Príspevky užívateľa

Součást eventu krutá zima - nákaza u Feiera

Maličko se pousmál. "Víš, Isko, Azaryn nemá složité přijímací rituály. Stačí, když s tím budeme oba souhlasit. Svou skutečnou cenu vlci dokazují až v ceremoniálu. A to i ti, co se tady narodili." Vysvětlil mu krátce situaci. Takže, i takto lehce může být přijat.
Navíc se mu výpomoc s hrabáním dočasného úkrytu opravdu hodit bude.

Jen maličko se naježil, když se do něj Ikke pustil. Cosi zabručel, znělo to podezřele jako paličatá kvočna, ale ani Ikke se svým sluchem si tím nemůže být jistý. Neznělo to nepřátelsky. Koneckonců, ví, že on sám by nejednal jinak.
"Já teprve nevím, když to nevíš ty," odpověděl mu mírně, už na cestě. Takže se s ním vlastně nehádá.

Velice brzo je také znát, že opravdu v pořádku není, i když mu Ikkeho zásah dost pomohl. Vyrazil sice trochu roztřeseně, ale celkem svižně. Postupně však jeho kroky těžknou a hlavu sklání níž. V blízkosti jeskyně se už vysloveně vleče, uši přiklopené k hlavě. Na prahu jeskyně si prostě lehl a viditelně se mu nechce udělat už ani krok.

Povzdechl si, během přípravy léků. "Ikke má víc rozumu, než drživá většina smečky. Možná i než my všichni dohromady," Sebe z toho výčtu navíc nevyňal. "Každopádně svou práci zvládá a dělá ji dobře. " A já se snažím o totéž. Jen si pořád nepřipadám jako alfa. Ale to ti tady vykládat nebudu. Slíbil jsem Rayovi, že se o smečku postarám, takže to udělám.
Potřásl hlavou a pak se musí věnovat hlavně složité přípravě léků.

Mechový polštářek nechal na starosti mornii a chystá si věci na výplach. Koukl na ni. "Není to tak zlé. V podstatě jen větší mechový polštářek, trochu výš nad okem, zmáčkneme ho aby to z něj teklo a u toho necháš oko co nejvíc otevřené," vysvětluje jí postup. Navíc, současný obklad vyčístí trochu okolí oka, takže ani kontaminace nehrozí tolik, jak by si někteří mysleli.
"Horší je, že to bude potřeba nějakou dobu dělat pravidelně." Zabručel. A nejraději by přidal pár mastí na ty jizvy. I ty zatím začal něčím natírat, tentokrát jde jen o směs listů, které rozdrtil v malé kamenné misce s trochou vody.

Nasupeně zafuněl. A pak si odfrkl, aby dostal bahno z čeichu. Má ho snad úplně všude.
Zamručel, ne moc vesele, ale zvedl hlavu, otřepal se a Ikkemu odpověděl:" Jo, jen..Jsem blbě šlápl a vyválel se v bahně," zní ještě nabručeněji, než obvykle. Aby taky ne.
Pomalu se začal zvedat na nohy. Bahno vydává všelijaké čvachtavé zvuky.
Feier vstal a vypadá jako strašák. Odkapávají z něj kusy bahna smíchané se zbytky sněhu.
Frustrovaně zafuněl a oklepal se. Překontroloval si tlapy, ale vypadá to, že se mu nic nestalo.
"Aspoň už vím, jak ty klacky pokládat na pěšinu nemám," zabručel, napůl pro sebe, napůl na Ikkeho, uši přiklopené k hlavě.
A dal se do dalšího opravování cesty. Te´d už si ale dává dobrý pozor, aby dříví rovnal tak, aby ho svah nerozpohyboval.

Součást eventu krutá zima - nákaza u Feiera

Sledoval spíš Ikkeho, i když stejně vnímal, co říká i Iska. Samozřejmě. Malinko se pousmál nadšení ještě nedávno tuláka.
Navíc, Ikke pak velmi dobře vystihl situaci. Přesně. Proč by se držel zpátky, když zůstane. Ale je na místě to říct nahlas, takže se na Isku podíval.
"Pokud zůstaneš, tak je celkem jedno, kam na území půjdeš. Už nebudeš tulákem. Budeš pak muset projít ceremoniálem, jako všichni noví ve smečce i vlčata, ale nečekám, že bys s tím měl potíže." Koneckonců, že k něčemu je, to už ukázal.

