Príspevky užívateľa

Jen zamručel a kývl. Tomu se nediví. No tak to se toho asi moc nedozvím. škoda.
Kouká se svým podmračeným výrazem na druhého vlka. "Tak to si překážet nebudem. Jak tam není moc rušno. Od nás tam taky zatím nikdo nebyl, apsoň pokud vím. A my dva to nejspíš zvládnem. "Tohle řekl o něco přátelštějším tónem. "Souhlasím s tebou, že boj o něco takového by byl nebetyčná pitomost. Takže by neměly být problém."
Ale i tak se zatím k odchodu nemá. Koukl na něj, mírně zastříhal ušima. "Mimochodem, rytířům, no proč ne. Už jsem viděl používat jíl na zatření výraznějších znaků. Nebo na výrobu misek, ve kterých se dají namíchat barvy, kvůli témuž. Nebo třeba na frajeřinky u tréninků." To poslední zamručel podstatně otráveněji. On frajeřinky zrovna nemiluje. A z toho tónu je to rozhodně snadno poznat.

Koukl na ni, a mírně přiklopil uši. její tón opravdu nepřeslechl. Tiše zamručel, ale nic k ní. S předsudky se potkal dostkrát, aby je poznal snadno.
Tak jako tak, ví, že s tím houby nadělá. Tak prostě sedí, kouká, a nechává to být. Hádat se s ní nemá cenu.
"Prohlédl tě vůbec někdo po porodu? Správně by měl. Ale snad to bude dobré. Nevypadá to, že by se něco stalo." Ne že by věřil, že se nechá zkontrolovat. Musela by mu ukázat břicho a nechat si do něj šťouchat.
Na bylinky jen kývl.
"Můžu ti ukázat pár možností, i co roste tady kolem. Ty jsem zatím nesbíral. Můžeš si je nasbírat ty, někde usušit. Skladuj je tak, aby k nim nemohla voda, slunce a aby tam byl proud vzduchu. pak ti vydrží i do jara. Některé vydrží zelené i pod sněhem, kdyby něco došlo."
Vstal a zamířil trochu dál od srázu. Ohlédl se po pár krocích, jeslti za ním jde.

Oplátku za přezdívku vzal očividně docela dobře. Bod k dobru, o tom žádná. Ale jinak na něj jen kouká.
"Opuštěné lidské město. Dovnitř ti moc neradím lízt. Je to území Kultu a návštěvy považují za urážku toho jejich boha, takže z kohokoliv hodlají dělat sekanou. Hm... Minimálně jeden z nich vlky i doslova žere, takže bych to být tebou bral vážně. Ale někteří jsou celkem v klidu. I se s nima dá mluvit. Dokud nelezeš za hranici. Nárokují si všechny výtvory lidí. "
Feier sám se tam lézt neobtěžuje. Proč by to taky dělal.
"A je celkem jedno, že jsem daleko. Já pobíhám všude možně. To není měřítko. Třeba se proběhnu až k moři, kdo ví?" Neodpustil si rýpnutí. i když to v plánu opravdu neměl.
Na kožešinku jen protočil oči. "Ještě tě to nepřešlo? Ts-ts-ts" zakroutil hlavou sem a tam.

Nečekal pochvaly. Koneckonců, je to jeho práce. A dělá ji proto, aby měl on sám snazší práci, až bude třeba jeho schopností. Bez zásob by měl dost osekané možnosti. Takže, jaképak copak. Sranda bude to pak všechno stěhovat. Ale hlavně, že ty zásoby jsou.
Koukl znova po Stadleym. "Vážně fajn schopnost. Sestřelování větví bylo fajn, ale tohle je lepší." Ocenil to. Aspoň pro něj a jeho práci to lepší je.

Protáhl se taky. "Myslel jsem, že toho už dneska nechám. Ale jeslti se nudíš, nebo nemůžeš spát a chceš se proběhnout, tak klidně můžu dát ještě jednu výpravu. " Navrhl mu. Před Stadleym se chová docela uvolněně. Nevadí mu jeho vyšší postavení a zatím s tím ostatně ani Stadley sám nic moc nenadělal, tak ani nemá proč.

