Príspevky užívateľa

Oba Přízrační pozdravili dosti formálně a slušně a naštěstí šel jejich Ordo k věci.
Feier si je chvíli prohlížel jantarovýma očima.
"I vy buďte zdrávi," odpověděl klidně. Jeho hluboký hlas rezonuje téměř až v kostech.
"Jsem Feier, současný Alfa Azarynu," opravil tak nenápadně původní název. Nehodlá jednání začínat tím, že bude opravovat ty, co přišly jednat. Nepovažoval by to za dobrý začátek.
"Mí společníci, Zathrian a cyrano," ukázal krátce k jednotlivým členům svému doprovodu.
Nehodlá je představovat nějak podrobně, pokud si to budou přát, mohou to udělat sami. Však mají vlastní rozum.
Krátce se podíval na Tima, je mu povědomý. Byl na worskopu, že? Asi to dává smysl, s tím jak ho představil.Nepatrně se na druhého léčitele pousmál. Sotva zřetelně, ale jeslti se díval opravdu důkladně, mohl si toho všimnout.

Mírně zabručel.
"Pak bychom se tedy asi měli posadit," navrhl a sám si sedl na místě. Chlad ho zase tolik netrápí, i když po nemoci není moc příjemný ani jemu. "O čem konkrétněji byste si přáli jednat?"
Mluví klidně a věcně. Po svých společnících se neohlíží, projevuje jim tak důvěru, že se budou chovat adekvátně situaci. Naštěstí nikdo nevidí do jeho hlavy, protože uvnitř rozhodně není tak klidný, jak se tváří na venek.
Nechce se navíc pouštět do detailů hned na začátku, nemá tušení, co vlastně chtějí Přízrační.

Jarumi:

"Myslím, že toho tam je celkem dost. Kvůli pokusům s Targou jsem kůže schovával a trochu zakonzervoval, a trochu jsem to přehnal." Snad z toho, že se dlouho toulal a zázemí neměl, má to sklony se zásobováním te´d dost přehánět. Teď v zimě se jim to ale bude hodit, bylin i kůží mají spousty.
"Ohniště se bude hodit, a dříví si můžou tuláci nasbírat sami, tlapy mají. Necháme tu jen základ do začátku.To jim bude stačit."
Odsouhlasil Jarumimu a nechal ho, a´t si zapojí bratra a vyřeší zbytek, sám šel řešit ohniště.

Iska/Cyrano:
Pozorně poslouchal, jak to komentoval Cyro. Kývl. Dobře, to se hodí. Koneckonců, o to šlo, dostat sem schopné vlky, ne dělat charitu. Dobrý lovec odolný na zimu se může smečce hodit i dlouhodobě.
Viděl, jak Iska postupně tuhne, asi v očekávání problémů. Nedal sám najevo nic, i když jeho oči léčitele to moc dobře viděly.
Ocenil, že se vlk i tak ozval bez problémů a a slušně, žádné stopy po povýšenosti nebo výzvě.
Takže seveřean. "Máme tady už jednu vlčici z ledových oblastí, ale uričtě neuškodí mít dalšího vlka, schopného se v tomto pohybovat bez problémů. Takže, nevidím problém, proč bys nemohl dostat azyl za podmínek, co jsem vyhlásil. Smíš využívat úkryt, který naši bellatoři právě dotvořují tady, pod nejvyšším stromem. Budeš tu mít ohniště, které ti můžeme kdykoliv zapálit a umožnit ti se tak zahřát. Ale musíš se o něj starat sám, případně s dalšími tuláky, co tu budou."

Odmlčel se. Nezbývá, než mu říct co a jak celé. "Smíš se pohybovat bez svolení na území smečky, které je na jih od řeky Igny. Řeku nepřekračuj, trest by se ti nelíbil." Místa, kam smí mu popsal podrobněji, pro jistotu. (povolené lokace najdeš v novinkách na discord serveru)
" Smíš tu lovit, ale minimálně polovinu kořisti musíš odevzdat smečce. Když budeš schopen víc, uvítáme to. Máš právo zavolat smečku o pomoc, když na tebe někdo zaútočí a také, máme kvalifikovnaé léčitele, kdybys měl zdravotní problém. "
Zmkl a sleduje Isku, co on na to. Cyro už by měl vědět, co a jak a kam budou smět a kam ne, takže jemu věnuje pozornost spíše okrajově.