"Výpomoc s budováním nory ve sněhu by se asi hodila. Jeslti to budu hrabat sám, tak mě Ikke nejspíš kousne."
Zadíval se znovu na bílého vlka. Bylinkám se moc nediví, sám ví, jaké by měl použít. Bez ohledu na to, co je to za nemoc, příznaky jsou také důležité a ty řešit umí. "Cos vlastně udělal?" zeptal se ho opatrně.

Ale také kývl na Isku. čenichem mu ukázal směrem k jeskyni a pomalu vykročil tím směrem i on sám.

_________
Asi to dohrajem tady, co?

Hlavou byl někde jinde. Na těch pěšinách a jak by je vlatně měl vyztužit. Mám na to zkusit použít i nějaký traviny? Ale to bych je musel vyhrabat.. Kašlu na to asi.
Z myšlenek ho vyrušil Ikke. Usmál se přátelsky na bílého léčitele, i když ví, že to nemůže vidět.
"Jasně, jen do toho. Po zimě je tam nepořádku dost. Už jen to všechno tahání dřeva a jeho lámání na oheň." V noře je pěkně 'nastláno' jen co je pravda.
využil toho, že nemusí pro všechno až dovnitř a větve na vyztužení cesty si bere tam, kde je natahal Ikke.

Práce má dost a dost. Pěšinky dostaly přes zimu nabrat.
Ale ukazuje se, že není zase tak snadné je správně vystlat, aby byly oporou pro tlapy.
Netrvá to dlouho a přesvědčí se o tom naprosto dokonale.
Klacek, položený špatným směrem, podélně se svahem místo kolmo na něj, se Feierovi zvrtnul pod tlapou, když přecházel skoro hotovým úsekem.
V měkkém bahně nebyl dost stabilní.
Vysoký a hubený Feier neměl šanci udržet v tom bahně rovnováhu, ne když mu rozpohybovaný klacek ještě praštil do druhé nohy.
"Do..!" Nestihl ani pořádně zanadávat a už letěl.
Obzvalo se cosi mezi ránou a zašplícháním, jak tělo hnědého vlka dopadlo rovnou do bahnité břečky.

Zpevňování cesty od nory do jeskyně, rozdělávání ohně

Jen se pousmál, když viděl smečku, jak se rozprchla po území. Vyrazili dát se do práce a udělat jejich domov o něco lepším místem.
Vlci se do toho pustili s vervou, což rozhodně oceňuje. Všechny nás budou pěkně bolet svaly, než s tím skončíme. Ale ono to po zimě neuškodí, proáthnout se.
Stojí před norou. Protáhl se a zívl a koukl na pěšinu, vedoucí od nory dál na území. A nakonec i k jeskyni.
Sněhu je kolem hodně a i když pěšinu vyklidí, pořád tam bude práce dost a dost.

Otočil se a dal se do práce.

Nejdřív vytahal nějaké dříví z nory, co tam už nebude potřeba a připravil slušné ohniště. To pak svou magií zapálil. Nic obtížného, suché dříví hoří dobře. Oheň může pak využít kterýkoliv z vlků, který by ho na něco potřeboval.
Vyčistit po zimě noru a jeskyni bude taky pěkná dřina. Odfrkl si.

Cesta od nory k jeskyni a od nory k nejvyššímu stromu se celkem držela vyšplapaná. Jen ta poslední bouře s tím trochu zamávala. Vysoký Feier si vzal na pomoc pár silných větví a dal se do úpravy cesty a sněhových návějí kolem nich. Nejdříve od nory k jeskyni. Bude mít rozhodně dost co dělat celý den.
Některá místa na cestě se mu nelíbí, už teď mu přijde, že se boří. Na ty hodlá natahat kusy větví z nory a vyskládat je tam. Zpevnit rozbahněnou zem, aby se po ní dalo chodit. Nemusí použít mnoho dříví. Stačí tak, aby se tlapy měly v nouzi o co opřít. Nemusí to být dokonalé. A tak se zaměřuje spíš na rychlost, než přesnost. Ale samozřejmě to tak udělá až po té, co trochu vyřeší nejhorší závěje tam, kde to ještě nikdo neudělal. Dost práce mu ušetřil Adain, který teprve teď doopravdy ukázal pořádně smečce, co je jeho magie zač.

