Príspevky užívateľa

Klidně vyčkal než si Ryumee udělala své než mu mohla odpovědět. No byl překvapen z toho co řekla. "tak to bych měl být poctěn, že mám tu čest s někým takovým" lehce se zasmál a zamával ocasem. Slovo vrchní mu jednoduše stačilo k tomu, že není nějakým náhodným členem někde s pozicí nejnižší. A do toho léčitelka? prostě hustý. "no, já mám pocit, že ujít si takovou šanci by byla hloupost" řekl to celkem nejistě, ač se snažil dělat, že si je jist. I samotná věta mohla vyznít zvláštně, ale vlčice je jistě dost chtrá na to, aby ji pochopila

Nemá prostě problém chápat potřeby ostatních, hlavně se mu to kdykoliv může hodit. Takhle si šplhne či prostě udělá dobrý dojem a ostatní nebudou mít problémy. Případně mu to pak oplatí, což je taky o dost příjemnější.
Téma smečky je pro něj něčím co by si nejraději opravdu promyslel. Teď je to opravdu na rychlo, ale zase bere to tak, že sám neví zda by tu vůbec zůstal jako tulák. Nejspíše by se vydal pryč a už by neměl možnost vyzkoušet zase něco nového. "Rozumím, s tím se dá pracovat" ten dodatek si spíše řekl tišeji pro sebe. Nedozvěděl se sice co přesně je tím úkolem, ale asi to stejně nebude furt to samé. Zvládnout by to ale mohl ne? může to zkusit… "a jak vidím a slyším, vy jste opravdu léčitelka, že? usmál se a pozoroval, jak trhá jakousi kytku. přemýšlej ty blče- chceš k nim nebo ne? chceš k nim nebo ne? úkol jistě zvládnu! ale budu věrný? gaah v hlavě se mu toho teď odehrává vážně dost a nedokáže určit co teda sám chce. Teda- smečka ho asi zaujala dost na to aby se mu tam chtělo, jen si to nechce přiznat a bojí se udělat tak velký krok.

Tiše naslouchal vlččinému vysvětlování a celé si to tak rekapituloval v hlavě. Přemýšlel nad každým slovem, které vyslovila- jednoduše si tak dělá představu jak to asi v praxi opravdu funguje. Neznal to a má právě jen ty informace, které momentálně slyšel. Upřímně? nezní to zas tak špatně. "myslím, že i tohle mi prozatím stačí" uchechtl se a mírně pohodil hlavou aby mu vlasy nelezly do očí. "náhodou to naprosto chápu" usmál se "každý to holt máme jinak a já to budu respektovat" Je to vskutku zvláštní vlčice. Popravdě ho mírně zarazilo, že má někdo problém si jen tak s někým tykat, ale jak řekl, bude to chápat. [
Pak už se ale jen zvedl a mírně naznačil, že klidně vlčka může pokračovat ve své práci tak, jak říkala. [b]"co se ale ještě týče té smečky- jak to chodí, když má někdo zájem se přidat? Hádám, že tam bude nějaké to setkání s vůdcem, ale to asi není jediná věc v přijímání, ne?"[/b] třeba zjistí, že tam jsou úplně divný podmínky, které se mu nebudou chtít plnit, a tak by měl jasno jestli se o to nadále zajímat, či se na to vykašlat.

Souhlasil s ní. To co říká dává smysl a naprosto to chápe. Je teď však jen a jen na něm jak rychle se o tomhle zvladne rozhodnout. "rád bych si vyslechl ještě přes pár věcí co může tulák o smečce vědět. Nemusí se jednat jen o tu vaši, spíše… jak to celkově ve smečce chodí?" není to teda moc přesná otázka, ale snad mu bude Ryumee schopna přiblížit aspoň něco. Něco co by pomohlo v jakémsi lepším názoru co se týče tématu přidání ke smečce. "rád budu vašim doprovodem, ovšem pokud to není vyloženě proti srsti vám" pousmál se. "akorát.. bylo by možné si tykat?" uchechtl se. Když už se mají spolu bavit, tak by to možná bylo příjemnější si už netykat, co si budem.

Nad tím co mu teď řekla se musel opravdo zamyslet. Sám nevěděl zda do smečky chce, nevěděl ani nějaký důvod proč se tak drží samotářského života. Je to spíše takové… no i celkem na rychlo. "Upřímně nemohu povědět zda mám zájem se ke smečce přidat, i když ta vaše mne opravdu zaujala." krátce se odmlčel a vydechl. "samotářský život je něco, co je mou součástí už několik let. Netuším zda bych byl schopen fungovat ve smečce, mezi více vlky. Takhle mám vyloženě svobodu, která by se u smečky změnila" vysvětlil. není si tím prostě vůbec jist.