Pousmál se. "To je sice pravda, ale mám důvody ti věřit." odpověděl mu klidně. Nijak se netají tím, že ho počítá mezi přátele.

Naklonil trochu hlavu na stranu. "Jarumi, ty si věříš dost a dost, v tom, co víš že umíš. Tohle jsi jen nezkoušel. Ale jsi bystrý a umíš přemýšlet. Rozhodně na to máš. Ale zároveň nebudeš tak sebejistě obhajovat něco, co se třeba ukáže jako chyba. A to je důležitější než jakékoliv sebevědomí. Je totož přednější smečka, než ego někoho z vedení. Před smečkou bych ti ale nic nevytýkal. V soukromí si můžeme vzájemně vynadat za cokoliv. I to je tvoje práce, nenechat zpychnout mě. A to si myslím, že ti půjde dobře."
Ale víc ho s tím neotravova, juen kývl.
"Dobře, Děkuji. Ale opravdu doufám, že přijmeš."
Kouká na okřídleného vlka a myslí i tohle vážně. Ale nechá mu ten den, co mu slíbil.

Zasmál se. Tentokrát nahlas a opravdu. "Na to jsi příliš poctivý, Jarumi. " Zadíval se na něj, docela zvesela a přátelsky, dokonce lehce zamával ohonem. Už dávno si tohodle létavce oblíbil.

"Ten, kdo by se o to příliš dral, by na to nejspíš neměl," řekl mu klidně. "Víš, ani Raymond o to tenkrát nestál a spíš se mu to nějak stalo. "
Povzdechl si. "Trochu jsem doufal, že budeš rovnou souhlasit. Ale dám. Jen doufám, že to opravdu přijmeš. Máš na to a já to vím." Zadíval se mu pevně do očí. V těch jeho je naprostá a čistá pravd.a Myslí to velmi vážně.

Ještě pořád to obočí nedal dolů, už je to opravdu podivné... "To abych hodně trénoval, navíc, ty jsi můj trenér, že?" Nedal se odradit Feier. Má co dělat, aby mu necukaly koutky tlamy.

"Jde ti to dobře. Jenže já jsem paličatý a hlavně, mám pro to dobré důvody, to po tobě žádat," odpověděl mu na to jednoduše.
Pořád na něj kouká, trpělivě. Tohle je důležité. Pro něj, i pro smečku. "Legrační, že se ptáš. Reagoval jsem dost podobně. " Povzdechl si. Sklonil hlavu, hrábl packou do sněhu a zase ji zvedl. "Jarumi, nežádal bych to, kdybych si nebyl jistý že to zvládneš. "

Pořád drží obočí nahoře. Vypadá s tím dost zvláštně. "To by jich padlo příliš mnoho, lepší je potřít tebe." Pokračuje pořád tak vážně.
Vážně se docela baví.

Naprosto klidně ho přejel pohledem. "No já ti nevím. Právě tady mluvíme už hezkou dobu a výřečný jsi až až."
Povzdechl si.
"Jarumi, přestaň se podceňovat. Právě to, že tak jednáš je dobré znamení. Myslíš, že jsem stál o ot být beta? A potom skončit jako Alfa? Ale stalo se. Ale potřebuji někoho k ruce. Řekl bych Ikkemu, ale.... " potřásl hlavou. "Smečka potřebuje léčitele, který jim zůstane. Kromě mě nemáme momentálně nikoho dalšího plně vyučeného. U bellatorů jsme na tom mnohem lépe. Je mi jasné, že to asi nechceš, ale vím, že na to máš. A smečka potřebuje betu."

Na začátku zimy - dávno před jednáním

Líně střihnul uchem. "Tak vidíš, není tak zle..." Odmlčel se a koukl na něj. "Vždy jsi hůř snášel chlad?" Zeptal se ho pro jistotu. Každopádně si púak povzdechl. "Zatím zima začíná dost nepříjemně a taky z toho nemám radost. Mě samotnému zima nevadí. Ale nejde o mě." Nemusí Ikkemu vysvětlovat proč. Má na starosti celou smečku a ne každý je odolný na mráz.