Ani on sám se k minulosti nevracel. Jen si ji přejel pohledem, její srst a okolí. "Pro některé ohnivé vlky může být problém horko nebo kouř. Někdy i třeba jen nad nějaké množství. Takže pro jistotu buď opatrná. Tvůj oheň kouř nevydává, takže by ti asi mohl kouř vadit." Mal zase vadí horko. Mě ani jedno, pokud to není dlouho, pak mě to dostane jako každýho. "Ani moje srst nehoří. Ve smečce je nás skutečně víc."
Potřásl hlavou. "Vlastně to není od věci. Aspoň nikdo neplaší, když kolem mě něco začne hořet. " Nenápadně tak vlastně prozradil, že se to nestává jen ze spaní.

Odrkl si při tom podzdravu. "Nazdar pršiplášti!" Odpověděl mu v obdobném duchu.
"A upřímně, co je tobě do toho? Ale šel jsem se podívat, co zajímavýho tady mají." Potřásl hlavou.
Sice mu odpověděl rázně, ale i tak mu svým způsobem odpověděl. "To bych se tě zrovna tak mohl zeptat, co tady děláš ty. "
Na vak na hřbetě neřekl nic. Koneckonců, na to vlastně odpověděl. Pokud hledá něco zajímavého, tak by si to přece mohl i odnést. Proč ostatně ne.
Vak je celkem velký, takže se do něj dá strčit kde co. Užitečná věcička.

Vydal se na jednu z mnoha svých cest za sběrem rostlin. Na hřebetě se mu natřásá obvyklý vak, splétaný z lýčí a tentokrát si to kluše k hranicím Kultu. Ne že by chtěl tyhle vlky nějak provokovat. To opravdu ne. Jenže, v blízkosti lidských sídel se někdy najdou rostliny, které nejsou vůbec nikde jinde. Protože lidé rostliny také aktivně sází a semena převážejí z velkých dálek. Jako zdroj je to k nezaplacení.

Jen škoda, že to tam ti mizerní Kulťani tak hlídaj. Ale, dokud nepřekročí hranici, nic se nestane. Překračoval by ji nerad. Naštěstí nemusí. Míří si to k domkům u hranice Kultu. Rostliny obvykle nezůstanou za hranicemi bývalých plotů ale rozlezou se. Možností je víc než dost a už teď je zvědavý, co tam najde.

Klusal si to podél staveb, ještě ve slušné vzdálenosti od nich a přemýšlí, kde začne. Když se před ním, z opačného směru, vynořila silueta. Vysoká. A lemovaná čímsi... jako pláštěm. Zarazil se, v mysli mu zaplálo podezření. Jo a to mluvil minule něco o běhu, že? Hm.. Tak to ne. A sedl si na místo, přesně tam, kde teď je. A čeká, až k němu Targa dorazí. Nepochybuje, že to opravdu je Targa. Ten vlk se s tou svou výškou a pláštěm nedá splést.

Jen tiše sjel pohledem na jeho tlapy. Na místa, která nejsou skryta pláštěm. Má na nich něco, co normálně vlk tak úplně nemá. Neřekl ani slovo. jen zase zvedl pohled nahoru. "Jak myslíš. Spíš se ti divím, že se ti s tím pláštěm chce tahat. Ale to je tvoje věc a mě po tom nic není." Dokud po mě nechceš, abych ho tahal já, tak je mi to putna.
"Mořskou vodu bys fakt těžko vypil a když, tak by ti bylo pěkně zle. To už jsem taky párkrát viděl. Ne že bych pochopil, proč to nějaký osel vůbec zkoušel. Je docela hnusná."
Pak jen zvedl obočí. "Já jsem na rozdíl od tebe doma. A žádnýmu bohu by se tady nikdo neklaněl. " konstatoval klidně.
Ale zůstal na místě, když se vlk otočil k odchodu. Na rozloučení jen zamručel. Nikdy se moc s loučením neobtěžoval. U ničeho.