Feier si nahlas odfrkl.
"Na zraněnou tlapu ještě nikdo neumřel." Pořád zní trochu jak když hrom hrozí zpoza mraků.
Pak se podíval krátce na Majdalenku. "Ale na přehnanou paniku už pár vlků ano." Ví, že by to neměl dělat, ale prostě si nemohl pomoct. Ta vlčice ho tak trochu štve.

Prohlíží nohu Hel dost pozorně. Sám s ní zkusil zahýbat, prohmatat klouby a stiskl také několik tlakových bodů na noze od pacičky až po místa u páteře.

Zatím nic zvláštního nenašel. Ale ví, že uskřípnutí nebo poškození nervu může dsot bolet a ze začátku se neprojeví kromě bolesti nijak.

Co se ale zamračil a tentokrtá se otočil na druhou vlčici úplně, když začala fňukat, že jim nikde nepomohli. sice se v boji a taktice hodně zlepšil, ale primárně bojovník nebyl a Hel navíc pořád ještě považuje za zraněnou. Nebýt toho, asi by se k ní takhle zády neotočil.
"Co to tady meleš... My sice vyhlásili azyl pro tuláky, ale předpokládá se, že nějak služby smečce splatíte. Třeba lovem pro smečku. Ale třeba Nihil by rozhodně nikoho nevyhodil a u Přízračných pochybuju. " Tohle rozhdoně podezřelé je a hodně.

Součást eventu krutá zima - nákaza u Feiera


Koukl na Isku. Pohled se mu už vyjasnil, jak Ikke udělal, co jen mohl.
"Děkuji ti za pomoc, Isko. Každopádně na to nezapomenu." Koukl na něj. "Byl bych rád, kdyby jsi ve smečce po zimě zůstal, ale samozřejmě to je na tvojí volbě, nutit tě do ničeho nebudu."
Pomalu vstal a oklepal se. Pořád vypadá ve stoje trochu nejistě, nemoc mu vzala dost sil a to Ikkeho léčení nespraví.
Koukl na Ikkeho. Svěsil uši. Ani nepípl, když se do něj bílý léčitel pustil pěkně zostra. Alfa nealfa, dobře ví, že hlavní léčitel je jediný, kdo může. Když jde o zdraví. Sám by na jeho místě jednal stejně a i to ví.
Dost pomohlo i to, že Ikke ho nenutí spát uvnitř mezi ostatními, jen tak, aby byl na dohled, kdyby se něco stalo. To by možná stejně měl, i kvůli ostatním.
Zamručel a znovu se oklepal.
"Asi požádám Jarumiho, aby zopakoval ten svůj kousek se stavbou úkrytu pro tuláky. V menším."
Prohlédl si Ikkeho. "Ty jsi v pořádku?" Přece jen, nepamatuje si, ani že pro Isku poslal. To zjistil taky až z toho co na něj hulákal Ikke. Koukl krátce po tmavším vlkovi. No, to jsem docela zvědav, co si o mě te´d pomyslí. Alfa, co na sebe nechá hulákat... A co o Ikkem. Vlastně ho to maličko pobavilo. Ale s tím si poradí, když bude třeba.

<<<jehličnatý les

S větvemi v tlamě nemohl mluvit, takže do jeskyně došli potichu.
Ve vchodu se oklepal a dostal ze sebe tolik sněhu, kolik jen šlo.
Mokré větve uložil ke stěně jeskyně, k dalším, z dřívějšíka a koukl na ni.