Zabručel. "No jo. Uvidíme, snad to zvládneme." Nevypadá moc nadšený. Ale nedá se nic dělat.
Na jeho návrhy ohledně Kultu kývl. "V tomto ti nechám volnou tlapu. Ale moc nečekej, že budou ochotně spolupracovat. Nevím o nich zase tolik, ale do města nikoho nepouští." Nečeká, že by Ikkeho přetáhli na svou stranu. Ikke je chytrý, není typ co by se dal zfanatizovat. Naštěstí.

Na to poslední jen zvedl obočí. "Tak třeba se ještě i sám budeš divit." Každopádně je na ten vlčí párek docela zvědavý.

Zvedl obočí a nevypadá pobaveně, i když ve skutečnosti se velmi dobře baví. "Pach bylin by jim rozhodování dost usnadnil. Přece jen, ty jsou pro ně lákavé..." Pořád na něj tak kouká a vypadá, že to myslí vážně. Ale u tohoto skutečně jen vypadá. Dokonce si dovolil maličko pozvednout jeden koutek tlamy.

Ale u tohodle se už na něj koukl dost přísně. "Beta má hlavně na starosti přežití smečky, hlásit problémy Alfovi. Právě proto, že Alfa nemůže být u všeho. " Maličko zdůraznil hlas.
"Umíš kde co. Předvedl jsi i schopnosti u tréninků, umíš trénovat, i když svůj obor. Jsi soudný, máš smysl pro taktiku. Co by podle tebe ještě měl beta umět?" Jantarové oči se zabodly přímo do Jarumiho.

Zamyslel se. "Bude ti to dost zafoukávat vítr a bude tam tvůj pach.. možná to zkusit vždycky někde poblíž keře, aby to trochu bylo chráněné před větrem? Starší pach by je odradit nemusel. Ale možná se i předtím v něčem vytřít, můžu ti dát dost aromatické rostliny." Navrhl mu. Sice bude pak Jarumi cítit jako bylinkář, ale to přežije.

Přejel ho pohledem."Umíš přežít. A zajistit přežití. To smečka potřebuje. Na jednání s vnějším světem ja hlavně Alfa. " Ne že bych to já uměl.
Z jeho prudkosti si nedělá. Sám nereagoval o nic líp na představu sebe na stejné pozici,natož potom na odchod Raye.

Opravdu neočekával, že se ozve zrovna takové volání a z tohoto směru.
Co jim Přízrační chtějí? Celou dobu byl klid a smečky se okázale ignorovaly a nechávaly se na pokoji. Což Feier považoval za skvělé řešení situace, která mezi nimi panovala.
A teď, volání od Přízračných.
Zamířil k hranicím, v doprovodu svých vlků. Úmyslně nebral svoje nejsilnější, ale vlky spíše mladé. Neuškodí je trochu naučit, že je to někdy složitější a je nutné jednat i slovy a ne silou.
A hlavně. Kdyby se přece jen jednalo o něco nekalého... Bude raději když jejich bojovníci budou tam, kde je nejvíce třeba smečku bránit. U jejich zranitelných a také u zásob.
Jeho doprovod patří k vlkům odolnějších vůči zimě a to považoval za důležité.

Než došli na místo, krátce zastavil a podíval se na svoje vlky. "Jdeme s nimi jednat, ne je napadnout. Vyslechneme si je. Kdyby se něco změnilo, dostanete ode mě rozkazy, tak se stačí jimi řídit, dobře?" Přísně se na ně podíval. Snad budou ukáznění. Hlavně Zathrian se snad poučí, jak Feier doufá. Už mu říkal, že být alfou opravdu není jen o síle. Teď má možnost něco z toho vidět. "Nezapomeňte, že jednání je dost také o důstojnosti," zabručel přece jen nakonec. A doufá, že to tím ještě nezhoršil.