Nějaké myšlenky o smečce se mu hlavou občas honily, ale i tak se raději držel nadále svého samotářského života, který mu byl holt bližší. A taky když už na nějakou smečku narazil, nebyla něčím co by ho zrovna zaujalo. Tady to ale bylo jiné, ne že by teď okamžitě myslel na to, že by se k nim přidal, jen z toho měl prostě jiný pocit. Možná i díky těm hvězdám, ke kterým má blízko. "Rozumím" ukončil své koukání k nebi a pohlédl zpět na ní. "Věřím, že se někdo takový najde, ale to už by bylo jednodušší se do smečky přidat" zasmál se. Ale vážně, teď to má vyloženě na dosah, kdežto jiného vlka by hledal fakt těžko. Ještě by musel každému dávat dotaz typu "hej neumíš ty nahodou mluvit s hvězdami?" pxt ještě by se z něj stal Norestský blázen. Našpicoval uši, když vlčka položila další otázku. "um, joo dá se říct že ano"

Je pravda, že dotaz který podal zní sice lehce, ale odpověď už není tak jednoduchá. Jenže někdo, kdo ze smečky pochází by to vědět mohl. Myslel si to, teda až do chvíle, kdy vlčice sama řekla, že nebude schopna. Ale i tak to co mu nakonec sdělila bylo něco, co mu stačilo. Alespoň pro teď. "zesnulí mezi hvězdami.." zamumlal si tiše pro sebe, když pohlédl k nebi. Nebyla sice ještě úplná noc, ale to vůbec nevadí. "přes sny? to zní vskutku zajímavě" tahle možnost ho fakt nenapadla, ale teď mu jakýsi smysl dává, i když si nedokáže představit jaké to doopravdy je. "když se vrátím k tomu, že by mne to mohl někdo od vás naučit. Hádám, že podminka by byla přidat se do smečky, že?" zeptal se mezitím co svůj pohled stále upíral k nebi.

"není vůbec zač" úsměv jí oplácel. Ještě aby ne, když už se tu na něj tak mile usmívá i tato vlčka. Opakoval se však i v něčem další, než jen úsměv. Posadil se totiž taktéž, protože jestli povedou delší rozhovor, je to prostě pohodlnější. "hmm Jak jste mluvila o těch hvězdách, jak je možné s nimi mluvit?" vážně ho tohle zajímalo. Nedává ale moc nadějí, že by mu to vlčka mohla říct, pokud to je jakási tradice, která panuje pouze v této smečce.

On jí rozhodně nebude žrát za to, že se vyptává. On toho klidně i řekne více, než Ryumee, přeci jen on za sebou nemá smečku a nemá co by chránil. Jen sebe, a tam je celkem jedno, když toho o něm někdo ví více. "ále v pořádku, klidně se ptejte co jen chcete a já budu taky, když mě něco napadne. A jistě, to máme stejný- na vše se odpověděd nedá" mile se usmál a kývl, čekajíc na dotaz, který vlčici zajímá. slabiny? pff to bych neměl říkat ne? heh vždyť je to jedno Co je ale vůbec jeho slabinou? "hmm slabina… Ta úplně hlavní je spojená s magií. Jednoduše ji nemohu zrovna použít, pokud nejsem v klidu a být v naprostém klidu třeba když na mě útočí puma je celkem složitější a zdržuje mě to celkově" popravdě jak to tak říká, přijde mu to celkem vtipný. Hlavně ta puma kterou si vymyslel aby dal dobrý příklad. "jinak fakt nemám rád zimu- nedokážu v tom mrazu fungovat tak, jak normálně. Natož abych byl schopen existovat v této době, kdy jspu všechny možnosti tak moc omezený" jasně že dokáže obstarat si jídlo a podobně, ale je mu ta zima prostě není komfortní. Ne, není citlivka!!

Přesně takové pravidlo je pro něj hlavním. Nebude se štvát s někým kdo se chová jako blbec a taky nebue hnusný k někomu, kdo je naopak úplně v pohodě. Nejraděni by vždy nakopal do prdele ty zmetky, kteří se chovají jako totální namyšlení puberťáci a myslí si že jsou středobodem vesmíru pft. "čtyři smečky?? tyjo" Byl dost překvapen, protože doposud jen tak na nějakou nenarazil a najednou má co dočinění s území, kde jsou hned čtyři! Zvláštní to místo. Přízrační, Ignisská a Nihilská smečka a.. kult" zrekapituloval si tak pro sebe informace, které mu vlčice sdělila. "děkuji" poděkování je přeci na místě. v čem jsem dobrý?? fuu- ježiš to je fakt jak výslech tohleto samozřejmě mu to vůbec nevadí jen je zvláštní, že se o něj někdo takhle zajímá. "myslím, že můžu říct, že mé schopnosti co se týče boje nejsou zrovna špatné" nejistě se uchechtl. Hledal rychle něco dalšího- ne že by neuměl sám sebe chválit, ale teď jako naschvál nedokáže najít moc věcí, které by dávaly smysl a nevypadal by hloupě.

