Príspevky užívateľa

(dehrává se před nájezdem tuláků - ještě před povýšením Feiera na alfu)

Koukal přemýšlivě na Rufuse. Ani nehnul uchem, když křídlo nevydrželo, ale reakce mladého vlka se mu nezdála. Tohle není jen tak.
"V klidu, není to tak snadný jak to vypadá. Proto taky máme léčitele," konstatoval. "Ale fakt to nechceš zkoušet prvně s vlastním křídlem v lese, když tě někdo honí. Ale o ot te´d nejde."
Zadíval se na něj znovu tak zamyšleně. Skoro, jako by mu viděl až do hloubi duše. "Tak jo. Co se děje. Vím, že moc nebýváš v noře a tak. Nic proti tomu, já taky ne, a mám k tomu důvody. Klidně ti je vysvětlím. Ale rád bych věděl, co se děje s tebou. " Protože bych musel být úplně pitomý, abych si nevšiml, že nejsi v pořádku. Nemluvě o tom, že léčitel je naučený si takových věcí všímat. Výhodou jeho postavní bety je, že mu Rufus nemůže jen tak zdrhnout.

Mornie

Svou hlídku zakončil menším úspěchem. Povedlo se mu mezi mladými smrčky překvapit zajíce, který nebyl dost rychlý a dost zkušený, aby na to zareagoval.
Tak se vrací od hranic s ušákem v tlamě. Nejde rychle. Ne kvůli sněhu, v lese to není zase tak zlé.
Spíš má dost o čem přemýšlet.
Pak k němu vtr zanesl známý pach. Poslední dobou ji skoro nevídá a dost mu chybí. Zamračil se a i se zajícem vyrazil za pachem.
Trochu zrychlil.
Netrvalo dlouho, než ji dohnal. Se zajícem v tlamě neřekl nic, jen se zařadil vedle ní a zpomalil na její tempo. Koukl se na ni. V srdci ho bodlo. Proč jsi jen hned nešla za námi... Ikke mohl s těmi jizvami hodně udělat. A kdybys to dovolila, možná by pořád ještě mohl dost zmírnit, jen by to nebyla zrovna legrace.
Vlastně je rád, že nese ušáka, nemůže říct nic neuváženého. A jeho výraz zůstává neutrální. Není rád, že takhle dopadla. Příčí se mu to jako léčiteli, i jako vlkovi, který se s ní potkával. Ví, že neřekla moc k tomu, co se stalo a ví, že na ni moc nemůže tlačit.

Svěsil uši. Nevěděl to, ale jeho poznámka tím pádem nebyla moc dobrá. A co hůř, nevěděl co na to říct. Povzdechl si.
"Vlastně, byl jsem na jejich plese. A taky, jako nováček v Norestu jsem potkal kde koho. To ostatně víš, tebe jsem tehdy potkal taky. "Zabručel.
"Ale i tak jsem měl být opatrnější, promiň. " Potřásl hlavou.
"Jak se vůbec držíš? Čekal bych, že se vrátíš ke svojí smečce," začal opatrně další téma. Cítí jasně, že se k nim nepřidal a to mu přijde trochu zvláštní. Jen doufá, že tím do toho do něčeho neryje.

Zrvona pomáhal s hlídkami, když se ozvalo volání u hranic.
Zvedl hlavu, zastříhal velkýma ušima a zrychlil krok.
Dlouhonohému štíhlému vlkovi netrvalo dlouho, než dorazil na hranice, dokonce ani na sněhu.
Zelený vlk, který tam stál, ho přiměl se pousmát. Vlastně si ho docela oblíbil už když to byl ještě Nihilčan a on ve vlastní smečce nováček.
Navíc, už od workshopu nemusí nijak tajit, že je léčitel, což se taky hodí.
"No koho to k nám tlapy nejsou. " Zavolal na něj docela zvesela. Pořád z něj necítí žádnou smečku.
"Že by ses rozhodl na zimu změnit tábor a jít k nám?" Zkusil si tipnout.

Na začátku zimy, nepatří k jednání.

Trcohu se zachmruřil. "Tahle zima začala dost nepříjemně. Můžu jen doufat, že to tak nezůstane, ale abych se raději připravil na to, že prostě bude brutální. " Nemůže si totiž dovolit riskovat, že připravený nebude.

Na jednání s Kultem jen kývl. "V tomto směru máš mou plnou důvěru. Nabídni jim co uznáš za vhodné, vím, že smečku neohrozíš ani nevyzradíš příliš. "
Pořásl hlavou.
"No fajn, tak asi půjdeme najít ten tvůj tmavorudý hřející balvan, že?" Pousmál se.