Došel k hranicím, svoje vlky za sebou. Nevypadá sám zrovna reprezentativně, srst matnou a trochu zmuchlanou, po prodělané nemoci. Sice je díky Ikkemu už z toho venku, ale tentokrát měl na mále. Jeho výraz je také dost zachmuřený a nepřístupný. Ještě o něco víc, než obvykle. Zvláštním způsobem se to hodí k pověsti, jakou měl Ignis, nyní Azaryn.
Vysoký, ne zrovna mile vypadající vlk.Jeho hubená postava ještě zdůrazňuje jeho výraz.
Ale jantarové oči jsou pozorné a když došel k hranicím, zastavil se a lehce pokývl na pozdrav.
Sám nebyl tenkrát na jednání mezi smečkami, ale samozřejmě ví, co se tam dělo. Jaká ironie, že tu dnes sám stojí jako Alfa.

Sotva s Jarumim dokončili přípravy, vypadá to, že mají prvního zájemce.
Zvedl hlavu, když za ním přiběhl Cyrano. Zvedl obočí a zadíval se na vlka, který přišel s ním.
Upřel na něj hodně zkoumavý pohled, přejel ho od špičky uší po špičku ocasu. Silné tlapy, širší než obvykle... mohutná srst. Že by uzpůsobený na zimu?
"Tak mi o něm něco pověz, Cyro." Vyzval mladého Azarynského vlka, ale obešel ho a zamířil k návštěvníkovi.
"Umíš běhat na sněhu a lovit?" Zeptal se napřímo cizince. Jedno ucho otočené k Cyrovi, dává pozor i na něj.

Sledoval ji pozorně. Docela dobře ví, kde asi tyhle věci viděla v Norestu. Viděl je tu ostatně taky. Neřekl nic, ale jeho oči prostě jsou pozorné, je znát, že ji vnímal. Kaňon jsi už hádám taky viděla," nadhodil jen lehce. On už viděl i zdejší ledovec, ale není to místo, kam by chodil často. I když... některé severské lišejník jsou také užitečné.
Poslouchal ji stejně pozorně i potom.
""Nevím, jak ostatní smečky, ale u nás se nekouká na tuláky skrz prsty. Nemají co dělat na území, co jim nepatří, pokud se nechtějí přidat. To je celé. Ale u nás záleží na schopnostech a tuláci je obvykle mají," zvedl obočí. "Samozřejmě, že většinou ve své smečce nelovím, ale jídlo dostanu. Pro smečku bylo od začátku užitečnější, když jsem dělal svou práci. Pořád ji tak sleduje. Nebýt celkem pobavené jiskřičky v jeho očích, působilo by to děsivě. Ale je vidět, že se zatím opravdu spíš baví. Zatím jí neřekl, kam až se te ve smečce vyšvihl. Ale kdo ví? Třeba se zeptá.

Sledoval ho, ale ne přímým pohledem. Prostě šel vedle něj a díval se před sebe. Zathrian netuší, kolik dovede zkušenému léčiteli říct i jen dech toho, kdo jde vedle něj. Proto na něj ani koukat nemusel. A třeba to tak Zathrianovi bude pohodlnější.

Feier jen přikývl, když Zathrian vzal to s tréninky a dál to neřešil.
Krátce na něj koukl, když dál pokračovali v řešení magie. Pak se zase zadíval dopředu. "Takže ti nevadí zima. Jestli ej tam viditelný rozdíl proti sourozencům, tak to skutečně může být tvou magií. A soustředit se... Hm..." Zastříhal ušima. "To je těžší, než by sis myslel. "
Povzdechl si. "Většinou, když se snažíš soustředit ,ve skutečnosti jsi křečovitý, urputný a máš ještě menší šanci. Spíš se to chce uvolnit, moc nemyslet a nechat magii... vyjít na povrch. " Snaží se působit, že ví o čem mluví, ale sám není s vlastní magií sladěný tak, jak by asi měl být. Takže kolem toho tématu našlapuje trochu opatrně.

