala možnost o přidání se ke smečce, a tak jsem požádal aby mne zavedla za vámi" snažil se působit normálně, ale jeho ocas kterým nervozně švihal, prozrazoval jak se skutečně cítí.
<<< planina husí
Nebyla to zrovna dlouhá cesta, ne oproti těm na které je zvyklý, ale i tak byl rád, že konečně dorazili na místo. Vlčice Ryumee ho dovedla, k noře kde by údajně měl být ten jejich Nox, se kterým se rozhodl promluvit si o smečce. Ovšem to by nebylo jeho štěstí, kdyby na Noxe narazili hned. Vydali se ho hledat o kousek dál, k jiné noře kde doufá, že na Noxe už narazí. Vlčka ho dost navedla k tomu uvažovat o přidání, dostala ho až sem! Ona sama si už dělala věci po svém, odložila byliny, které nasbírala a pak ho tu prostě nechala! No tohle! Nee... vůbec jí to nebude mít za zlé.. ale ale ale.. Nádech, Výdech! to zvládneš! povzbudil sám sebe.
Vydal se tedy za Ryumee na cestu za Noxem. Popravdě čím blíž byli, tím nerzvoznější byl. Hlavně když překročili hranice! tyjo to bylo. Ale sám je zvědav jak to tedy dopadne. Nerad by vypadal za hlupáka, který by vlastně hned vycouval, ale pokud se mu to nakonec nezalíbí, jiná možnost nebude. Akorát asi už počítá s tím, že dnešním dnem pro něj tulácký život skončil a vděčí za to vlčici Ryumee
>>> Nora Alf
Na cestu dále ho netáhne vůbec nic, jen pouhý zvyk tohle bezdůvodně praktikovat, prostě nemá žadný cíl, což taky dost napomáhá nu. Doposud to viděl tak, že buď se rozhodne hned teď a nebude již cesty zpět, nebo se na to vykašle. Jenže to mu Ryumee dala novou možnost, která se mu rozhodně zalíbila! s menším zděšením, ale zalíbila! "s tím… Noxem bych si rád promluvil! myslím, že to bude asi nejlepší, i když jste mě už o většině přesvědčila vy" mile se na ni usmál, načež už se sám připravil k cestě.
Vidět jí se taky smát je fakt skvělý, prve totiž nevypadala, že by jí bylo zrovna do smíchu. No alespoň ví, že umí rozesmát! "dobře tedy, každopádně zranění momentálně žádné nemám, teda alespoň o žádném nevím. Dávam si na to dost bacha" samozřejmě, že někdy zraněn byl, ale i tak si pozor dává dostatečně. A když už něco, nějaké drobné ranky se naučil ošetřit si sám. Sice fakt neprofesionálně, ale ano. "vystihla jste to přesně" potvrdil její slova a mírně naklonil hlavu na stranu. Taky se podíval na náhrdelník, ale pohled hned věnoval zpátky jí. "počkat počkat počkat, tohle se vážně někde děje?" nad tím se musel fakt upřímně zasmát. Co to je za stupitidu někomu bránit odejít? Vlci mají mít přece svobodné rozhodnutí. "to jsem ale rád, že u vás by mne to případně nečekalo. Možnost odejít by měl mít každý" ještě trochu se zasmál. ale! teď měl další informaci, která fakt nahrávala k tomu, že se mu ta smečka libi vic a vic