Potřásl hlavou až mu od uší odlétly kapky vody. "Všichni jsme přežili. " Jako by to stačilo. I když jeho vlastní nevrlá nálada opravdu je někdy pro ostatní nepříjemná a on to ví. Ale zatím se s tím nikdy neobtěžoval něco dělat. Je jaký je.
Víc to neměl potřebu komentovat.
To už ho víc zajímala její magie.
"I tak to není špatný. Když se lov nepovede, kořist se aspoň neotočí proti tobě. A protivný vlky taky odradíš." Zamyslel se. "Hodně vlků s ohnivou magií má nehořlavou srst. Ty to nezastaví." Tím pádem ani jeho. "P5edpokládám, že ani tvoje srst nehoří, že?" Podíval se na ni. Ostatně, ta jeho také ne.
"I tak bys neměla nocovat ve stejném místě jako já. Proto nespím v noře. Někdy se stane, že zapálím něco ze spaní." Zabručel ne moc nadšeně přiznání.

Poslouchal ji pozorně. Zase u toho jen koukal do krajiny, ale jedno ucho měl natočené k ní. Docela by se asi divila, jak moc s ní v tuhle chvíli souhlasí. Ale prvně zase jen mlčel. Potřeboval si trochu promyslet, co jí na to řekne.
"Nemyslím si, že se tak moc lišíš... Tady není nějaký pravidlo, jaká máš být." Jak už si všiml moc dobře. "To, že jsou tady někteří nevrlí... řekl bych, že docela máme proč." Zase se chvíli odmlčel. "Ti nejnevrlejší se tady nenarodili, jestli sis všimla. " Což dost ukazuje na to, že každý z nich.. nebo spíš z nás... si ledacos zažil. "Důležité je to, že nejsi slaboch. A to nejsi. Máš rozum, umíš ho použít. Umíš se o sebe postarat, místo výmluv a kňučení." Z hlediska Feiera to sice bylo jen konstatování, ale vlastně je to dost velké uznání. Už přijal, že tato vlčice opravdu není padavka. Koneckonců, zvládla i to, že téměř oslepla. S jeho pomocí se její stav naštěstí zlepší. Ale bylo to těsné.

Na její identifikaci jeho magie jen kývl. "Sama jsi to ostatně viděla. Doporučuju mě moc nevytáčet. Když se vážně hodně vytočím, občas něco zapálím i neplánovaně." Doporučil jí. Sice to řekl celkem zvesela, ale přesto, někde hluboko byl malý osten. Ale její ukázku sledoval pozorně. "Jak účinné to je při lovu nebo sebeobraně? A co. Stejně bych tě léčil já v každém případě. Jinak nemá kdo."

Okatě si prohlédnul sám sebe. "Ta by byla, co? Akorát bys to neměl tak snadný." ušklíbl se.
"Normálnímu vlkovi ano. Takže pokud nejsi nějak opevněný, tak máš docela smůlu. Takže, to schováváš pod tím pláštěm, co?" Zvedl krátce nahoru jeden koutek. Targa se prozradil sám a nebyl problém si toho všimnout.

"Už jsem viděl, že to nezvládli i velmi dobří plavci, co věděli co dělají. Stačí blbá shoda okolností. Občas. Tak jako tak, u tebe je to očividně jedno a u mě taky. Nemám proč tam lízt." Hory jsou stejně lepší. Vždycky mu byly milejší drsné a hrdé vrcholky než placatá nížina.

Zamyslel se, lehce u toho naklonil hlavu a narovnal uši. "jo, tak to počítej s tím, že budeš naštvaný často. Hlavně při hovoru se mnou." Neobtěžuje se tvářit, by byl nějaký vyjednavač nebo vypravěč. Však také není. Současně tím taky dal najevo, že mu nečiní problémy dělat si legraci sám ze sebe. Jen má svérázný humor.

"Tak zrovna medvědovi bych po krku nešel. Docela dobře si na něj dosáhne a drápy má rozhodně delší jak ty." Zašklebil se. "Ale jinak souhlasím." Ono k tomu ani není co dalšího dodat nebo proč protestovat. Sám si myslel totéž.

Lehce zastříhal ušima. Takže nemá rád vodu. No, to má docela blbý. V V zemi, kde je to samý potok a řeka.
"Tak se tam aspoň neutopíš." prohlásil neutrálně. Moře je zrádné a už si vzalo životy dost vlků. I docela dobrých plavců.
Víc mu neřekl. Ale nehnul se odsud. nNehodlá odejít od hranice, dokud vlk neodejde.