Součást eventu krutá zima - nákaza u Feiera

Potřásl hlavou, zamrkal. Snaži lse trochu si pročistit mysl. Ale celkem marně.
Pak se pokusil vyškrábat na nohy. Tlapy mu podkluzovaly a odmítaly ho nést.
Nakonec zůstal prostě ležet, zadýchaný z té námahy. Sotva vnímal Iskovy slova.
"Bude v jeskyni... bílý vlk... je cítit bylinkama... " Myslel tím sice jeskyni, ale na Ikkeho to platí taky.
"Je to kousek od břehu Igny... za kopečkama, opačný břeh." Iska tam normálně nesmí, ale když ho tam pošle sám Feier, nikdo by nic namítat neměl. Koneckonců, jeslti někoho potká, tak by ho apsoň mohl zavést k Ikkemu.

Součást eventu krutá zima - nákaza u Feiera

Tentokrát už vlk konečně zareagoval.
Až když Ishka strčil svou hlavu pod něj a začal ho zvedat, zamručel cosi Feier beze slov a zamžoural na svět okolo.
Viditelně naprosto mimo zvedl malátně hlavu.
A rozkašlal se. Hlubokým, dost nehezkým kašlem.
V mysli zkušeného léčitele se cosi seplo.... nemoc.. musím... Rozkašlal se znovu.
Zamžoural znovu na vlka před sebou.
"Ikke... " zachraptěl Feier. "Sežeň Ikkeho... " vypravil ze sebe.
Ke vstávání se zatím nemá, ale aspoň se probral.

Součást eventu krutá zima - nákaza u Feiera

Nereagoval na přítomnost jednoho u tuláků, kterým dovolil vstoupit na území smečky.
Rozhodn ne hned.
Nepohnul se ani když Iska přišel blíž. A doonce ani když na něj promluvil, tak to ne. Horečka musí být vysoká a vlk je příliš mimo, aby tak jemné oslovení vůbec v blouzenění zachytil.
Štíhlé tělo hnědého alfy se chvěje v zimnici, doprovázející horečku. Léčitel by věděl, že to je znamení, že se horečka může dále zvyšovat.
Mladého tuláka čeká te´d složitá situace. Je jasné, že bude muset jednat důrazněji.

Součást eventu krutá zima - nákaza u Feiera

Byl večer a byl tentokrát unavený. Bolely ho všechny kosti. Ale moc se tomu nedivil. Zima, hodně práce, hodně běhání, a se zátěží. Ale smečka má zajištěné dříví na zimu. To je dobré.
Sotva pletl nohama, když přicházel k prameni. Zkusil se opatrně protáhnout, ale bolest kloubů nepolevuje. Napil se z pramene, který se díky proudění celkem držel. Voda byla nepříjemně ledová, bodala v hrdle.
Musím se z toho vyspat.
Musel být už slušně mimo, že si neuvědomil, že to není jen bolest po příliš velkém množství práce. Neuvědomil si, že má vyšší teplotu, než by měl být.

Koukl směrem k jeskyni. Ví, že je v ní teplo, ale také hodně zásob bylin. Není to místo, kde by měl spát někdo, kdo ze spaní občas něco zapálí. Už vůbec ne teď, když tam nocují zranitelní z jejich smečky.

Zabručel, a našel si místečko pod smrkem nedaleko pramene řeky, však jich je tu dost. Pod stromy není tolik sněhu a nefouká. Je zvyklý spát venku, bez ohledu na počasí. Ani pod tímto stromem nespí poprvé.

Usnul tam.

Noc zvolna pokračuje k ránu a Feierova horečka se zvyšuje. Zatím ho to neprobralo. Byl příiš utahaný a zima si vybírá svou daň. Vlkův dech těžkne, a ze spaní občas zakašle. Ne nahlas, ale kašel nezní dobře, je příliš hlubký, takový, který varuje, že mohou být zasaženy plíce.

Ale přesto se zatím nevzbudil.

Nad krajinou zase vychází slunce. Normálně by ho to zvedlo na nohy, ale tentokrát ne. Leží stočený na zemi u stromu a chvěje se ze spánku tak moc, že to může být vidět na kus, kdyby se sem kdokoliv šel třeba napít.

_____
(Náhradní hra po výpadku jednoho z hráčů, přesunuta z organizačních důvodů - dějově se odehrává před jednáním s Přízračnými.)

Potěšilo ho, že se vlčice jeho zkoumání nezalekla a hrdě oznámila, na co si troufá. A přidala ještě lov zmije.
No, to byl nerozum, lovit zmiji jako vlče, ale prošlo jí to. Má nejspíš dobré reflexy.
Každopádně skutečně vypadá, že zvláád. Vlastně o něco lépe, než její sestra.