"Usaď se, připravit léky mi chvíli zabere."
Využil připravené ohniště a dal ohřát vodu. Na výplachy oka bude potřebovat čerstvě převařenou. Aspoň že vychladit to te´d jde snadno, v tomto počasí.
Nechal modrou vlčici ať se připraví a zamířil dozadu k bylinkám.
Pohledem zkontroloval zásoby, pak si vytahla určité druhy a také materiál na obklady. Nanosil si to všechno k ohništi a některé bylinky rovnou vhodil do vody, která se pomalu ohřívá.

Příprava ale chvíli trvá a vlastně by neměl většinu času dost dělat. Zabručel a protože se mu do hovoru moc nechce, šel ještě zkontrolovat zásoby.
Tím se zaměstnal než bylo třeba výluh scedit a vychladit. To není s tlapami snadné, ale s Ikkem si tu dávno na to upravili zázemí, takže ani to není problém. Koukl na Mornii a nějak neví, co říct.
"Hm... většinou to tu teď má na starosti Ikke, nepomáhám mu tolik, kolik bych měl."
Namočil do části připravených léků mechový polštářek a opatrně ho přiložil Mornii na oko. "Klidně ho zatím nech zavřené. To horší přijde pak, bude nutné oko vypláchnout."

Nakonec od ní couvl. Na chvíli si ji zamyšleně prohlíží.
Vypadá to trochu zvláštně, ale ve skutečnosti jen promýšlí, jaké bylinky budou potřebovat.
Zhluboka se nadechl.
"Dobrá. Tak jdeme. Mělo se začít už dávno, takže další odkládání by ničemu neprospělo. "
Zarazil se a koukl na ušáka. Zamručel.
"Víš co? Vem zajíce, já vezmu ještě nějaký dřevo. Leží tu pár čerstvě padlých větví, a sice zásoby ještě jsou, ale ono to neuškodí."
Začal si stahovat větve k sobě tak, aby je pak mohl celkem pohodlně odtáhnout.
Zamířil pak do jeskyně. A hodlá si ohlídat, že vlčice půjde s ním.

____
*odehrajem i ošetření tady, nebo na to jdem přesun? Jeslti přesun, tak klidně piš rovnou v jeskyni.

Dál se pozorně věnuje prohlídce oka a zranění.
"Je to dost pravděpodobné, většinou je každý zavře instinktivně... Budeme muset snížit nejdřív otok... Půjdeme do jeskyně, tam mám bylinky a vybavení, oko bude nutné vypláchnout a použít obklady na jeho okolí."
Mluvil zpočátku trochu nesoustředěne, jak pořád zkoumal spíš to oko.

Ale pak ustoupil a zadíval se na vlčici před sebou.
"Pokud se ti tam neudělal větší zánět vlivem odkládání léčby, máš slušnou šanci." V jeho hlase zní trochu osten. Je jasné proč. Opravdu tam jde o to, že to neřešila včas. Takové vážné zranění opravdu není legrace a těžko se dá přehlédnout, na rozdíl od třeba nachlazení, které graduje postupně až do zápalu plic.
"No nic, jdeme. Uděláme co půjde. " Povzdechl si a koukl na ni. "Kdybys přišla hned... Ikke by oko dal do pořádku během pár minut. Zbytek asi ne, ani jeho magie nestačí na všechno. Ale i tak."
Asi jí to nepřestane tak honem otloukat o čenich. Ale nezeptal se, jak to vzniklo. Ani nevypadá, že by se k tomu chystal. Prozatím.

Vážně se na něj zadíval. "Ano. Víš, že má tělo limity. A umíš odhadnout toho druhého. Víš víc, než si myslíš. " Potřásl hlavou. KAždopádně ho nutit nebude. Jeho pohled je ale trochu zkoumavý. Možná se bude mít sklony někdy podcenovat. Ve všem mimo vlastních bojových schopností. Ty zná. Uvidíme, co s tím dokážeme udělat. Teď je Jarumi součástí smečky a vyšplhal se v ní vysoko. Je dobrý velitel, Feier je o tom přesvědčen.