Chystal si nějaké věci a hlavně, zbylé chvojí, které leží na haldě vedle nory, po tom, co zlikvidovali společně syslí háj. Hodlá využít okřídlené vlky smečky, aby ho nanosili k nejvyššímu stromu, aby tam mohli vybudovat dočasné přístřeší pro užitečné hosty.
Feier si uvědomuje, že někteří členové smečky by nemuseli souhlasit s podobným narušením území. Ale je přesvědčen, že jedná správně. Je to dobrá příležitost najít schopné vlky, a o nic víc mu nejde. Smečka zažila v poslední době příliš mnoho ztrát. Tak ať z té zimy vzejde i něco dobrého.

Sotva si vše připravil, dorazil pro něj Jarumi. Zvedl oboči, ale moc se nevyptával, nechal se jím odvést k nejvyššímu stromu.

Tam zastavil a s viditleným zájmem si prohlíží stavbu. "Dobrá práce," ocenil jeho snažení.
"To chvojí, co jsem tam chystal, se bude taky hodit. Budou tu mít docela pohodlno. Takže doufám, že se někdo objeví a že bude stát za to." Krátce přiklopil uši. Ví, že je to ošidná záležitost.
"Ohniště postavím támhle, dost daleko od větví i tohodle, ale pořád v závětří," ukázal Jarumimu.
Výhodou jejich smečky je, že se nemusí oheň udržovat nonstop. Prostě ho kdykoliv zapálí znovu.
"Sežeň bratra a natahejte ještě to chvojí, jo? Díky."
Sám se dal do stavby ohniště.

Zvedl obočí a zadíval se na Zathriana. "Síla alfy není jen v boji. Samozřejmě, že můžeš být i lepší bojovník, než já. Možná nejsem žádné ořezávátko, ale pořád jsem léčitel, Zathriane. Ne bojovník. Alfa musí ale umět víc, než jen bojovat." vysvětluje mu klidně a trpělivě. Možná potřebuje právě i tuhle trpělivost... že?

Ostatně, i u dalšího vysvětlování zůstává v klidu. "Jaké to je, z tvého pohledu. Jeslti ti to umí vysvětlit, nebo jeslti ti přijde, že se opravdu s nimi něco učíš a nebo jen dřeš. A tak různě. Cokoliv tě napadne, může být užitečné. A ty se potrénuješ i ve zhodnocení situace," pousmál se. Je rád, že mladého vlka zaujal. Aspoň mu dá něco k přemýšlení.

Ne že by sám neměl dost co přemýšlet, nad magií. Chvíli mlčel a uspořádával si myšlenky. Ale chápe Zathrianův problém. Každý se něčeho bojí, ale na to jednou přijdeš. To nahlas neřekl, spíš na něj koukl. "Dobře. Existují magie, co ti umožní zjistit co má ten druhý za magii, ale ve smečce takového nemáme. " Povzdechl si. "Ale některé magie na sebe nenápadně upozorňují. Živlové, včetně kombinací živlů, asi nejjednodušeji. Mojí magií je oheň. A i když moje srst nehoří a nevadí mi vlastně moc ani horko, v horku moje magie může být nebezpečnější a snáz se vymykat kontrole. V zimě moje magie slábne, ale chrání mě před mrazem. Nejsem tak háklivý na zimu, jako jiní vlci. Vím, že je v Norestu vlčice, jejíž srst připomíná srst vodních savců ze severu a neulpívá na ní voda. Tvůj otec byl za mrazů silnější a mráz mu nevadil. Ani horko ne. Nedávno jsem potkal vlčici, co za dne skoro nevidí, zato v noci perfektně. Její moc je patrně vázaná s nočními můrami." Zabručel a přiklopil na chvíli uši. Nebyla to hezká vzpomínka. Ani trochu ne. Sníh už přikryl spáleniště, které nechtěně vyrobil na březích Igny, když se s ní potkal. "Léčitelské magie zase často znamenají vyšší vnímavost na tep a dech ostatních vlků i bez výuky od léčitele. " Odmlčel se, pak se na Zathriana podíval. "Takže... všiml sis na sobě, že by ti třeba nevadil mráz, nebo naopak horko, nebo jsi vnímal něco, co jakoby ostatní nevnímali a tobě to přitom přišlo přirozené?" Hledí na něj zkoumavě.