Přikývl. "Dobrá tedy. Vítej mezi námi. Pokud se budeš chtít zlepšovat, Azaryn je pro tebe dobrou volbou. Síla a schopnosti tady mají svou cenu. To také znamená, že je tu dost možností, se naučit rozvinout to, co už umíš. Te´d přes zimu je sice hlavní lovit, ale budeš-li se chtít učit bojovat, hlas se u našich bellatorů. "
Přeměřil si ji ještě jendou pohledem. "Vypadáš, že zimu celkem zvládáš. Dobrá. Vzhledem k tomu, že se Norestem šíří nemoci, je také nutné se nechávat pravidelně zkontrolovat léčitelem. Je mi jedno, jeslti půjdeš k našemu hlavnímu léčiteli nebo s tím přijdeš za mnou. "

Podíval se pak na Asphodelle. "Ukaž jí kde co je a vysvětli jí co a jak. Kdybys něco nevěděla, tak se prostě dojdi zeptat." Dobře si je vědom toho, že i Asphodelle je ve smečce celkem krátce.

Zvedl obočí a pořád se kouká na obě vlčice tak přísně, když mladá příchozí tak razantně spustila. Ale její prohlášení nerozporoval. Nebylo ostatně proč, přece jen, skutečně je alfa.
Nehnul téměř ani brvou, když mluvila dál, a jen lehce natočil ucho, když promuvila Asphodelle a přidala k tomu svoje. Obhajuješ sestru dobře, o tom žádná.
Mladá vlčice vypadá na to, že byla sama, v docela dobré kondici.
Pomalu se rozešel a obešel ty dvě kolem dokola. Kytičky... No, holky se budou muset naučit sebeobranu, aby dokázaly vymést podlahu s posměváčky.
Šel pomalu, měly možnost se otáčet za ním a nebo třeba ne, to je na nich.
Každopádně, nakonec zastavil tam, odkud vyšel. A konečně promluvil. Jeho hluboký hlas rezonuje pomalu až v kostech.
"Skutečně vypadáš, že to docela zvládáš," promluvil na Gentiseu. "Nuže dobrá tedy. Čím chceš přispět smečce?"
Zkusil se jí zeptat. Každopádně je jasné, že jí nezamítl. Vlastně se mu mladá vlčice docela zamlouvá. Drzost mu až tak nevadí, když není přehnaná. Ozvat se také vyžaduje odvahu a tu zřejmě má.

Poslední dobou byl dost zachmuřený.
Tedy, většina by to nepoznala, je přece zachmuřený prakticky pořád. Ale přece je to jiné.
Zima je letos opravdu drsná a podepisuje se dost na všech.

Když se ozvalo od hranic volání, očekával především potíže. Zamračil se. Znělo to jako od mladšího vlka. Ti by se moc neměli toulat sami. Proč se ozval teda jen jeden? Děje se zase něco?
Zavrčel a vyrazil lehkým klusem na místo.
Jeho výška a celkem velké tlaky v kombinaci s přirozenou štíhlostí josu na sněhu celkem výhodou, takže i tady dokáže celkem slušně běžet.
Boří se sice do vrstev sněhu, ale pořád se pohybuje dost rychle.
Vzhledem k barvě sněhu a vysokým skokům ho obě vlčice mohly vidět už docela zdálky.

Nakonec zastavil u nich. Obě si přeměřil přísným pohledem. A vlastně i dost zkoumavým. A maličko podezřívavým. Další s kytkama?
Jeho pohled v kombinaci s tím výrazem, není nic pro slabé povahy. Asphodelle ho už ale zná a neměla by tím být překvapena.
Neřekl nic, očekává, že první promluví některá z vlčic.

V duchu byl na mladého Zathriaan hrdý. Zatím si vede dobře a věří, že mu účast na jednání jen prospěje. Mladík má ze svého otce víc, než možná sám tuší. Alespoň Feierovi to tak připadá.
Oproti tomu, Cyrano asi ještě moc nechápe ani význam slova důstojnost.
Stejně jako protistrana, ani Feier ani nehnul uchem na chování mladého magistera. I on se potřebuje učit. Možná si díky němu trhnu menší ostudu, ale jemu to prospěje. A koneckonců, není te´d v zájmu Přízračných dělat problémy.
Tak alespoň doufal, a jak to tak vypadá, slova vlka před ním to potvrzují.
Spolupráce.