Trénink pokračuje. Kdyby to bylo možné, z Feiera by se dávno lil pot. Takhle má chvílemi jazyk až na vestě.
Jenže, nakonec se něco stalo. Feier ví moc dobře, jak zní zlomenina.
Vyskočil naopak bleskově a hned se otočil k Jarumimu.
"Tak to jsme přehnali..." konstatoval a dal se do kontroly. Ví, že má Jarumi regeneraci. Ale zlomené žebro může poškodit i plíci a je nutné ho srovnat. Opatrně zjišťuje škody, jen velmi letmým dotykem čenichu. Nechce Jarumimu způsobit víc bolesti, než se mu už povedlo. Nebo apsoň víc, než je pro ošetření nezbytně nutné.

Zvedl obočí, div že mu neuletělo z hlavy, když viděl ten hysterický výstup.
A jeho reakce se na sebe nenechala dlouho čekat.
"SEDNOUT!" Zahromoval na vyšilující Majdalenku. Tohle byl spíš hlas alfy, než léčitele.
Mírněji pak dodal.
"Těžko něco jde udělat, když kolem tak jančíš." Ke klidu to vlčici asi moc nepomůže, ale možná ho skutečně něco nechá dělat.

Pozorně přejel pohledem nohu Hel. Přejel čenichem podél nohy, odshora až dolů, aniž by se jí dotkl. Majdalenku téměř zcela ignoruje. Všímá si jí jen do té míry, aby postřehl, kdyby z paniky snad zkolabovala. Dobře ví, že to se stát může.
Může si to dovolit. Postřehl příchod dalších azarynských vlků, a věří, že na ni dohlédnou, aby se na něj náhodou nevrhla. Ne že by na to navíc vypadala.

Zatím ještě nemá žádné podezření.

"Kde přesně ta noha bolí. Co jsi předtím dělala, nějaké pády? Zvedni ji a zkus s ní hýbat." Docela klidným tónem sekýruje Hel. Zatím si žádného zranění nevšiml, ale dobře ví, že jsou i méně zjevné příčiny bolesti. Hel navíc říkal, že Azaryn zase tak moc divně na tuláky nekouká, říkal jí to. Proto mu to zatím divné není.

Prostě zvolna šli dál. Feier je rád, že to celé působí docela poklidně, ale také je dobře, že netuší, co se Zathrianovi honí hlavou. Každopádně hodlá na mladého vlka dávat pozor. Je mu jasné, že to je složitá situace. I když on sám s rodinou tolik zkušeností nemá.
Zamručel, když Zathrian zmínil, že vlastně nebyla zase taková zima. "Pravda. Ještě se to nedalo pořádně vyzkoušet. Tak co když to srovnáš s našimi vlky? Něktří jsou odolnější, někteří ne. Většina z nás odolnějších to má pro změnu kvůli ohnivé magii. Ale může to fungovat i s ledovou." To už koneckonců viděli.
Koukl krátce na svého společníka a kývl. "Chce to cvik, tak se neboj, když se ti to hned nepovede. Použít magii úmyslně chvíli trvá. "
Cvhíli bylo zase ticho.
"A když budeš chtít něco probrat, kdykoliv můžeš přijít, ano?" Připomněl mu pro jistotu.
Pak zastavil. Umožnil tak Zathrianovi pomalu pokračovat dál a nechat si to celé promyslet, jak bude potřebovat.

Pořád se chová přísně profesionálně. Její jizvy jsou dost zlé. Zase přiklopil uši, jediný ústupek profesionálnímu chování. Nemuselo to být tak zlé... A rozhodně ta je ještě dost věcí k nápravě.

Popis zraku poslouchal pozorně. "Otevři ho co nejvíc, i když to nebude příjemné."
Snaží se co nejpozorněji prohlédnout oko, jak vypadá, zda je zarudlé okolí, oční víčko, stav samotného oka. "Podstatné je, že je celé. Je možné, že půjde zachránit," zabručel a dál se věnuje pozorné prohlídce. "Musíme změkčit jizvy v jeho okolí, potlačit otoky a zároveň použít výlachy oka. Může se ještě pročistit. Záleží co a jak je poškozené. Měla jsi ho zavřené když se to stalo?"