Našpicoval se zájmem uši, když viděl tu menší změnu na její tváři. že bych nemluvil tak moc z cesty? Vyslechl si teda její představení jak jí samotné, tak i smečky. "Tak to mne těší, Ryumee" usmál se. Konečně i on zná její jméno! "Přízrační.. jedna ze všech? znamená to, že je zde smeček více?" jeho zájem byl dost viditelný. Chtěl prostě vědět vše, co může. Poslední informace vlčicí zmíněná ho ale mile překvapila. "blázni se zdají být ti, co si tohle myslí. mluvit s hvězdami? to musí být úžasné" Jeho zálibou je pozorování hvězd a teď když se zmínila, že se s nimi dá i mluvit? No prostě byl nadšen. "jistěže, mám. Má magie mi umožňuje odpoutat se od země i přes to že emám žádná křídla. Dokážu ovládat levitaci" vysvětlil ji tak narychlo o čem jeho magie spočívá. Rozhodně by o tom mohl povídat více, ale tím ji teď nebude zadržovat, pokud vyloženě neprojeví zájem.

Být špehem to by mu pravděpodobně fakt jako šlo, ale v tomhle případě nikým takovým není. Co může, teď prostě řekne. Skrývat fakt nemá co. tsk, tak přece jen jí to nestačí pomyslel si po její odpovědi, avšak jen souhlasně pokýval hlavou. "život ve smečce mi není známý, ale zároveň chápu, že tulákům se většinou jen tak něco neříká" uchechtl se. "Přeci jen by smečka šla sama proti sobě, kdyby rozdávala všem na potkání informace o sobě, ne?" Zas tak blbý nebyl aby tohle nevěděl, ale i přes to se předtím zeptat zkusil no. Za zkoušku nic nedá a aspoň se teď rozjel menší rozhovor, který může dopadnout třeba nějak zajímavě. A nebo taky jednoduchým vykopnutím, které je o mnoho pravděpodobnější. Vlčice totiž nevypadala, že by byla v náladě vybavovat se, ještě když to vypadá, že má zde práci.

Musel se trochu zamyslet nad tím, co o něm chce vlčice vědět. Už teď ví, že na něco jí rozhodně nedá odpověď takovou, jako by si přála, ale snad to nebude tak úplně vadit. Vymýšlet si nehodlá. "to zní jako smysluplná dohoda, souhlasím." Přikývl a hledal vhodná slova, která ji podá jako odpovědi. "Nejprve… Mé jméno je Everett" představil se s menší úklonou, pro lepší efekt přeci. "můj původ není nikterak zvláštní, nejsem s ním obeznámen vlastně ani já. Jsem pouhým vlkem, který se toulá tam, kam ho tlapky zanesou. Na tohle území jsem narazil náhodou" Nebyl si svými odpovědmi zrovna moc jistý, ale třeba budou stačit

Zda mu bude vlčice věřit či ne už je pouze na ní. On sám ví, kde je pravda a přesvědčovat někoho by stejně nemělo smysl. Naštěstí to vlčici ale stačilo a sama v konverzaci pokračovalá dál. Její názor Everetta sice moc nepotěšil, ale co nadělá. Vlčice v tomhle měla holt pravdu, takže mohl jedině souhlasit. "jo, to máte vlastně pravdu" uchechtl se a zašvihal ocasem. On sám neměl kdo ví jaké plány, které by mohly snad smečku ohrozit, ale to vlčice nemůže tušit. Pro ní je jen pouhým cizincem, kterému vpodstatě nemusí věřit vůbec nic. "výměna za informace? hm.. netuším co by mohlo někoho jako jste vy, zajímat" Dával jí tak možnost zeptat se v podstatě na cokoliv, i když na cokoliv asi odpověď teda znát nebude.

Mírně se pousmál, když mu vlčice oplatila pozdrav. Tohle byla jedna z prvních věcí, která přidávala plusové body těm, s kým se baví. Často se totiž najdou jedinci, kteří nejsou schopni ani pozdravit. Vyslechl si její slova, dle kterých usoudil, že tulačka asi nebude. Proč by se taky tulák staral o to, že je někdo jiný na hranicích, že? No možná by se někdo takový našel, ale větší smysl dává, že v tomhle případě má tu čest se smečkovým vlkem. "oh ano, jistě. Jsem si vědom, že zde jsou hranice… proto jsem již měl namířeno pryč. Nechci vyvolávat rozruch." Vysvětlil a ohlédl se krátce k místu, kde šla hranice nejvíce cítit. "Pokud se vás však mohu zeptat, o jakou smečku se jedná?" podal jí zvídavý dotaz, při kterém se podíval zpět do jejích očí. pokud vlčice od tama opravdu je, což fakt jako je, jistě bude vědět nějakou odpověď na jeho otázku.