V zamyšlení hnul uchem a zadíval se na S'arika. Nechal ho domluvit až do konce a věnoval mu pozornost. Jantarové oči sotva mrkly.
Takže i jistá zvědavost. Ale co. S názvem nevidím důvod dělat drahoty.
Nadechl se a promluvil. "Azaryn si je samozřejmě vědom vlastní historie." Ne že by ji Feier sám zažil. Ale smečka na svoje kořeny nezapoměla, i když je už mnoho věcí jinak a vyprávění slyšel. "Smečka se od dob svéhu vzniku nicméně dost změnila. O mnoho z toho se zasadil také můj předchůdce, změna názvu byl jeho poslední čin ve vedení smečky." Odpověděl tak diplomaticky, jak byl schopen. Vlastně toho tak moc neřekl, otázka je, jak si to protistrana přebere.Nakonec se ale rozhodl přidat ještě něco. "Každopádně, pokud jde Přízračným o směr, kam se hodláme ubírat, pak... Nemáme v úmyslu obnovit někdejší rituál se zabíjením tuláků. Zabít napůl uštvaného tuláka nepovažuji za důkaz síly, ale tak maximálně za důkaz toho, že někdo poslechne rozkaz. Nehodlám mít ve smečce sluhy bez vlastního názoru. Dávám přednost skutečné síle." Zvedl obočí. A taky zodpovědnosti. Ta ale jde ruku v ruce s určitou volností. To vám tady ale vyprávět nebudu.

"Co se současných podmínek týká, musím uznat, že jsou opravdu nezvykle extrémní. Azaryn si nicméně zatím vede dobře." Jak v čem, ale aspoň máme zásoby a ohnivou magii. I když ta nemoc... mi dělá trochu starosti.
"Sám osobně nemám s Přízračnými žádný spor a nepřál jsem si žádné rozbroje." Ale upřímně, nic vám po nás není. "Události, které se mezi smečkami staly jsou ale ještě celkem čerstvé a současná taktika, jít si vzájemně z cesty, se dosud jevila jako rozumná," zvedl lehce obočí. Ale jen na chvíli. "Těsnější spolupráce by mohla být problematická. Jsem ale otevřen návrhům," pokusil se o vstřícný krok.
Je rád, že sedí. V životě nemusel takto jednat s jinou smečku a vůbec si není jistý, co vlastně dělá.

Ishka/Cyrano

Maličko zvedl obočí, když si Cyrano uvědomil, že to je opravdu jeho práce. Nedal ale najevo nic víc. V duchu si ale povzdechl. Ani on nejásá, že to bude muset výrazněji házet zrovna na Cyra, který je vlastně v zácviku. Ale zatím to vypadá, že to vlček zvládá. Feier maličko mávl ocasem a usmál se, koutky úst. Těžko říct, jeslti si toho někdo z nich vůbec všimne. Bylo to hodně nenápadné.

NA Ishkovo chování jen důstojně pokývl. Tulák se očividně umí chovat a ví, co se patří. To je dobré pro něj, i pro smečku. Třeba opravdu bude mít potenciál zůstat trvale. Uvidíme.
"Tak tedy dobrý lov," odpověděl těm dvěma a šel se věnovat jiným záležitostem.

Jarumi:

"Jo, tentokrát jo." Zabručel. Zima je opravud mnohem horší než obvykle. Ale naštěstí, ty přehnané zásoby se dost hodí.
Byl by raději, kdyby to bylo zbytečné, i když by ho to maičko štvalo.
Začal chystat první zásobu dříví na ohniště, dál si to budou muset tuláci řešit sami. Ale musí mít taky co, než si seženou.
Občas u toho koukl na oba bratry a pousmál se. Oba se činí pěkně, ale nezasahoval jim do toho.

Ishka/Cyrano:

Přikývl, když se Cyrano nadšeně hrnul do práce. "V pořádku, Cyrano. Stejně je to součástí tvojí práce, provádět nováčky." Odsouhlasil mu to. I pro Ishku bude určitě snazší, když ho provede někdo, koho už trochu zná a ne podmračeně se tvářící alfa.
I na Ishkova slova jen kývl.
"Měl by sis zajistit víc dříví na podpal, můžeš sbírat v jehličnatém lese i co popadalo taky po okolí. Nebo co zbylo v Syslím háji." Toho moc nebude. " Sám si řekni, jeslti chceš ohniště zapálit hned, nebo jestli zatím není třeba. Patřím k vlkům, co mají oheň." Přiznal bez obalu. "Pak se dej do lovení a jak jsem říkal, odevzdávej smečce podíl. Jinak jako všihcni, hlásit potíže. Svoje, i když tu potkáš něco." Pořád vypadá trochu nabručeně, ale jeho slova nejosu hrubá. "Smečka sice nehladoví, ale naši lovci se mají co ohánět, všem prospěje, když ten nápor bude menší."
Pokud už ti dva nebudou mít další dotazy, nechá je být, aby se zařídili jak bude třeba. Azaryn, a vlastně ani Feier, si nepotrpí na hodně velké formality. Už vůbec ne v časech těžkostí. Samozřejmě, pokud si Ishka přál zapálit ohniště, tak ho zapálí ještě než odejte.