No proto.
"Fajn. Ale koukám, stihl jsi to přehnat dvakrát za jeden rozhovor. Tak mám dojem, nestává se ti to nějak často?" Ušklíbl se. Ale není to vlastně výtka, spíš jen takový postřehl. Uvidíme, jeslti i pro tohle vyjede. Jen tak tak, že se nepousmál.
Pak si odfrkl. "Jako by výška bylo to hlavní. Koneckonců, ten medvěd je taky vyšší než ty, ne?" Na tom něco bude. Záleží také, jak s vlastním tělem umí kdo naložit. A také s vlastní hlavou.

Překvapeně zamrkal. "Tam dole jsem myslel Nihilskou smečku. Ti berou kde koho. A tys nikdy neviděl moře? " Ne že by opravdu vyžadoval, aby to vlk před ním potvrdil. "Moře znamená fakt hodně velkou spoustu vody. Je slaná, je v pohybu. Nejde jen o vlny, ale v reakci na fáze měsíce stoupá a klesá. říká se tomu příliv a odliv a jeho síla je různá podle měsíce. Nezkoušej to přeplavat. Je to větší jak pevnina. A jestli ho chceš vidět, no snadný. Prostě jdi podél řek. Končí v něm." Kdyby jen věděl, jak vlastně Targa vnímá vodu. Asi by se hodně divil, jak vůbec cestuje. Všude jsou přece jen říčky a potoky a nějak se přes ně je třeba dostat.

"Tak tahle smečka těžko. O tom nepochybuj." Konstatoval klidně. Před jedním vlkem by opravdu necouvli, a je celkem jedno, co by předváděl.

"Tak je logické, že nováčci se napřed musí osvědčit. Za co by pak stáli. Buď na to máš, nebo ne. I vůle něco zvládnout je důležitá." Potřásl uchem.

Ale pak se napřímil a zadíval se na něj pěkně zostra. "No jsem neřekl! Tak si to nepřekrucuj. Sám jsem byl tulákem dost let, abych věděl, že slaboch by tak nepřežil. " A kdyby ses na pět vteřin zamyslel nad tím, co jsem řekl, tak by ti to došlo. To bych asi těžko řekl, že smečka zvládne víc jak jednotlivec, ne? Už z toho vyplívá, že kdo přežije sám, asi slabej nebude. Pitomče.
Odrkl si. Vlastně mu ani tak nevadila ta urážka a tak dále. Ale právě to, že jeho slova dost otočil.
"Navíc, nikoho nenutím k nám jít. Jestli sis nevšiml. Zájemci mohou být, ale na rozdíl těch tam dole u moře, my opravdu nebereme každého. " Sjel ho pohledem. Tento vlk by rozhodně dost silný byl, ale pokud se chová takhle, nejspíš na to stejně nemá.
Abych si neudělal kožešinu já z tebe. Zavrčel si v duchu. NáIada na vtipy ho trochu přešla. Ale je dost chytrý aby mu bylo jasné, že to by mohl být trochu problém. Koneckonců, Feier není bojovník a i když rozhodně není nějaký slaboch, tohle není nejlepší lokalita pro boj s fyzicky silnějším vlkem.

"Feier. A byl bych ten, za kým bys polykal prach, kdyby došlo na běh." Ušklíbl se. Alespoň tohle je velmi pravděpodobné. Feier je výborný a dobře trénovaný běžec. A ten plášť by cizinci za běhu dost překážel. Třepetající cípy jsou docela nepříjemná brzda. Na dlouhou trasu by to znamenalo hodně.

"Fajn," odpověděl jí dolů a zase se vydal po svahu. Nespěchá u toho, ale raději se soustředí na cestu. Chvíli to trvalo. Vyžádalo si to dost skoků na přesnost. Každý prováděl opatrně. Ale nakonec se k těm keříčkům nahoře dostal. Pěkně si natrhal zásobu a pak nezbylo než se vydat dolů. To je paradoxně mnohem těžší. Jenže, Feier to vážně nedělá prvně. Cestou nahoru si vytipoval místa, kudy to půjde. Jeho sestup strhává také dost sutin, ale protože Roo už se stáhla stranou, tak na ni nic spadnout nemůže. Nakonec se dostal bezpečně dolů. Rozhlédl se. Ne, ani nikde poblíž není. Ale jen potřásl hlavou a šel pokračovat ve sběru bylin.